Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Tankování paliva odhalilo závažný technický problém
Vít Straka Vytisknout článek

Tankování paliva odhalilo závažný technický problém

381151main_postrss-m_946-710.jpg
V úterý krátce před půlnocí byl zrušen druhý pokus o start raketoplánu Discovery k Mezinárodní kosmické stanici, který se měl uskutečnit ve středu ráno. První pokus na poslední chvíli překazilo špatné počasí, druhý se vůbec neuskutečnil kvůli selhání ventilu v pohonném systému. NASA přitom tlačí čas, dosud není znám přesný charakter závady a start se musí stihnout do 30. srpna, jinak bude odložen až na asi 17. října.

Dotyčný ventil se nachází uvnitř zadního segmentu pohonného systému raketoplánu. Takovéto ventily jsou zde celkem čtyři: dva (uvnitř a vně letounu) kontrolují průtok tekutého vodíku a obdobné dva mají na starosti tekutý kyslík. Tyto dvě látky jsou při tankování do externí nádrže totiž proháněny i konstrukcí motorů raketoplánu. V závěrečných fázích tankování externí nádrže pro druhý pokus o start STS-128 byl tento ventil uzavřen, aby se snížila rychlost toku paliva do externí nádrže. Telemetrická data ale ukázala, že k uzavření ventilu nedošlo. Technici se ale přiklánějí k názoru, že šlo spíše o chybu senzorů, jeden z nich totiž indikoval, že ventil nezůstal otevřený, druhý ale nepotvrdil uzavření ventilu. Start byl ovšem odvolán, protože při něm je nutné, aby byl dotyčný ventil uzavřen. Pokusy o otevření a opětovné uzavření ventilu jsou zakázány, aby v extrémně nízkých teplotách (přítomnost tekutého vodíku) nedošlo k jeho poškození. Technici tedy museli vyprázdnit externí nádrž, aby mohli začít s důkladnými testy, zda šlo o chybu ventilu nebo senzoru. Výsledky by měly být známy ve čtvrtek.

Jedinou šancí NASA je závada v senzoru. Ten by totiž nebylo nutné vyměňovat, jsou zde i jiné způsoby jak si obstarat potřebná data. Pokud by chyba byla ve ventilu, bylo by nutné ho vyměnit a start by se nestihl do 30. srpna. 10. září má k ISS odstartovat první exemplář japonské zásobovací lodě HTV, která se na stanici zdrží do poloviny října a bude blokovat stykovací uzel modulu Harmony, modul je nutný k připojení raketoplánu a nákladního modulu Leonardo, který přicestuje v Discovery. V první polovině října také dojde k výměně poloviny stálé posádky ISS (30. září start Sojuzu TMA-16, Maxim Surajev a Jeff Williams vystřídají Gennadyho Padalku a Michaela Barratta, kteří v Sojuzu TMA-14 přistanou 11. října). Start STS-128 by tedy byl možný až 17. října.

Momentálně je start raketoplánu stanoven na pátek 28. srpna v 6:22 ráno našeho času, druhá možnost v sobotu v 5:59, závisí to ale především na výsledcích analýzy podezřelého ventilu.

Zdroje:
www.spaceflightnow.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »