STS9/1983 a chvála kosmonautickému semináři ve Valmezu
LogoZvu Vás na kosmicko-pozemské ohlédnutí 25 let zpět, do roku 1983. V tu dobu probíhal, stejně jako následující víkend letos 28./30.11.2008 , tradiční kosmonautický seminář na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Současně se ke startu připravoval, podobně jako i toto dobou létá STS-126, americký raketoplán k let STS-9.
Poprvé v historii provozu STS se vydával na trajektorii vedoucí do vyšších zeměpisných šířek. Po letech STS-1 (i=40,3°), STS-2,3 (i=38°), STS-4 až8 (i=28,5°) Columbia při svém 6. kosmickém letu mířila na dráhu se sklonem k rovníku i=57°.
PřistáníTo znamenalo, že nastávala poprvé příležitost pozorovat Shuttle z našeho území. Právě tuto skutečnost na kosmonautickém semináři ve ValMezu oznámili spolu předpovědi průletů nad naším územím pan Mgr. Antonín Vítek a tuším, že i autor výpočtů p. dr. Petr Lála. Pro mladší připomínám, že to byla doba předinternetová, téměř i předpočítačová co se týká dostupnosti a výkonnosti v domácnostech, doba, kdy se nejen kosmonautika dělila na "západní" a "východní" s tomu odpovídající "dostupností" všech informací. Z toho vyplývá, že informace o časech pozorovatelných průletů byla pro většinu z nás, účastníků semináře, hotovou "bombou". Předpovězené průlety pro plánovaný start 28.11.1983 v podvečer byly následující :
28.11.1983 16:28UT SZ-S-V h=52°
29.11.1983 16:18UT SZ-S-V h=72°
30.11.1983 16:08UT SZ-S-V h=80°
1.12.1983 15:57UT SZ-J-JV h=55°
2.12.1983 15:47UT Z-JV h=38°
3.12.1983 15:37UT Z-JV h=27°
Dnes údaje běžně dostupné z Internetu, aktualizované a graficky znázorňované údaje pro kdejaké kosmické těleso, často automaticky dopravované až do Vaší e-mailové schránky. Nebo dokonce počítané a vizualizované přímo na Vašem PC jen na základě vstupních dat TLE. Tenkráte něco zcela nepředstavitelného.
Na oběžné drázeRaketoplán Columbia skutečně odstartoval v pondělí 28.11.1983 v 16:00UT. Tři dny nepřálo pozorováním na střední Moravě počasí, takže poprvé jsem raketoplán pozoroval až ve čtvrtek 1.12.1983. Přesně podle předpovědi a s avizovanou výraznou jasností snad nějakých -2mag. Následující dny opět nepřálo počasí a 3.12. se mi už raketoplán pozorovat nepodařilo.
Pod dojmem tohoto pozorování jsem se o pozorování průletů raketoplánů a Saljutů zajímal více. Své amatérské předpovědi jsem postupně vypracovával s pomocí vlastní graficko-výpočetní metody.
mapa + fólie s dráhou 57 a 28 stupňů + CasioPodle plánovaných datum a časů startů, nebo jiných významných manévrů na oběžné dráze jsem se pomocí programovatelné kalkulačky Casio fx-180P počítal časy průletů a délky výstupných uzlů dráhy, opravoval je podle zkušeností z předchozích letů a také rad pánů Vítka, Lály a Grüna z vzájemné dopisní! korespondence (kde by se vzala nějaká elektronická pošta). Tyto časové a úhlové údaje jsem používal pro nastavování průsvitky s "sinusovkovou" trajektorií příslušné dráhy (perioda, sklon) na světovou mapu ve válcové projekci. Na mapě jsem měl vyznačeny křivky obzoru a několika úhlových výšek. Podle toho jsem zjistil, zda průlet bude z hlediska trajektorie pozorovatelný a velmi přibližně v jakém směru a výšce nad obzorem. K tomu se doplnil odhad viditelnosti z hlediska osvětlení raketoplánu či Saljut … a většinou to fungovalo. Běda když se start odložil, zpozdil nebo těleso provedlo v době bez delšího pozorování výraznější manévr nebo korekci. Vstupy byly příliš přibližné, výpočet velmi hrubý a střádání odchylek a chyb natolik velké, že na obloze se nic ani před ani po předpovězené době nepohybovalo. Zato úlovky stály zato. Třeba párové přelety obou stanic Saljut a MIR, raketoplánu STS-71 Atlantis 27.5.1995 při průletu ihned 25 min po startu doprovázeného oddělenou nádrží ET apod, později STS s MIRem a poté ISS, ATV…. to už jsme v současnosti. No a dnes s i někteří fotí a natáčí přes svá "skla" detaily sestavy ISS, konfigurace ISS a STS nebo průlety před kotoučem Slunce a Měsíce. Tak se posunulo přístrojové vybavení "amatérů" dostupnost a přesnost výpočtů pro pozorování.
StartStručně se vrátím k programu letu STS-9 Columbie se 6-ti člennou posádkou pod vedením veterána John W.Younga.
Hlavní náplní letu byly experimenty v laboratoři Spacelab 1 umístěné v nákladovém prostoru. Na letu se účastnila ESA, na palubě pracoval její německý kosmonaut Ulf Merbold. Právě to vysvětluje, proč se raketoplán vydal poprvé na dráhu se sklonem 57° s trajektorií zahrnující i vyšší evropské zeměpisné šířky.
A tak si pohodlně prohlédnu letový řád všech jasnějších těles pozorovatelných tuto noc například na stránkách IAN , těším se na letošní kosmoseminář ve ValMezu 28.-30.11.2008 a na vše nové a netušené z astronomie a kosmonautiky v budoucnosti.
Toto cestou dodatečně děkuji jak za dlouholetou záslužnou činnost valašsko meziříčské hvězdárně, tak kosmozvěstu panu Mgr. Antonínu Vítkovi ,
za tehdejší pomoc dr. Petru Lálovi a ing. Marcelu Grünovi
a také všem dalším nadšencům popularizujícím dění ve vesmíru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník
Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov.
Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie.
Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry.
IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
10.1. až 9.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4