Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vozítko Opportunity dělá na Marsu i po deseti letech důležité objevy
Vít Straka Vytisknout článek

Vozítko Opportunity dělá na Marsu i po deseti letech důležité objevy

Autoportrét Opportunity vzniklý složením více snímků z počátku tohoto roku Autor: NASA
Autoportrét Opportunity vzniklý složením více snímků z počátku tohoto roku
Autor: NASA
Americký rover Opportunity (Šance, Příležitost) přistál na povrchu Marsu v dobře zapamatovatelný den s datem 24. ledna 2004, což znamená, že 40násobně přesluhující průzkumné vozítko velikosti asi golfového autíčka v pátek oslavilo deset dlouhých roků v drsném rudém světě. V pátečním vydání časopisu Science se ale autoři mírně odchýlili od tradičního schématu v takových případech – a sice sáhodlouhých rekapitulací mise – a zaměřili se na zajímavé objevy Opportunity z poslední doby, posilující víru v možný život na Marsu.

Stručně na úvod řečeno: vědecké poznatky, vycházející ze vzorků kamenů, které Opportunity nedávno posbíral a zkoumal, odhalují příjemnější a starší fázi v minulosti Marsu plnou vody a stojí v kontrastu s pozdějším kyselým a zoxidovaným prostředím, na které ukazovaly dřívější výzkumy roveru.

„Tyto vzorky jsou starší, než jakékoli zkoumané dříve během mise, a vypovídají o mnohem příznivějších podmínkách pro mikroskopický život v dávné minulosti, než jakýkoliv důkaz kdy zhodnocovaný Opportunity,“ řekl zastupující hlavní vědec mise Ray Arvidson, profesor na univerzitě v St. Louis.

Panoramatický snímek západního valu kráteru Endeavour ze srpna 2011 Autor: NASA
Panoramatický snímek západního valu kráteru Endeavour ze srpna 2011
Autor: NASA
Řízení mise Opportunity v kalifornské Pasadeně jezdilo s vozítkem dokola a prohlíželo si snímky okolní půdy, aby našlo zajímavé horniny ke zkoumání. Z oběžné dráhy při pátrání po zajímavých cílech pomohla sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která Mars obíhá od roku 2006. MRO již dříve hlásila v místech pohybu Opportunity jílovitý minerál jménem smektit, bohatý na železo. Rover následně minerál zkoumal v jeho přírodním kontextu, zhodnocovalo se přesné místo nálezu, pozice v místní „hierarchii“ ostatních kamenů a geologických vrstev. Vědci nyní věří, že před vznikem kráteru Endeavour, po jehož okraji se Opportunity zrovna „projíždí“, tj. asi před 4 miliardami roků, bylo v těchto místech opravdu hodně vlhké prostředí, které vytvořilo tento prastarý smektit.

„Čím víc objevujeme Mars, tím zajímavější to je,“ prohlásil Michael Meyer, vědec z NASA. „Nacházíme čím dál více míst, kde Mars pomalu odhaluje teplejší a mokřejší planetu v minulosti. To nás také nabádá pokračovat v hledání důkazu o někdejším životě.“

„Mars nás stále překvapuje, stejně jako v prvním týdnu mise,“ dodává Steve Squyres z univerzity v New Yorku.

Nejnovější poznatky Opportunity jsou skutečně podstatné.

Snímek okolí kráteru Endeavour ukazuje cestu uraženou Opportunity (žlutá křivka) z místa výsadku (vlevo nahoře) Autor: NASA
Snímek okolí kráteru Endeavour ukazuje cestu uraženou Opportunity (žlutá křivka) z místa výsadku (vlevo nahoře)
Autor: NASA
Co se týče vozítka samotného, Opportunity právě zkoumá místo zvané Matijevic Hill na západním okraji kráteru Endeavour, téměř na opačné straně planety od novější a známější Curiosity. Od výsadku v lednu 2004 má Opportunity naježděno 38,7 kilometrů (původní plán cca 600 metrů) a původně stanovenou tříměsíční životnost tak překračuje 40krát. Za poslední rok zůstává technický stav roveru téměř beze změn a Opportunity je stále schopným výzkumníkem. Dvojče Opportunity, robot Spirit (Duch), vysazený na Rudé planetě o pár neděl dříve, byl prohlášen za mrtvého po šestileté službě počátkem roku 2010, nicméně tato trojice (+ Curiosity) přispěla největšími zásluhami k odhalení různorodého vodního prostředí na starodávném Marsu, od horkých pramenů po silné proudy řek.

Z oběžné dráhy Marsu sledují Opportunity a Curiosity tři družice, americké MRO a Mars Odyssey a evropský Mars Express. Orbitální dráha kolem Marsu bude v září doplněna o americký atmosférický výzkumník MAVEN a premiérovou indickou sondu Mangalyaan 1.

Snímky záhadného kamene před Opportunity Autor: kosmonaut.cz
Snímky záhadného kamene před Opportunity
Autor: kosmonaut.cz
V nedávné době také médii proběhla zajímavost z kamer Opportunity: nemalý kámen, který se před vozítkem prostě najednou objevil, přestože na snímku stejného „fleku“ o 12 dní dříve nebyl. Bylo zajímavé hledat odpovědi na internetových fórech, člověk se dozvídal třeba o Marťanech, které už štve délka provozu roveru a snaží se ho zničit, či o natáčení mise v nevadské poušti. Odpověď ale bude mnohem nudnější: Opportunity se mezi pořízením obou snímků kousek přesunula, čili kamínek jí asi odskočil od kola, jeho lokaci přibližně odpovídá i malá rychlost popojíždění roveru.

Nejoptimističtější část zdrojového článku (viz níže) říká, že tým Opportunity se těší, jak pomohou poznatky roveru s plánováním pilotované mise na Mars ve třicátých letech tohoto století.

Zdroj:

NASA 23. ledna 2014




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »