Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  V Japonsku se v úterý nezdařila premiéra nové rakety
Vít Straka Vytisknout článek

V Japonsku se v úterý nezdařila premiéra nové rakety

Epsilon na startovací rampě v jižním Japonsku Autor: Spaceflightnow.com
Epsilon na startovací rampě v jižním Japonsku
Autor: Spaceflightnow.com
Ač to zní jakkoliv bizarně, palubní počítač nově vyvinutého japonského nosiče pro vědecké družice Epsilon, který se měl v úterý 27. srpna vydat z jižního Japonska na svoji první vesmírnou pouť a vnést novinky do raketového byznysu, vyhodnotil reálně neexistující situaci a na jejím základě přerušil startovní sekvenci v řádu vteřin před vzletem.

Japonská agentura pro letectví a vesmírný výzkum JAXA v posledních letech vynaložila ekonomické úsilí o cifře kolem 200 milionů dolarů (skoro 4 miliardy Kč) pro vývoj nové malé rakety jménem Epsilon, která se má stát fakticky nástupcem nosiče M-5 ve vynášení menších japonských vědeckých nákladů. Epsilon je s výškou 24 metrů a hmotností 91 tun, o standartní konfiguraci třístupňového nosiče na tuhé palivo a nosností od 450 do 1200 kg (dle typu cílové zemské orbity; 250 – 500 km výšky), samotnými tvůrci nazývána „nosičem nového věku, nabízejícím i nižší náklady i velkou sílu“.

Animace startu rakety Epsilon vysoko nad Zemí Autor: JAXA
Animace startu rakety Epsilon vysoko nad Zemí
Autor: JAXA
Epsilon má přispět i k rozvoji automatických systémů, které mají urychlit a zefektivnit závěrečnou montáž rakety a předstartovní testy. Epsilon bude možné složit ze všech potřebných dílů do týdne, což je jen zlomek času v případě výše zmíněného nosiče M-5.

Pro svoji premiérovou misi, která měla začít startem z kosmodromu Uchinoura v jižním Japonsku 27. srpna v 06:45 SELČ (13:45 místního času), dostala Epsilon unikátní náklad: družici SPRINT-A, která bude pomocí malého teleskopu na palubě provádět pozorování Venuše, Marsu a Jupiteru. U prvních dvou jmenovaných má jít o studium vlivu slunečního větru na jejich atmosféry, u Jupiteru bude předmětem zájmu interakce částic slunečního větru a jeho ohromně silného magnetického pole.

Ke startu však nedošlo – pouhých 19 sekund před vzletem, v závěrečné automatické fázi countdownu ke startu, byl spuštěn automatický poplach a počítač rakety start zrušil. A teď přijde to divné – dostal totiž od jednoho senzoru na palubě rakety informaci, že raketa právě překročila přednastavené limity své orientace v prostoru. Jenže do startu chyběla ještě skoro třetina minuty a nosič zatím naprosto žádný pohyb nevykonal – natož tak velký výkyv za limitem.

Technici na kosmodromu nyní analyzují přesnou příčinu problému, již nyní je jasné, že senzor vysílal do éteru špatná data, nezakládající se na realitě. Dle představitelů japonského kosmického programu vezme technikům minimálně tři dny odhalit přesnou příčinu potíže a přijít s řešením.

Premiérový let raketky Epsilon málem následoval příklad ruského Protonu ze začátku července.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »