Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vánoce na palubě Mezinárodní kosmické stanice
Vít Straka Vytisknout článek

Vánoce na palubě Mezinárodní kosmické stanice

Magnusová a Fincke při natáčení vánočního pozdravu lidem na Zemi
Magnusová a Fincke při natáčení vánočního pozdravu lidem na Zemi
Vánoce členů posádky Mezinárodní kosmické stanice byly především ve znamení kosmické vycházky, uskutečněné v noci na 23. prosince. Ale nezůstalo jen u toho, astronauti si pochutnali na tradičním vánočním cukroví, rozbalili si dárky přivezené na stanici na konci listopadu ruským Progressem a užili si den volna.

Posádku stanice v současné době tvoří členové Expedice 18, velitel Edward Fincke a letoví inženýři Jurij Lonchakov a Sandra Magnusová. Ani jeden z nich zde není poprvé, Fincke byl od dubna do října 2004 členem 9. základní posádky, Lonchakov je zde dokonce potřetí (v dubnu 2001 strávil na stanici týden při misi raketoplánu Endeavour STS-100 a na podzim 2002 8 dní jako člen posádky Sojuzu TMA-1), Magnusová se sem podívala v říjnu 2002 v raketoplánu Atlantis STS-112.

Předvánoční klid na palubě ISS rozhodně nevládl. Probíhaly přípravy na kosmickou vycházku, které se účastnili Lonchakov a Fincke. Začala 23. prosince v 1:51 SEČ a trvala 5 hodin a 38 minut. Hlavním cílem bylo instalovat zvenčí na modul Pirs sondu zvanou Langmuir, která bude měřit okolo ruského segmentu ISS elektromagnetické pole. To je totiž podle ruských odborníků hlavním podezřelým v případě selhání pyrotechnických šroubů na lodích Sojuz, sloužících k oddělení návratového modulu od pomocné sekce. Selhání těchto šroubů mělo za následek nebezpečné balistické sestupy lodí Sojuz TMA-10 a 11. Kromě této sondy spacewalkeři instalovali nebo odstraňovali a odnášeli vědecké a experimentální přístroje z povrchu stanice.

Magnusová a balení cibule
Magnusová a balení cibule
V dalších dnech se astronauti věnovali přípravě skafandrů k uskladnění, uklízení vybavení atd. Tyto činnosti byly přerušeny ve čtvrtek 25. 12., kdy měla posádka Mezinárodní kosmické stanice vánoční volno. A Vánoce pro ně neznamenaly jen ten volný den. Rozbalily si dárky od rodiny a přátel, doručené na stanici 30. listopadu ruskou zásobovací lodí Progress M-01M a na neodmyslitelné vánoční cukroví také jen nevzpomínali. Ve "spíži" měli spoustu druhů, vedle tradičních vánočních sušenek také oříšky v čokoládě, skořicové cukroví, linecké nebo máslové sušenky. Aby nezůstali jen u sladkostí, jejich jídelníček zahrnoval uzenou krůtu nebo bramborovou kaši, k pití si mohli nabídnout krevetový koktejl. Samozřejmě, že jídlo musí být upraveno tak, aby vydrželo dlouho poživatelné v pokojové teplotě (např. vysušeno při velmi nízké teplotě). S ledničkou nebo mrazákem se ve vesmíru počítat nedá, v případě výpadku elektrického proudu by se zásoby zkazily.

Zdroje




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »