Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Světový kosmický týden 2005

Světový kosmický týden 2005

Týden mezi 4. a 10. říjnem je každoročně vyhlašován jako Světový kosmický týden.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 75 z 1. října 2005

Dlouhých 906 dnů a 39 minut čekala Amerika na svůj návrat do kosmu. Až 21 744 hodin a 39 minut po oficiálním okamžiku havárie raketoplánu Columbia, který předvedl 1.února 2003 při přistávacím manévru tragické ohnivé divadlo, se opět ozvalo "GO" a 26. července 2005 se na svojí cestu do vesmíru vydal další z flotily amerických raketoplánů. Ve velitelském křesle raketoplánu Discovery seděla astronautka Eileen Collinsová, jedna z nejvýraznějších a nejzkušenějších osobností, které americký Národní úřad pro letectví a astronautiku NASA ve svých řadách v tuto chvíli má. I když pečlivě sledovaná mise skončila úspěšně, je v tuto chvíli již naprosto jisté, že dalšího startu raketoplánu se dočkáme nejdříve v poslední dekádě roku 2006. Přesto je návrat raketoplánů do provozu asi nejvýznamnější událostí pilotované kosmonautiky v letošním roce.

Z oblasti nepilotovaných kosmických misí je nejvýznamnějším dnem roku 2005 pondělí 4.července, kdy projektil ze sondy Deep Impact úspěšně zasáhl kometu 9P/Tempel 1.

I tyto dvě události si budou lidé připomínat při akcích pořádaných u příležitosti letošního Světového kosmického týdne (World Space Week, 4.-10.10.2005). Ten vyhlásilo v roce 1999 Valné shromáždění OSN jako připomenutí dvou významných mezníků lidské expanze do kosmického prostoru: 4. října 1957 byla do kosmu vypuštěna první umělá družice Země - SPUTNIK 1 a tím se lidstvu otevřela cesta pro výzkum kosmického prostoru a 10. října 1967 vstoupila v platnost mezinárodní smlouva o Mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru, včetně Měsíce a dalších nebeských těles.

Již ve více než 50 zemích celého světa, včetně České republiky, se snaží v tomto období odborníci ukazovat veřejnosti, že kosmonautika není jen náročnou vědeckou disciplínou, ale že to je i krásné a zajímavé dobrodružství přinášející ve svých výsledcích prospěch všem lidem světa. Pod spojující hlavičkou Světového kosmického týdne jsou pořádány přednášky, besedy či výstavy s kosmickou tématikou, v rámci pravidelných programů pro veřejnost je zmiňován a vysvětlován význam výzkumu kosmu a rozvíjení kosmických technologií.

Světový kosmický týden je otevřen pro každého. Pořádanými akcemi si ho připomínají jak profesionální organizace zabývající se kosmonautikou, tak i dobrovolná sdružení, školy či jednotlivci. Velkou měrou přispívají k popularizaci výzkumu kosmu i média - tištěná i elektronická, lokální i celostátní.

Česká republika se k akcím Světového kosmického týdne připojila poprvé v roce 2002. Letos tedy již počtvrté proběhnou především na hvězdárnách, planetáriích a školách programy se zaměřením na popularizaci výzkumu kosmu. Hlavním mottem letošního roku jsou "OBJEVY A FANTAZIE" ("Discovery and Imagination"). Organizátoři české účasti očekávají, že i letos bude naše republika na některém ze symbolických předních míst v počtu uspořádaných akcí a programů a že propagace a popularizace kosmického výzkumu a kosmických technologií bude co nejširší.

Hlavním celosvětovým koordinátorem akcí je americká nezisková organizace Spaceweek International Association (SIA) sídlící v texaském Houstonu. Mezi hlavní mediálně známé osobnosti, které svými jmény zaštiují celosvětovou kampaň, patří např. astronaut Buzz Aldrin (druhý člověk, který vstoupil na povrch Měsíce), herec Tom Hanks nebo hudebník a zpěvák Lance Bass.

Další informace o Světovém kosmickém týdnu je možné nalézt na adresách:
http://web.quick.cz/SKT - české stránky projektu
http://www.spaceweek.org - oficiální stránky World Space Week
http://kosmos-news.kosmo.cz - český zpravodaj o pilotované kosmonautice KOSMOS-NEWS
http://www.kosmo.cz - český kosmonautický web

Výběr z programů ke Světovému týdnu kosmonautiky 2005 v České republice

Hvězdárna v Prostějově6.10. v 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Tomáš Přibyl - Proč létáme do vesmíru? Jakým způsobem družice, raketoplány, kosmická technika i technologie usnadňují náš život? Ovlivňují nás?
13.10. ve 12:00 v aule Střední průmyslové školy, Lidická ulice, Prostějov - Ing. Marcel Grün - Od raketoplánu ke slunečním plachetnicím!
13.10. v 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Marcel Grün - Vstříc novým světům! Přehled a popis novinek, ale i výsledků z posledních výzkumů komet, planetek a planet. Stranou zájmu nezůstanou ani novinky z výzkumu měsíců planet, např. Titanu a Europy.

Hvězdárna v Uherském Brodě, http://www.ub.cz/hvezdarna/7.10. od 19:30 Ing. Tomáš Přibyl - Návrat i soumrak raketoplánů
12.10. od 19:30 RNDr. Jiří Prudký - Deset katastrof v kosmonautice

Tiskové prohlášení je ke stažení ve formátu MS Word




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »