Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Voyager 2 pracuje už 12 000 dní

Voyager 2 pracuje už 12 000 dní

sonda Voyager
sonda Voyager
Kosmická sonda Voyager 2 překročila další symbolickou hranici - pracuje bez přestání už 12 000 dní! 29. června tak mohli v NASA oslavovat. Sonda odstartovala už 20. srpna roku 1977.

Voyager 2 postupně navštívil všechny velké planety: Jupiter, Saturn, Uran i Neptun a to díky příznivému uspořádání planet, které nastává jednou za 175 let. U Uranu a Neptunu byla dokonce jako jediná lidská sonda, takže bez ní bychom měli o těchto planetách jen mizivé informace.

Poloha sond Voyager ve Sluneční soustavě v roce 2007.
Poloha sond Voyager ve Sluneční soustavě v roce 2007.
Sonda po návštěvě Neptunu roku 1989 zamířila ven ze Sluneční soustavy, jejíž okrajové části jsou nesmírně rozsáhlé. Až roku 2007 se dostala do tzv. heliopauzy. Sonda je teď asi 14 miliard kilometrů daleko od Slunce a signálu ze sondy tak trvá skoro 13 hodin, než doletí k Zemi. Voyager 2 urazí za jediný den vzdálenost asi 1,5 milionu kilometrů a vědci očekávají, že asi do 5ti let vylétne až do mezihvězdného prostoru ven ze Sluneční soustavy. Bohužel tou dobou už sondě dojde zdroj energie, odborníci odhadují, že baterie vydrží 2 roky.

Jubileum slaví i sonda Voyager 1. Ta startovala kvůli odkladu až o 14 dní později než Voyager 2. Takže svých 12 000 dní v kosmu oslaví také o 14 dní později, 13. července. Jednička je dokonce ještě dál než dvojka, 17 miliard kilometrů od Slunce. Ovšem je již bez energie a neposílá k Zemi další měření




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



24. vesmírný týden 2025

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slnko H-alfa

Slnko H-alfa

Další informace »