Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Světový kosmický týden 2005

Světový kosmický týden 2005

Týden mezi 4. a 10. říjnem je každoročně vyhlašován jako Světový kosmický týden.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 75 z 1. října 2005

Dlouhých 906 dnů a 39 minut čekala Amerika na svůj návrat do kosmu. Až 21 744 hodin a 39 minut po oficiálním okamžiku havárie raketoplánu Columbia, který předvedl 1.února 2003 při přistávacím manévru tragické ohnivé divadlo, se opět ozvalo "GO" a 26. července 2005 se na svojí cestu do vesmíru vydal další z flotily amerických raketoplánů. Ve velitelském křesle raketoplánu Discovery seděla astronautka Eileen Collinsová, jedna z nejvýraznějších a nejzkušenějších osobností, které americký Národní úřad pro letectví a astronautiku NASA ve svých řadách v tuto chvíli má. I když pečlivě sledovaná mise skončila úspěšně, je v tuto chvíli již naprosto jisté, že dalšího startu raketoplánu se dočkáme nejdříve v poslední dekádě roku 2006. Přesto je návrat raketoplánů do provozu asi nejvýznamnější událostí pilotované kosmonautiky v letošním roce.

Z oblasti nepilotovaných kosmických misí je nejvýznamnějším dnem roku 2005 pondělí 4.července, kdy projektil ze sondy Deep Impact úspěšně zasáhl kometu 9P/Tempel 1.

I tyto dvě události si budou lidé připomínat při akcích pořádaných u příležitosti letošního Světového kosmického týdne (World Space Week, 4.-10.10.2005). Ten vyhlásilo v roce 1999 Valné shromáždění OSN jako připomenutí dvou významných mezníků lidské expanze do kosmického prostoru: 4. října 1957 byla do kosmu vypuštěna první umělá družice Země - SPUTNIK 1 a tím se lidstvu otevřela cesta pro výzkum kosmického prostoru a 10. října 1967 vstoupila v platnost mezinárodní smlouva o Mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru, včetně Měsíce a dalších nebeských těles.

Již ve více než 50 zemích celého světa, včetně České republiky, se snaží v tomto období odborníci ukazovat veřejnosti, že kosmonautika není jen náročnou vědeckou disciplínou, ale že to je i krásné a zajímavé dobrodružství přinášející ve svých výsledcích prospěch všem lidem světa. Pod spojující hlavičkou Světového kosmického týdne jsou pořádány přednášky, besedy či výstavy s kosmickou tématikou, v rámci pravidelných programů pro veřejnost je zmiňován a vysvětlován význam výzkumu kosmu a rozvíjení kosmických technologií.

Světový kosmický týden je otevřen pro každého. Pořádanými akcemi si ho připomínají jak profesionální organizace zabývající se kosmonautikou, tak i dobrovolná sdružení, školy či jednotlivci. Velkou měrou přispívají k popularizaci výzkumu kosmu i média - tištěná i elektronická, lokální i celostátní.

Česká republika se k akcím Světového kosmického týdne připojila poprvé v roce 2002. Letos tedy již počtvrté proběhnou především na hvězdárnách, planetáriích a školách programy se zaměřením na popularizaci výzkumu kosmu. Hlavním mottem letošního roku jsou "OBJEVY A FANTAZIE" ("Discovery and Imagination"). Organizátoři české účasti očekávají, že i letos bude naše republika na některém ze symbolických předních míst v počtu uspořádaných akcí a programů a že propagace a popularizace kosmického výzkumu a kosmických technologií bude co nejširší.

Hlavním celosvětovým koordinátorem akcí je americká nezisková organizace Spaceweek International Association (SIA) sídlící v texaském Houstonu. Mezi hlavní mediálně známé osobnosti, které svými jmény zaštiují celosvětovou kampaň, patří např. astronaut Buzz Aldrin (druhý člověk, který vstoupil na povrch Měsíce), herec Tom Hanks nebo hudebník a zpěvák Lance Bass.

Další informace o Světovém kosmickém týdnu je možné nalézt na adresách:
http://web.quick.cz/SKT - české stránky projektu
http://www.spaceweek.org - oficiální stránky World Space Week
http://kosmos-news.kosmo.cz - český zpravodaj o pilotované kosmonautice KOSMOS-NEWS
http://www.kosmo.cz - český kosmonautický web

Výběr z programů ke Světovému týdnu kosmonautiky 2005 v České republice

Hvězdárna v Prostějově6.10. v 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Tomáš Přibyl - Proč létáme do vesmíru? Jakým způsobem družice, raketoplány, kosmická technika i technologie usnadňují náš život? Ovlivňují nás?
13.10. ve 12:00 v aule Střední průmyslové školy, Lidická ulice, Prostějov - Ing. Marcel Grün - Od raketoplánu ke slunečním plachetnicím!
13.10. v 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Marcel Grün - Vstříc novým světům! Přehled a popis novinek, ale i výsledků z posledních výzkumů komet, planetek a planet. Stranou zájmu nezůstanou ani novinky z výzkumu měsíců planet, např. Titanu a Europy.

Hvězdárna v Uherském Brodě, http://www.ub.cz/hvezdarna/7.10. od 19:30 Ing. Tomáš Přibyl - Návrat i soumrak raketoplánů
12.10. od 19:30 RNDr. Jiří Prudký - Deset katastrof v kosmonautice

Tiskové prohlášení je ke stažení ve formátu MS Word




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »