Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Televizní kanál NASA bude 19. listopadu vysílat přistání lodi Sojuz
Vít Straka Vytisknout článek

Televizní kanál NASA bude 19. listopadu vysílat přistání lodi Sojuz

Předchozí přistání lodi Sojuz 17. září 2012 Autor: NASA
Předchozí přistání lodi Sojuz 17. září 2012
Autor: NASA
V noci na pondělí 19. listopadu 2012 má ve stepích Kazachstánu přistát loď Sojuz TMA-05M, jež byla i se svou posádkou vypuštěna ke stanici ISS v červenci. Vzhledem k pozdní hodině před pracovním dnem na astro.cz nepoběží online přenos přistání, které ale tradičně mohou skalní fandové sledovat na TV NASA. V článku naleznete překlad tiskové zprávy agentury NASA z 13. 11. s veškerými informacemi.

Velitelka Expedice 33 Sunita Williamsová z NASA, letový inženýr Aki Hošide z japonské kosmické agentury (JAXA) a velitel Sojuzu z Ruska Jurij Malenčenko opustí kosmickou stanici ve své lodi Sojuz TMA-05M a zamíří vstříc přistání před úsvitem v Kazachstánu severovýchodně od města Arkalyk 19. listopadu v 02:53 SEČ (07:53 místního času v Kazachstánu). Jejich návrat uzavře 127denní misi, jež započala 15. července startem z Bajkonuru, mise zahrnovala 125 dní na kosmické stanici.

V okamžiku odpojení jejich lodě na palubě stanice oficiálně začne mise Expedice 34 pod velením amerického astronauta Kevina Forda. On a jeho kolegové, ruští kosmonauti Oleg Novickij a Jevgenij Tarjelkin, na stanici zůstanou jako pouze tříčlenná posádka na dobu jednoho měsíce, než v prosinci přiletí tři noví členové Expedice 34. Jmenovitě to budou Tom Marshburn z NASA, Chris Hadfield z Kanadské kosmické agentury a ruský kosmonaut Roman Romaněnko.

Přenos návratu staré posádky začne na TV NASA vlastně již v sobotu 17. listopadu ceremonií předání velení, při které Williamsová předá Fordovi pomyslné kormidlo orbitální laboratoře. Další přenosy budou následovat 18. a 19. listopadu a budou pokrývat návrat posádky Expedice 33 a aktivity po něm následující.

Plán vysílání NASA TV (všechny časy SEČ):

Sobota 17. 11.:
20:15 – Ceremonie předání velení na palubě ISS

Neděle 18. 11.:
19:45 – Rozloučení posádek a uzavření poklopů (uzavření poklopů plánováno ve 20:10)
23:00 – Odpojení a odlet Sojuzu od stanice (fyzická separace obou těles plánována ve 23:26)

Pondělí 19. 11.
01:30 – Brzdící manévr Sojuzu a jeho přistání (začátek cca 4minutového brzdícího zážehu v 01:58, přistání plánováno v 02:53)
04:00 – Souhrn předchozího dění formou videozáznamů
16:00 – Videosestřihy aktivit následujících po přistání a rozhovorů s kosmonauty

Pro sledování TV NASA navštivte tento odkaz.

Pro více informací o dění na ISS na webu NASA zase tento odkaz.

Originál tiskové zprávy NASA dostupný zde.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Sojuz, ISS


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »