Vozítko Opportunity dělá na Marsu i po deseti letech důležité objevy
Autoportrét Opportunity vzniklý složením více snímků z počátku tohoto roku Autor: NASAAmerický rover Opportunity (Šance, Příležitost) přistál na povrchu Marsu v dobře zapamatovatelný den s datem 24. ledna 2004, což znamená, že 40násobně přesluhující průzkumné vozítko velikosti asi golfového autíčka v pátek oslavilo deset dlouhých roků v drsném rudém světě. V pátečním vydání časopisu Science se ale autoři mírně odchýlili od tradičního schématu v takových případech – a sice sáhodlouhých rekapitulací mise – a zaměřili se na zajímavé objevy Opportunity z poslední doby, posilující víru v možný život na Marsu.
Stručně na úvod řečeno: vědecké poznatky, vycházející ze vzorků kamenů, které Opportunity nedávno posbíral a zkoumal, odhalují příjemnější a starší fázi v minulosti Marsu plnou vody a stojí v kontrastu s pozdějším kyselým a zoxidovaným prostředím, na které ukazovaly dřívější výzkumy roveru.
„Tyto vzorky jsou starší, než jakékoli zkoumané dříve během mise, a vypovídají o mnohem příznivějších podmínkách pro mikroskopický život v dávné minulosti, než jakýkoliv důkaz kdy zhodnocovaný Opportunity,“ řekl zastupující hlavní vědec mise Ray Arvidson, profesor na univerzitě v St. Louis.
Panoramatický snímek západního valu kráteru Endeavour ze srpna 2011 Autor: NASAŘízení mise Opportunity v kalifornské Pasadeně jezdilo s vozítkem dokola a prohlíželo si snímky okolní půdy, aby našlo zajímavé horniny ke zkoumání. Z oběžné dráhy při pátrání po zajímavých cílech pomohla sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která Mars obíhá od roku 2006. MRO již dříve hlásila v místech pohybu Opportunity jílovitý minerál jménem smektit, bohatý na železo. Rover následně minerál zkoumal v jeho přírodním kontextu, zhodnocovalo se přesné místo nálezu, pozice v místní „hierarchii“ ostatních kamenů a geologických vrstev. Vědci nyní věří, že před vznikem kráteru Endeavour, po jehož okraji se Opportunity zrovna „projíždí“, tj. asi před 4 miliardami roků, bylo v těchto místech opravdu hodně vlhké prostředí, které vytvořilo tento prastarý smektit.
„Čím víc objevujeme Mars, tím zajímavější to je,“ prohlásil Michael Meyer, vědec z NASA. „Nacházíme čím dál více míst, kde Mars pomalu odhaluje teplejší a mokřejší planetu v minulosti. To nás také nabádá pokračovat v hledání důkazu o někdejším životě.“
„Mars nás stále překvapuje, stejně jako v prvním týdnu mise,“ dodává Steve Squyres z univerzity v New Yorku.
Nejnovější poznatky Opportunity jsou skutečně podstatné.
Snímek okolí kráteru Endeavour ukazuje cestu uraženou Opportunity (žlutá křivka) z místa výsadku (vlevo nahoře) Autor: NASACo se týče vozítka samotného, Opportunity právě zkoumá místo zvané Matijevic Hill na západním okraji kráteru Endeavour, téměř na opačné straně planety od novější a známější Curiosity. Od výsadku v lednu 2004 má Opportunity naježděno 38,7 kilometrů (původní plán cca 600 metrů) a původně stanovenou tříměsíční životnost tak překračuje 40krát. Za poslední rok zůstává technický stav roveru téměř beze změn a Opportunity je stále schopným výzkumníkem. Dvojče Opportunity, robot Spirit (Duch), vysazený na Rudé planetě o pár neděl dříve, byl prohlášen za mrtvého po šestileté službě počátkem roku 2010, nicméně tato trojice (+ Curiosity) přispěla největšími zásluhami k odhalení různorodého vodního prostředí na starodávném Marsu, od horkých pramenů po silné proudy řek.
Z oběžné dráhy Marsu sledují Opportunity a Curiosity tři družice, americké MRO a Mars Odyssey a evropský Mars Express. Orbitální dráha kolem Marsu bude v září doplněna o americký atmosférický výzkumník MAVEN a premiérovou indickou sondu Mangalyaan 1.
Snímky záhadného kamene před Opportunity Autor: kosmonaut.czV nedávné době také médii proběhla zajímavost z kamer Opportunity: nemalý kámen, který se před vozítkem prostě najednou objevil, přestože na snímku stejného „fleku“ o 12 dní dříve nebyl. Bylo zajímavé hledat odpovědi na internetových fórech, člověk se dozvídal třeba o Marťanech, které už štve délka provozu roveru a snaží se ho zničit, či o natáčení mise v nevadské poušti. Odpověď ale bude mnohem nudnější: Opportunity se mezi pořízením obou snímků kousek přesunula, čili kamínek jí asi odskočil od kola, jeho lokaci přibližně odpovídá i malá rychlost popojíždění roveru.
Nejoptimističtější část zdrojového článku (viz níže) říká, že tým Opportunity se těší, jak pomohou poznatky roveru s plánováním pilotované mise na Mars ve třicátých letech tohoto století.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník
Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov.
Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie.
Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry.
IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
10.1. až 9.3.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4