Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  TP71: Srážka sondy s kometou - bude ze Země vidět už malým dalekohledem?

TP71: Srážka sondy s kometou - bude ze Země vidět už malým dalekohledem?

image003.jpg

Sonda Deep Impact - respektive měděný projektil, který se z ní odpojí - se podle plánu srazí s jádrem komety Tempel 1 kolem 6:00 světového času 4. července 2005 (což odpovídá osmé ráno středoevropského letního času používaného u nás ve střední Evropě).

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 71 z 1. července 2005

image004.jpg
Tento čas byl vybrán s ohledem na to, aby přinejmenším dvě pozemní stanice sítě Deep Space Network mohly v reálném čase přijímat údaje ze sondy během nejdůležitějších okamžiků celého projektu. Načasování bohužel favorizuje z větší části vodní plochu Tichého oceánu (viz obr.). Ostatní místa budou mít v čase srážky kometu pod obzorem.

Šťastnou výjimkou budou především pozorovatelé na západě Spojených států a v Mexiku. Kometa Tempel 1 (jen 3.5° severovýchodně od jasné hvězdy Spica v souhvězdí Panny) bude pro ně na večerní jihozápadní obloze, i když poměrně nízko nad obzorem. Kometa bude ke spatření na úplně tmavé obloze (25° nad obzorem) např. v Los Angeles a San Franciscu, o tři stupně níže bude pozorovatelná v Tucsonu. Srovnatelné podmínky budou mít i pozorovatelé v Mexiku. Vadit nebude ani Měsíc. Pozorování v Seattlu (na severu USA) a na Havajském souostroví budou už ovlivňována večerním soumrakem. Kometa odtud asi v předpověděném čase střetu ještě nebude viditelná, ale v závislosti na nejistotě přesného načasování srážky i zde mohou mít v případě zpoždění zajímavou šanci úkaz sledovat.

Podstatně menší šanci už pak mají další oblasti jako je Nový Zéland a východní Austrálie, kam temná obloha dojde až přinejmenším o další dvě hodiny později.

image005.jpg
Co budeme mít možnost vidět od nás ze střední Evropy? Překvapivě toho může, i když nemusí, být poměrně mnoho. Kometární specialisté předpovídají, že narušené jádro vlasatice může vést k nárůstu jasu objektu až k 6. mag. Mělo by se jednat o důsledek pomalu se rozpínajícího oblaku materiálu uvolněného při střetu. Jak intenzivní a jak dlouhý bude tento efekt je ovšem velmi nejisté. Komety, které zvýšily svůj jas v důsledku svého samovolného štěpení, zůstaly v některých případech podstatně jasnější dokonce po dobu celých měsíců až let. Když se např. roku 1995 rozpadla kometa 73P/Schwassmann-Wachmann 3, zvýšila se její jasnost o plných 7 mag. A když se o šest let později opět vrátila do přísluní, byla stále o několik hvězdných velikostí jasnější, než by odpovídalo odhadům před rozpadem. Na druhou stranu, výbuchy a výrony materiálu na povrchu komet, které zůstanou jako celek neporušené (což lze očekávat v našem případě u Tempel 1), nejeví většinou velké změny jasnosti. A pokud se vůbec projeví, netrvají déle než dny nebo maximálně týdny. Pokud nám to umožní počasí, bude jistě zajímavé sledovat vývoj jasnosti komety Tempel 1 minimálně po dobu následujících 24 hodin po střetu, kdy dostanou svou příležitost pozorovatelé z celé Země.

Kometa se nám na začátku července bude promítat do jižní oblasti souhvězdí Panny. Dobrým vodítkem nám při jejím hledání bude nejjasnější hvězda tohoto souhvězdí - Spica. Snad rozjasněná vlasatice se bude promítat pouhé necelé 4 ° východně od ní. Oblast nám navíc pomůže objevit již za soumraku i blízká planeta Jupiter (kometa je přibližně 8° jihovýchodním směrem od ní). Pokud i přesto budete mít potíže s vyhledáním mlhavého obláčku komety, stačí počkat na večery 7. a 8. července. Pokud v tyto dny namíříte svůj dalekohled na Spicu a necháte jej bez pohybu stát 20 minut, dostane se do zorného pole právě oblast, v níž se bude nalézat kometa Tempel 1. V orientaci vám může pomoci připojený obrázek (po kliknuti se Vam zobrazi v plne velikosti).

Po dopadu

image006.jpg
Jak se bude situace vyvíjet ohledně změn jasnosti komety po srážce s projektilem, který by měl do jejího jádra vyhloubit nový kráter o průměru kolem 100 m, se sice pouze dohadujeme, ale o budoucí dráze vlasatice nemají odborníci pochybnosti. I takto mohutný náraz pohyb objektu totiž ovlivní jen zcela zanedbatelně. V příštích týdnech bude kometa pokračovat ve své pouti oblohou jihovýchodním směrem přes souhvězdí Panny do oblasti Vah a Štíra, kde na začátku září projde kolem jasné hvězdy Antares. S postupujícím časem budou ve stále větší výhodě pozorovatelé na jižní polokouli.

Až se kometa na konci roku ztratí při pohledu ze Země z našeho dohledu, bude to nejen konec možností sledovat následky nevšedního experimentu, ale v určitém ohledu i konec éry této konkrétní komety (alespoň pro současnou generaci obyvatel Země). Přiblížení jádra komety k Jupiteru v letech 2024 a 2036 povede k podstatným změnám dráhy komety Tempel 1. Vzdálenost v přísluní se zvětší z dnešní hodnoty 1,5 AU (astronomická jednotka) na 2,0 AU.

A tato nepříznivá situace potrvá až do roku 2122, kdy se opět elementy dráhy upraví a dovolí kometě dostat se v přísluní na vzdálenost 1,6 AU od Slunce, což povede k jejímu opětovnému zjasnění alespoň nad hranici 11. magnitudy.

Tiskove prohlaseni si muzete stahnout ve formatu Word.




O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »