Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  U Měsíce bude opět živo

U Měsíce bude opět živo

Japonská sonda Kaguya u Měsíce.
Japonská sonda Kaguya u Měsíce.
Po delším období nezájmu se pozornost vědců znovu obrátila k Měsíci. S trochou nadsázky lze říci, že ji vyprovokovalo prohlášení NASA, že se američtí astronauti kolem roku 2020 znovu vrátí na povrch nejbližšího kosmického souseda Země. Přistání člověka však bude předcházet jeho detailní výzkum pomocí nejrůznějších automatů, a to nejen amerických.

V současné době krouží na oběžné dráze kolem Měsíce dvě kosmické sondy: 3. 10. 2007 byla navedena na oběžnou dráhu japonská sonda KAGUYA, o měsíc později (5. 11. 2007) se k ní přidala čínská kosmická sonda Chang´e-1.

Předstartovní označení japonské sondy KAGUYA bylo SELENE (Selenological and Engineering Explorer). Jejím hlavním úkolem je kromě mapování povrchu výzkum mineralogického a chemického složení. Od hlavní sondy se oddělily dva subsatelity. Jeden má za úkol zajišťovat spojení se sondou v době, kdy se nachází nad odvrácenou stranou Měsíce, druhý slouží k výzkumu ionosféry.

Čínská družice Měsíce.
Čínská družice Měsíce.

Kosmická sonda Chang´e-1 se stala první čínskou sondou, vyslanou k Měsíci. Chang´e je podle staré čínské legendy jméno bohyně, žijící na Měsíci. Hlavní úkoly sondy o hmotnosti 2350 kg jsou: průzkum kosmického prostředí mezi Zemí a Měsícem, pořizování trojrozměrné mapy měsíčního povrchu, určení tloušťky měsíční kůry, stanovení rozložení využitelných prvků v měsíční hornině a vyhodnocení zdrojů helia-3.

Současné plány čínské kosmonautiky počítají s pokračováním programu Chang´e. Kolem roku 2012 by měl být na povrch Měsíce dopraven v rámci projektu Chang´e-2 čínský lunochod, kolem roku 2017 by měla sonda Chang´e-3 zajistit odběr vzorků z povrchu Měsíce a jejich dopravu na Zemi.

LRO nad Měsícem zatím jen v představě malíře
LRO nad Měsícem zatím jen v představě malíře

Současnou dvojici kosmických sond u Měsíce by měla již na podzim letošního roku doplnit americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jejíž start je zatím naplánován na 24. 11. 2008. Úkolem sondy bude detailní výzkum Měsíce z nízké oběžné dráhy s ohledem na plánované obnovení pilotovaných letů na Měsíc a s cílem vybudování stálé základny na jeho povrchu. Kromě mapování míst, vhodných pro přistání, se zaměří například na hledání zásob vodního ledu, zhotovení teplotní mapy povrchu Měsíce apod.

Společně se sondou LRO bude vypuštěna jednou raketou i menší sonda s označením LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite). Po příletu k Měsíci dojde k oddělení obou sond. Sonda LRO bude navedena na oběžnou dráhu, urychlovací stupeň a sonda LCROSS postupně narazí do měsíčního povrchu. Nárazem dojde k vymrštění oblaku materiálu o celkové hmotnosti asi jedné tuny, který bude podrobně analyzován sondou LRO a pozemskými observatořemi. Cílem je především zjistit, zda vymrštěný oblak prachu obsahuje vodu a další těkavé látky.

Připravovaná indická sonda k výzkumu Měsíce.
Připravovaná indická sonda k výzkumu Měsíce.

Zatím na prosinec 2008 bylo odloženo vypuštění indické sondy Chandrayaan-1. Tato první indická měsíční sonda bude z polární dráhy ve výšce 100 km provádět výzkum Měsíce pomocí přístrojů o celkové hmotnosti asi 55 kg. Životnost sondy se odhaduje na 2 roky. Hlavním úkolem sondy bude pořídit mapu chemického složení povrchu Měsíce, dále sestavení plastické mapy nejzajímavějších oblastí, které budou zkoumány s vysokým rozlišením v oboru viditelného, infračerveného a rentgenového záření. Původně se uvažovalo také o subsatelitu, který se měl od hlavní sondy oddělit, dopadnout na povrch Měsíce a zvířit zde oblak prachu k detailnímu studiu.

Bude-li projekt sondy Chandrayaan-1 úspěšný, uvažuje se o jeho pokračování a v roce 2011 by se mohl uskutečnit start druhého exempláře. Předpokládá se, že pro sondu Chandrayaan-2 dodá Rusko malou pojízdnou laboratoř o hmotnosti 30 až 100 kg k výzkumu měsíčního povrchu.

Dvojice amerických sond k výzkumu Měsíce.
Dvojice amerických sond k výzkumu Měsíce.

Další americký projekt výzkumu Měsíce má označení GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory). Jedná se o dvojici kosmických sond, obíhajících "v tandemu" kolem Měsíce a jejich úkolem bude detailně zmapovat jeho vnitřní strukturu, jak již napovídá název sondy. Zjednodušeně řečeno se jedná o měsíční variantu družic Země s názvem GRACE. S nevídanou přesností by měly tyto družice zmapovat gravitační pole Měsíce. Jejich výzkum by měl přispět rovněž k lepšímu porozumění vzniku kamenných planet. Start je zatím naplánován na 6. 9. 2011.

Společně s dvojicí sond GRAIL se vydá k Měsíci i menší sonda s označením LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer), jejímž hlavním úkolem bude výzkum mimořádně řídké měsíční atmosféry a prachu v okolním prostředí. Jedná se o určení hustoty, složení a časových změn prchavé měsíční atmosféry před jejím ovlivněním budoucí plánovanou činností člověka. Sonda bude mít hmotnost zhruba 130 kg a společně se sondami GRAIL bude vypuštěna nosnou raketou Delta-II. Kromě těchto vědeckých cílů bude testovat novou architekturu sond - tzv. "Modular Common Bus" - vyvíjených NASA jako operativní a levné sondy, které budou zkoumat nejen Měsíc, ale i další vzdálená tělesa jak o oběžné dráhy, tak přímo na jejich povrchu.

Připravovaná evropská studentská družice Měsíce.
Připravovaná evropská studentská družice Měsíce.

Na rok 2011 je předběžně naplánováno vypuštění evropské studentské měsíční družice ESMO (European Student Moon Orbiter), která by se měla stát první studentskou družicí Měsíce. Je to příležitost pro studenty na evropských vysokých školách zapojit se do kosmického výzkumu. Podrobnější informace najdou zájemci například na adrese http://www.esa.int/esaED/SEML0MPR4CF_index_0.html.

Návrat na Měsíc plánuje i Rusko. Start sondy Luna Glob byl podle dřívějších plánů připravován na rok 2009, dnes se hovoří spíše o roku 2011. Má být navedena na polární dráhu kolem Měsíce. Během letu má vypustit 12 penetrátorů na různá místa a vysadit v oblasti jižního měsíčního pólu (v kráteru Aitken) přistávací modul, vybavený mj. hmotnostním a neutronovým spektrometrem k pátrání po přítomnosti vody. Kromě toho bude také sledovat dlouhodobou úroveň kosmického a slunečního záření. Část přístrojů pro Luna-Glob má být vyzkoušena na palubě americké sondy Lunar Reconnaisance Orbiter.

Mezi státy, které se chtějí zapojit do výzkumu Měsíce, by se mohlo v roce 2012 zařadit i Německo. Hlavní sonda s názvem LEO (Lunar Exploration Orbiter, německy Lunarer Erkundungsorbiter) v předpokládané ceně 350 miliónů euro by měla mít hmotnost 500 kg, její subsatelit 150 kg. Z oběžné dráhy ve výšce 50 km by se měla zabývat měřením gravitačního a magnetického pole. Hlavní sonda bude rovněž vybavena radarem k výzkumu podpovrchových vrstev Měsíce.

Na období 2013-2014 připravuje NASA projekt ILN Mini-Landers (International Lunar /Geophysical/ Network), z nichž některé přistávací moduly budou registrovat seismické otřesy, tepelný tok, budou vybaveny laserovými odrážeči apod. Starty po dvojicích, předpokládá se 6 až 8 stanic v polárních oblastech. Protože některé minisondy budou pracovat na odvrácené straně Měsíce, zkoumá se vytvoření telekomunikační přenosové soustavy na dráze kolem Měsíce.

Další návrhy projektů se zcela jistě ještě objeví a někdy kolem roku 2020 bychom se měli dočkat návratu amerických astronautů na "místo činu" - na Měsíc.

Zdroj: texty na internetu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »