Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vozítko Opportunity dělá na Marsu i po deseti letech důležité objevy
Vít Straka Vytisknout článek

Vozítko Opportunity dělá na Marsu i po deseti letech důležité objevy

Autoportrét Opportunity vzniklý složením více snímků z počátku tohoto roku Autor: NASA
Autoportrét Opportunity vzniklý složením více snímků z počátku tohoto roku
Autor: NASA
Americký rover Opportunity (Šance, Příležitost) přistál na povrchu Marsu v dobře zapamatovatelný den s datem 24. ledna 2004, což znamená, že 40násobně přesluhující průzkumné vozítko velikosti asi golfového autíčka v pátek oslavilo deset dlouhých roků v drsném rudém světě. V pátečním vydání časopisu Science se ale autoři mírně odchýlili od tradičního schématu v takových případech – a sice sáhodlouhých rekapitulací mise – a zaměřili se na zajímavé objevy Opportunity z poslední doby, posilující víru v možný život na Marsu.

Stručně na úvod řečeno: vědecké poznatky, vycházející ze vzorků kamenů, které Opportunity nedávno posbíral a zkoumal, odhalují příjemnější a starší fázi v minulosti Marsu plnou vody a stojí v kontrastu s pozdějším kyselým a zoxidovaným prostředím, na které ukazovaly dřívější výzkumy roveru.

„Tyto vzorky jsou starší, než jakékoli zkoumané dříve během mise, a vypovídají o mnohem příznivějších podmínkách pro mikroskopický život v dávné minulosti, než jakýkoliv důkaz kdy zhodnocovaný Opportunity,“ řekl zastupující hlavní vědec mise Ray Arvidson, profesor na univerzitě v St. Louis.

Panoramatický snímek západního valu kráteru Endeavour ze srpna 2011 Autor: NASA
Panoramatický snímek západního valu kráteru Endeavour ze srpna 2011
Autor: NASA
Řízení mise Opportunity v kalifornské Pasadeně jezdilo s vozítkem dokola a prohlíželo si snímky okolní půdy, aby našlo zajímavé horniny ke zkoumání. Z oběžné dráhy při pátrání po zajímavých cílech pomohla sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která Mars obíhá od roku 2006. MRO již dříve hlásila v místech pohybu Opportunity jílovitý minerál jménem smektit, bohatý na železo. Rover následně minerál zkoumal v jeho přírodním kontextu, zhodnocovalo se přesné místo nálezu, pozice v místní „hierarchii“ ostatních kamenů a geologických vrstev. Vědci nyní věří, že před vznikem kráteru Endeavour, po jehož okraji se Opportunity zrovna „projíždí“, tj. asi před 4 miliardami roků, bylo v těchto místech opravdu hodně vlhké prostředí, které vytvořilo tento prastarý smektit.

„Čím víc objevujeme Mars, tím zajímavější to je,“ prohlásil Michael Meyer, vědec z NASA. „Nacházíme čím dál více míst, kde Mars pomalu odhaluje teplejší a mokřejší planetu v minulosti. To nás také nabádá pokračovat v hledání důkazu o někdejším životě.“

„Mars nás stále překvapuje, stejně jako v prvním týdnu mise,“ dodává Steve Squyres z univerzity v New Yorku.

Nejnovější poznatky Opportunity jsou skutečně podstatné.

Snímek okolí kráteru Endeavour ukazuje cestu uraženou Opportunity (žlutá křivka) z místa výsadku (vlevo nahoře) Autor: NASA
Snímek okolí kráteru Endeavour ukazuje cestu uraženou Opportunity (žlutá křivka) z místa výsadku (vlevo nahoře)
Autor: NASA
Co se týče vozítka samotného, Opportunity právě zkoumá místo zvané Matijevic Hill na západním okraji kráteru Endeavour, téměř na opačné straně planety od novější a známější Curiosity. Od výsadku v lednu 2004 má Opportunity naježděno 38,7 kilometrů (původní plán cca 600 metrů) a původně stanovenou tříměsíční životnost tak překračuje 40krát. Za poslední rok zůstává technický stav roveru téměř beze změn a Opportunity je stále schopným výzkumníkem. Dvojče Opportunity, robot Spirit (Duch), vysazený na Rudé planetě o pár neděl dříve, byl prohlášen za mrtvého po šestileté službě počátkem roku 2010, nicméně tato trojice (+ Curiosity) přispěla největšími zásluhami k odhalení různorodého vodního prostředí na starodávném Marsu, od horkých pramenů po silné proudy řek.

Z oběžné dráhy Marsu sledují Opportunity a Curiosity tři družice, americké MRO a Mars Odyssey a evropský Mars Express. Orbitální dráha kolem Marsu bude v září doplněna o americký atmosférický výzkumník MAVEN a premiérovou indickou sondu Mangalyaan 1.

Snímky záhadného kamene před Opportunity Autor: kosmonaut.cz
Snímky záhadného kamene před Opportunity
Autor: kosmonaut.cz
V nedávné době také médii proběhla zajímavost z kamer Opportunity: nemalý kámen, který se před vozítkem prostě najednou objevil, přestože na snímku stejného „fleku“ o 12 dní dříve nebyl. Bylo zajímavé hledat odpovědi na internetových fórech, člověk se dozvídal třeba o Marťanech, které už štve délka provozu roveru a snaží se ho zničit, či o natáčení mise v nevadské poušti. Odpověď ale bude mnohem nudnější: Opportunity se mezi pořízením obou snímků kousek přesunula, čili kamínek jí asi odskočil od kola, jeho lokaci přibližně odpovídá i malá rychlost popojíždění roveru.

Nejoptimističtější část zdrojového článku (viz níže) říká, že tým Opportunity se těší, jak pomohou poznatky roveru s plánováním pilotované mise na Mars ve třicátých letech tohoto století.

Zdroj:

NASA 23. ledna 2014




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »