Výzkum Venuše: Veněra-D a co dál?
Z ruské strany by měl na misi Veněra-D navázat projekt sondy Veněra-Glob, s jejímž startem se orientačně počítá po roce 2020. Cílem sondy bude dlouhodobý a detailní výzkum atmosféry planety a výzkum povrchu Venuše současně na několika místech. To má zajistit sonda na oběžné dráze kolem planety a 4 až 6 průzkumných modulů, studujících atmosféru a povrch Venuše.
Jedním z přistávacích modulů může být dlouhodobě pracující laboratoř fungující podstatně delší dobu. U dosavadních sond vydržely přistávací moduly pracovat na povrchu planety něco přes 2 hodiny. Koncepce dlouhodobě pracující stanice se zvažovala již při návrhu projektu Veněra-D. Byla navržena celá řada originálních řešení konstrukce, avšak současná úroveň technologií neumožňovala jejich realizaci a zařazení do projektu sondy Veněra-D. Pokud to umožní rozvoj elektroniky, pracující za vysokých teplot, dlouhodobě fungující stanice bude do projektu Veněra-Glob zařazena.
Zvažuje se také vybavení sondy prostředky pro výzkum atmosféry v podobě složitějších konstrukcí, například vrtulníku či aerostatů s proměnnou výškou letu v místní atmosféře.
Hlavními cíli projektu v různých oblastech Venuše bude:
- výzkum stavby a chemického složení atmosféry, oblaků, tepelné rovnováhy, skleníkového efektu a dynamiky atmosféry
- studium povrchu, seismické, elektrické a vulkanické aktivity, vzájemného vztahu povrchu planety a její atmosféry
- monitorování spodní, střední a horní vrstvy atmosféry z oběžné dráhy, výzkum atmosféry, ionosféry a studium disipace molekul
Projekt bude připravován v rámci široké mezinárodní spolupráce.
V současné době krouží kolem Venuše jediná sonda, a to evropská sonda Venus Express (start 9. 11. 2005). Na své konto si připsala několik významných poznatků. Stále je v dobrém technickém stavu a pokračuje ve výzkum planety.
V roce 2010 se měla do výzkumu Venuše zapojit japonská sonda Akatsuki (start 21. 5. 2010). V prosinci téhož roku se však nezdařilo její navedení na oběžnou dráhu kolem cílové planety, další pokus o tento manévr uskuteční japonští technici v roce 2016.
V případě, že bude projekt sondy VISE shledán natolik zajímavý, že bude vybrán k realizaci, bude jeho primárním zaměřením výzkum fyzikálních a chemických vlastností atmosféry, a dále stavby a složení povrchu. Výzkum však nebude prováděn z oběžné dráhy, ale pomocí speciálního balónu, který opakovaně sestoupí na povrch Venuše, zde rychle odebere vzorky a v přijatelnějších podmínkách větší výšky (za nižšího tlaku a teploty) je pak analyzuje. Měla by to být jakási předehra pro získání základních informací před vysláním další sondy NASA s názvem Venus Mobile Explorer v mnohem vzdálenějším časovém období.
Vzhledem k tomu, že spodní vrstvy atmosféry Venuše jsou velmi husté, mohly by se tyto výzkumné prostředky přemísťovat pomocí kovového vlnovce (balónu), stoupajícího vzhůru a následně se vznášejícího za letu nad povrchem planety ve výšce zhruba 10 km, podobně jako vzducholoď. Takto by zařízení mohlo překonat velké vzdálenosti a provádět dlouhodobý výzkum jak atmosféry, tak i povrchu planety.
Při kontrolovaném letu ve výšce jen několik metrů nad povrchem bude možné občas provádět odběr vzorků povrchového materiálu k následnému rozboru. Pohyb může být realizován například pomocí poháněné vrtule či za využití slabého větru nad povrchem Venuše.
Zdroj: stp.cosmos.ru a en.wikipedia.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
