Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Voyager 2 pracuje už 12 000 dní

Voyager 2 pracuje už 12 000 dní

sonda Voyager
sonda Voyager
Kosmická sonda Voyager 2 překročila další symbolickou hranici - pracuje bez přestání už 12 000 dní! 29. června tak mohli v NASA oslavovat. Sonda odstartovala už 20. srpna roku 1977.

Voyager 2 postupně navštívil všechny velké planety: Jupiter, Saturn, Uran i Neptun a to díky příznivému uspořádání planet, které nastává jednou za 175 let. U Uranu a Neptunu byla dokonce jako jediná lidská sonda, takže bez ní bychom měli o těchto planetách jen mizivé informace.

Poloha sond Voyager ve Sluneční soustavě v roce 2007.
Poloha sond Voyager ve Sluneční soustavě v roce 2007.
Sonda po návštěvě Neptunu roku 1989 zamířila ven ze Sluneční soustavy, jejíž okrajové části jsou nesmírně rozsáhlé. Až roku 2007 se dostala do tzv. heliopauzy. Sonda je teď asi 14 miliard kilometrů daleko od Slunce a signálu ze sondy tak trvá skoro 13 hodin, než doletí k Zemi. Voyager 2 urazí za jediný den vzdálenost asi 1,5 milionu kilometrů a vědci očekávají, že asi do 5ti let vylétne až do mezihvězdného prostoru ven ze Sluneční soustavy. Bohužel tou dobou už sondě dojde zdroj energie, odborníci odhadují, že baterie vydrží 2 roky.

Jubileum slaví i sonda Voyager 1. Ta startovala kvůli odkladu až o 14 dní později než Voyager 2. Takže svých 12 000 dní v kosmu oslaví také o 14 dní později, 13. července. Jednička je dokonce ještě dál než dvojka, 17 miliard kilometrů od Slunce. Ovšem je již bez energie a neposílá k Zemi další měření




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »