Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Spojených arabských emirátů Al Amal na cestě k Marsu

Sonda Spojených arabských emirátů Al Amal na cestě k Marsu

Umělecké ztvárnění podoby sondy Al-Amal u rudé planety
Autor: UAE Space Agency

Původně měly být v letošním startovním oknu vypuštěny k Marsu čtyři kosmické sondy. Start rusko-evropské sondy ExoMars 2020 byl o dva roky odložen. Trojici plánovaných aparátů tvoří čínská sonda Tianwen-1 s pojízdnou laboratoří, která by měla být vypuštěna nejdříve 23. 7. 2020; americká sonda s pojízdnou vědeckou laboratoří Perseverance (start v první polovině srpna); a jako první se k rudé planetě vydala sonda Al-Amal (anglicky Hope – naděje) Spojených arabských emirátů, kterou 19. 7. 2020 vynesla japonská raketa H-IIA startující z kosmodromu Tanegashima.

Sonda Al-Amal se zaměří na studium atmosféry Marsu – bude zkoumat, jak jednotlivé vrstvy atmosféry reagují navzájem mezi sebou. Bude také hledat souvislosti mezi dnešními podmínkami a dávným klimatem rudé planety. Sondu připravilo středisko Mohammed bin Rashid Space Center (MBRSC) ze Spojených arabských emirátů ve spolupráci s odborníky z USA, zejména z laboratoře pro atmosférickou a kosmickou fyziku na University of Colorado. Na vývoji sondy se podíleli také partneři z University of California, Berkeley a Arizona State University.

Těleso sondy má tvar kvádru z hliníkových nosných prvků s kompozitním povrchem. Je 2,37 metru široké a na délku měří 2,9 metru. O dodávku elektrické energie se starají dva velké panely slunečních článků, které po rozložení zajistí příkon 600 wattů. Vysokozisková anténa o průměru 1,5 metru pak bude zajišťovat komunikaci s pozemními středisky pomocí radiových vln.

Sonda Al-Amal (Hope) v čisté místnosti v průběhu testování Autor: MBRSC
Sonda Al-Amal (Hope) v čisté místnosti v průběhu testování
Autor: MBRSC
Na palubě sondy o hmotnosti 1 350 kg jsou umístěny tři hlavní vědecké přístroje. EXI (Emirates eXploration Imager) vznikl na University of Colorado. Jedná se o multispektrální kameru schopnou pořizovat snímky povrchu Marsu v rozlišení lepším než 8 kilometrů. Kamera je vybavena otočným diskem se šesti různými filtry.

Přístroj EMUS (Emirates Mars Ultraviolet Spectrometer) pracuje v daleké ultrafialové oblasti a jde o snímkovací spektrograf, který bude zkoumat záření s vlnovou délkou 100 až 170 nanometrů. Cílem je porozumět procesům úniku kyslíku a vodíku z atmosféry Marsu do kosmického prostoru.

Aparatura EMIRS (Emirates Mars Infrared Spectrometer) je tepelný infračervený spektrograf vyvinutý na Arizona State University. Jeho úkolem bude měřit teplotu ledu, vodní páry a prachu v atmosféře Marsu, aby bylo možné studovat koloběh vody a tepla. EMIRS má prostorové rozlišení 300 kilometrů a každý týden by měl uskutečnit na 60 pozorování.

Jakmile Al Amal dolétne k Marsu, zažehne trysky raketového motoru a provede brzdící manévr. Bude naveden na eliptickou oběžnou dráhu ve vzdálenosti 22 000 až 44 000 km nad povrchem planety, na které vykoná jeden oběh za 55 dní. Základní mise by měla trvat dva roky, tedy do roku 2023.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasaspaceflight.com
[2] spaceflightnow.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Sonda Al-Amal k Marsu


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »