Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Televizní kanál NASA bude 19. listopadu vysílat přistání lodi Sojuz
Vít Straka Vytisknout článek

Televizní kanál NASA bude 19. listopadu vysílat přistání lodi Sojuz

Předchozí přistání lodi Sojuz 17. září 2012 Autor: NASA
Předchozí přistání lodi Sojuz 17. září 2012
Autor: NASA
V noci na pondělí 19. listopadu 2012 má ve stepích Kazachstánu přistát loď Sojuz TMA-05M, jež byla i se svou posádkou vypuštěna ke stanici ISS v červenci. Vzhledem k pozdní hodině před pracovním dnem na astro.cz nepoběží online přenos přistání, které ale tradičně mohou skalní fandové sledovat na TV NASA. V článku naleznete překlad tiskové zprávy agentury NASA z 13. 11. s veškerými informacemi.

Velitelka Expedice 33 Sunita Williamsová z NASA, letový inženýr Aki Hošide z japonské kosmické agentury (JAXA) a velitel Sojuzu z Ruska Jurij Malenčenko opustí kosmickou stanici ve své lodi Sojuz TMA-05M a zamíří vstříc přistání před úsvitem v Kazachstánu severovýchodně od města Arkalyk 19. listopadu v 02:53 SEČ (07:53 místního času v Kazachstánu). Jejich návrat uzavře 127denní misi, jež započala 15. července startem z Bajkonuru, mise zahrnovala 125 dní na kosmické stanici.

V okamžiku odpojení jejich lodě na palubě stanice oficiálně začne mise Expedice 34 pod velením amerického astronauta Kevina Forda. On a jeho kolegové, ruští kosmonauti Oleg Novickij a Jevgenij Tarjelkin, na stanici zůstanou jako pouze tříčlenná posádka na dobu jednoho měsíce, než v prosinci přiletí tři noví členové Expedice 34. Jmenovitě to budou Tom Marshburn z NASA, Chris Hadfield z Kanadské kosmické agentury a ruský kosmonaut Roman Romaněnko.

Přenos návratu staré posádky začne na TV NASA vlastně již v sobotu 17. listopadu ceremonií předání velení, při které Williamsová předá Fordovi pomyslné kormidlo orbitální laboratoře. Další přenosy budou následovat 18. a 19. listopadu a budou pokrývat návrat posádky Expedice 33 a aktivity po něm následující.

Plán vysílání NASA TV (všechny časy SEČ):

Sobota 17. 11.:
20:15 – Ceremonie předání velení na palubě ISS

Neděle 18. 11.:
19:45 – Rozloučení posádek a uzavření poklopů (uzavření poklopů plánováno ve 20:10)
23:00 – Odpojení a odlet Sojuzu od stanice (fyzická separace obou těles plánována ve 23:26)

Pondělí 19. 11.
01:30 – Brzdící manévr Sojuzu a jeho přistání (začátek cca 4minutového brzdícího zážehu v 01:58, přistání plánováno v 02:53)
04:00 – Souhrn předchozího dění formou videozáznamů
16:00 – Videosestřihy aktivit následujících po přistání a rozhovorů s kosmonauty

Pro sledování TV NASA navštivte tento odkaz.

Pro více informací o dění na ISS na webu NASA zase tento odkaz.

Originál tiskové zprávy NASA dostupný zde.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Sojuz, ISS


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »