Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vznikne v Česku muzeum kosmonautiky?
Petr Kubala Vytisknout článek

Vznikne v Česku muzeum kosmonautiky?

Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Počátkem letošního roku vznikl v diskusi na portále kosmo.cz smělý nápad založit v České republice muzeum kosmonautiky. To by se mělo podle iniciátorů zabývat nejen českou (potažmo československou) kosmonautikou ale oborem jako takovým.

Nápad už nepřímo podpořila i Česká kosmická kancelář. Iniciátoři by rádi zřídili stálou expozici jako součást Národního technického muzea, které údajně už dříve vyjádřilo ochotu mít podobnou výstavu pod svými křídly. Celý nápad je zatím pouze v hlavách jejich stvořitelů, takže konkrétní obrysy chybí. První schůzka iniciátorů proběhla před týdnem v Pardubicích. Účastnili se ji mimo jiné popularizátor kosmonautiky Tomáš Přibyl či předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.

Základní otázkou je v tomto případě pochopitelně náplň takové expozice. To je především v dnešní době dost obtížný úkol. Veřejnost a mládež přednostně už dnes nevzruší česká (tehdy československá) vlajka, kterou americký astronaut s československými kořeny Eugene Cernan vzal na Měsíc. Málokdo ale ví, že kosmonautických artefaktů je u nás víc. Kromě zmíněné vlajky, hrdě visící na největším astronomickém dalekohledu v ČR, je to například kabina ruské lodi Sojuz 28. Právě v této lodi se první a zatím jediný český kosmonaut Vladimír Remek vydal do vesmíru. Kabina se nachází v Leteckém muzeu ve Kbelích. Kromě toho u nás najdeme i kameny z Měsíc apod.

Velkým lákadlem výstavy by jistě byl americký raketoplán. Kosmické koráby NASA mají brzy skončit a úřad je chce rozprodat. Bohužel šanci na tuto lukrativní koupi mají jen americké instituce. Iniciátoři by tak alespoň rádi do Prahy dostali ruský raketoplán Buran, jehož program letů do vesmíru skončil dříve než stihl pořádně začít. Exempláře Buranu jsou nyní rozesety po celém Rusku (a nejen tam) a mnohdy rezaví v nepříliš důstojných podmínkách.

Součástí výstavy by mohly být i rozsáhlé sbírky podpisů astronautů, které jsou v majetku některých sběratelů u nás. To vše ale lidi do muzea v dnešní době nepřitáhne a tak iniciátoři pochopitelně uvažují i o interaktivních částech výstavy v souladu s Komenského heslem škola hrou.

Důležitou součásti expozice by měla být i evropská kosmonautika. Česká republika je už několik měsíců členem Evropské kosmické agentury, což si zatím mnoho lidí neuvědomuje.

V roce 2010 má navíc proběhnout v Praze Astronautický kongres, což je určitě vhodná příležitost - k otevření muzea asi ještě ne, ale k propagaci vize rozhodně ano.

A jen tak na okraj i velmi aktuální zpráva - Evropská kosmická agentura zřejmě pojmenuje další automatickou kosmickou loď ATV po hvězdáři, jenž počátkem 17. století působil v Praze. ATV Johannes Kepler se vydá k ISS v roce 2010.

Jak dopadne či nedopadne iniciativa okolo českého muzea kosmonautiky můžete průběžně sledovat na http://kosmomuzeum.tym.cz.




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »