Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vznikne v Česku muzeum kosmonautiky?
Petr Kubala Vytisknout článek

Vznikne v Česku muzeum kosmonautiky?

Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Počátkem letošního roku vznikl v diskusi na portále kosmo.cz smělý nápad založit v České republice muzeum kosmonautiky. To by se mělo podle iniciátorů zabývat nejen českou (potažmo československou) kosmonautikou ale oborem jako takovým.

Nápad už nepřímo podpořila i Česká kosmická kancelář. Iniciátoři by rádi zřídili stálou expozici jako součást Národního technického muzea, které údajně už dříve vyjádřilo ochotu mít podobnou výstavu pod svými křídly. Celý nápad je zatím pouze v hlavách jejich stvořitelů, takže konkrétní obrysy chybí. První schůzka iniciátorů proběhla před týdnem v Pardubicích. Účastnili se ji mimo jiné popularizátor kosmonautiky Tomáš Přibyl či předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.

Základní otázkou je v tomto případě pochopitelně náplň takové expozice. To je především v dnešní době dost obtížný úkol. Veřejnost a mládež přednostně už dnes nevzruší česká (tehdy československá) vlajka, kterou americký astronaut s československými kořeny Eugene Cernan vzal na Měsíc. Málokdo ale ví, že kosmonautických artefaktů je u nás víc. Kromě zmíněné vlajky, hrdě visící na největším astronomickém dalekohledu v ČR, je to například kabina ruské lodi Sojuz 28. Právě v této lodi se první a zatím jediný český kosmonaut Vladimír Remek vydal do vesmíru. Kabina se nachází v Leteckém muzeu ve Kbelích. Kromě toho u nás najdeme i kameny z Měsíc apod.

Velkým lákadlem výstavy by jistě byl americký raketoplán. Kosmické koráby NASA mají brzy skončit a úřad je chce rozprodat. Bohužel šanci na tuto lukrativní koupi mají jen americké instituce. Iniciátoři by tak alespoň rádi do Prahy dostali ruský raketoplán Buran, jehož program letů do vesmíru skončil dříve než stihl pořádně začít. Exempláře Buranu jsou nyní rozesety po celém Rusku (a nejen tam) a mnohdy rezaví v nepříliš důstojných podmínkách.

Součástí výstavy by mohly být i rozsáhlé sbírky podpisů astronautů, které jsou v majetku některých sběratelů u nás. To vše ale lidi do muzea v dnešní době nepřitáhne a tak iniciátoři pochopitelně uvažují i o interaktivních částech výstavy v souladu s Komenského heslem škola hrou.

Důležitou součásti expozice by měla být i evropská kosmonautika. Česká republika je už několik měsíců členem Evropské kosmické agentury, což si zatím mnoho lidí neuvědomuje.

V roce 2010 má navíc proběhnout v Praze Astronautický kongres, což je určitě vhodná příležitost - k otevření muzea asi ještě ne, ale k propagaci vize rozhodně ano.

A jen tak na okraj i velmi aktuální zpráva - Evropská kosmická agentura zřejmě pojmenuje další automatickou kosmickou loď ATV po hvězdáři, jenž počátkem 17. století působil v Praze. ATV Johannes Kepler se vydá k ISS v roce 2010.

Jak dopadne či nedopadne iniciativa okolo českého muzea kosmonautiky můžete průběžně sledovat na http://kosmomuzeum.tym.cz.




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »