Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Rosetta a výzkum planetky Lutetia

Sonda Rosetta a výzkum planetky Lutetia

Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Evropská kosmická sonda Rosetta, jejíž součástí je i přistávací modul Philae, má za sebou již více než dvě třetiny cesty ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, která je hlavním cílem jejího výzkumu. Doposud nejkomplexnější kometární průzkumník má za úkol dopravit na povrch komety přistávací modul k uskutečnění detailního průzkumu ledového jádra (listopad 2014). Dne 10. července 2010 prolétne Rosetta kolem asteroidu (21) Lutetia, jednoho z větších objektů v hlavním pásu planetek naší Sluneční soustavy.

Od svého vypuštění překonala sonda Rosetta, které dodávají potřebnou energii panely slunečních baterií, vzdálenost zhruba 5 miliard km. Pomocí nosné rakety Ariane 5 byla vypuštěna 2. 3. 2004. Absolvovala několik gravitačních manévrů při průletech kolem planet - 3krát prolétla kolem Země a jednou kolem Marsu - čímž získala potřebnou rychlost a byla změněna její trajektorie tak, aby dosáhla dráhy komety ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. Hlavní část sondy (orbiter) bude navedena na oběžnou dráhu kolem jádra komety a po vysazení vědeckého modulu Philae na povrch jádra bude doprovázet kometu na její dráze, směřující ke Slunci.

Planetka Lutetia je se svým průměrem kolem 100 km jedním z větších těles hlavního pásu planetek. Do jejího výzkumu se zapojí jak hlavní sonda, tak i výsadkový modul. Přistávací modul sondy bude na dálku zjišťovat, zda má planetka magnetické pole či případnou řídkou exosféru a studovat její vlastnosti a složení. Přístroje modulu Philae byly poprvé zapnuty 7. července 2010 v době mezi 12:45 a 15:05 SELČ, takže vědecký tým bude mít dost času na přípravu modulu k výzkumu planetky v době největšího přiblížení.

Vědeckou aparaturou na palubě mateřské sondy budou pořízeny rovněž snímky povrchu ve viditelném světle, kromě jiného bude určena celková hmotnost planetky a její průměrná hustota.

Philae pomůže odhalit vlastnosti planetky

Hlavní pozorovací sekvence se uskuteční v době průletu kolem asteroidu. Vědecké přístroje na přistávacím modulu budou zapnuty 10. 7. 2010 v 8:45 SELČ. Největší přiblížení sondy k planetce se očekává v 18:10 SELČ, kdy bude kosmickou sondu dělit od planetky vzdálenost 3 162 km. K setkání sondy s planetkou dojde ve vzdálenosti 454 milióny km od Země.

Během přiblížení k planetce budou v činnosti 3 přístroje na modulu Philae:

- ROMAP (Rosetta Lander Magnetometer and Plasma Monitor), tj. magnetometr a detektor plazmy, který bude studovat místní magnetické pole a monitorovat interakci mezi planetkou a částicemi slunečního větru.

- MODULUS PTOLEMY je jeden ze dvou analyzátorů plynů, které uskuteční velmi přesná měření poměru izotopů lehkých prvků vznikajících při uvolňování těkavých látek.

- COSAC (Cometary Sampling and Composition experiment) je rovněž analyzátor plynů. Bude detekovat a identifikovat komplex organických molekul od jednoduchých látek až po složitější sloučeniny.

Přístroj ROMAP bude provádět měření průběžně v době od 7:06 do 17:50 SELČ a bude registrovat interakce mezi magnetickým polem planetky a slunečním větrem. Přístroje COSAC a PTOLEMY budou vykonávat série "očichávajících" měření (5 sérií aparaturou PTOLEMY a 2 série zařízením SOSAC), což bude využito ke zjištění, zda se v okolí planetky Lutetia vyskytuje exosféra či nikoliv.

Vědci si nejsou jisti, zda Lutetia je planetkou typu M (planetka s převahou kovu) či typu C (tzv. uhlíkatý chondrit). Nová pozorování to umožní zjistit na základě studia složení případné exosféry a na základě studia tepelné historie asteroidu a přítomnosti magnetických minerálů. To vše umožní zjistit stáří planetky a její typ.

V okamžiku největšího přiblížení bude Rosetta prolétávat kolem planetky Lutetia rychlostí 15 km/s (tj. 54 000 km/h).

Dodejme ještě, že 5. září 2008 sonda Rosetta zkoumala při průletu ve vzdálenosti asi 800 km planetku Steins, jejíž průměr je zhruba 5 km.

Zdroj: www.dlr.de
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »