Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Start STS-127 znova odložen
Vít Straka Vytisknout článek

Start STS-127 znova odložen

Opravy ventilačního potrubí
Opravy ventilačního potrubí
Start raketoplánu Endeavour s poslední částí japonské laboratoře Kibo k Mezinárodní kosmické stanici byl dnes znova zrušen. Stalo se tak z naprosto stejné příčiny, jako v sobotu a sice kvůli úniku vodíku do potrubí, které jeho přebytky odvádí od raketoplánu.

"Budeme se tímto problémem zabývat a až to bude v pořádku a budeme si jistí, že to funguje a je to bezpečné, pak můžeme startovat", prohlásil na dnešní tiskové konferenci předseda týmu manažerů mise LeRoy Cain.

Původně to nevypadalo na vážnější problém. Start raketoplánu Discovery byl 11. března zrušen kvůli úniku paliva z externí nádrže. Po výměně několika kritických uzávěrů vše fungovalo jak mělo a Discovery o 4 dny později hladce odstartoval do vesmíru. Při plnění nádrže raketoplánu Endeavour se ale 13. června stalo to samé a start byl odvolán (viz článek). NASA se rozhodla pokusit se problém vyřešit stejně jako v březnu, v průběhu neděle a pondělí byly vyměněny uzávěry v interní části panelu, který spojuje toto ventilační potrubí, jež odvádí od rampy přebytky vodíku v plynné podobě, s externí nádrží. Přitom skutečná příčina úniku nebyla zjištěna v březnu ani nyní. Podle první teorie byly v tomto případě uzávěry poškozeny extrémně nízkou teplotou, poté byl prosazován názor, že na ně mělo neblahý vliv připojení, odpojení a pak zase připojení komponent, když Endeavour čekal v pohotovosti na rampě 39B a poté byl převezen na "áčko". Nicméně ventily byly vyměněny, úspěšně proběhly jejich testy ale stejný únik se objevil znovu. Podle NASA to zřejmě indikuje vážnější problém a bude to řádně vyšetřeno.

A kdy bude start?

Koichi Wakata na ISS
Koichi Wakata na ISS
V červnu určitě ne. Poslední šanci odstartovat má raketoplán v sobotu, poté se v neděli zavírá startovací okno. Na čtvrtek je připravován start sondy LRO, po kterém musí následovat mezera, kterou potřebuje letectvo pro přeprogramování systémů, kterými pomáhá NASA sledovat vypuštěná tělesa. Start STS-127 by se tedy možná ještě v sobotu stihnul ale tato možnost zůstane nevyužita, aby bylo dost času pro vyšetření problému. Posádka STS-127 v čele s velitelem Markem Polanskym se dnes vrátila do Houstonu, kde si vychutná pár dní zaslouženého volna. Další pokus o start je naplánován na 12. července v 1:39 ráno, kdy se otevírá další startovací okno. Samozřejmě to bude mít nepříjemný domino efekt na další mise raketoplánů (start Discovery STS-128 je nyní plánován na 7. srpna, což se určitě nestihne). Snad jediný člověk, který má z toho všeho radost, je japonský astronaut Koichi Wakata (touto dobou na ISS), který se měl v raketoplánu Endeavour vrátit na Zemi. Když mu dnes byla oznámena výše popsaná fakta, reagoval: "OK, je výborné, že tahle mezinárodní posádka bude pokračovat. Další měsíc pro mě!". Posádku stanice totiž nyní tvoří astronauté z Ruska, USA, Kanady, Evropy a Wakata z Japonska.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »