Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzkum Měsíce: po APOLLU bude následovat projekt ORION

Výzkum Měsíce: po APOLLU bude následovat projekt ORION

Orion_logo.jpg
To, o čem se spekulovalo a o čem kolovala "šeptanda", to v úterý 22. srpna 2006 prozradil současný americký astronaut na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS Jeffrey Williams. Vyšlo tak najevo, že nová americká kosmická loď, která bude dopravovat kosmonauty na ISS a později i na Měsíc, se bude jmenovat ORION. Orion je název jednoho z nejznámějších a snadno pozorovatelných souhvězdí na obloze.

"Některé z hvězd v souhvězdí Oriona byly v minulém století používány pro navigaci a řízení kosmických sond," říká projektový manažer Skip Hatfield. "Náš tým, a také celá NASA - a myslím že i celá naše země - je stále více napnutá s každým dalším krokem při realizaci tohoto projektu. Nové kosmické lety se rychle přibližují."

V červnu letošního roku NASA oznámila, že nosné rakety, vyvíjené pro realizaci letů na Měsíc, ponesou název Ares (synonymum pro Mars), který bude doplněn číslicemi 1 a 5 (obdoba raket Saturn 1 a Saturn 5 v projektu Apollo). Kosmická loď ORION bude schopna dopravit k Mezinárodní kosmické stanici šestičlennou posádku, na povrch Měsíce by měla vysadit čtveřici astronautů. V pozdějších letech by měla být použita také pro lety na Mars.

CEV_Orion.jpg

Nová kosmická loď si "vypůjčila" tvar od své předchůdkyně, avšak bude vybavena novými technologiemi: počítači, elektronikou, novou aparaturou k zabezpečení životních podmínek kosmonautů, novým pohonným systémem a novou tepelnou ochranou. To vše mimo jiné umožní bezpečný průlet atmosférou při návratu posádky z Měsíce druhou kosmickou rychlostí.

Kosmická loď ORION bude mít průměr 5 m a hmotnost kolem 25 tun. Její vnitřní objem bude 2,5krát větší než objem kabiny APOLLO. Bude schopna dopravit kosmonauty na Měsíc k dlouhodobým pobytům, přičemž budou probíhat její zkoušky pro zajištění dlouhodobého letu na Mars.

Veřejné vyhlášení názvu nové americké kosmické lodi, která by měla nahradit současné raketoplány, jež pravděpodobně ukončí svůj provoz v roce 2010, plánovala NASA na čtvrtek 31. srpna 2006. Včera však zazněla po telemetrickém kanálu mezi ISS a řídícím střediskem v hlase amerického kosmonauta Williamse, který pracuje na palubě ISS společně s ruským kosmonautem Vinogradovem a s německým kosmonautem Reiterem, i následující slova: "Několik let jsme ji nazývali pilotovaná výzkumná loď (Crew Exploration Vehicle - CEV), avšak dnes již má své jméno - ORION." A název lodi se tak dostal do rukou tisku i veřejnosti. Takto alespoň o události informoval ruský zdroj.

Jméno nové kosmické lodi však bude oficiálně oznámeno v termínu, jak bylo původně plánováno. V poslední srpnový den je NASA připravena také zveřejnit jméno vítěze konkursu na výrobu kosmické lodi. Boj o vítězství v tomto velkém kontraktu vedou firmy Lockheed-Martin na straně jedné a Boeing s firmou Northrop Grumman na straně druhé.

Vývoj a výroba nové generace kosmické lodi, která by měla v budoucnu dopravit americké astronauty na Měsíc i na Mars, je hlavním bodem programu Constellation. Podle současných plánů NASA by se měl první let kosmické lodi ORION k Mezinárodní kosmické stanici uskutečnit nejpozději v roce 2014, k Měsíci by se měla vydat nejpozději v roce 2020.

Zdroj: spacenews.ru a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »