Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Rosetta a výzkum planetky Lutetia

Sonda Rosetta a výzkum planetky Lutetia

Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Evropská kosmická sonda Rosetta, jejíž součástí je i přistávací modul Philae, má za sebou již více než dvě třetiny cesty ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, která je hlavním cílem jejího výzkumu. Doposud nejkomplexnější kometární průzkumník má za úkol dopravit na povrch komety přistávací modul k uskutečnění detailního průzkumu ledového jádra (listopad 2014). Dne 10. července 2010 prolétne Rosetta kolem asteroidu (21) Lutetia, jednoho z větších objektů v hlavním pásu planetek naší Sluneční soustavy.

Od svého vypuštění překonala sonda Rosetta, které dodávají potřebnou energii panely slunečních baterií, vzdálenost zhruba 5 miliard km. Pomocí nosné rakety Ariane 5 byla vypuštěna 2. 3. 2004. Absolvovala několik gravitačních manévrů při průletech kolem planet - 3krát prolétla kolem Země a jednou kolem Marsu - čímž získala potřebnou rychlost a byla změněna její trajektorie tak, aby dosáhla dráhy komety ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. Hlavní část sondy (orbiter) bude navedena na oběžnou dráhu kolem jádra komety a po vysazení vědeckého modulu Philae na povrch jádra bude doprovázet kometu na její dráze, směřující ke Slunci.

Planetka Lutetia je se svým průměrem kolem 100 km jedním z větších těles hlavního pásu planetek. Do jejího výzkumu se zapojí jak hlavní sonda, tak i výsadkový modul. Přistávací modul sondy bude na dálku zjišťovat, zda má planetka magnetické pole či případnou řídkou exosféru a studovat její vlastnosti a složení. Přístroje modulu Philae byly poprvé zapnuty 7. července 2010 v době mezi 12:45 a 15:05 SELČ, takže vědecký tým bude mít dost času na přípravu modulu k výzkumu planetky v době největšího přiblížení.

Vědeckou aparaturou na palubě mateřské sondy budou pořízeny rovněž snímky povrchu ve viditelném světle, kromě jiného bude určena celková hmotnost planetky a její průměrná hustota.

Philae pomůže odhalit vlastnosti planetky

Hlavní pozorovací sekvence se uskuteční v době průletu kolem asteroidu. Vědecké přístroje na přistávacím modulu budou zapnuty 10. 7. 2010 v 8:45 SELČ. Největší přiblížení sondy k planetce se očekává v 18:10 SELČ, kdy bude kosmickou sondu dělit od planetky vzdálenost 3 162 km. K setkání sondy s planetkou dojde ve vzdálenosti 454 milióny km od Země.

Během přiblížení k planetce budou v činnosti 3 přístroje na modulu Philae:

- ROMAP (Rosetta Lander Magnetometer and Plasma Monitor), tj. magnetometr a detektor plazmy, který bude studovat místní magnetické pole a monitorovat interakci mezi planetkou a částicemi slunečního větru.

- MODULUS PTOLEMY je jeden ze dvou analyzátorů plynů, které uskuteční velmi přesná měření poměru izotopů lehkých prvků vznikajících při uvolňování těkavých látek.

- COSAC (Cometary Sampling and Composition experiment) je rovněž analyzátor plynů. Bude detekovat a identifikovat komplex organických molekul od jednoduchých látek až po složitější sloučeniny.

Přístroj ROMAP bude provádět měření průběžně v době od 7:06 do 17:50 SELČ a bude registrovat interakce mezi magnetickým polem planetky a slunečním větrem. Přístroje COSAC a PTOLEMY budou vykonávat série "očichávajících" měření (5 sérií aparaturou PTOLEMY a 2 série zařízením SOSAC), což bude využito ke zjištění, zda se v okolí planetky Lutetia vyskytuje exosféra či nikoliv.

Vědci si nejsou jisti, zda Lutetia je planetkou typu M (planetka s převahou kovu) či typu C (tzv. uhlíkatý chondrit). Nová pozorování to umožní zjistit na základě studia složení případné exosféry a na základě studia tepelné historie asteroidu a přítomnosti magnetických minerálů. To vše umožní zjistit stáří planetky a její typ.

V okamžiku největšího přiblížení bude Rosetta prolétávat kolem planetky Lutetia rychlostí 15 km/s (tj. 54 000 km/h).

Dodejme ještě, že 5. září 2008 sonda Rosetta zkoumala při průletu ve vzdálenosti asi 800 km planetku Steins, jejíž průměr je zhruba 5 km.

Zdroj: www.dlr.de
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »