Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Stratolaunch - cesta k vesmírné turistice?

Stratolaunch - cesta k vesmírné turistice?

Stratolaunch System pro lety na oběžnou dráhu
Stratolaunch System pro lety na oběžnou dráhu
Letecký konstruktér Burt Rutan, miliardář Paul G. Allen, průkopník kosmonautiky Elon Musk a bývalý šéf NASA Mike Griffin se dali dohromady za účelem vývoje a provozování nového letecko-kosmického dopravního systému. Bude se skládat z obřího letounu o rozpětí křídel větším než délka fotbalového hřiště, který bude vynášet raketový nosič na kapalné pohonné látky do výšky kolem 10 km. Zde bude raketa uvolněna a pomocí vlastních motorů vynese užitečný náklad či pilotovanou kosmickou loď na oběžnou dráhu kolem Země.

Projekt je nazýván Stratolaunch a financuje jej Paul Allen, spoluzakladatel firmy Microsoft, který chce tímto způsobem nabízet levný přístup do vesmíru pro soukromý sektor.

Paul Allen byl partnerem Burta Rutana, kdy částkou 20 miliónů dolarů přispěl k financování úspěšného projektu SpaceShipOne, kterým se v roce 2004 podařilo Rutanovi získat cenu Ansari X-Prize. Tento kosmický letoun, vyrobený soukromou firmou, se dvakrát dostal na pomyslnou hranici vesmíru a úspěšně se vrátil zpět. Návazný projekt SpaceShipTwo by měl od příštího roku sloužit k realizaci balistických skoků do výšky zhruba 140 km nad zemský povrch. Cena letenky je asi 200 000 dolarů.

Stratolaunch System pro lety na oběžnou dráhu
Stratolaunch System pro lety na oběžnou dráhu
Ve výše uvedeném případě se však jedná pouze o balistické lety. Nyní se chce kosmický tým pustit do přípravy a realizace orbitálních letů a na nízkou oběžnou dráhu kolem Země dopravovat družice či pilotovanou kosmickou loď.

"Jsme na samém začátku radikální změny nosných prostředků pro lety do vesmíru. Stratolaunch System je průkopnické a novátorské řešení, které způsobí doslova revoluci v kosmické dopravě," říká Paul Allen.

Jejich koncept představuje využití letounu o hmotnosti 540 000 kg a rozpětí 117 m, vybaveného šesti leteckými motory používanými u letadla Boeing 747, který v podobě nosiče (prvního stupně systému) bude vynášet raketu na kapalné pohonné látky o délce 36 m. Raketu odvozenou od typu Falcon 9 a vybavenou pěti hlavními raketovými motory postaví firma SpaceX. Pomocí vlastních motorů bude okřídlená raketa schopna dopravit náklad na oběžnou dráhu kolem Země.

Stratolaunch System pro lety na oběžnou dráhu
Stratolaunch System pro lety na oběžnou dráhu
Zkušební starty letounu by mohly být zahájeny v letech 2015 nebo 2016, první start rakety do vesmíru pak o něco později. Minimální délka vzletové a přistávací dráhy bude 3 650 m, hmotnost vynášeného nákladu 6 100 kg.

Společnost Scaled Composites, původně založená Burt Rutanem, vyrobila raketový letoun SpaceShipOne, stejně tak i nosný letoun White Knight. Nyní je součástí známé firmy Northrop Grumman a pro projekt Stratolaunch vyrobí obří letoun, který se stane největším letadlem na světě.

Nosné rakety pro uvedený projekt bude vyrábět firma Space Exploration Technologies (zkráceně SpaceX), kterou založil Elon Musk. Firma SpaceX již vyvíjí a vyrábí rakety Falcon a kosmické lodě Dragon. Nyní bude dodavatelem raket i pro připravovaný projekt Stratolaunch.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »