Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Úspěšný start nové ruské rakety Sojuz-2

Úspěšný start nové ruské rakety Sojuz-2

Sojuz2_a.jpg
V pondělí 8. listopadu 2004 úspěšně odstartovala z kosmodromu Pleseck zmodernizovaná ruská nosná raketa Sojuz 2-1A. Při jejím zkušebním startu byla na balistickou dráhu navedena hmotnostní a rozměrová maketa družice s názvem Oblik, která posléze zanikla nad Tichým oceánem. Ve skutečnosti se jednalo o družici typu Zenit 8 s prošlou garanční dobou, která dosud nebyla z finančních důvodů vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země. Pro současný start byla vybavena některými měřícími systémy pro sledování zrychlení, vibrací a teploty během letu. Raketa Sojuz-2 je dalším členem z početné rodiny ruských raket, vycházejících ze známé "semjorky" Sergeje P. Koroljova.

"V průběhu modernizace rakety Sojuz byly zlepšeny charakteristiky raketových motorů všech stupňů rakety, navržen nový digitální řídící systém, který zajišťuje přesnější navedení užitečného zatížení na oběžnou dráhu kolem Země a zavedeny nové telemetrické systémy," prohlásil ředitel Federální kosmické agentury Anatolij Perminov. Doplnil také, že jedna z variant rakety Sojuz-2 bude od roku 2007 startovat z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Podstatně také klesla náročnost přípravy rakety ke startu na obsluhující personál. Předstartovní přípravy rakety zajišťuje 15 až 20 osob místo dosavadních 70, kontrolu nad systémy řízení letu zajišťují 2 pracovníci místo dosavadních 40 osob.

U varianty rakety Sojuz 2-1B bude použit nový raketový motor ve třetím stupni rakety, což umožní zvýšit nosnost rakety více než o 1 tunu. Start rakety typu Sojuz 2-1B je naplánován na rok 2006. V současné době probíhají zkoušky nového raketového motoru. Ten musí při zkouškách vydržet bez problémů pracovat minimálně 900 sekund místo požadovaných 300 sekund při skutečném letu.

Nová raketa je vybavena také novým aerodynamickým krytem, který umožní vypouštění větších a hmotnějších družic. Délka krytu vzrostla ze 7,7 m na 11,4 m a jeho průměr z 3,7 m na 4,1 m. Při použití urychlovacího stupně Fregat bude raketa sloužit i pro vypouštění kosmických sond k Měsíci a k planetám. V konstrukci rakety byly použity pouze ruské součástky a ruské technologie. Možná proto je raketa někdy označována názvem Rus.

Zdroj: spacenews.ru/ a newsgeorgia.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »