Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Úprava spektrometru pro ISS prodlouží provoz raketoplánů
Vít Straka Vytisknout článek

Úprava spektrometru pro ISS prodlouží provoz raketoplánů

Převoz raketoplánu Atlantis na rampu 22. dubna 2010
Převoz raketoplánu Atlantis na rampu 22. dubna 2010
V programu raketoplánů zbývají poslední tři mise, které by měly kosmické letouny odlétat v tomto kalendářním roce. Pořadí a data startů ale řádně promíchá spektrometr AMS, který měl dopravit na ISS raketoplán Endeavour při své červencové misi. Tento vědecký přístroj totiž může vzhledem k nutným úpravám letět nejdříve v listopadu.

Letový řád raketoplánů vypadal ještě před pár dny následovně: 14. května se má do vesmíru vydat Atlantis v rámci mise STS-132, následovat jej budou 29. července Endeavour STS-134 a konečně historicky poslední mise Discovery STS-133 s datem startu 16. září 2010. A jak to vypadá nyní? Mise STS-132, jejíž start je za dveřmi (Atlantis již stojí na rampě 39A) zůstane zřejmě nedotčena (toto potvrdí ve středu 28. dubna jednání manažerů NASA) a beze změny zamíří k ISS i mise STS-133 v polovině září. STS-134 se vzhledem k nutnému odkladu tedy stane poslední misí raketoplánu.

Spektrometr AMS
Spektrometr AMS
Tento let byl z konce července na (zatím) polovinu listopadu odložen kvůli nutnosti úprav spektrometru AMS, který má raketoplán Endeavour doručit na Mezinárodní kosmickou stanici (mise se zúčastní i astronaut Andrew Feustel, který letěl zhruba před rokem s Písněmi kosmickými k Hubbleovu teleskopu). Spektrometr AMS má být umístěn na exteriéru stanice a zachycovat paprsky o vysokých energiích. Cílem jeho vědecké práce bude pátrání po antihmotě a temné hmotě, o které vědci prohlašují, že tvoří asi čtvrtinu hmoty ve vesmíru, přímo detekována však zatím nebyla. Podle původních plánů měl srdce AMS tvořit supravodivý magnet, ochlazovaný tekutým heliem (supravodivost je možná pouze při teplotách blízkých absolutní nule), který měl měnit dráhy elektricky nabitých subatomových částic (protony a elektrony) a tím umožnit jejich studium. Jenže s tímto magnetem by spektrometr fungoval jen asi tři roky (fungování Mezinárodní kosmické stanice je plánováno minimálně do roku 2020) takže padlo rozhodnutí vyměnit supravodivý magnet za obyčejný a tím prodloužit životnost přístroje na dobu zhruba stejnou, jakou má před sebou celá ISS (i když za cenu menší citlivosti přístroje). O výměně magnetu už bylo rozhodnuto, upravený spektrometr ale dorazí na kosmodrom nejdříve koncem srpna, což si vyžaduje odklad mise STS-134 na listopad (jako optimistický termín).

Ještě koncem loňského roku se mluvilo i o možnosti přidání jedné mise raketoplánu STS-135 k aktuálně plánovaným letům. Při každé misi raketoplánu totiž musí být k dispozici vybavení (pomocné motory a externí nádrž) pro vypuštění jiného raketoplánu, kdyby ten první potkaly vážné potíže a jeho posádka by musela zůstat na palubě stanice ISS a čekat na záchranný letoun. Vybavení musí být k dispozici samozřejmě i při poslední misi raketoplánu a pokud ta skončí bezpečným přistáním, proč nevyužít provozuschopné motory a nádrž? Vypuštěním raketoplánu se čtyřčlennou posádkou by odpadla nutnost mít opět v záloze záchranný stroj, čtyři astronauti by se v případě nouze vrátili z ISS na Zemi v ruských lodích Sojuz. Nyní to ale vypadá, že odklad mise STS-134 tuto dodatečnou misi definitivně odepsal. NASA má peníze pouze na provoz raketoplánů do konce kalendářního roku 2010 a do tohoto limitu by se potenciální mise STS-135 určitě nevešla vzhledem k odkladu startu STS-134 (který se do limitu ovšem také vejít nemusí).

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »