Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Veněra-D bude zkoumat Venuši

Veněra-D bude zkoumat Venuši

Představa kosmické sondy Veněra-D
Představa kosmické sondy Veněra-D
Přestože start ruské sondy Fobos-Grunt k planetě Mars skončil neúspěchem, zvažuje se možnost opakování mise v roce 2018. Nicméně pokračuje vývoj kosmické sondy Veněra-D, která by měla při studiu Venuše navázat na předcházející výzkumy, uskutečněné sovětskými sondami typu Veněra v 70. a 80. letech minulého století.

Projekt je zařazen do oficiálního programu Federální kosmické agentury Ruska na období 2006 až 2015. Měl by zajistit vyšší kvalitativní úroveň výzkumů jak z oběžné dráhy, tak pomocí přistávacího modulu. Výzkum bude zaměřen na strukturu, energetickou rovnováhu a dynamiku spodní vrstvy atmosféry, na chemické složení atmosféry, na výzkum inertních plynů a jejich izotopů, na stavbu a chemické složení oblaků, na detailní studium vlastností prostředí pohlcujícího ultrafialové záření, na určení mineralogického složení a geologii povrchu planety, na registraci seismické a vulkanické činnosti či přítomnosti blesků a na problematiku výskytu vody na Venuši.

Projekt Veněra-D se bude skládat ze tří samostatných celků: hlavní sonda bude zkoumat Venuši z oběžné dráhy, na odlišnou dráhu bude naveden subsatelit a na povrchu planety přistane stacionární výzkumná sonda.

Přistávací modul připravované ruské sondy Veněra-D
Přistávací modul připravované ruské sondy Veněra-D
Přistávací modul sondy Veněra-D bude mít za úkol po více než 30 letech navázat na výzkumy Venuše prováděné sovětskými sondami (jako poslední přistály na povrchu planety v roce 1985 moduly sond Vega 1 a 2). Přistávací modul ponese unikátní experimenty za účelem určení chemického a mineralogického složení povrchu v místě přistání, bude studovat atmosféru, stavbu, složení a mikrofyziku oblaků, vertikální profil složení ovzduší a bude měřit rychlost větru. Budou realizována přímá měření obsahu inertních plynů a jejich izotopů. Další přístroje se zaměří na výzkum složení povrchu včetně zjištění radioaktivních izotopů.

Měření budou prováděna během sestupu po dobu asi jedné hodiny, po přistání na povrchu planety by měly v nepříznivých podmínkách přístroje fungovat více než 2 hodiny.

Orbitální část sondy bude vybavena přístroji, jako je například zobrazovací UV spektrometr, spektrometr pracující v infračerveném pásmu, širokoúhlá kamera pro oblast od UV až po blízké IR záření apod. Všechny přístroje budou využity ke studium vlastností atmosféry, ionosféry a magnetosféry Venuše, a také ke studiu meziplanetárního prostoru.

Hlavní sonda Veněra-D a subsatelit na oběžné dráze kolem Venuše
Hlavní sonda Veněra-D a subsatelit na oběžné dráze kolem Venuše
Po příletu k planetě bude hlavní sonda navedena na eliptickou polární oběžnou dráhu s dobou oběhu 24 hodiny. Předpokládaná životnost: 3 roky.

Součástí výzkumné mise bude rovněž menší družice Venuše (subsatelit), která bude ve spolupráci s hlavní sondou provádět výzkum atmosféry a magnetosféry.

V různých fázích projektu se zvažovalo rovněž navedení balónů do atmosféry Venuše, případně vypuštění až 4 mikrosond o průměru 0,2 m, které by byly shozeny z balónů jedna po druhé a dopadly by na povrch planety. Vybavení by mohlo být rozsáhlejší - vše závisí na typu použité nosné rakety.

Plánovaný start sondy nejdříve v roce 2017.

Zdroj: cosmos.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »