Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Tankování paliva odhalilo závažný technický problém
Vít Straka Vytisknout článek

Tankování paliva odhalilo závažný technický problém

381151main_postrss-m_946-710.jpg
V úterý krátce před půlnocí byl zrušen druhý pokus o start raketoplánu Discovery k Mezinárodní kosmické stanici, který se měl uskutečnit ve středu ráno. První pokus na poslední chvíli překazilo špatné počasí, druhý se vůbec neuskutečnil kvůli selhání ventilu v pohonném systému. NASA přitom tlačí čas, dosud není znám přesný charakter závady a start se musí stihnout do 30. srpna, jinak bude odložen až na asi 17. října.

Dotyčný ventil se nachází uvnitř zadního segmentu pohonného systému raketoplánu. Takovéto ventily jsou zde celkem čtyři: dva (uvnitř a vně letounu) kontrolují průtok tekutého vodíku a obdobné dva mají na starosti tekutý kyslík. Tyto dvě látky jsou při tankování do externí nádrže totiž proháněny i konstrukcí motorů raketoplánu. V závěrečných fázích tankování externí nádrže pro druhý pokus o start STS-128 byl tento ventil uzavřen, aby se snížila rychlost toku paliva do externí nádrže. Telemetrická data ale ukázala, že k uzavření ventilu nedošlo. Technici se ale přiklánějí k názoru, že šlo spíše o chybu senzorů, jeden z nich totiž indikoval, že ventil nezůstal otevřený, druhý ale nepotvrdil uzavření ventilu. Start byl ovšem odvolán, protože při něm je nutné, aby byl dotyčný ventil uzavřen. Pokusy o otevření a opětovné uzavření ventilu jsou zakázány, aby v extrémně nízkých teplotách (přítomnost tekutého vodíku) nedošlo k jeho poškození. Technici tedy museli vyprázdnit externí nádrž, aby mohli začít s důkladnými testy, zda šlo o chybu ventilu nebo senzoru. Výsledky by měly být známy ve čtvrtek.

Jedinou šancí NASA je závada v senzoru. Ten by totiž nebylo nutné vyměňovat, jsou zde i jiné způsoby jak si obstarat potřebná data. Pokud by chyba byla ve ventilu, bylo by nutné ho vyměnit a start by se nestihl do 30. srpna. 10. září má k ISS odstartovat první exemplář japonské zásobovací lodě HTV, která se na stanici zdrží do poloviny října a bude blokovat stykovací uzel modulu Harmony, modul je nutný k připojení raketoplánu a nákladního modulu Leonardo, který přicestuje v Discovery. V první polovině října také dojde k výměně poloviny stálé posádky ISS (30. září start Sojuzu TMA-16, Maxim Surajev a Jeff Williams vystřídají Gennadyho Padalku a Michaela Barratta, kteří v Sojuzu TMA-14 přistanou 11. října). Start STS-128 by tedy byl možný až 17. října.

Momentálně je start raketoplánu stanoven na pátek 28. srpna v 6:22 ráno našeho času, druhá možnost v sobotu v 5:59, závisí to ale především na výsledcích analýzy podezřelého ventilu.

Zdroje:
www.spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »