Trénink velitele raketoplánu poznamenán tragickou událostí

Během veřejného mítinku před supermarketem v arizonském městě Tucson začal náhle jeden z přihlížejících střílet a zasáhl deset lidí, některé z nich zabil včetně devítiletého dítěte. Arizonská demokratka Gabrielle Giffordsová byla střelena jednou do hlavy, střela prošla jejím mozkem. Peter Rhee, lékař traumatického centra University of Arizona, odpověděl na otázku o možnostech jejího uzdravení následovně: "V současné chvíli nemůžeme říct, do jaké míry se z toho dostane, ale jsme asi tak optimističtí, jak je to v této situaci možné."

Toť krátká rekapitulace toho, co jsme už v médiích slyšeli z mnoha stran. Cílem tohoto článku však je rozebrat souvislosti události s americkým kosmickým programem, Giffordsová totiž během své politické kariéry hrála poměrně důležitou roli v rozhodování o budoucnosti NASA a její manžel se nyní připravuje na start jako velitel raketoplánu.

Přívrženkyně kosmického programu

Giffordsová byla donedávna předsedkyní Letecké a kosmické subkomise, jež je součástí Vědecké komise Sněmovny reprezentantů a jako taková byla Giffordsová důležitou činitelkou v určování budoucí politiky NASA. Když se Obamova administrativa vloni rozhodla zrušit program Constellation, v jehož rámci měly být vyvinuty nové lodě Orion, které měly mimo jiné dopravit americké astronauty zpět na Měsíc, Giffordsová byla rozhodně proti a prohlásila, že program by měl být upraven, nikoli zrušen. Na podzim zase hlasovala proti návrhu zákona, stanovujícím politiku NASA na příští tři roky. Na adresu návrhu, který nakonec prošel, Giffordsová řekla, že "nutí NASA postavit raketu, která neodpovídá potřebám, s rozpočtem, jež není dostačující, a podle plánu, o kterém sama NASA prohlásila, že je nereálný." Velmi skepticky se také vyjadřovala o plánech zásobovat stanici ISS pomocí lodí soukromých společností po vyřazení raketoplánů.

Manžel astronaut

Vazby Giffordsové na NASA byly také osobní. V listopadu 2007 se vdala za astronauta Marka Kellyho. Ten se v současnosti připravuje na dubnový start do vesmíru coby velitel raketoplánu Endeavour, mise STS-134, která má na Mezinárodní kosmickou stanici dopravit astronomický detektor a která má být dle současných plánů poslední misí raketoplánu vůbec (dodatečná mise STS-135 stále ještě nebyla definitivně schválena).

Jakmile se dozvěděl o incidentu, odletěl okamžitě Mark Kelly z Houstonu za svou manželkou do Tucsonu. Dále má několik možností. Kdyby zůstal ve výcviku ke své misi, nemohl by se svou manželkou, kterou teď čeká dlouhá a obtížná rekonvalescence, trávit více než několik hodin týdně, výcvik však může na svou žádost z pochopitelných důvodů ukončit. Pokud by to udělal, zůstávají stále dvě možnosti: buď by si vyměnil "křeslo" s velitelem mise STS-135 Chrisem Fergusonem a této misi by poté v létě velel Kelly, zatímco Ferguson by startoval v dubnu místo Kellyho jako velitel STS-134.

Anebo by mohl Kelly ukončit své působení v oddíle astronautů. Oficiálně se k otázce Kellyho účasti na misi STS-134 zatím nikdo nevyjádřil.

Markův bratr-dvojče Scott Kelly je také astronautem a v současnosti dlouhodobě pracuje na Mezinárodní kosmické stanici, kde je dokonce velitelem. O zranění jeho švagrové ho ještě v den střelby informovala z řídícího střediska osobně šéfka oddílu astronautů Peggy Whitsonová. Scott poté na svém twitteru uvedl: "Co se to v naší zemi děje, že tak skvělý člověk se může stát terčem tak bezcitného násilí? Je to smutný den."

Není to poprvé, kdy se astronaut, pobývající ve vesmíru, musel vyrovnávat s rodinnou tragédií. Například na konci roku 2007 byl americký astronaut Daniel Tani, pracující dlouhodobě na stanici ISS, informován o smrti své matky, která tragicky zahynula při autonehodě. Na začátku roku 1978 zase zemřel otec sovětského kosmonauta Georgije Grečka v době, kdy jeho syn dlouhodobě pracoval na kosmické stanici Saljut-6. Řídící středisko skutečnost sdělilo Grečkovu veliteli Romaněnkovi a ten rozhodl, že se to Grečko dozví až po návratu na Zemi. Grečko později Romaněnkovo rozhodnutí uznal jako správné. Dnes jsou astronauti před startem dotazováni, zda chtějí dostat tragickou zprávu okamžitě anebo až po návratu na Zemi.

Zdroje:

• spaceflightnow.com (EN)
• New York Times (EN)
• MSNBC.com (EN)
• PŘIBYL, Tomáš. Rudé hvězdy ve vesmíru. Brno: nakladatelství PARÁDA, 1997