Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  V Japonsku se v úterý nezdařila premiéra nové rakety
Vít Straka Vytisknout článek

V Japonsku se v úterý nezdařila premiéra nové rakety

Epsilon na startovací rampě v jižním Japonsku Autor: Spaceflightnow.com
Epsilon na startovací rampě v jižním Japonsku
Autor: Spaceflightnow.com
Ač to zní jakkoliv bizarně, palubní počítač nově vyvinutého japonského nosiče pro vědecké družice Epsilon, který se měl v úterý 27. srpna vydat z jižního Japonska na svoji první vesmírnou pouť a vnést novinky do raketového byznysu, vyhodnotil reálně neexistující situaci a na jejím základě přerušil startovní sekvenci v řádu vteřin před vzletem.

Japonská agentura pro letectví a vesmírný výzkum JAXA v posledních letech vynaložila ekonomické úsilí o cifře kolem 200 milionů dolarů (skoro 4 miliardy Kč) pro vývoj nové malé rakety jménem Epsilon, která se má stát fakticky nástupcem nosiče M-5 ve vynášení menších japonských vědeckých nákladů. Epsilon je s výškou 24 metrů a hmotností 91 tun, o standartní konfiguraci třístupňového nosiče na tuhé palivo a nosností od 450 do 1200 kg (dle typu cílové zemské orbity; 250 – 500 km výšky), samotnými tvůrci nazývána „nosičem nového věku, nabízejícím i nižší náklady i velkou sílu“.

Animace startu rakety Epsilon vysoko nad Zemí Autor: JAXA
Animace startu rakety Epsilon vysoko nad Zemí
Autor: JAXA
Epsilon má přispět i k rozvoji automatických systémů, které mají urychlit a zefektivnit závěrečnou montáž rakety a předstartovní testy. Epsilon bude možné složit ze všech potřebných dílů do týdne, což je jen zlomek času v případě výše zmíněného nosiče M-5.

Pro svoji premiérovou misi, která měla začít startem z kosmodromu Uchinoura v jižním Japonsku 27. srpna v 06:45 SELČ (13:45 místního času), dostala Epsilon unikátní náklad: družici SPRINT-A, která bude pomocí malého teleskopu na palubě provádět pozorování Venuše, Marsu a Jupiteru. U prvních dvou jmenovaných má jít o studium vlivu slunečního větru na jejich atmosféry, u Jupiteru bude předmětem zájmu interakce částic slunečního větru a jeho ohromně silného magnetického pole.

Ke startu však nedošlo – pouhých 19 sekund před vzletem, v závěrečné automatické fázi countdownu ke startu, byl spuštěn automatický poplach a počítač rakety start zrušil. A teď přijde to divné – dostal totiž od jednoho senzoru na palubě rakety informaci, že raketa právě překročila přednastavené limity své orientace v prostoru. Jenže do startu chyběla ještě skoro třetina minuty a nosič zatím naprosto žádný pohyb nevykonal – natož tak velký výkyv za limitem.

Technici na kosmodromu nyní analyzují přesnou příčinu problému, již nyní je jasné, že senzor vysílal do éteru špatná data, nezakládající se na realitě. Dle představitelů japonského kosmického programu vezme technikům minimálně tři dny odhalit přesnou příčinu potíže a přijít s řešením.

Premiérový let raketky Epsilon málem následoval příklad ruského Protonu ze začátku července.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »