Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Spojených arabských emirátů Al Amal na cestě k Marsu

Sonda Spojených arabských emirátů Al Amal na cestě k Marsu

Umělecké ztvárnění podoby sondy Al-Amal u rudé planety
Autor: UAE Space Agency

Původně měly být v letošním startovním oknu vypuštěny k Marsu čtyři kosmické sondy. Start rusko-evropské sondy ExoMars 2020 byl o dva roky odložen. Trojici plánovaných aparátů tvoří čínská sonda Tianwen-1 s pojízdnou laboratoří, která by měla být vypuštěna nejdříve 23. 7. 2020; americká sonda s pojízdnou vědeckou laboratoří Perseverance (start v první polovině srpna); a jako první se k rudé planetě vydala sonda Al-Amal (anglicky Hope – naděje) Spojených arabských emirátů, kterou 19. 7. 2020 vynesla japonská raketa H-IIA startující z kosmodromu Tanegashima.

Sonda Al-Amal se zaměří na studium atmosféry Marsu – bude zkoumat, jak jednotlivé vrstvy atmosféry reagují navzájem mezi sebou. Bude také hledat souvislosti mezi dnešními podmínkami a dávným klimatem rudé planety. Sondu připravilo středisko Mohammed bin Rashid Space Center (MBRSC) ze Spojených arabských emirátů ve spolupráci s odborníky z USA, zejména z laboratoře pro atmosférickou a kosmickou fyziku na University of Colorado. Na vývoji sondy se podíleli také partneři z University of California, Berkeley a Arizona State University.

Těleso sondy má tvar kvádru z hliníkových nosných prvků s kompozitním povrchem. Je 2,37 metru široké a na délku měří 2,9 metru. O dodávku elektrické energie se starají dva velké panely slunečních článků, které po rozložení zajistí příkon 600 wattů. Vysokozisková anténa o průměru 1,5 metru pak bude zajišťovat komunikaci s pozemními středisky pomocí radiových vln.

Sonda Al-Amal (Hope) v čisté místnosti v průběhu testování Autor: MBRSC
Sonda Al-Amal (Hope) v čisté místnosti v průběhu testování
Autor: MBRSC
Na palubě sondy o hmotnosti 1 350 kg jsou umístěny tři hlavní vědecké přístroje. EXI (Emirates eXploration Imager) vznikl na University of Colorado. Jedná se o multispektrální kameru schopnou pořizovat snímky povrchu Marsu v rozlišení lepším než 8 kilometrů. Kamera je vybavena otočným diskem se šesti různými filtry.

Přístroj EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer) pracuje v daleké ultrafialové oblasti a jde o snímkovací spektrograf, který bude zkoumat záření s vlnovou délkou 100 až 170 nanometrů. Cílem je porozumět procesům úniku kyslíku a vodíku z atmosféry Marsu do kosmického prostoru.

Aparatura EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) je tepelný infračervený spektrograf vyvinutý na Arizona State University. Jeho úkolem bude měřit teplotu ledu, vodní páry a prachu v atmosféře Marsu, aby bylo možné studovat koloběh vody a tepla. EMIRS má prostorové rozlišení 300 kilometrů a každý týden by měl uskutečnit na 60 pozorování.

Jakmile Al Amal dolétne k Marsu, zažehne trysky raketového motoru a provede brzdící manévr. Bude naveden na eliptickou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 22 000 až 44 000 km nad povrchem planety, na které vykoná jeden oběh za 55 dní. Základní mise by měla trvat dva roky, tedy do roku 2023.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasaspaceflight.com
[2] spaceflightnow.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda Al-Amal k Marsu


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »