Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Znovuzprovoznění Foucaltova kyvadla v Kroměříži
Luděk Fík Vytisknout článek

Znovuzprovoznění Foucaltova kyvadla v Kroměříži

Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu
Autor: Luděk Fík
aneb podzimní pocta pánům Foucaltovi a Nábělkovi,
ale také současným šikovným rukám a moudrým hlavám.

V rotundě Květné zahrady Arcibiskupského zámku Kroměříž bylo v pátek 26. října 2012 znovu uvedeno do chodu unikátní Foucaltovo kyvadlo.

Krátká cesta do minulosti …

Vzorem pro původní kroměřížskou instalaci kyvadla byla první veřejná demonstrace důkazu rotace Země francouzským fyzikem Jeanem Bernardem Leonem Foucaltem v únoru 1851, provedená v pařížském Panteonu, kde bylo 28kilogramové kyvadlo zavěšeno na lanu dlouhém 68 metrů.

Profesor kroměřížského gymnázia a astronom dr. František Nábělek instaloval a veřejně představil menší kopii kyvadla v rotundě Květné zahrady v Kroměříži v dubnu 1906.

Kyvadlo bylo v provozu až do roku 1940. Po válce bylo znovu instalováno díky sestře profesora Nábělka. V roce 1974 byla Rotunda po rekonstrukci znovu zpřístupněna. Kyvadlo bylo poté přístupné střídavě a nepravidelně. V poslední době bylo navíc vážně poničeno vandaly.

… a návrat do současnosti

Kyvadlo bylo zrestaurováno a nyní by mělo být opět možné vídat fascinující ukázku tohoto fyzikálního pokusu. Opětovné uvedení kyvadla do chodu pro veřejnost proběhlo v podzimním pátečním odpoledni dne 26. října 2012.

Úvodním slovem návštěvníky v rotundě seznámil se základními údaji o prostředí a kyvadle kastelán Arcibiskupského zámku Kroměříž pan Martin Krčma. Již během úvodního proslovu nejprve zapálil svíčku v originálním držáku a následně jeho pootočením přepálil vlákno dosud kotvící kyvadlo ve výchozí poloze.

Bylo 15:46 tehdy ještě letního středoevropského času. Většinu přítomných první pohyby kyvadla zvedly ze židlí a přilákaly blíže k sledování první stopy hrotu kyvadla vyryté do uhlazeného jemného písku v podstavci pod ním. To vše za hudebního flétnového doprovodu.

K zviditelnění rotace Země stáčením stopy kyvadla je třeba delšího času, který ukrátily odborné komentáře dalších dvou zasvěcených přítomných. Nejprve o odbornějších fyzikálních faktech promluvil profesor Eduard Malenovský z Vysokého učení technického v Brně.

Poté poutavě a zasvěceně hovořil člověk, kterému kyvadlo prošlo v poslední době nesčetněkrát rukama a který se podílel na jeho opětovném zavěšení a zprovoznění, pan inženýr Tomáš Flimel z brněnské restaurátorské firmy FLIREX.

K odlehčení od fyzikálně-technických naučných informací následovala druhá zajímavá část pozdního odpoledne v rotundě. Pan Martin Posolda uvedl unikátní "Výstavu starých odrůd ovoce" jako výsledek svého pátrání a sběru v okolí Kroměříže. Navíc přítomným nabídl pestré pohoštění z těchto plodů, teplý jablečný mošt, koláčky a výborný domácí maminčin štrúdl-závin.

Mezitím, po hodině a čtvrt, kyvadlo postupně dokývávalo, původní dlouhý rozkmit se zkrátil na nějakých 5 cm a stopa v písku se pootočila.

Pánové Krčma, Flimel, Malenovský a Posolda zatím stihli trpělivě zodpovědět spoustu všetečných a zvídavých otázek. Za celé úsilí při rekonstrukci a povedené premiéře pro veřejnost jim patří velký dík.

U nás tak nyní kývají znovu tři kyvadla, kroměřížské, pražské a královéhradecké.

Ve světě je řada podobných kyvadel, málokteré se ale asi může pochlubit tak nádherným prostředím, jaké mu poskytují interiér rotundy, malebná klidná zákoutí Květné zahrady a celého Kroměříže. Záměry a nadšení zúčastěných jsou příslibem, že se máme v nastávající turistické sezóně a v budoucnu nač těšit.

Někdy příště přineseme více technických informací o kyvadle a jeho rekonstrukci.

Malá fotogalerie z akce

Rotunda s instalovaným Foucaltovým kyvadlem v Květné zahradě v Kroměříži Autor: Luděk Fík
Rotunda s instalovaným Foucaltovým kyvadlem v Květné zahradě v Kroměříži
Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu
Autor: Luděk Fík
Sbor flétnistů doprovázejících akci hudbou Autor: Luděk Fík
Sbor flétnistů doprovázejících akci hudbou
Autor: Luděk Fík

Kyvadlo, hrot se stopou v písku, stojánek s otočně uloženým držákem svíčky k přepálení vlákna, ukotvení kyvadla pro spuštění kývání Autor: Luděk Fík
Kyvadlo, hrot se stopou v písku, stojánek s otočně uloženým držákem svíčky k přepálení vlákna, ukotvení kyvadla pro spuštění kývání
Autor: Luděk Fík
Doprovodná výstava starých odrůd ovoce Autor: Luděk Fík
Doprovodná výstava starých odrůd ovoce
Autor: Luděk Fík
Odborný fyzikální výklad profesora Malenovského (na fotografii vlevo) Autor: Luděk Fík
Odborný fyzikální výklad profesora Malenovského (na fotografii vlevo)
Autor: Luděk Fík

Diskuze technického restaurátora Ing. Flimela (vlevo) s kastelánem M. Krčmou (vpravo) Autor: Luděk Fík
Diskuze technického restaurátora Ing. Flimela (vlevo) s kastelánem M. Krčmou (vpravo)
Autor: Luděk Fík
Stopa hrotu kyvadla 30 minut po spuštění Autor: Luděk Fík
Stopa hrotu kyvadla 30 minut po spuštění
Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu Autor: Luděk Fík
Fotografie ze slavnostního znovuuvedení kyvadla do provozu
Autor: Luděk Fík

Foucaltovo kyvadlo:

Osobnosti a zúčastnění:

Jean Bernard Leon Foucalt; francouzský fyzik (1819 - 1896)
Dr. František Nábělek; profesor kroměřížského gymnázia a astronom (1852 - 1915)
Ing. Martin Krčma; kastelán Arcibiskupského zámku Kroměříž (www.zamek-kromeriz.cz)
Prof. Ing. Eduard Malenovský, DrSc; Ústav mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně
Ing. Tomáš Flimel; brněnská restaurátorská firma FLIREX (www.flirex.com)
Ing. Martin Posolda; www.stare-odrudy.cz




O autorovi

Štítky: Foucaltovo kyvadlo, Kroměříž


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »