Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výstup do volného kosmického prostoru za 15 miliónů dolarů

Výstup do volného kosmického prostoru za 15 miliónů dolarů

iss011e11958.jpg
Kosmický turista, který se vydá na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS, si bude moci připlatit za další službu, která doposud byla pouze doménou profesionálních kosmonautů. Budou moci absolvovat ve skafandru výstup mimo palubu stanice - do volného kosmického prostoru.

Společnost Space Adventures, která se zaměřila na organizování turistických výletů na oběžnou dráhu informovala, že zájemci budou moci absolvovat "kosmickou vycházku" za zvláštní příplatek v hodnotě 15 miliónů dolarů k ceně, kterou doposud kosmičtí turisté platili (2001 Dennis Tito, 2002 Mark Shuttleworth, 2005 Gregory Olsen).

Předpokládá se, že za tuto finanční částku bude moci kosmický turista po dobu 1,5 hodiny pozorovat zemský povrch z oběžné dráhy, přičemž se bude nacházet mimo palubu kosmické stanice. "Jedna a půl hodiny je přibližně doba, za kterou kosmická stanice vykoná jeden oblet kolem Země. Turisté si tak mohou prohlédnou Zemi kolem dokola," říká Erik Anderson, šéf společnosti Space Adventure. "Během výstupu budou pozorovat jak denní, tak i noční polokouli, přičemž zemský povrch spatří v celé jeho kráse a velkoleposti." Podle vyjádření Andersona již existují zájemci o tuto novou možnost při turistickém kosmickém letu.

Aby bylo možné pro kosmického turistu zajistit uskutečnění výstupu do volného kosmického prostoru, bude nutné prodloužit dobu kosmického letu z dosavadních 10 dnů na 16 až 18 dnů. Před startem musí účastník takového kosmického letu absolvovat dodatečný trénink v trvání 190 hodin. Zájemce o výstup mimo palubu stanice musí mimo jiné zvládnout "záludnosti" pobytu ve skafandru a pohybu mimo kosmickou stanici.

Alexej Krasnov, představitel Ruské kosmické agentury, která se podílí na přípravě kosmických turistů, prohlásil, že rozhodnutí o uskutečnění výstupu mimo palubu kosmické stanice ISS bude přijato po pečlivé úvaze. V tomto případě ani zaplacených 15 miliónů dolarů negarantuje uskutečnění kosmické vycházky.

"Pokud vše půjde podle plánu, pak můžeme kosmickou vycházku realizovat," říká Krasnov. "Jestliže však zjistíme nějaké problémy, které by mohly způsobit újmu posádce či dokonce platícímu účastníku kosmického letu, žádný výstup nebude." Není vyloučeno, že první kosmický turista může absolvovat výstup ve skafandru mimo palubu kosmické stanice již v období 2007-2008.

Následujícím krokem, který je připravena společnost Space Adventures ve spolupráci s Ruskou kosmickou agenturou realizovat, je oblet Měsíce v kosmické lodi Sojuz. Předpokládá se, že "letenka" na cestu kolem Měsíce bude stát kolem 100 miliónů dolarů.

Zdroj: spacenews.ru a www.gotoorbit
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »