sonda VoyagerKosmická sonda Voyager 2 překročila další symbolickou hranici - pracuje bez přestání už 12 000 dní! 29. června tak mohli v NASA oslavovat. Sonda odstartovala už 20. srpna roku 1977.
Voyager 2 postupně navštívil všechny velké planety: Jupiter, Saturn, Uran i Neptun a to díky příznivému uspořádání planet, které nastává jednou za 175 let. U Uranu a Neptunu byla dokonce jako jediná lidská sonda, takže bez ní bychom měli o těchto planetách jen mizivé informace.
Poloha sond Voyager ve Sluneční soustavě v roce 2007.Sonda po návštěvě Neptunu roku 1989 zamířila ven ze Sluneční soustavy, jejíž okrajové části jsou nesmírně rozsáhlé. Až roku 2007 se dostala do tzv. heliopauzy. Sonda je teď asi 14 miliard kilometrů daleko od Slunce a signálu ze sondy tak trvá skoro 13 hodin, než doletí k Zemi. Voyager 2 urazí za jediný den vzdálenost asi 1,5 milionu kilometrů a vědci očekávají, že asi do 5ti let vylétne až do mezihvězdného prostoru ven ze Sluneční soustavy. Bohužel tou dobou už sondě dojde zdroj energie, odborníci odhadují, že baterie vydrží 2 roky.
Jubileum slaví i sonda Voyager 1. Ta startovala kvůli odkladu až o 14 dní později než Voyager 2. Takže svých 12 000 dní v kosmu oslaví také o 14 dní později, 13. července. Jednička je dokonce ještě dál než dvojka, 17 miliard kilometrů od Slunce. Ovšem je již bez energie a neposílá k Zemi další měření
Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé