Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Stardust - další setkání s kometou

Stardust - další setkání s kometou

Plánovaný průlet sondy Stardust kolem komety Tempel 1.
Plánovaný průlet sondy Stardust kolem komety Tempel 1.
Recyklovaná kosmická sonda NASA s názvem Stardust-NExT se blíží ke kometě 9P/Tempel 1, kolem níž prolétne v noci z pondělí na úterý 14./15. února 2011. Tento výzkum ukáže astronomům vůbec poprvé změny na povrchu komety, k nimž došlo následně během jednoho oběhu kolem Slunce od poslední návštěvy kosmické sondy v roce 2005.

Název sondy vychází z původního pojmenování Stardust, přičemž NExT je akronymem nového poslání sondy: New Exploration of Tempel (nový výzkum komety Tempel). Kamery sondy by měly pořídit fotografie komety s vysokým rozlišením během těsného přiblížení a pokusit se zjistit složení, distribuci a tok prachu emitovaného do koróny, případně materiálu v okolí jádra komety. Tempel 1 náleží do Jupiterovy rodiny komet a kolem Slunce obíhá mezi Marsem a Jupiterem. Jeden oběh vykoná za 5,5 roku.

Mise by měla doplnit výzkum komety, který dříve uskutečnila sonda Deep Impact. V červenci 2005 se od ní oddělil impaktor o hmotnosti 372 kg, který narazil do povrchu jádra komety Tempel 1 za účelem výzkumu jejího složení. Kamery na palubě mateřské sondy měly mj. pořídit fotografie kráteru, vytvořeného po dopadu impaktoru. Bohužel usazení a rozptýlení prachu trvalo poněkud déle a fotografie kráteru se získat nepodařilo.

Sonda Stardust a výzkum komet Wild 2 a Tempel 1
Sonda Stardust a výzkum komet Wild 2 a Tempel 1
"Každým dnem se dostáváme blíž a blíž a jsme víc a víc v očekávání odpovědí na základní otázky, pokud se týká komet," říká Joe Veverka (Cornell University, Ithaca). "Vracíme se pro další informace o kometě Tempel 1, které nám poskytnou nové pohledy na to, jak komety fungují a jak probíhal jejich vznik před 4,5 miliardami roků."

Veškeré operace bude sonda Stardust-NExT v době průletu kolem komety vykonávat automaticky. Od Země ji totiž bude dělit 336 miliónů km a signál bude putovat ze Země na sondu a zpět zhruba 40 minut, takže není žádná šance cokoliv změnit.

Během těsného průletu sonda pořídí 72 fotografií a uloží je do paměti svého počítače. Tyto surové snímky budou následně předány na Zemi ke zpracování. Jejich přehrávání bude zahájeno asi o hodinu později a přenos dat bude trvat přibližně 12 hodin.

Od roku 2007 bylo provedeno osm korekcí dráhy sondy Stardust-NExT, která mezitím absolvovala 4 oběhy kolem Slunce a využila gravitační manévr při průletu kolem Země k navedení ke kometě Tempel 1.

Další tři korekce jsou ještě plánovány (31. ledna, 7. a 12 února 2011) pro přesné navedení sondy ke kometě. Předpokládá se, že sonda prolétne kolem komety o průměru téměř 6 km rychlostí 10 km/s ve vzdálenosti přibližně 200 km.

V roce 2004 uskutečnila sonda Stardust první sběr prachových částic uvolněných z jádra komety 81P/Wild 2, a také sběr mezihvězdného prachu. Odebrané vzorky byly v roce 2006 dopraveny v návratovém pouzdru na Zemi k dalšímu výzkumu. Mateřskou sondu, stále ještě fungující, navedlo řídící středisko na oběžnou dráhu kolem Slunce, odkud mohla být znovu navedena k případnému novému výzkumnému cíli.

Logo projektu Stardust-NExT
Logo projektu Stardust-NExT
Dne 1. ledna 2007 NASA přejmenovala novou misi sondy na Stardust-NExT a navedla na 4,5 roku trvající cestu ke kometě Tempel 1.

"Můžeme říci, že naše sonda je ostříleným veteránem kometárních výprav," říká Tim Larson (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena). "Dostala se do poloviční vzdálenosti k Jupiteru, pořídila detailní snímky při průletu kolem asteroidu a komety, sbírala kometární materiál a částice mezihvězdného prachu, které dopravila na Zemi k podrobnému výzkumu. Nyní po ní požadujeme setkání s jádrem druhé komety."

Tým vědců očekává od tohoto setkání napsání závěrečné kapitoly úspěšně naplněného příběhu sondy. Během téměř 12 roků trvajícího letu vesmírem spotřebovala skoro všechny pohonné hmoty. Od svého vypuštění v roce 1999 překonala vzdálenost téměř 6 miliard km. Během setkání s kometou se předpokládá spotřebování veškerých zásob pohonných látek.

Žlutě je vyznačena část povrchu komety, kterou bude sonda zkoumat.
Žlutě je vyznačena část povrchu komety, kterou bude sonda zkoumat.
Jádro komety Tempel 1 pomalu rotuje rychlostí jedna otočka za 41 hodin. Astronomové zatím nemají informace, které by dávaly záruku, že část povrchu jádra komety s vytvořeným kráterem po dopadu impaktoru bude v době průletu přivrácena k sondě a kamery na její palubě podobu kráteru vyfotografují.

Pouze zhruba třetina povrchu jádra komety byla vyfotografována v roce 2005 při průletu sondy Deep Impact. "Nyní se budeme dívat jednak na starý známý terén, ale také na doposud neznámou část povrchu," vysvětluje Joe Veverka.

Zdroj: spaceref.com a universetoday.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »