Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Světový kosmický týden 2004

Světový kosmický týden 2004

Týden mezi 4. a 10. říjnem je každoročně vyhlašován jako Světový kosmický týden.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 65 z 3. 10. 2004

Před 35lety, v červenci roku 1969, bylo přistáním prvních dvou mužů na měsíčním povrchu završeno úsilí lidstva o dobytí našeho věčného kosmického souputníka. Byla tím symbolicky posmrtně naplněna vize presidenta Spojených států amerických Johna F. Kennedyho, který dobytí Měsíce stanovil jako hlavní prioritu USA v rozvoji kosmonautiky. I tento slavný okamžik lidských dějin byl vzpomenut v memorandu, kterým bylo v roce 1999 pod záštitou OSN vyhlášeno období mezi 4. až 10.říjnem Světovým kosmickým týdnem. Každoročně je tak připomínáno široké veřejnosti, že kosmonautika není jen náročnou vědeckou disciplínou, ale že to je i krásné a zajímavé dobrodružství přinášející ve svých výsledcích prospěch všem lidem světa.
Světový kosmický týden (World Space Week) je symbolicky rámován dvěmi významnými daty kosmické historie: 4. října 1957 byla do kosmu vypuštěna první umělá družice Země - SPUTNIK 1 a tím se lidstvu otevřela cesta pro výzkum kosmického prostoru a 10. října 1967 vstoupila v platnost mezinárodní smlouva o Mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru, včetně Měsíce a dalších nebeských těles.
Již ve více než 50 zemích celého světa, včetně České republiky, se snaží v tomto období odborníci představovat veřejnosti výzkum kosmického prostoru co nejsrozumitelnější cestou. Pod spojující hlavičkou Světového kosmického týdne jsou pořádány přednášky, besedy či výstavy s kosmickou tématikou, v rámci pravidelných programů pro veřejnost je zmiňován a vysvětlován význam výzkumu kosmu a rozvíjení kosmických technologií. Akce jsou zaměřeny především na mládež - žáky a studenty, ale jsou samozřejmě otevřeny nejširší veřejnosti.
Světový kosmický týden je otevřen pro každého. Pořádanými akcemi si ho připomínají jak profesionální organizace zabývající se kosmonautikou, tak i dobrovolná sdružení, školy či jednotlivci. Velkou měrou přispívají k popularizaci výzkumu kosmu i média - tištěná i elektronická, lokální i celostátní.
Česká republika se k akcím Světového kosmického týdne přihlásila poprvé v roce 2002. Letos tedy již potřetí proběhnou především na hvězdárnách, planetáriích a školách programy se zaměřením na popularizaci výzkumu kosmu. Hlavním mottem letošního ročníku je "VESMÍR A UDRŽITELNÝ ROZVOJ" (Space and Sustainable Development). Organizátoři české účasti očekávají, že i letos bude naše republika na některém ze symbolických předních míst v počtu uspořádaných akcí a programů, a že propagace a popularizace kosmického výzkumu a kosmických technologií bude co nejširší.
Hlavním celosvětovým koordinátorem akcí je americká nezisková organizace Spaceweek International Association (SIA), sídlící v texaském Houstonu. Mezi hlavní mediálně známé osobnosti, které svými jmény zaštiťují celosvětovou kampaň, patří např. astronaut Buzz Aldrin (druhý člověk, který vstoupil na povrch Měsíce), herec Tom Hanks nebo hudebník a zpěvák Lance Bass.
Celosvětový zájem veřejnosti o kosmonautiku vzbudily v nedávné době především dvě významné a výrazné události - tragédie amerického raketoplánu Columbia, který havaroval při návratu z mise 1.2.2003, a ještě stále úspěšně probíhající a mediálně vysoce profesionálně představená mise dvou amerických sond na Mars (Mars Exploration Rover Mission). Zvýšený zájem lidí o kosmonautiku je tak nejvyšší od doby amerických expedic na Měsíc.

Další informace o Světovém kosmickém týdnu je možné nalézt na adresách:
- české stránky projektu
- oficiální stránky World Space Week
- český zpravodaj o pilotované kosmonautice KOSMOS-NEWS
- český kosmonautický web




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »