Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Tankování paliva odhalilo závažný technický problém
Vít Straka Vytisknout článek

Tankování paliva odhalilo závažný technický problém

381151main_postrss-m_946-710.jpg
V úterý krátce před půlnocí byl zrušen druhý pokus o start raketoplánu Discovery k Mezinárodní kosmické stanici, který se měl uskutečnit ve středu ráno. První pokus na poslední chvíli překazilo špatné počasí, druhý se vůbec neuskutečnil kvůli selhání ventilu v pohonném systému. NASA přitom tlačí čas, dosud není znám přesný charakter závady a start se musí stihnout do 30. srpna, jinak bude odložen až na asi 17. října.

Dotyčný ventil se nachází uvnitř zadního segmentu pohonného systému raketoplánu. Takovéto ventily jsou zde celkem čtyři: dva (uvnitř a vně letounu) kontrolují průtok tekutého vodíku a obdobné dva mají na starosti tekutý kyslík. Tyto dvě látky jsou při tankování do externí nádrže totiž proháněny i konstrukcí motorů raketoplánu. V závěrečných fázích tankování externí nádrže pro druhý pokus o start STS-128 byl tento ventil uzavřen, aby se snížila rychlost toku paliva do externí nádrže. Telemetrická data ale ukázala, že k uzavření ventilu nedošlo. Technici se ale přiklánějí k názoru, že šlo spíše o chybu senzorů, jeden z nich totiž indikoval, že ventil nezůstal otevřený, druhý ale nepotvrdil uzavření ventilu. Start byl ovšem odvolán, protože při něm je nutné, aby byl dotyčný ventil uzavřen. Pokusy o otevření a opětovné uzavření ventilu jsou zakázány, aby v extrémně nízkých teplotách (přítomnost tekutého vodíku) nedošlo k jeho poškození. Technici tedy museli vyprázdnit externí nádrž, aby mohli začít s důkladnými testy, zda šlo o chybu ventilu nebo senzoru. Výsledky by měly být známy ve čtvrtek.

Jedinou šancí NASA je závada v senzoru. Ten by totiž nebylo nutné vyměňovat, jsou zde i jiné způsoby jak si obstarat potřebná data. Pokud by chyba byla ve ventilu, bylo by nutné ho vyměnit a start by se nestihl do 30. srpna. 10. září má k ISS odstartovat první exemplář japonské zásobovací lodě HTV, která se na stanici zdrží do poloviny října a bude blokovat stykovací uzel modulu Harmony, modul je nutný k připojení raketoplánu a nákladního modulu Leonardo, který přicestuje v Discovery. V první polovině října také dojde k výměně poloviny stálé posádky ISS (30. září start Sojuzu TMA-16, Maxim Surajev a Jeff Williams vystřídají Gennadyho Padalku a Michaela Barratta, kteří v Sojuzu TMA-14 přistanou 11. října). Start STS-128 by tedy byl možný až 17. října.

Momentálně je start raketoplánu stanoven na pátek 28. srpna v 6:22 ráno našeho času, druhá možnost v sobotu v 5:59, závisí to ale především na výsledcích analýzy podezřelého ventilu.

Zdroje:
www.spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »