Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vánoce na palubě Mezinárodní kosmické stanice
Vít Straka Vytisknout článek

Vánoce na palubě Mezinárodní kosmické stanice

Magnusová a Fincke při natáčení vánočního pozdravu lidem na Zemi
Magnusová a Fincke při natáčení vánočního pozdravu lidem na Zemi
Vánoce členů posádky Mezinárodní kosmické stanice byly především ve znamení kosmické vycházky, uskutečněné v noci na 23. prosince. Ale nezůstalo jen u toho, astronauti si pochutnali na tradičním vánočním cukroví, rozbalili si dárky přivezené na stanici na konci listopadu ruským Progressem a užili si den volna.

Posádku stanice v současné době tvoří členové Expedice 18, velitel Edward Fincke a letoví inženýři Jurij Lonchakov a Sandra Magnusová. Ani jeden z nich zde není poprvé, Fincke byl od dubna do října 2004 členem 9. základní posádky, Lonchakov je zde dokonce potřetí (v dubnu 2001 strávil na stanici týden při misi raketoplánu Endeavour STS-100 a na podzim 2002 8 dní jako člen posádky Sojuzu TMA-1), Magnusová se sem podívala v říjnu 2002 v raketoplánu Atlantis STS-112.

Předvánoční klid na palubě ISS rozhodně nevládl. Probíhaly přípravy na kosmickou vycházku, které se účastnili Lonchakov a Fincke. Začala 23. prosince v 1:51 SEČ a trvala 5 hodin a 38 minut. Hlavním cílem bylo instalovat zvenčí na modul Pirs sondu zvanou Langmuir, která bude měřit okolo ruského segmentu ISS elektromagnetické pole. To je totiž podle ruských odborníků hlavním podezřelým v případě selhání pyrotechnických šroubů na lodích Sojuz, sloužících k oddělení návratového modulu od pomocné sekce. Selhání těchto šroubů mělo za následek nebezpečné balistické sestupy lodí Sojuz TMA-10 a 11. Kromě této sondy spacewalkeři instalovali nebo odstraňovali a odnášeli vědecké a experimentální přístroje z povrchu stanice.

Magnusová a balení cibule
Magnusová a balení cibule
V dalších dnech se astronauti věnovali přípravě skafandrů k uskladnění, uklízení vybavení atd. Tyto činnosti byly přerušeny ve čtvrtek 25. 12., kdy měla posádka Mezinárodní kosmické stanice vánoční volno. A Vánoce pro ně neznamenaly jen ten volný den. Rozbalily si dárky od rodiny a přátel, doručené na stanici 30. listopadu ruskou zásobovací lodí Progress M-01M a na neodmyslitelné vánoční cukroví také jen nevzpomínali. Ve "spíži" měli spoustu druhů, vedle tradičních vánočních sušenek také oříšky v čokoládě, skořicové cukroví, linecké nebo máslové sušenky. Aby nezůstali jen u sladkostí, jejich jídelníček zahrnoval uzenou krůtu nebo bramborovou kaši, k pití si mohli nabídnout krevetový koktejl. Samozřejmě, že jídlo musí být upraveno tak, aby vydrželo dlouho poživatelné v pokojové teplotě (např. vysušeno při velmi nízké teplotě). S ledničkou nebo mrazákem se ve vesmíru počítat nedá, v případě výpadku elektrického proudu by se zásoby zkazily.

Zdroje




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »