Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Venus Express už obíhá kolem Venuše

Venus Express už obíhá kolem Venuše

venus_express.jpg
Evropská sonda Venus Express vstoupila na oběžnou dráhu kolem Venuše. V úterý 11. dubna 2006 ráno zahájila plánovanou 16měsíční misi, při níž bude zkoumat skleníkový efekt planety, který jde až do "pekelných" extrémů.

Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) po 50minutovém zážehu hlavních raketových motorů provedla brzdný manévr, který umožnil gravitační zachycení na oběžné dráze Venuše.

Radiový signál o úspěšném manévru ve vzdálenosti 120 milion km od Země přijaly pozemní antény v Austrálii a Španělsku. "Je to velký den pro ESA," řekl generální ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. "Je to šťastný den pro všechny z nás."

Nejnapínavějších a také velmi nervózních bylo 10 minut, během nichž řídící centrum ESA nemělo spojení se sondou. "Během těchto několika minut jsme se úplně zpotili," řekl na tiskové konferenci Manfred Warhaut.

Od roku 1994 je Venus Express první sondou, která bude studovat Venuši. Naposledy to byla americká sonda Magellan (NASA), ta pořídila radarovou mapu téměř 98% povrchu této planety. Sonda Venus Express se zaměří na mohutnou Venušinu atmosféru.

"Je to fantastický okamžik," řekl Don McCoy, ředitel projektu Venus Express (ESA). "Konečně jsme u Venuše. Radiový signál nám sdělil, že jsme na oběžné dráze. Kdybychom ho nedostali nejpozději do 46 minut po zážehu motorů, planetu bychom v podstatě přeletěli."

Počátečních 9 dnů bude oběžná dráha sondy Venus Express velmi eliptická - od 400 km do 350 000 km nad povrchem Venuše. Sondě to poskytuje ten nejlepší pohled na celý planetární disk. V následujících dnech bude oběžná dráha upravena na operační výšku 250 až 66 000 km.

"Je opravdu fantastické vidět, že jsme přesně na požadované pozici," Hakan Svedhem, vědecký pracovník projektu. "Nyní začíná naše práce."

Venuše je přibližně stejně stará i veliká jako Země, ale je o 30% blíže ke Slunci. Od 60.let více než desítka amerických i ruských sond přinášela svědectví o Venuši. Evropská sonda Venus Express byla k Venuši vyslána 9. listopadu 2005 z kosmodromu Bajkonur.

"Máme mnoho nejasností o podmínkách na Venuše," řekl Svedhem. Ještě dodává, že planeta měla pravděpodobně v nejranějším období hodně společného se Zemí. Stále se neví, proč se atmosféra na Venuši vyvinula právě tímto směrem. Proč je tvořena mohutnou vrstvou především oxidu uhličitého, který zadržuje sluneční teplo a naměřené teploty jsou kolem 477°C. Je to extrémní příklad stejného skleníkového efektu, který existuje na Zemi. Vědci jsou přesvědčení, že poznatky z Venuše by se mohly uplatnit na naší planetě.

Venus Express používá hardwar, který byl z počátku určen pro sondy Mars Express a Rosetta (v roce 2014 by se měla přiblížit ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko). Základní část mise Venus Express byla naplánována na téměř 500 pozemských dnů (asi 2 venušské dny). Podle vedoucích pracovníků má Venus Express dostatek paliva, aby mohla svůj pobyt u Venuše zdvojnásobit.

Měření času na Venuši je zcela odlišné od Země. Kolem Slunce oběhne jednou za 225 pozemských dnů, zatímco kolem vlastní osy se otočí jednou ze 243 dnů (1 venušský den). Den je tedy na Venuši delší než rok a navíc Venuše rotuje v opačném směru než naše Země (retrográdně).

Odhalit tajemství Venušiny atmosféry, mohutných turbulencí, koloběhu oxidu uhličitého, kyseliny sírové, možná i vody, by mělo 7 přístrojů na palubě sondy - 3 spektrometry, magnetometr, kamera s vysokým rozlišením, rádiový experiment a přístroj pro sledování plazmatu. Měření např. teploty atmosféry, chemického složení, magnetického pole a jeho interakce se slunečním větrem bude probíhat nejen ve viditelném světle, ale i v oblasti infračervené a ultrafialové.

Zdroj: ww.space.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC1579 Trifid severu a okolí

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2022 získal snímek „NGC 1579 - Trifid severu a okolí“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       Měsíc březen roku 2022 je již za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. Porota této soutěže,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Měsíce při zatmění

Sekvence po 120 sec.

Další informace »