Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Znovuzprovoznění Foucaltova kyvadla v Kroměříži
Luděk Fík Vytisknout článek

Znovuzprovoznění Foucaltova kyvadla v Kroměříži

Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu
Autor: Luděk Fík
aneb podzimní pocta pánům Foucaltovi a Nábělkovi,
ale také současným šikovným rukám a moudrým hlavám.

V rotundě Květné zahrady Arcibiskupského zámku Kroměříž bylo v pátek 26. října 2012 znovu uvedeno do chodu unikátní Foucaltovo kyvadlo.

Krátká cesta do minulosti …

Vzorem pro původní kroměřížskou instalaci kyvadla byla první veřejná demonstrace důkazu rotace Země francouzským fyzikem Jeanem Bernardem Leonem Foucaltem v únoru 1851, provedená v pařížském Panteonu, kde bylo 28kilogramové kyvadlo zavěšeno na lanu dlouhém 68 metrů.

Profesor kroměřížského gymnázia a astronom dr. František Nábělek instaloval a veřejně představil menší kopii kyvadla v rotundě Květné zahrady v Kroměříži v dubnu 1906.

Kyvadlo bylo v provozu až do roku 1940. Po válce bylo znovu instalováno díky sestře profesora Nábělka. V roce 1974 byla Rotunda po rekonstrukci znovu zpřístupněna. Kyvadlo bylo poté přístupné střídavě a nepravidelně. V poslední době bylo navíc vážně poničeno vandaly.

… a návrat do současnosti

Kyvadlo bylo zrestaurováno a nyní by mělo být opět možné vídat fascinující ukázku tohoto fyzikálního pokusu. Opětovné uvedení kyvadla do chodu pro veřejnost proběhlo v podzimním pátečním odpoledni dne 26. října 2012.

Úvodním slovem návštěvníky v rotundě seznámil se základními údaji o prostředí a kyvadle kastelán Arcibiskupského zámku Kroměříž pan Martin Krčma. Již během úvodního proslovu nejprve zapálil svíčku v originálním držáku a následně jeho pootočením přepálil vlákno dosud kotvící kyvadlo ve výchozí poloze.

Bylo 15:46 tehdy ještě letního středoevropského času. Většinu přítomných první pohyby kyvadla zvedly ze židlí a přilákaly blíže k sledování první stopy hrotu kyvadla vyryté do uhlazeného jemného písku v podstavci pod ním. To vše za hudebního flétnového doprovodu.

K zviditelnění rotace Země stáčením stopy kyvadla je třeba delšího času, který ukrátily odborné komentáře dalších dvou zasvěcených přítomných. Nejprve o odbornějších fyzikálních faktech promluvil profesor Eduard Malenovský z Vysokého učení technického v Brně.

Poté poutavě a zasvěceně hovořil člověk, kterému kyvadlo prošlo v poslední době nesčetněkrát rukama a který se podílel na jeho opětovném zavěšení a zprovoznění, pan inženýr Tomáš Flimel z brněnské restaurátorské firmy FLIREX.

K odlehčení od fyzikálně-technických naučných informací následovala druhá zajímavá část pozdního odpoledne v rotundě. Pan Martin Posolda uvedl unikátní "Výstavu starých odrůd ovoce" jako výsledek svého pátrání a sběru v okolí Kroměříže. Navíc přítomným nabídl pestré pohoštění z těchto plodů, teplý jablečný mošt, koláčky a výborný domácí maminčin štrúdl-závin.

Mezitím, po hodině a čtvrt, kyvadlo postupně dokývávalo, původní dlouhý rozkmit se zkrátil na nějakých 5 cm a stopa v písku se pootočila.

Pánové Krčma, Flimel, Malenovský a Posolda zatím stihli trpělivě zodpovědět spoustu všetečných a zvídavých otázek. Za celé úsilí při rekonstrukci a povedené premiéře pro veřejnost jim patří velký dík.

U nás tak nyní kývají znovu tři kyvadla, kroměřížské, pražské a královéhradecké.

Ve světě je řada podobných kyvadel, málokteré se ale asi může pochlubit tak nádherným prostředím, jaké mu poskytují interiér rotundy, malebná klidná zákoutí Květné zahrady a celého Kroměříže. Záměry a nadšení zúčastěných jsou příslibem, že se máme v nastávající turistické sezóně a v budoucnu nač těšit.

Někdy příště přineseme více technických informací o kyvadle a jeho rekonstrukci.

Malá fotogalerie z akce

Rotunda s instalovaným Foucaltovým kyvadlem v Květné zahradě v Kroměříži Autor: Luděk Fík
Rotunda s instalovaným Foucaltovým kyvadlem v Květné zahradě v Kroměříži
Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu
Autor: Luděk Fík
Sbor flétnistů doprovázejících akci hudbou Autor: Luděk Fík
Sbor flétnistů doprovázejících akci hudbou
Autor: Luděk Fík

Kyvadlo, hrot se stopou v písku, stojánek s otočně uloženým držákem svíčky k přepálení vlákna, ukotvení kyvadla pro spuštění kývání Autor: Luděk Fík
Kyvadlo, hrot se stopou v písku, stojánek s otočně uloženým držákem svíčky k přepálení vlákna, ukotvení kyvadla pro spuštění kývání
Autor: Luděk Fík
Doprovodná výstava starých odrůd ovoce Autor: Luděk Fík
Doprovodná výstava starých odrůd ovoce
Autor: Luděk Fík
Odborný fyzikální výklad profesora Malenovského (na fotografii vlevo) Autor: Luděk Fík
Odborný fyzikální výklad profesora Malenovského (na fotografii vlevo)
Autor: Luděk Fík

Diskuze technického restaurátora Ing. Flimela (vlevo) s kastelánem M. Krčmou (vpravo) Autor: Luděk Fík
Diskuze technického restaurátora Ing. Flimela (vlevo) s kastelánem M. Krčmou (vpravo)
Autor: Luděk Fík
Stopa hrotu kyvadla 30 minut po spuštění Autor: Luděk Fík
Stopa hrotu kyvadla 30 minut po spuštění
Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu
Autor: Luděk Fík

Foucaltovo kyvadlo:

Osobnosti a zúčastnění:

Jean Bernard Leon Foucalt; francouzský fyzik (1819 - 1896)
Dr. František Nábělek; profesor kroměřížského gymnázia a astronom (1852 - 1915)
Ing. Martin Krčma; kastelán Arcibiskupského zámku Kroměříž (www.zamek-kromeriz.cz)
Prof. Ing. Eduard Malenovský, DrSc; Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně
Ing. Tomáš Flimel; brněnská restaurátorská firma FLIREX (www.flirex.com)
Ing. Martin Posolda; www.stare-odrudy.cz




O autorovi

Štítky: Foucaltovo kyvadlo, Kroměříž


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2024 obdržel snímek „Kométa Tschuchinshan-ATLAS nad Spišským hradom“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Róbert Barsa.   Listopadové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ vyhrál opět snímek komety Tschuchinshan-ATLAS. Ostatně,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »