Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  V Japonsku se v úterý nezdařila premiéra nové rakety
Vít Straka Vytisknout článek

V Japonsku se v úterý nezdařila premiéra nové rakety

Epsilon na startovací rampě v jižním Japonsku Autor: Spaceflightnow.com
Epsilon na startovací rampě v jižním Japonsku
Autor: Spaceflightnow.com
Ač to zní jakkoliv bizarně, palubní počítač nově vyvinutého japonského nosiče pro vědecké družice Epsilon, který se měl v úterý 27. srpna vydat z jižního Japonska na svoji první vesmírnou pouť a vnést novinky do raketového byznysu, vyhodnotil reálně neexistující situaci a na jejím základě přerušil startovní sekvenci v řádu vteřin před vzletem.

Japonská agentura pro letectví a vesmírný výzkum JAXA v posledních letech vynaložila ekonomické úsilí o cifře kolem 200 milionů dolarů (skoro 4 miliardy Kč) pro vývoj nové malé rakety jménem Epsilon, která se má stát fakticky nástupcem nosiče M-5 ve vynášení menších japonských vědeckých nákladů. Epsilon je s výškou 24 metrů a hmotností 91 tun, o standartní konfiguraci třístupňového nosiče na tuhé palivo a nosností od 450 do 1200 kg (dle typu cílové zemské orbity; 250 – 500 km výšky), samotnými tvůrci nazývána „nosičem nového věku, nabízejícím i nižší náklady i velkou sílu“.

Animace startu rakety Epsilon vysoko nad Zemí Autor: JAXA
Animace startu rakety Epsilon vysoko nad Zemí
Autor: JAXA
Epsilon má přispět i k rozvoji automatických systémů, které mají urychlit a zefektivnit závěrečnou montáž rakety a předstartovní testy. Epsilon bude možné složit ze všech potřebných dílů do týdne, což je jen zlomek času v případě výše zmíněného nosiče M-5.

Pro svoji premiérovou misi, která měla začít startem z kosmodromu Uchinoura v jižním Japonsku 27. srpna v 06:45 SELČ (13:45 místního času), dostala Epsilon unikátní náklad: družici SPRINT-A, která bude pomocí malého teleskopu na palubě provádět pozorování Venuše, Marsu a Jupiteru. U prvních dvou jmenovaných má jít o studium vlivu slunečního větru na jejich atmosféry, u Jupiteru bude předmětem zájmu interakce částic slunečního větru a jeho ohromně silného magnetického pole.

Ke startu však nedošlo – pouhých 19 sekund před vzletem, v závěrečné automatické fázi countdownu ke startu, byl spuštěn automatický poplach a počítač rakety start zrušil. A teď přijde to divné – dostal totiž od jednoho senzoru na palubě rakety informaci, že raketa právě překročila přednastavené limity své orientace v prostoru. Jenže do startu chyběla ještě skoro třetina minuty a nosič zatím naprosto žádný pohyb nevykonal – natož tak velký výkyv za limitem.

Technici na kosmodromu nyní analyzují přesnou příčinu problému, již nyní je jasné, že senzor vysílal do éteru špatná data, nezakládající se na realitě. Dle představitelů japonského kosmického programu vezme technikům minimálně tři dny odhalit přesnou příčinu potíže a přijít s řešením.

Premiérový let raketky Epsilon málem následoval příklad ruského Protonu ze začátku července.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »