Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Vznikne v Česku muzeum kosmonautiky?
Petr Kubala Vytisknout článek

Vznikne v Česku muzeum kosmonautiky?

Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Česká vlajka ve středisku ESRIN v Itálii
Počátkem letošního roku vznikl v diskusi na portále kosmo.cz smělý nápad založit v České republice muzeum kosmonautiky. To by se mělo podle iniciátorů zabývat nejen českou (potažmo československou) kosmonautikou ale oborem jako takovým.

Nápad už nepřímo podpořila i Česká kosmická kancelář. Iniciátoři by rádi zřídili stálou expozici jako součást Národního technického muzea, které údajně už dříve vyjádřilo ochotu mít podobnou výstavu pod svými křídly. Celý nápad je zatím pouze v hlavách jejich stvořitelů, takže konkrétní obrysy chybí. První schůzka iniciátorů proběhla před týdnem v Pardubicích. Účastnili se ji mimo jiné popularizátor kosmonautiky Tomáš Přibyl či předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.

Základní otázkou je v tomto případě pochopitelně náplň takové expozice. To je především v dnešní době dost obtížný úkol. Veřejnost a mládež přednostně už dnes nevzruší česká (tehdy československá) vlajka, kterou americký astronaut s československými kořeny Eugene Cernan vzal na Měsíc. Málokdo ale ví, že kosmonautických artefaktů je u nás víc. Kromě zmíněné vlajky, hrdě visící na největším astronomickém dalekohledu v ČR, je to například kabina ruské lodi Sojuz 28. Právě v této lodi se první a zatím jediný český kosmonaut Vladimír Remek vydal do vesmíru. Kabina se nachází v Leteckém muzeu ve Kbelích. Kromě toho u nás najdeme i kameny z Měsíc apod.

Velkým lákadlem výstavy by jistě byl americký raketoplán. Kosmické koráby NASA mají brzy skončit a úřad je chce rozprodat. Bohužel šanci na tuto lukrativní koupi mají jen americké instituce. Iniciátoři by tak alespoň rádi do Prahy dostali ruský raketoplán Buran, jehož program letů do vesmíru skončil dříve než stihl pořádně začít. Exempláře Buranu jsou nyní rozesety po celém Rusku (a nejen tam) a mnohdy rezaví v nepříliš důstojných podmínkách.

Součástí výstavy by mohly být i rozsáhlé sbírky podpisů astronautů, které jsou v majetku některých sběratelů u nás. To vše ale lidi do muzea v dnešní době nepřitáhne a tak iniciátoři pochopitelně uvažují i o interaktivních částech výstavy v souladu s Komenského heslem škola hrou.

Důležitou součásti expozice by měla být i evropská kosmonautika. Česká republika je už několik měsíců členem Evropské kosmické agentury, což si zatím mnoho lidí neuvědomuje.

V roce 2010 má navíc proběhnout v Praze Astronautický kongres, což je určitě vhodná příležitost - k otevření muzea asi ještě ne, ale k propagaci vize rozhodně ano.

A jen tak na okraj i velmi aktuální zpráva - Evropská kosmická agentura zřejmě pojmenuje další automatickou kosmickou loď ATV po hvězdáři, jenž počátkem 17. století působil v Praze. ATV Johannes Kepler se vydá k ISS v roce 2010.

Jak dopadne či nedopadne iniciativa okolo českého muzea kosmonautiky můžete průběžně sledovat na http://kosmomuzeum.tym.cz.




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »