Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Světový kosmický týden 2005

Světový kosmický týden 2005

Týden mezi 4. a 10. říjnem je každoročně vyhlašován jako Světový kosmický týden.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 75 z 1. října 2005

Dlouhých 906 dnů a 39 minut čekala Amerika na svůj návrat do kosmu. Až 21 744 hodin a 39 minut po oficiálním okamžiku havárie raketoplánu Columbia, který předvedl 1.února 2003 při přistávacím manévru tragické ohnivé divadlo, se opět ozvalo "GO" a 26. července 2005 se na svojí cestu do vesmíru vydal další z flotily amerických raketoplánů. Ve velitelském křesle raketoplánu Discovery seděla astronautka Eileen Collinsová, jedna z nejvýraznějších a nejzkušenějších osobností, které americký Národní úřad pro letectví a astronautiku NASA ve svých řadách v tuto chvíli má. I když pečlivě sledovaná mise skončila úspěšně, je v tuto chvíli již naprosto jisté, že dalšího startu raketoplánu se dočkáme nejdříve v poslední dekádě roku 2006. Přesto je návrat raketoplánů do provozu asi nejvýznamnější událostí pilotované kosmonautiky v letošním roce.

Z oblasti nepilotovaných kosmických misí je nejvýznamnějším dnem roku 2005 pondělí 4.července, kdy projektil ze sondy Deep Impact úspěšně zasáhl kometu 9P/Tempel 1.

I tyto dvě události si budou lidé připomínat při akcích pořádaných u příležitosti letošního Světového kosmického týdne (World Space Week, 4.-10.10.2005). Ten vyhlásilo v roce 1999 Valné shromáždění OSN jako připomenutí dvou významných mezníků lidské expanze do kosmického prostoru: 4. října 1957 byla do kosmu vypuštěna první umělá družice Země - SPUTNIK 1 a tím se lidstvu otevřela cesta pro výzkum kosmického prostoru a 10. října 1967 vstoupila v platnost mezinárodní smlouva o Mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru, včetně Měsíce a dalších nebeských těles.

Již ve více než 50 zemích celého světa, včetně České republiky, se snaží v tomto období odborníci ukazovat veřejnosti, že kosmonautika není jen náročnou vědeckou disciplínou, ale že to je i krásné a zajímavé dobrodružství přinášející ve svých výsledcích prospěch všem lidem světa. Pod spojující hlavičkou Světového kosmického týdne jsou pořádány přednášky, besedy či výstavy s kosmickou tématikou, v rámci pravidelných programů pro veřejnost je zmiňován a vysvětlován význam výzkumu kosmu a rozvíjení kosmických technologií.

Světový kosmický týden je otevřen pro každého. Pořádanými akcemi si ho připomínají jak profesionální organizace zabývající se kosmonautikou, tak i dobrovolná sdružení, školy či jednotlivci. Velkou měrou přispívají k popularizaci výzkumu kosmu i média - tištěná i elektronická, lokální i celostátní.

Česká republika se k akcím Světového kosmického týdne připojila poprvé v roce 2002. Letos tedy již počtvrté proběhnou především na hvězdárnách, planetáriích a školách programy se zaměřením na popularizaci výzkumu kosmu. Hlavním mottem letošního roku jsou "OBJEVY A FANTAZIE" ("Discovery and Imagination"). Organizátoři české účasti očekávají, že i letos bude naše republika na některém ze symbolických předních míst v počtu uspořádaných akcí a programů a že propagace a popularizace kosmického výzkumu a kosmických technologií bude co nejširší.

Hlavním celosvětovým koordinátorem akcí je americká nezisková organizace Spaceweek International Association (SIA) sídlící v texaském Houstonu. Mezi hlavní mediálně známé osobnosti, které svými jmény zaštiují celosvětovou kampaň, patří např. astronaut Buzz Aldrin (druhý člověk, který vstoupil na povrch Měsíce), herec Tom Hanks nebo hudebník a zpěvák Lance Bass.

Další informace o Světovém kosmickém týdnu je možné nalézt na adresách:
http://web.quick.cz/SKT - české stránky projektu
http://www.spaceweek.org - oficiální stránky World Space Week
http://kosmos-news.kosmo.cz - český zpravodaj o pilotované kosmonautice KOSMOS-NEWS
http://www.kosmo.cz - český kosmonautický web

Výběr z programů ke Světovému týdnu kosmonautiky 2005 v České republice

Hvězdárna v Prostějově6.10. v 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Tomáš Přibyl - Proč létáme do vesmíru? Jakým způsobem družice, raketoplány, kosmická technika i technologie usnadňují náš život? Ovlivňují nás?
13.10. ve 12:00 v aule Střední průmyslové školy, Lidická ulice, Prostějov - Ing. Marcel Grün - Od raketoplánu ke slunečním plachetnicím!
13.10. v 18:00 na hvězdárně v Prostějově - Ing. Marcel Grün - Vstříc novým světům! Přehled a popis novinek, ale i výsledků z posledních výzkumů komet, planetek a planet. Stranou zájmu nezůstanou ani novinky z výzkumu měsíců planet, např. Titanu a Europy.

Hvězdárna v Uherském Brodě, http://www.ub.cz/hvezdarna/7.10. od 19:30 Ing. Tomáš Přibyl - Návrat i soumrak raketoplánů
12.10. od 19:30 RNDr. Jiří Prudký - Deset katastrof v kosmonautice

Tiskové prohlášení je ke stažení ve formátu MS Word




O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »