Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šťastný mezinárodní den kosmonautiky!

Šťastný mezinárodní den kosmonautiky!

Historický okamžik startu Gagarina
Autor: Roskosmos

Právě dnes, 12. dubna slavíme (často poněkud opomíjený) významný den: mezinárodní den kosmonautiky. Pojďme si říct jeho stručnou historii a důvod, proč připadá právě na toto datum.

Proč datum 12. dubna? Důvod je jednoduchý, dne 12. dubna roku 1961 se do vesmíru podíval vůbec první člověk – Jurij Gagarin. Jeho oblet okolo Země se stal začátkem „éry kosmického věku“ a po něm nabral vesmírný závod mezi Spojenými státy a tehdejším Sovětským svazem plné obrátky. Díky rapidnímu vývoji technologií v obou soupeřících mocnostech se Američanům nakonec podařilo dostat člověka až na Měsíc, který je doteď jediným kosmickým tělesem (mimo Zemi) na němž kdy stanula lidská noha.

Start raketoplánu Columbia 12. dubna 1981 na první misi tohoto stroje
Start raketoplánu Columbia 12. dubna 1981 na první misi tohoto stroje

O přesně 20 let později, konkrétně 12. dubna 1981 se do kosmu podíval první raketoplán. Byl jím americký raketoplán Columbia při misi STS-1. Tento let dokázal, že myšlenka znovupoužitelného „vesmírného letadla“ není nemožná. Proběhlo ještě nespočet dalších misí raketoplánů a převážně jim vděčíme za téměř celé vybudování Mezinárodní kosmické stanice i vynesení některých družic a kosmických sond. 

Oba boostery rakety Falcon Heavy přistávající na betonových plošinách na Floridském Kennedyho kosmickém středisku. Autor: SpaceX
Oba boostery rakety Falcon Heavy přistávající na betonových plošinách na Floridském Kennedyho kosmickém středisku.
Autor: SpaceX

Dnes se pomalu ale jistě vracíme ke konceptu znovupoužitelných kosmických lodí a raketových stupňů. Společnost SpaceX je moc pěkným příkladem – od raket Falcon, přes kabiny Dragon až ke kompletně znovupoužitelné Super Heavy Starship.

Kosmická loď Starship vstupující do atmosféry Marsu, vizualizace. Autor: SpaceX
Kosmická loď Starship vstupující do atmosféry Marsu, vizualizace.
Autor: SpaceX

Mezinárodní den kosmonautiky se slaví od roku 2011 jako připomínkový den OSN (Organizace spojených národů) a jeho účelem je, abychom si my jako stále lidstvo připomínali náš až neuvěřitelný technický pokrok. Jinými slovy: jak jsme od prvního člověka ve vesmíru doletěli na Měsíc a brzy doletíme ještě dál.

A jako bonus tu pro vás máme ještě odkaz na přednášky v rámci cyklu Pátečníci, které v rámci tzv. Noci Jurjie Gagarina probíhaly na Fyzikálním ústavu AV ČR.

Martin Ferus: Lasery jako nástroj astrochemika

David Píša: Evropská sonda Solar Orbiter rozkrývá sluneční tajemství

R. Kellnerová: Co kdyby dnes do Země narazil asteroid, který vyhubil dinosaury

Ivana Ebrová, Jan Ebr: Největší srážky ve vesmíru

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia.org: International Day of Human Space Flight



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se v roce 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém Gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Dlouhodobě se věnuje kosmonautice, astronomii, IT a fotografii. Ve své fotografické tvorbě se zaměřuje na detailní makrofotografii hmyzu, krajinářskou astrofotografii a fotografii přírody. Za své snímky získal ocenění v řadě fotografických soutěží.

V astronomických soutěžích dosahuje úspěchů na celostátní úrovni: v roce 2024 obsadil 3. místo v krajském kole Astronomické olympiády v kategorii GH a o rok později, v roce 2025, vybojoval 5. místo v celostátním finále téže kategorie a v roce 2026 se umístil na 17. místě v celostátním kole v kategorii EF. V roce 2026 s týmem obsadili 8. místo v národním finále studentské technologické soutěže CanSat.

Na vesmíru ho fascinují jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy plně nepozná. V rámci kosmonautiky ho pak přitahují neuvěřitelné technologie, které lidské možnosti neustále posouvají dál.

Své nadšení pro obor aktivně předává veřejnosti. Je redaktorem portálu Kosmonautix.cz, kde kromě psaní článků spravuje oficiální profil webu na sociální síti Threads. Dále se podílí na tvorbě obsahu pro instagramový účet České astronomické společnosti (ČAS), působí v administrátorském týmu Discord serveru AstroConnect, je aktivním členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a aktuálně se podílí na tvorbě nové expozice o kosmonautice v prostorech digitálního planetária v Hradci Králové.

Štítky: Starship, Space shuttle, Jurij Gagarin, Budoucnost kosmonautiky, Kosmonautika


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »