Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Rosetta a výzkum planetky Lutetia

Sonda Rosetta a výzkum planetky Lutetia

Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.
Evropská kosmická sonda Rosetta, jejíž součástí je i přistávací modul Philae, má za sebou již více než dvě třetiny cesty ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, která je hlavním cílem jejího výzkumu. Doposud nejkomplexnější kometární průzkumník má za úkol dopravit na povrch komety přistávací modul k uskutečnění detailního průzkumu ledového jádra (listopad 2014). Dne 10. července 2010 prolétne Rosetta kolem asteroidu (21) Lutetia, jednoho z větších objektů v hlavním pásu planetek naší Sluneční soustavy.

Od svého vypuštění překonala sonda Rosetta, které dodávají potřebnou energii panely slunečních baterií, vzdálenost zhruba 5 miliard km. Pomocí nosné rakety Ariane 5 byla vypuštěna 2. 3. 2004. Absolvovala několik gravitačních manévrů při průletech kolem planet - 3krát prolétla kolem Země a jednou kolem Marsu - čímž získala potřebnou rychlost a byla změněna její trajektorie tak, aby dosáhla dráhy komety ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. Hlavní část sondy (orbiter) bude navedena na oběžnou dráhu kolem jádra komety a po vysazení vědeckého modulu Philae na povrch jádra bude doprovázet kometu na její dráze, směřující ke Slunci.

Planetka Lutetia je se svým průměrem kolem 100 km jedním z větších těles hlavního pásu planetek. Do jejího výzkumu se zapojí jak hlavní sonda, tak i výsadkový modul. Přistávací modul sondy bude na dálku zjišťovat, zda má planetka magnetické pole či případnou řídkou exosféru a studovat její vlastnosti a složení. Přístroje modulu Philae byly poprvé zapnuty 7. července 2010 v době mezi 12:45 a 15:05 SELČ, takže vědecký tým bude mít dost času na přípravu modulu k výzkumu planetky v době největšího přiblížení.

Vědeckou aparaturou na palubě mateřské sondy budou pořízeny rovněž snímky povrchu ve viditelném světle, kromě jiného bude určena celková hmotnost planetky a její průměrná hustota.

Philae pomůže odhalit vlastnosti planetky

Hlavní pozorovací sekvence se uskuteční v době průletu kolem asteroidu. Vědecké přístroje na přistávacím modulu budou zapnuty 10. 7. 2010 v 8:45 SELČ. Největší přiblížení sondy k planetce se očekává v 18:10 SELČ, kdy bude kosmickou sondu dělit od planetky vzdálenost 3 162 km. K setkání sondy s planetkou dojde ve vzdálenosti 454 milióny km od Země.

Během přiblížení k planetce budou v činnosti 3 přístroje na modulu Philae:

- ROMAP (Rosetta Lander Magnetometer and Plasma Monitor), tj. magnetometr a detektor plazmy, který bude studovat místní magnetické pole a monitorovat interakci mezi planetkou a částicemi slunečního větru.

- MODULUS PTOLEMY je jeden ze dvou analyzátorů plynů, které uskuteční velmi přesná měření poměru izotopů lehkých prvků vznikajících při uvolňování těkavých látek.

- COSAC (Cometary Sampling and Composition experiment) je rovněž analyzátor plynů. Bude detekovat a identifikovat komplex organických molekul od jednoduchých látek až po složitější sloučeniny.

Přístroj ROMAP bude provádět měření průběžně v době od 7:06 do 17:50 SELČ a bude registrovat interakce mezi magnetickým polem planetky a slunečním větrem. Přístroje COSAC a PTOLEMY budou vykonávat série "očichávajících" měření (5 sérií aparaturou PTOLEMY a 2 série zařízením SOSAC), což bude využito ke zjištění, zda se v okolí planetky Lutetia vyskytuje exosféra či nikoliv.

Vědci si nejsou jisti, zda Lutetia je planetkou typu M (planetka s převahou kovu) či typu C (tzv. uhlíkatý chondrit). Nová pozorování to umožní zjistit na základě studia složení případné exosféry a na základě studia tepelné historie asteroidu a přítomnosti magnetických minerálů. To vše umožní zjistit stáří planetky a její typ.

V okamžiku největšího přiblížení bude Rosetta prolétávat kolem planetky Lutetia rychlostí 15 km/s (tj. 54 000 km/h).

Dodejme ještě, že 5. září 2008 sonda Rosetta zkoumala při průletu ve vzdálenosti asi 800 km planetku Steins, jejíž průměr je zhruba 5 km.

Zdroj: www.dlr.de
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



15. vesmírný týden 2020

15. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2020. Měsíc bude v (super)úplňku. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Na obloze lze spatřit vláčky družic Starlink. Před 15 lety byla objevena trpasličí planeta Makemake, druhá nejjasnější po Plutu. Před 60 lety startovala první meteorologická družice TIROS-1. Před 175 lety bylo poprvé fotograficky zaznamenáno Slunce se skvrnami.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2020 obdržel snímek „C/2019 Y4 ATLAS skrývající se v prachu“, jehož autorem je Pavel Váňa   Již dlouho tu nebyla hezká jasná kometa. Že by C/2019 Y4 ATLAS překvapila? Zatím tomu vývoj její jasnosti  napovídá. Ale nechme se překvapit.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2019 N1 (ATLAS).

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Nacházela se v souhvězdí Draka. Silně rušil Měsíc den před úplňkem.

Další informace »