Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Významné objevy družice WISE

Významné objevy družice WISE

Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey Explorer
Kosmická observatoř WISE - Wide-field Infrared Survey Explorer
Astronomové celého světa mohou nyní studovat stovky miliónů galaxií, hvězd a asteroidů, jejichž fotografie jsou soustředěny v prvním "balíku" informací z družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE). "Počínaje dneškem tisíce astronomů budou zkoumat data z družice WISE a já očekávám spoustu překvapení," říká Edward Wright (UCLA).

Družice byla vypuštěna 14. 12. 2009 za účelem zmapování celé oblohy v oboru infračerveného záření s podstatně lepší citlivostí a rozlišením než dosavadní kosmické observatoře. Z polární dráhy kolem Země naskenovala oblohu přibližně jedenapůlkrát, přičemž vesmír snímkovala na čtyřech různých vlnových délkách. Pořídila více než 2,7 miliónu fotografií, na kterých jsou zachyceny jak nejvzdálenější galaxie, tak například blízkozemní planetky.

Podobně jako ostatní infračervené družice byla i WISE vybavena chladícím médiem k chlazení detektorů tepelného záření. Když byl v říjnu 2010 kapalný vodík sloužící jako chladící látka spotřebován (jak bylo předpokládáno), dva z jeho čtyř detektorů infračerveného záření byly vypnuty, dva mohou být ještě využívány.

Kromě výzkumu vzdálených vesmírných objektů družice objevila 20 komet, více než 33 000 planetek mezi Marsem a Jupiterem a 133 blízkozemních objektů, což jsou planetky nebo komety, které se mohou ke dráze Země přiblížit na vzdálenost menší než 45 miliónů km. V únoru 2011 byly přístroje vypnuty a družice je hibernována.

Jeden ze zajímavých snímků pořízených družicí WISE zachycuje oblast nazývanou Ró Ophiuchi. Je pojmenována podle nejjasnější hvězdy souhvězdí Ophiuchus (Hadonoš). Jedná se o jednu z nejbližších oblastí, kde probíhá intenzivní tvorba hvězd. Snímek umožňuje spatřit v této mlhovině mnohem větší detaily než například ve vzdálenější podobné oblasti, jakou je mlhovina v Oriónu.

Mlhovina Ró Ophiuchi na snímku z družice WISE
Mlhovina Ró Ophiuchi na snímku z družice WISE
Různorodost barev na tomto obrázku představuje rozdílné vlnové délky infračerveného záření. Zářivě bílá mlhovina uprostřed obrázku je světlo vybuzené žárem blízkých hvězd, z čehož vyplývá, že se jedná o tzv. emisní mlhovinu. Totéž platí pro většinu plynů zobrazených na celém snímku různými barvami včetně modravého zahnutého útvaru v pravém spodním rohu. Červený objekt vpravo dole je světlo hvězdy sigma Scorpii, která osvětluje prach ve svém okolí, čímž dochází ke vzniku tzv. reflexní mlhoviny (hvězda se nachází uprostřed tohoto útvaru). A nejtmavší oblasti v různých místech tohoto snímku jsou "kapsy" hustého studeného plynu, které zastiňují světlo pozadí, čímž vytvářejí absorpční (temné) mlhoviny. Detektory dlouhovlnného záření na družici WISE mohou ve většině případů proniknout skrz temnou mlhovinu, avšak v tomto případě jsou oblaka plynů výjimečně neprůhledná.

Jasné růžové objekty přesně vlevo od středu obrázku jsou mladé hvězdné objekty (YSOs - young stellar objects). Tato hvězdná batolata se právě narodila; většina z nich se stále ještě vyvíjí ve své malé husté mateřské mlhovině. Ve viditelném světle jsou objekty YSO zcela zahaleny v tmavé mlhovině, která je obklopuje. Tato mlhovina někdy důkladně ukrývá mladé hvězdy a dělá jejich "novorozence" neviditelné.

Na tomto snímku můžeme rovněž vidět některé z nejstarších hvězd naší Galaxie, které se nacházejí ve dvou rozličných (a mnohem vzdálenějších) kulových hvězdokupách. První hvězdokupa s označením M 80 je daleko u pravého okraje snímku směrem nahoru. Druhá kulová hvězdokupa (NGC 6144) se nachází blízko středu spodního okraje snímku. Obě vypadají jako malé husté kompaktní skupiny modrých hvězd. Kulové hvězdokupy obsahují většinu známých nejstarších hvězd ve vesmíru (jejich stáří se odhaduje přibližně na 13 miliard let), které se zformovaly krátce po vzniku vesmíru.

Na novém snímku jsou i dva další zajímavé objekty. V pozici odpovídající 3. hodině na ciferníku vzhledem k jasné centrální oblasti a přibližně ve dvou třetinách vzdálenosti od středu obrázku k okraji je malá mlhavá červená tečka (mnohem lépe je viditelná na snímku v plném rozlišení). Tato skvrna je velmi vzdálená galaxie, známá jako PGC 090239. A nakonec v levém spodním rohu obrázku se nacházejí dvě čáry vybíhající ze spodního okraje. Nebyly vytvořeny prolétajícími družicemi; jedná se o optické artefakty, směřující od jasné hvězdy Antares, která je mimo zobrazenou fotografii.

Použitým vlnovým délkám infračerveného světla odpovídá určité barevné vyjádření, použité na této fotografii. Modrá a modrozelená barva představuje záření o vlnových délkách 3,4 a 4,6 mikronu, které převládá ve světle hvězd. Zelená a červená barva reprezentují záření o vlnových délkách 12 a 22 mikronů, které je ponejvíce emitováno prachovými částicemi.

Zdroj: www.nasa.gov a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »