Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Voyager 2 pracuje už 12 000 dní

Voyager 2 pracuje už 12 000 dní

sonda Voyager
sonda Voyager
Kosmická sonda Voyager 2 překročila další symbolickou hranici - pracuje bez přestání už 12 000 dní! 29. června tak mohli v NASA oslavovat. Sonda odstartovala už 20. srpna roku 1977.

Voyager 2 postupně navštívil všechny velké planety: Jupiter, Saturn, Uran i Neptun a to díky příznivému uspořádání planet, které nastává jednou za 175 let. U Uranu a Neptunu byla dokonce jako jediná lidská sonda, takže bez ní bychom měli o těchto planetách jen mizivé informace.

Poloha sond Voyager ve Sluneční soustavě v roce 2007.
Poloha sond Voyager ve Sluneční soustavě v roce 2007.
Sonda po návštěvě Neptunu roku 1989 zamířila ven ze Sluneční soustavy, jejíž okrajové části jsou nesmírně rozsáhlé. Až roku 2007 se dostala do tzv. heliopauzy. Sonda je teď asi 14 miliard kilometrů daleko od Slunce a signálu ze sondy tak trvá skoro 13 hodin, než doletí k Zemi. Voyager 2 urazí za jediný den vzdálenost asi 1,5 milionu kilometrů a vědci očekávají, že asi do 5ti let vylétne až do mezihvězdného prostoru ven ze Sluneční soustavy. Bohužel tou dobou už sondě dojde zdroj energie, odborníci odhadují, že baterie vydrží 2 roky.

Jubileum slaví i sonda Voyager 1. Ta startovala kvůli odkladu až o 14 dní později než Voyager 2. Takže svých 12 000 dní v kosmu oslaví také o 14 dní později, 13. července. Jednička je dokonce ještě dál než dvojka, 17 miliard kilometrů od Slunce. Ovšem je již bez energie a neposílá k Zemi další měření




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova Sagittae 2026

Nova Sagittae 2026. Detekce tohoto objektu byla oznámena 25.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením PNV J19450648+1822422. V cirkuláři CBET 5729 ze dne 26.8.2026 (UT) bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení V488 Sge. Nova se nachází nedaleko hvězdy delta Sge a na snímku je označena šipkou. Odhady její magnitudy z této noci se pohybují mezi hodnotami 7.1 - 7.5. Snímek vznikl složením 53 expozic o délce 6 sekund, pořízených za silného měsíčního světla, kdy byl Měsíc od novy na obloze vzdálen asi 48 stupňů a měl 98% osvětleného povrchu. Navíc po obloze přecházela nízká oblačnost a postupně se nasouvaly i pásy oblačnosti vysoké.

Další informace »