Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Venus Express snižuje oběžnou dráhu

Venus Express snižuje oběžnou dráhu

VenusExpress_1.jpg
Minulý týden zahájilo řídící středisko provádění série manévrů k postupnému navedení evropské kosmické sondy Venus Express blíže k povrchu zkoumané planety. Na upravené dráze bude sonda schopna pozorovat doposud neprozkoumané oblasti a studovat jevy, které doposud nebyly v jejím dosahu.

Tyto operační manévry k navedení sondy blíže k povrchu planety budou realizovány v průběhu července. Na novou oběžnou dráhu bude sonda Venus Express "usazena" 4. 8. 2008.

Až doposud se sonda nacházela na velmi protáhlé eliptické polární dráze. Její pericentrum (bod na dráze, kde se sonda pohybuje nejblíže k planetě) se nacházelo ve vzdálenosti 250 až 400 km, její apocentrum (nejvzdálenější bod dráhy) se nacházelo ve vzdálenosti zhruba 66 000 km. Poloha pericentra byla lokalizována nad 84° s. š.

Tato excentrická oběžná dráha byla zvolena ke snadnějšímu a dlouhodobějšímu pozorování jižní polokoule planety během delšího oběhu sondy na této části dráhy, a severní polokoule a oblasti kolem severního pólu planety při pozorování z menší vzdálenosti.

Pericentrum nové oběžné dráhy sondy se nyní bude nacházet ve výšce 185 až 300 km. To přinese následující výhody pro vědecký výzkum:

Výzkum magnetického pole v oblasti severního pólu Venuše;
Studium plazmy v okolním prostředí - ve spodní ionosféře;
Nepřímé odvození hustoty planetární atmosféry měřením urychlování či brždění, způsobeného vlivem atmosféry planety na kosmickou sondu při oběhu blíže k povrchu Venuše.

Snižování oběžné dráhy sondy Venus Express je prvním krokem velmi ambiciózní strategie. Záměrem je snížit výšku oběžné dráhy nad povrchem planety do hustější atmosféry, přičemž hodnota brždění sondy bude určována palubním akcelerometrem.

Jako další krok může sonda Venus Express testovat metodu označovanou jako aerobraking, což je technika, která využívá odporu atmosféry ke snížení rychlosti sondy (bez spotřeby pohonných látek) a z toho vyplývající změny oběžné dráhy řízeným manévrem.

Evropská kosmická sonda Venus Express byla vypuštěna 9. 11. 2005 pomocí nosné rakety Sojuz-Fregat. Na oběžnou dráhu kolem Venuše byla navedena 11. 4. 2006. Za první dva roky, tj. do 11. 4. 2008 sonda překonala vzdálenost 141 miliónů km na oběžné dráze kolem Venuše. Na Zemi přitom předala 1277 Gigabitů dat, což odpovídá zhruba 34 DVD.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »