Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Tankování paliva odhalilo závažný technický problém
Vít Straka Vytisknout článek

Tankování paliva odhalilo závažný technický problém

381151main_postrss-m_946-710.jpg
V úterý krátce před půlnocí byl zrušen druhý pokus o start raketoplánu Discovery k Mezinárodní kosmické stanici, který se měl uskutečnit ve středu ráno. První pokus na poslední chvíli překazilo špatné počasí, druhý se vůbec neuskutečnil kvůli selhání ventilu v pohonném systému. NASA přitom tlačí čas, dosud není znám přesný charakter závady a start se musí stihnout do 30. srpna, jinak bude odložen až na asi 17. října.

Dotyčný ventil se nachází uvnitř zadního segmentu pohonného systému raketoplánu. Takovéto ventily jsou zde celkem čtyři: dva (uvnitř a vně letounu) kontrolují průtok tekutého vodíku a obdobné dva mají na starosti tekutý kyslík. Tyto dvě látky jsou při tankování do externí nádrže totiž proháněny i konstrukcí motorů raketoplánu. V závěrečných fázích tankování externí nádrže pro druhý pokus o start STS-128 byl tento ventil uzavřen, aby se snížila rychlost toku paliva do externí nádrže. Telemetrická data ale ukázala, že k uzavření ventilu nedošlo. Technici se ale přiklánějí k názoru, že šlo spíše o chybu senzorů, jeden z nich totiž indikoval, že ventil nezůstal otevřený, druhý ale nepotvrdil uzavření ventilu. Start byl ovšem odvolán, protože při něm je nutné, aby byl dotyčný ventil uzavřen. Pokusy o otevření a opětovné uzavření ventilu jsou zakázány, aby v extrémně nízkých teplotách (přítomnost tekutého vodíku) nedošlo k jeho poškození. Technici tedy museli vyprázdnit externí nádrž, aby mohli začít s důkladnými testy, zda šlo o chybu ventilu nebo senzoru. Výsledky by měly být známy ve čtvrtek.

Jedinou šancí NASA je závada v senzoru. Ten by totiž nebylo nutné vyměňovat, jsou zde i jiné způsoby jak si obstarat potřebná data. Pokud by chyba byla ve ventilu, bylo by nutné ho vyměnit a start by se nestihl do 30. srpna. 10. září má k ISS odstartovat první exemplář japonské zásobovací lodě HTV, která se na stanici zdrží do poloviny října a bude blokovat stykovací uzel modulu Harmony, modul je nutný k připojení raketoplánu a nákladního modulu Leonardo, který přicestuje v Discovery. V první polovině října také dojde k výměně poloviny stálé posádky ISS (30. září start Sojuzu TMA-16, Maxim Surajev a Jeff Williams vystřídají Gennadyho Padalku a Michaela Barratta, kteří v Sojuzu TMA-14 přistanou 11. října). Start STS-128 by tedy byl možný až 17. října.

Momentálně je start raketoplánu stanoven na pátek 28. srpna v 6:22 ráno našeho času, druhá možnost v sobotu v 5:59, závisí to ale především na výsledcích analýzy podezřelého ventilu.

Zdroje:
www.spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »