Sonda Spojených arabských emirátů Al Amal na cestě k Marsu
Autor: UAE Space Agency
Původně měly být v letošním startovním oknu vypuštěny k Marsu čtyři kosmické sondy. Start rusko-evropské sondy ExoMars 2020 byl o dva roky odložen. Trojici plánovaných aparátů tvoří čínská sonda Tianwen-1 s pojízdnou laboratoří, která by měla být vypuštěna nejdříve 23. 7. 2020; americká sonda s pojízdnou vědeckou laboratoří Perseverance (start v první polovině srpna); a jako první se k rudé planetě vydala sonda Al-Amal (anglicky Hope – naděje) Spojených arabských emirátů, kterou 19. 7. 2020 vynesla japonská raketa H-IIA startující z kosmodromu Tanegashima.
Sonda Al-Amal se zaměří na studium atmosféry Marsu – bude zkoumat, jak jednotlivé vrstvy atmosféry reagují navzájem mezi sebou. Bude také hledat souvislosti mezi dnešními podmínkami a dávným klimatem rudé planety. Sondu připravilo středisko Mohammed bin Rashid Space Center (MBRSC) ze Spojených arabských emirátů ve spolupráci s odborníky z USA, zejména z laboratoře pro atmosférickou a kosmickou fyziku na University of Colorado. Na vývoji sondy se podíleli také partneři z University of California, Berkeley a Arizona State University.
Těleso sondy má tvar kvádru z hliníkových nosných prvků s kompozitním povrchem. Je 2,37 metru široké a na délku měří 2,9 metru. O dodávku elektrické energie se starají dva velké panely slunečních článků, které po rozložení zajistí příkon 600 wattů. Vysokozisková anténa o průměru 1,5 metru pak bude zajišťovat komunikaci s pozemními středisky pomocí radiových vln.
Autor: MBRSC
Přístroj EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer) pracuje v daleké ultrafialové oblasti a jde o snímkovací spektrograf, který bude zkoumat záření s vlnovou délkou 100 až 170 nanometrů. Cílem je porozumět procesům úniku kyslíku a vodíku z atmosféry Marsu do kosmického prostoru.
Aparatura EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) je tepelný infračervený spektrograf vyvinutý na Arizona State University. Jeho úkolem bude měřit teplotu ledu, vodní páry a prachu v atmosféře Marsu, aby bylo možné studovat koloběh vody a tepla. EMIRS má prostorové rozlišení 300 kilometrů a každý týden by měl uskutečnit na 60 pozorování.
Jakmile Al Amal dolétne k Marsu, zažehne trysky raketového motoru a provede brzdící manévr. Bude naveden na eliptickou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 22 000 až 44 000 km nad povrchem planety, na které vykoná jeden oběh za 55 dní. Základní mise by měla trvat dva roky, tedy do roku 2023.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasaspaceflight.com
[2] spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
