Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Spojených arabských emirátů Al Amal na cestě k Marsu

Sonda Spojených arabských emirátů Al Amal na cestě k Marsu

Umělecké ztvárnění podoby sondy Al-Amal u rudé planety
Autor: UAE Space Agency

Původně měly být v letošním startovním oknu vypuštěny k Marsu čtyři kosmické sondy. Start rusko-evropské sondy ExoMars 2020 byl o dva roky odložen. Trojici plánovaných aparátů tvoří čínská sonda Tianwen-1 s pojízdnou laboratoří, která by měla být vypuštěna nejdříve 23. 7. 2020; americká sonda s pojízdnou vědeckou laboratoří Perseverance (start v první polovině srpna); a jako první se k rudé planetě vydala sonda Al-Amal (anglicky Hope – naděje) Spojených arabských emirátů, kterou 19. 7. 2020 vynesla japonská raketa H-IIA startující z kosmodromu Tanegashima.

Sonda Al-Amal se zaměří na studium atmosféry Marsu – bude zkoumat, jak jednotlivé vrstvy atmosféry reagují navzájem mezi sebou. Bude také hledat souvislosti mezi dnešními podmínkami a dávným klimatem rudé planety. Sondu připravilo středisko Mohammed bin Rashid Space Center (MBRSC) ze Spojených arabských emirátů ve spolupráci s odborníky z USA, zejména z laboratoře pro atmosférickou a kosmickou fyziku na University of Colorado. Na vývoji sondy se podíleli také partneři z University of California, Berkeley a Arizona State University.

Těleso sondy má tvar kvádru z hliníkových nosných prvků s kompozitním povrchem. Je 2,37 metru široké a na délku měří 2,9 metru. O dodávku elektrické energie se starají dva velké panely slunečních článků, které po rozložení zajistí příkon 600 wattů. Vysokozisková anténa o průměru 1,5 metru pak bude zajišťovat komunikaci s pozemními středisky pomocí radiových vln.

Sonda Al-Amal (Hope) v čisté místnosti v průběhu testování Autor: MBRSC
Sonda Al-Amal (Hope) v čisté místnosti v průběhu testování
Autor: MBRSC
Na palubě sondy o hmotnosti 1 350 kg jsou umístěny tři hlavní vědecké přístroje. EXI (Emirates eXploration Imager) vznikl na University of Colorado. Jedná se o multispektrální kameru schopnou pořizovat snímky povrchu Marsu v rozlišení lepším než 8 kilometrů. Kamera je vybavena otočným diskem se šesti různými filtry.

Přístroj EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer) pracuje v daleké ultrafialové oblasti a jde o snímkovací spektrograf, který bude zkoumat záření s vlnovou délkou 100 až 170 nanometrů. Cílem je porozumět procesům úniku kyslíku a vodíku z atmosféry Marsu do kosmického prostoru.

Aparatura EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) je tepelný infračervený spektrograf vyvinutý na Arizona State University. Jeho úkolem bude měřit teplotu ledu, vodní páry a prachu v atmosféře Marsu, aby bylo možné studovat koloběh vody a tepla. EMIRS má prostorové rozlišení 300 kilometrů a každý týden by měl uskutečnit na 60 pozorování.

Jakmile Al Amal dolétne k Marsu, zažehne trysky raketového motoru a provede brzdící manévr. Bude naveden na eliptickou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 22 000 až 44 000 km nad povrchem planety, na které vykoná jeden oběh za 55 dní. Základní mise by měla trvat dva roky, tedy do roku 2023.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasaspaceflight.com
[2] spaceflightnow.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda Al-Amal k Marsu


39. vesmírný týden 2021

39. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 9. do 3. 10. 2021. Měsíc bude kolem poslední čtvrti a v neděli zakryje jednu jasnější hvězdu. Aktivita Slunce je nízká. Očekáváme start další z družic série Landsat z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Probíhají přípravy na misi Sojuz MS-19, která má k ISS vynést i režiséra a herečku. Před padesáti lety odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad Laka

  Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2021 obdržel snímek „Bolid nad Laka“, jehož autorem je Lukáš Veselý     Bolid nad Laka, to je poněkud tajemný název snímku, který astrofotograf Lukáš Veselý zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce a vyhrál s ním

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2019 O3 (Palomar).

Snímek komety C/2019 O3 (Palomar). Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa se na obloze pohybovala souhvězdím Draka. Vzdálenost od Země 8.796 au, od Slunce 8.896 au. Rychlost pohybu po obloze 0.16 arcsec/min, jasnost podle efemeridy 17.7 mag.

Další informace »