Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda MTO bude komunikovat pomocí laseru

Sonda MTO bude komunikovat pomocí laseru

Na zbytek se mi zeptejte.
Na zbytek se mi zeptejte.
Na rok 2009 plánuje NASA vypustit k Marsu kosmickou sondu s názvem MTO (Mars Telecommunications Orbiter), která bude navedena na vysokou oběžnou dráhu kolem planety (výška nad povrchem Marsu bude asi 5000 km, aby byla zajištěna dlouhodobá "slyšitelnost" přistávacích modulů). Bude se jednat o první kosmickou sondu, vybavenou zařízením pro komunikaci se Zemí pomocí laseru. Použití infračerveného laseru (vlnová délka 1,06 mikrometru) místo radiových vln umožní předávat informace na Zemi z oběžné dráhy kolem Marsu minimálně 10krát (možná až 100krát) rychleji, než jsou schopny současné telekomunikační systémy. Dosavadní maximum přenosu dat ze sondy Mars Odyssey činí 128 000 bitů za sekundu.

Přenosová kapacita nového komunikačního systému na bázi laseru se bude pohybovat od 1 do 30 miliónů bitů za sekundu, což je poměrně hodně. V současné době nelze předávat na Zemi v reálném čase veškeré informace, které získávají na Marsu kosmické sondy na oběžné dráze a pojízdné rovery. Množství předávaných dat je limitováno právě přenosovou kapacitou používaných telekomunikačních systémů.

Avšak i laserová komunikace má své nedostatky. Šíření laserového signálu je silně rušeno oblačností. Autoři projektu chtějí tento problém obejít tím, že vybudují rozsáhlou síť přijímačů - dalekohledů - které budou přijímat signály z Marsu. Počítá se s použitím Hale Telescope o průměru 5 m v jižní Kalifornii a s několika dalekohledy o průměru 0,8 m, jejichž lokality budou vybrány později. Bude použito více než 10 dalekohledů v různých částech světa. Předpokládá se, že alespoň na jedné "viditelné" stanici bude jasná obloha. Laserový vysílač na kosmické sondě MTO bude vybaven dalekohledem s objektivem o průměru 0,3 m. Bude jej možno zamířit na pozemní antény s dostatečnou přesností.

Jestliže radiový signál ze současných kosmických sond "pokrývá" celou zeměkouli, laserový paprsek vytvoří na zemském povrchu skvrnu o průměru několika stovek kilometrů. Na druhou stranu se i tak bude jednat o velmi "rozředěné" záření. Aby je bylo možno detekovat, vědci nyní vyvíjejí nové přijímače, které budou minimálně 10krát citlivější než ty dosavadní. Na vývoji zařízení spolupracují Goddard Space Flight Center, Jet Propulsion Laboratory a MIT Lincoln Laboratory. Na sondě MTO bude rovněž umístěna radioaparatura pro radiovou komunikaci ve dvou různých pásmech. Ta se tak stane prvním umělým kosmickým tělesem u jiné planety, které nebude sloužit k vědeckým výzkumům, ale pouze jako retranslátor naměřených dat pomocí přístrojů na jiných sondách na oběžné dráze či na povrchu planety. Laserová komunikace bude v budoucnosti používána rovněž pro zabezpečení spojení mezi sondou na oběžné dráze a jejím přistávacím modulem, mezi pojízdnými laboratořemi a řídícím střediskem apod.

Obdobné systémy se nyní testují na některých vědeckých družicích na oběžné dráze kolem Země.Start sondy Mars Telecommunications Orbiter je předběžně naplánován na 1. 1. 2009. Její životnost se plánuje do roku 2015. Předpokládaná hmotnost sondy bude kolem 2 tun (včetně pohonných látek pro navedení na oběžnou dráhu kolem Marsu). Elektrickou energii budou dodávat 2 panely slunečních baterií o rozpětí více než 7 m. Sonda bude dále vybavena anténou o průměru 2 až 3 m pro komunikaci v rádiovém oboru.

Zdroj: www.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »