Magnusová a Fincke při natáčení vánočního pozdravu lidem na ZemiVánoce členů posádky Mezinárodní kosmické stanice byly především ve znamení kosmické vycházky, uskutečněné v noci na 23. prosince. Ale nezůstalo jen u toho, astronauti si pochutnali na tradičním vánočním cukroví, rozbalili si dárky přivezené na stanici na konci listopadu ruským Progressem a užili si den volna.
Posádku stanice v současné době tvoří členové Expedice 18, velitel Edward Fincke a letoví inženýři Jurij Lonchakov a Sandra Magnusová. Ani jeden z nich zde není poprvé, Fincke byl od dubna do října 2004 členem 9. základní posádky, Lonchakov je zde dokonce potřetí (v dubnu 2001 strávil na stanici týden při misi raketoplánu Endeavour STS-100 a na podzim 2002 8 dní jako člen posádky Sojuzu TMA-1), Magnusová se sem podívala v říjnu 2002 v raketoplánu Atlantis STS-112.
Předvánoční klid na palubě ISS rozhodně nevládl. Probíhaly přípravy na kosmickou vycházku, které se účastnili Lonchakov a Fincke. Začala 23. prosince v 1:51 SEČ a trvala 5 hodin a 38 minut. Hlavním cílem bylo instalovat zvenčí na modul Pirs sondu zvanou Langmuir, která bude měřit okolo ruského segmentu ISS elektromagnetické pole. To je totiž podle ruských odborníků hlavním podezřelým v případě selhání pyrotechnických šroubů na lodích Sojuz, sloužících k oddělení návratového modulu od pomocné sekce. Selhání těchto šroubů mělo za následek nebezpečné balistické sestupy lodí Sojuz TMA-10 a 11. Kromě této sondy spacewalkeři instalovali nebo odstraňovali a odnášeli vědecké a experimentální přístroje z povrchu stanice.
Magnusová a balení cibuleV dalších dnech se astronauti věnovali přípravě skafandrů k uskladnění, uklízení vybavení atd. Tyto činnosti byly přerušeny ve čtvrtek 25. 12., kdy měla posádka Mezinárodní kosmické stanice vánoční volno. A Vánoce pro ně neznamenaly jen ten volný den. Rozbalily si dárky od rodiny a přátel, doručené na stanici 30. listopadu ruskou zásobovací lodí Progress M-01M a na neodmyslitelné vánoční cukroví také jen nevzpomínali. Ve "spíži" měli spoustu druhů, vedle tradičních vánočních sušenek také oříšky v čokoládě, skořicové cukroví, linecké nebo máslové sušenky. Aby nezůstali jen u sladkostí, jejich jídelníček zahrnoval uzenou krůtu nebo bramborovou kaši, k pití si mohli nabídnout krevetový koktejl. Samozřejmě, že jídlo musí být upraveno tak, aby vydrželo dlouho poživatelné v pokojové teplotě (např. vysušeno při velmi nízké teplotě). S ledničkou nebo mrazákem se ve vesmíru počítat nedá, v případě výpadku elektrického proudu by se zásoby zkazily.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.