Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vánoce na palubě Mezinárodní kosmické stanice
Vít Straka Vytisknout článek

Vánoce na palubě Mezinárodní kosmické stanice

Magnusová a Fincke při natáčení vánočního pozdravu lidem na Zemi
Magnusová a Fincke při natáčení vánočního pozdravu lidem na Zemi
Vánoce členů posádky Mezinárodní kosmické stanice byly především ve znamení kosmické vycházky, uskutečněné v noci na 23. prosince. Ale nezůstalo jen u toho, astronauti si pochutnali na tradičním vánočním cukroví, rozbalili si dárky přivezené na stanici na konci listopadu ruským Progressem a užili si den volna.

Posádku stanice v současné době tvoří členové Expedice 18, velitel Edward Fincke a letoví inženýři Jurij Lonchakov a Sandra Magnusová. Ani jeden z nich zde není poprvé, Fincke byl od dubna do října 2004 členem 9. základní posádky, Lonchakov je zde dokonce potřetí (v dubnu 2001 strávil na stanici týden při misi raketoplánu Endeavour STS-100 a na podzim 2002 8 dní jako člen posádky Sojuzu TMA-1), Magnusová se sem podívala v říjnu 2002 v raketoplánu Atlantis STS-112.

Předvánoční klid na palubě ISS rozhodně nevládl. Probíhaly přípravy na kosmickou vycházku, které se účastnili Lonchakov a Fincke. Začala 23. prosince v 1:51 SEČ a trvala 5 hodin a 38 minut. Hlavním cílem bylo instalovat zvenčí na modul Pirs sondu zvanou Langmuir, která bude měřit okolo ruského segmentu ISS elektromagnetické pole. To je totiž podle ruských odborníků hlavním podezřelým v případě selhání pyrotechnických šroubů na lodích Sojuz, sloužících k oddělení návratového modulu od pomocné sekce. Selhání těchto šroubů mělo za následek nebezpečné balistické sestupy lodí Sojuz TMA-10 a 11. Kromě této sondy spacewalkeři instalovali nebo odstraňovali a odnášeli vědecké a experimentální přístroje z povrchu stanice.

Magnusová a balení cibule
Magnusová a balení cibule
V dalších dnech se astronauti věnovali přípravě skafandrů k uskladnění, uklízení vybavení atd. Tyto činnosti byly přerušeny ve čtvrtek 25. 12., kdy měla posádka Mezinárodní kosmické stanice vánoční volno. A Vánoce pro ně neznamenaly jen ten volný den. Rozbalily si dárky od rodiny a přátel, doručené na stanici 30. listopadu ruskou zásobovací lodí Progress M-01M a na neodmyslitelné vánoční cukroví také jen nevzpomínali. Ve "spíži" měli spoustu druhů, vedle tradičních vánočních sušenek také oříšky v čokoládě, skořicové cukroví, linecké nebo máslové sušenky. Aby nezůstali jen u sladkostí, jejich jídelníček zahrnoval uzenou krůtu nebo bramborovou kaši, k pití si mohli nabídnout krevetový koktejl. Samozřejmě, že jídlo musí být upraveno tak, aby vydrželo dlouho poživatelné v pokojové teplotě (např. vysušeno při velmi nízké teplotě). S ledničkou nebo mrazákem se ve vesmíru počítat nedá, v případě výpadku elektrického proudu by se zásoby zkazily.

Zdroje




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »