Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Úspěšný start nové ruské rakety Sojuz-2

Úspěšný start nové ruské rakety Sojuz-2

Sojuz2_a.jpg
V pondělí 8. listopadu 2004 úspěšně odstartovala z kosmodromu Pleseck zmodernizovaná ruská nosná raketa Sojuz 2-1A. Při jejím zkušebním startu byla na balistickou dráhu navedena hmotnostní a rozměrová maketa družice s názvem Oblik, která posléze zanikla nad Tichým oceánem. Ve skutečnosti se jednalo o družici typu Zenit 8 s prošlou garanční dobou, která dosud nebyla z finančních důvodů vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Země. Pro současný start byla vybavena některými měřícími systémy pro sledování zrychlení, vibrací a teploty během letu. Raketa Sojuz-2 je dalším členem z početné rodiny ruských raket, vycházejících ze známé "semjorky" Sergeje P. Koroljova.

"V průběhu modernizace rakety Sojuz byly zlepšeny charakteristiky raketových motorů všech stupňů rakety, navržen nový digitální řídící systém, který zajišťuje přesnější navedení užitečného zatížení na oběžnou dráhu kolem Země a zavedeny nové telemetrické systémy," prohlásil ředitel Federální kosmické agentury Anatolij Perminov. Doplnil také, že jedna z variant rakety Sojuz-2 bude od roku 2007 startovat z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Podstatně také klesla náročnost přípravy rakety ke startu na obsluhující personál. Předstartovní přípravy rakety zajišťuje 15 až 20 osob místo dosavadních 70, kontrolu nad systémy řízení letu zajišťují 2 pracovníci místo dosavadních 40 osob.

U varianty rakety Sojuz 2-1B bude použit nový raketový motor ve třetím stupni rakety, což umožní zvýšit nosnost rakety více než o 1 tunu. Start rakety typu Sojuz 2-1B je naplánován na rok 2006. V současné době probíhají zkoušky nového raketového motoru. Ten musí při zkouškách vydržet bez problémů pracovat minimálně 900 sekund místo požadovaných 300 sekund při skutečném letu.

Nová raketa je vybavena také novým aerodynamickým krytem, který umožní vypouštění větších a hmotnějších družic. Délka krytu vzrostla ze 7,7 m na 11,4 m a jeho průměr z 3,7 m na 4,1 m. Při použití urychlovacího stupně Fregat bude raketa sloužit i pro vypouštění kosmických sond k Měsíci a k planetám. V konstrukci rakety byly použity pouze ruské součástky a ruské technologie. Možná proto je raketa někdy označována názvem Rus.

Zdroj: spacenews.ru/ a newsgeorgia.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »