Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Stardust - další setkání s kometou

Stardust - další setkání s kometou

Plánovaný průlet sondy Stardust kolem komety Tempel 1.
Plánovaný průlet sondy Stardust kolem komety Tempel 1.
Recyklovaná kosmická sonda NASA s názvem Stardust-NExT se blíží ke kometě 9P/Tempel 1, kolem níž prolétne v noci z pondělí na úterý 14./15. února 2011. Tento výzkum ukáže astronomům vůbec poprvé změny na povrchu komety, k nimž došlo následně během jednoho oběhu kolem Slunce od poslední návštěvy kosmické sondy v roce 2005.

Název sondy vychází z původního pojmenování Stardust, přičemž NExT je akronymem nového poslání sondy: New Exploration of Tempel (nový výzkum komety Tempel). Kamery sondy by měly pořídit fotografie komety s vysokým rozlišením během těsného přiblížení a pokusit se zjistit složení, distribuci a tok prachu emitovaného do koróny, případně materiálu v okolí jádra komety. Tempel 1 náleží do Jupiterovy rodiny komet a kolem Slunce obíhá mezi Marsem a Jupiterem. Jeden oběh vykoná za 5,5 roku.

Mise by měla doplnit výzkum komety, který dříve uskutečnila sonda Deep Impact. V červenci 2005 se od ní oddělil impaktor o hmotnosti 372 kg, který narazil do povrchu jádra komety Tempel 1 za účelem výzkumu jejího složení. Kamery na palubě mateřské sondy měly mj. pořídit fotografie kráteru, vytvořeného po dopadu impaktoru. Bohužel usazení a rozptýlení prachu trvalo poněkud déle a fotografie kráteru se získat nepodařilo.

Sonda Stardust a výzkum komet Wild 2 a Tempel 1
Sonda Stardust a výzkum komet Wild 2 a Tempel 1
"Každým dnem se dostáváme blíž a blíž a jsme víc a víc v očekávání odpovědí na základní otázky, pokud se týká komet," říká Joe Veverka (Cornell University, Ithaca). "Vracíme se pro další informace o kometě Tempel 1, které nám poskytnou nové pohledy na to, jak komety fungují a jak probíhal jejich vznik před 4,5 miliardami roků."

Veškeré operace bude sonda Stardust-NExT v době průletu kolem komety vykonávat automaticky. Od Země ji totiž bude dělit 336 miliónů km a signál bude putovat ze Země na sondu a zpět zhruba 40 minut, takže není žádná šance cokoliv změnit.

Během těsného průletu sonda pořídí 72 fotografií a uloží je do paměti svého počítače. Tyto surové snímky budou následně předány na Zemi ke zpracování. Jejich přehrávání bude zahájeno asi o hodinu později a přenos dat bude trvat přibližně 12 hodin.

Od roku 2007 bylo provedeno osm korekcí dráhy sondy Stardust-NExT, která mezitím absolvovala 4 oběhy kolem Slunce a využila gravitační manévr při průletu kolem Země k navedení ke kometě Tempel 1.

Další tři korekce jsou ještě plánovány (31. ledna, 7. a 12 února 2011) pro přesné navedení sondy ke kometě. Předpokládá se, že sonda prolétne kolem komety o průměru téměř 6 km rychlostí 10 km/s ve vzdálenosti přibližně 200 km.

V roce 2004 uskutečnila sonda Stardust první sběr prachových částic uvolněných z jádra komety 81P/Wild 2, a také sběr mezihvězdného prachu. Odebrané vzorky byly v roce 2006 dopraveny v návratovém pouzdru na Zemi k dalšímu výzkumu. Mateřskou sondu, stále ještě fungující, navedlo řídící středisko na oběžnou dráhu kolem Slunce, odkud mohla být znovu navedena k případnému novému výzkumnému cíli.

Logo projektu Stardust-NExT
Logo projektu Stardust-NExT
Dne 1. ledna 2007 NASA přejmenovala novou misi sondy na Stardust-NExT a navedla na 4,5 roku trvající cestu ke kometě Tempel 1.

"Můžeme říci, že naše sonda je ostříleným veteránem kometárních výprav," říká Tim Larson (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena). "Dostala se do poloviční vzdálenosti k Jupiteru, pořídila detailní snímky při průletu kolem asteroidu a komety, sbírala kometární materiál a částice mezihvězdného prachu, které dopravila na Zemi k podrobnému výzkumu. Nyní po ní požadujeme setkání s jádrem druhé komety."

Tým vědců očekává od tohoto setkání napsání závěrečné kapitoly úspěšně naplněného příběhu sondy. Během téměř 12 roků trvajícího letu vesmírem spotřebovala skoro všechny pohonné hmoty. Od svého vypuštění v roce 1999 překonala vzdálenost téměř 6 miliard km. Během setkání s kometou se předpokládá spotřebování veškerých zásob pohonných látek.

Žlutě je vyznačena část povrchu komety, kterou bude sonda zkoumat.
Žlutě je vyznačena část povrchu komety, kterou bude sonda zkoumat.
Jádro komety Tempel 1 pomalu rotuje rychlostí jedna otočka za 41 hodin. Astronomové zatím nemají informace, které by dávaly záruku, že část povrchu jádra komety s vytvořeným kráterem po dopadu impaktoru bude v době průletu přivrácena k sondě a kamery na její palubě podobu kráteru vyfotografují.

Pouze zhruba třetina povrchu jádra komety byla vyfotografována v roce 2005 při průletu sondy Deep Impact. "Nyní se budeme dívat jednak na starý známý terén, ale také na doposud neznámou část povrchu," vysvětluje Joe Veverka.

Zdroj: spaceref.com a universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »