Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Úspěšný start nové ruské rakety Sojuz-2

Úspěšný start nové ruské rakety Sojuz-2

Sojuz2_a.jpg
V pondělí 8. listopadu 2004 úspěšně odstartovala z kosmodromu Pleseck zmodernizovaná ruská nosná raketa Sojuz 2-1A. Při jejím zkušebním startu byla na balistickou dráhu navedena hmotnostní a rozměrová maketa družice s názvem Oblik, která posléze zanikla nad Tichým oceánem. Ve skutečnosti se jednalo o družici typu Zenit 8 s prošlou garanční dobou, která dosud nebyla z finančních důvodů vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země. Pro současný start byla vybavena některými měřícími systémy pro sledování zrychlení, vibrací a teploty během letu. Raketa Sojuz-2 je dalším členem z početné rodiny ruských raket, vycházejících ze známé "semjorky" Sergeje P. Koroljova.

"V průběhu modernizace rakety Sojuz byly zlepšeny charakteristiky raketových motorů všech stupňů rakety, navržen nový digitální řídící systém, který zajišťuje přesnější navedení užitečného zatížení na oběžnou dráhu kolem Země a zavedeny nové telemetrické systémy," prohlásil ředitel Federální kosmické agentury Anatolij Perminov. Doplnil také, že jedna z variant rakety Sojuz-2 bude od roku 2007 startovat z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Podstatně také klesla náročnost přípravy rakety ke startu na obsluhující personál. Předstartovní přípravy rakety zajišťuje 15 až 20 osob místo dosavadních 70, kontrolu nad systémy řízení letu zajišťují 2 pracovníci místo dosavadních 40 osob.

U varianty rakety Sojuz 2-1B bude použit nový raketový motor ve třetím stupni rakety, což umožní zvýšit nosnost rakety více než o 1 tunu. Start rakety typu Sojuz 2-1B je naplánován na rok 2006. V současné době probíhají zkoušky nového raketového motoru. Ten musí při zkouškách vydržet bez problémů pracovat minimálně 900 sekund místo požadovaných 300 sekund při skutečném letu.

Nová raketa je vybavena také novým aerodynamickým krytem, který umožní vypouštění větších a hmotnějších družic. Délka krytu vzrostla ze 7,7 m na 11,4 m a jeho průměr z 3,7 m na 4,1 m. Při použití urychlovacího stupně Fregat bude raketa sloužit i pro vypouštění kosmických sond k Měsíci a k planetám. V konstrukci rakety byly použity pouze ruské součástky a ruské technologie. Možná proto je raketa někdy označována názvem Rus.

Zdroj: spacenews.ru/ a newsgeorgia.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »