Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Tankování paliva odhalilo závažný technický problém
Vít Straka Vytisknout článek

Tankování paliva odhalilo závažný technický problém

381151main_postrss-m_946-710.jpg
V úterý krátce před půlnocí byl zrušen druhý pokus o start raketoplánu Discovery k Mezinárodní kosmické stanici, který se měl uskutečnit ve středu ráno. První pokus na poslední chvíli překazilo špatné počasí, druhý se vůbec neuskutečnil kvůli selhání ventilu v pohonném systému. NASA přitom tlačí čas, dosud není znám přesný charakter závady a start se musí stihnout do 30. srpna, jinak bude odložen až na asi 17. října.

Dotyčný ventil se nachází uvnitř zadního segmentu pohonného systému raketoplánu. Takovéto ventily jsou zde celkem čtyři: dva (uvnitř a vně letounu) kontrolují průtok tekutého vodíku a obdobné dva mají na starosti tekutý kyslík. Tyto dvě látky jsou při tankování do externí nádrže totiž proháněny i konstrukcí motorů raketoplánu. V závěrečných fázích tankování externí nádrže pro druhý pokus o start STS-128 byl tento ventil uzavřen, aby se snížila rychlost toku paliva do externí nádrže. Telemetrická data ale ukázala, že k uzavření ventilu nedošlo. Technici se ale přiklánějí k názoru, že šlo spíše o chybu senzorů, jeden z nich totiž indikoval, že ventil nezůstal otevřený, druhý ale nepotvrdil uzavření ventilu. Start byl ovšem odvolán, protože při něm je nutné, aby byl dotyčný ventil uzavřen. Pokusy o otevření a opětovné uzavření ventilu jsou zakázány, aby v extrémně nízkých teplotách (přítomnost tekutého vodíku) nedošlo k jeho poškození. Technici tedy museli vyprázdnit externí nádrž, aby mohli začít s důkladnými testy, zda šlo o chybu ventilu nebo senzoru. Výsledky by měly být známy ve čtvrtek.

Jedinou šancí NASA je závada v senzoru. Ten by totiž nebylo nutné vyměňovat, jsou zde i jiné způsoby jak si obstarat potřebná data. Pokud by chyba byla ve ventilu, bylo by nutné ho vyměnit a start by se nestihl do 30. srpna. 10. září má k ISS odstartovat první exemplář japonské zásobovací lodě HTV, která se na stanici zdrží do poloviny října a bude blokovat stykovací uzel modulu Harmony, modul je nutný k připojení raketoplánu a nákladního modulu Leonardo, který přicestuje v Discovery. V první polovině října také dojde k výměně poloviny stálé posádky ISS (30. září start Sojuzu TMA-16, Maxim Surajev a Jeff Williams vystřídají Gennadyho Padalku a Michaela Barratta, kteří v Sojuzu TMA-14 přistanou 11. října). Start STS-128 by tedy byl možný až 17. října.

Momentálně je start raketoplánu stanoven na pátek 28. srpna v 6:22 ráno našeho času, druhá možnost v sobotu v 5:59, závisí to ale především na výsledcích analýzy podezřelého ventilu.

Zdroje:
www.spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »