Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Výzkum Měsíce: po APOLLU bude následovat projekt ORION

Výzkum Měsíce: po APOLLU bude následovat projekt ORION

Orion_logo.jpg
To, o čem se spekulovalo a o čem kolovala "šeptanda", to v úterý 22. srpna 2006 prozradil současný americký astronaut na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS Jeffrey Williams. Vyšlo tak najevo, že nová americká kosmická loď, která bude dopravovat kosmonauty na ISS a později i na Měsíc, se bude jmenovat ORION. Orion je název jednoho z nejznámějších a snadno pozorovatelných souhvězdí na obloze.

"Některé z hvězd v souhvězdí Oriona byly v minulém století používány pro navigaci a řízení kosmických sond," říká projektový manažer Skip Hatfield. "Náš tým, a také celá NASA - a myslím že i celá naše země - je stále více napnutá s každým dalším krokem při realizaci tohoto projektu. Nové kosmické lety se rychle přibližují."

V červnu letošního roku NASA oznámila, že nosné rakety, vyvíjené pro realizaci letů na Měsíc, ponesou název Ares (synonymum pro Mars), který bude doplněn číslicemi 1 a 5 (obdoba raket Saturn 1 a Saturn 5 v projektu Apollo). Kosmická loď ORION bude schopna dopravit k Mezinárodní kosmické stanici šestičlennou posádku, na povrch Měsíce by měla vysadit čtveřici astronautů. V pozdějších letech by měla být použita také pro lety na Mars.

CEV_Orion.jpg

Nová kosmická loď si "vypůjčila" tvar od své předchůdkyně, avšak bude vybavena novými technologiemi: počítači, elektronikou, novou aparaturou k zabezpečení životních podmínek kosmonautů, novým pohonným systémem a novou tepelnou ochranou. To vše mimo jiné umožní bezpečný průlet atmosférou při návratu posádky z Měsíce druhou kosmickou rychlostí.

Kosmická loď ORION bude mít průměr 5 m a hmotnost kolem 25 tun. Její vnitřní objem bude 2,5krát větší než objem kabiny APOLLO. Bude schopna dopravit kosmonauty na Měsíc k dlouhodobým pobytům, přičemž budou probíhat její zkoušky pro zajištění dlouhodobého letu na Mars.

Veřejné vyhlášení názvu nové americké kosmické lodi, která by měla nahradit současné raketoplány, jež pravděpodobně ukončí svůj provoz v roce 2010, plánovala NASA na čtvrtek 31. srpna 2006. Včera však zazněla po telemetrickém kanálu mezi ISS a řídícím střediskem v hlase amerického kosmonauta Williamse, který pracuje na palubě ISS společně s ruským kosmonautem Vinogradovem a s německým kosmonautem Reiterem, i následující slova: "Několik let jsme ji nazývali pilotovaná výzkumná loď (Crew Exploration Vehicle - CEV), avšak dnes již má své jméno - ORION." A název lodi se tak dostal do rukou tisku i veřejnosti. Takto alespoň o události informoval ruský zdroj.

Jméno nové kosmické lodi však bude oficiálně oznámeno v termínu, jak bylo původně plánováno. V poslední srpnový den je NASA připravena také zveřejnit jméno vítěze konkursu na výrobu kosmické lodi. Boj o vítězství v tomto velkém kontraktu vedou firmy Lockheed-Martin na straně jedné a Boeing s firmou Northrop Grumman na straně druhé.

Vývoj a výroba nové generace kosmické lodi, která by měla v budoucnu dopravit americké astronauty na Měsíc i na Mars, je hlavním bodem programu Constellation. Podle současných plánů NASA by se měl první let kosmické lodi ORION k Mezinárodní kosmické stanici uskutečnit nejpozději v roce 2014, k Měsíci by se měla vydat nejpozději v roce 2020.

Zdroj: spacenews.ru a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »