Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vznikne v Česku muzeum kosmonautiky?
Petr Kubala Vytisknout článek

Vznikne v Česku muzeum kosmonautiky?

Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Počátkem letošního roku vznikl v diskusi na portále kosmo.cz smělý nápad založit v České republice muzeum kosmonautiky. To by se mělo podle iniciátorů zabývat nejen českou (potažmo československou) kosmonautikou ale oborem jako takovým.

Nápad už nepřímo podpořila i Česká kosmická kancelář. Iniciátoři by rádi zřídili stálou expozici jako součást Národního technického muzea, které údajně už dříve vyjádřilo ochotu mít podobnou výstavu pod svými křídly. Celý nápad je zatím pouze v hlavách jejich stvořitelů, takže konkrétní obrysy chybí. První schůzka iniciátorů proběhla před týdnem v Pardubicích. Účastnili se ji mimo jiné popularizátor kosmonautiky Tomáš Přibyl či předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.

Základní otázkou je v tomto případě pochopitelně náplň takové expozice. To je především v dnešní době dost obtížný úkol. Veřejnost a mládež přednostně už dnes nevzruší česká (tehdy československá) vlajka, kterou americký astronaut s československými kořeny Eugene Cernan vzal na Měsíc. Málokdo ale ví, že kosmonautických artefaktů je u nás víc. Kromě zmíněné vlajky, hrdě visící na největším astronomickém dalekohledu v ČR, je to například kabina ruské lodi Sojuz 28. Právě v této lodi se první a zatím jediný český kosmonaut Vladimír Remek vydal do vesmíru. Kabina se nachází v Leteckém muzeu ve Kbelích. Kromě toho u nás najdeme i kameny z Měsíc apod.

Velkým lákadlem výstavy by jistě byl americký raketoplán. Kosmické koráby NASA mají brzy skončit a úřad je chce rozprodat. Bohužel šanci na tuto lukrativní koupi mají jen americké instituce. Iniciátoři by tak alespoň rádi do Prahy dostali ruský raketoplán Buran, jehož program letů do vesmíru skončil dříve než stihl pořádně začít. Exempláře Buranu jsou nyní rozesety po celém Rusku (a nejen tam) a mnohdy rezaví v nepříliš důstojných podmínkách.

Součástí výstavy by mohly být i rozsáhlé sbírky podpisů astronautů, které jsou v majetku některých sběratelů u nás. To vše ale lidi do muzea v dnešní době nepřitáhne a tak iniciátoři pochopitelně uvažují i o interaktivních částech výstavy v souladu s Komenského heslem škola hrou.

Důležitou součásti expozice by měla být i evropská kosmonautika. Česká republika je už několik měsíců členem Evropské kosmické agentury, což si zatím mnoho lidí neuvědomuje.

V roce 2010 má navíc proběhnout v Praze Astronautický kongres, což je určitě vhodná příležitost - k otevření muzea asi ještě ne, ale k propagaci vize rozhodně ano.

A jen tak na okraj i velmi aktuální zpráva - Evropská kosmická agentura zřejmě pojmenuje další automatickou kosmickou loď ATV po hvězdáři, jenž počátkem 17. století působil v Praze. ATV Johannes Kepler se vydá k ISS v roce 2010.

Jak dopadne či nedopadne iniciativa okolo českého muzea kosmonautiky můžete průběžně sledovat na http://kosmomuzeum.tym.cz.




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »