Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vozítko Opportunity dělá na Marsu i po deseti letech důležité objevy
Vít Straka Vytisknout článek

Vozítko Opportunity dělá na Marsu i po deseti letech důležité objevy

Autoportrét Opportunity vzniklý složením více snímků z počátku tohoto roku Autor: NASA
Autoportrét Opportunity vzniklý složením více snímků z počátku tohoto roku
Autor: NASA
Americký rover Opportunity (Šance, Příležitost) přistál na povrchu Marsu v dobře zapamatovatelný den s datem 24. ledna 2004, což znamená, že 40násobně přesluhující průzkumné vozítko velikosti asi golfového autíčka v pátek oslavilo deset dlouhých roků v drsném rudém světě. V pátečním vydání časopisu Science se ale autoři mírně odchýlili od tradičního schématu v takových případech – a sice sáhodlouhých rekapitulací mise – a zaměřili se na zajímavé objevy Opportunity z poslední doby, posilující víru v možný život na Marsu.

Stručně na úvod řečeno: vědecké poznatky, vycházející ze vzorků kamenů, které Opportunity nedávno posbíral a zkoumal, odhalují příjemnější a starší fázi v minulosti Marsu plnou vody a stojí v kontrastu s pozdějším kyselým a zoxidovaným prostředím, na které ukazovaly dřívější výzkumy roveru.

„Tyto vzorky jsou starší, než jakékoli zkoumané dříve během mise, a vypovídají o mnohem příznivějších podmínkách pro mikroskopický život v dávné minulosti, než jakýkoliv důkaz kdy zhodnocovaný Opportunity,“ řekl zastupující hlavní vědec mise Ray Arvidson, profesor na univerzitě v St. Louis.

Panoramatický snímek západního valu kráteru Endeavour ze srpna 2011 Autor: NASA
Panoramatický snímek západního valu kráteru Endeavour ze srpna 2011
Autor: NASA
Řízení mise Opportunity v kalifornské Pasadeně jezdilo s vozítkem dokola a prohlíželo si snímky okolní půdy, aby našlo zajímavé horniny ke zkoumání. Z oběžné dráhy při pátrání po zajímavých cílech pomohla sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která Mars obíhá od roku 2006. MRO již dříve hlásila v místech pohybu Opportunity jílovitý minerál jménem smektit, bohatý na železo. Rover následně minerál zkoumal v jeho přírodním kontextu, zhodnocovalo se přesné místo nálezu, pozice v místní „hierarchii“ ostatních kamenů a geologických vrstev. Vědci nyní věří, že před vznikem kráteru Endeavour, po jehož okraji se Opportunity zrovna „projíždí“, tj. asi před 4 miliardami roků, bylo v těchto místech opravdu hodně vlhké prostředí, které vytvořilo tento prastarý smektit.

„Čím víc objevujeme Mars, tím zajímavější to je,“ prohlásil Michael Meyer, vědec z NASA. „Nacházíme čím dál více míst, kde Mars pomalu odhaluje teplejší a mokřejší planetu v minulosti. To nás také nabádá pokračovat v hledání důkazu o někdejším životě.“

„Mars nás stále překvapuje, stejně jako v prvním týdnu mise,“ dodává Steve Squyres z univerzity v New Yorku.

Nejnovější poznatky Opportunity jsou skutečně podstatné.

Snímek okolí kráteru Endeavour ukazuje cestu uraženou Opportunity (žlutá křivka) z místa výsadku (vlevo nahoře) Autor: NASA
Snímek okolí kráteru Endeavour ukazuje cestu uraženou Opportunity (žlutá křivka) z místa výsadku (vlevo nahoře)
Autor: NASA
Co se týče vozítka samotného, Opportunity právě zkoumá místo zvané Matijevic Hill na západním okraji kráteru Endeavour, téměř na opačné straně planety od novější a známější Curiosity. Od výsadku v lednu 2004 má Opportunity naježděno 38,7 kilometrů (původní plán cca 600 metrů) a původně stanovenou tříměsíční životnost tak překračuje 40krát. Za poslední rok zůstává technický stav roveru téměř beze změn a Opportunity je stále schopným výzkumníkem. Dvojče Opportunity, robot Spirit (Duch), vysazený na Rudé planetě o pár neděl dříve, byl prohlášen za mrtvého po šestileté službě počátkem roku 2010, nicméně tato trojice (+ Curiosity) přispěla největšími zásluhami k odhalení různorodého vodního prostředí na starodávném Marsu, od horkých pramenů po silné proudy řek.

Z oběžné dráhy Marsu sledují Opportunity a Curiosity tři družice, americké MRO a Mars Odyssey a evropský Mars Express. Orbitální dráha kolem Marsu bude v září doplněna o americký atmosférický výzkumník MAVEN a premiérovou indickou sondu Mangalyaan 1.

Snímky záhadného kamene před Opportunity Autor: kosmonaut.cz
Snímky záhadného kamene před Opportunity
Autor: kosmonaut.cz
V nedávné době také médii proběhla zajímavost z kamer Opportunity: nemalý kámen, který se před vozítkem prostě najednou objevil, přestože na snímku stejného „fleku“ o 12 dní dříve nebyl. Bylo zajímavé hledat odpovědi na internetových fórech, člověk se dozvídal třeba o Marťanech, které už štve délka provozu roveru a snaží se ho zničit, či o natáčení mise v nevadské poušti. Odpověď ale bude mnohem nudnější: Opportunity se mezi pořízením obou snímků kousek přesunula, čili kamínek jí asi odskočil od kola, jeho lokaci přibližně odpovídá i malá rychlost popojíždění roveru.

Nejoptimističtější část zdrojového článku (viz níže) říká, že tým Opportunity se těší, jak pomohou poznatky roveru s plánováním pilotované mise na Mars ve třicátých letech tohoto století.

Zdroj:

NASA 23. ledna 2014




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »