Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vznikne v Česku muzeum kosmonautiky?
Petr Kubala Vytisknout článek

Vznikne v Česku muzeum kosmonautiky?

Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Počátkem letošního roku vznikl v diskusi na portále kosmo.cz smělý nápad založit v České republice muzeum kosmonautiky. To by se mělo podle iniciátorů zabývat nejen českou (potažmo československou) kosmonautikou ale oborem jako takovým.

Nápad už nepřímo podpořila i Česká kosmická kancelář. Iniciátoři by rádi zřídili stálou expozici jako součást Národního technického muzea, které údajně už dříve vyjádřilo ochotu mít podobnou výstavu pod svými křídly. Celý nápad je zatím pouze v hlavách jejich stvořitelů, takže konkrétní obrysy chybí. První schůzka iniciátorů proběhla před týdnem v Pardubicích. Účastnili se ji mimo jiné popularizátor kosmonautiky Tomáš Přibyl či předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.

Základní otázkou je v tomto případě pochopitelně náplň takové expozice. To je především v dnešní době dost obtížný úkol. Veřejnost a mládež přednostně už dnes nevzruší česká (tehdy československá) vlajka, kterou americký astronaut s československými kořeny Eugene Cernan vzal na Měsíc. Málokdo ale ví, že kosmonautických artefaktů je u nás víc. Kromě zmíněné vlajky, hrdě visící na největším astronomickém dalekohledu v ČR, je to například kabina ruské lodi Sojuz 28. Právě v této lodi se první a zatím jediný český kosmonaut Vladimír Remek vydal do vesmíru. Kabina se nachází v Leteckém muzeu ve Kbelích. Kromě toho u nás najdeme i kameny z Měsíc apod.

Velkým lákadlem výstavy by jistě byl americký raketoplán. Kosmické koráby NASA mají brzy skončit a úřad je chce rozprodat. Bohužel šanci na tuto lukrativní koupi mají jen americké instituce. Iniciátoři by tak alespoň rádi do Prahy dostali ruský raketoplán Buran, jehož program letů do vesmíru skončil dříve než stihl pořádně začít. Exempláře Buranu jsou nyní rozesety po celém Rusku (a nejen tam) a mnohdy rezaví v nepříliš důstojných podmínkách.

Součástí výstavy by mohly být i rozsáhlé sbírky podpisů astronautů, které jsou v majetku některých sběratelů u nás. To vše ale lidi do muzea v dnešní době nepřitáhne a tak iniciátoři pochopitelně uvažují i o interaktivních částech výstavy v souladu s Komenského heslem škola hrou.

Důležitou součásti expozice by měla být i evropská kosmonautika. Česká republika je už několik měsíců členem Evropské kosmické agentury, což si zatím mnoho lidí neuvědomuje.

V roce 2010 má navíc proběhnout v Praze Astronautický kongres, což je určitě vhodná příležitost - k otevření muzea asi ještě ne, ale k propagaci vize rozhodně ano.

A jen tak na okraj i velmi aktuální zpráva - Evropská kosmická agentura zřejmě pojmenuje další automatickou kosmickou loď ATV po hvězdáři, jenž počátkem 17. století působil v Praze. ATV Johannes Kepler se vydá k ISS v roce 2010.

Jak dopadne či nedopadne iniciativa okolo českého muzea kosmonautiky můžete průběžně sledovat na http://kosmomuzeum.tym.cz.




O autorovi



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »