Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zapojte se do picoBalloon Challenge 2019

Zapojte se do picoBalloon Challenge 2019

Napadlo by vás, že lze postavit balon, který obletí celou planetu? Jistě, už se to podařilo několika dobrodruhům… Jenže ono není potřeba ani moc peněz nebo složité logistiky, jen musíte mít fištróna… Třeba ho máte i vy! Zkuste se zamyslet a takovou sondu sami zkonstruovat. Česko-slovenskou soutěž organizuje SOSA – Slovak Organisation for Space Activities a Hvězdárna a planetárium Brno ve spolupráci s S.A.B Aerospace a Czechinvest.

Čo je to pikobalón?

Pikobalón sa hovorí veľmi malej elektronickej sonde, vypustenej do vzduchu pomocou bežného párty balóna, aký si vieme kúpiť aj na hocijakom jarmoku. Takáto sonda je veľmi ľahká a používa senzory na meranie základných meteorologických veličín, ale kreativite sa medze nekladú. Prenos údajov je realizovaný rádiovým prenosom za pomoci voľných alebo rádioamatérskych pásiem. Pri správnom a presnom nafúkaní balóna héliom vieme dosiahnuť, aby sonda vyletela do určitej výšky okolo 10 až 15 km a aby sa tu vznášala, kým ju nejaké neduhy počasia nezničia, alebo neunikne plyn v balóne. Takéto pikobalóny sú dnes v kruhoch amatérskych balónových sond veľmi populárne lebo predstavujú zaujímavú výzvu z pohľadu hardvérového návrhu ale aj energeticky šetrného programovania a komunikácie.

Ako to funguje?

Sonda (pikonalón) sa priviaže k fóliovému balóniku, ktorý sa napustí vodíkom, prípadne héliom. Ťah balóna musí byť vyšší ako je samotná hmotnosť sondy, avšak len o veľmi málo - maximálne 2 gramy (približne 0,019 N). Je teda nutné použiť pri nafukovaní aj presnú váhu. V prípade, že by bol ťah vyšší, balón praskne a sonda spadne na Zem. Ak sme správne balón nafúkali po dosiahnutí letovej hladiny môže zostať lietať aj po niekoľko týždňov, či mesiacov. Dosiahnutá výška a dĺžka letu je závislá od použitého balónu, plynu ako aj hmotnosti samotnej sondy (picoBalloon-u).

Podmienky súťaže

  1. Soutěž je určena pro jednotlivce i družstva, každý přihlášený může zkonstruovat a vypustit 1 balon s 1 sondou.
  2. Balony budou hromadně vypuštěny v pondělí 4. března 2019 po 13.00 z Hvězdárny a planetária Brno. Event. změna času startu je možná pouze s ohledem na meteorologické podmínky.
  3. Veškeré náklady na účast v soutěži nesou konstruktéři, organizátoři zajistí zdarma pouze plnící helium a balóny Qualatex 36”.
  4. Jako doba letu se počítá čas od vypuštění po zaslání poslední zprávy o poloze. Pokud nedojde k přihlášení sondy po dobu 168 hodin (7 dní), bude prohlášena za ztracenou.
  5. Použitá frekvence ani komunikační protokol nejsou stanoveny. Sonda však musí používat takovou komunikaci, aby ji bylo možné zachytit na jakémkoli místě na planetě, a současně, aby konstruktéři dodrželi zákony a pravidla telekomunikačního provoz (rádiové frekvence) v jednotlivých zemích světa.
  6. Hmotnost sondy s veškerým příslušenství nesmí přesáhnout 20 gramů. Sondy budou před startem zvážené pomocí přesné váhy. Sondy s vyšší hmotností budou diskvalifikovány a nepřipuštěni ke startu.

Jak postupovat?

  1. Zaregistrujte svůj tým e-mailem zaslaným na reditel@hvezdarna.cz
  2. V přihlášce prosím uveďte
    • název týmu
    • jména jednotlivých členů
    • pokud jste ze střední nebo vysoké školy, tak její název
    • kontakty – tj. e-mail a nejlépe i telefon na šéfkonstruktéra (vedoucího) vašeho týmu
  3. Uzavírka přihlášek je v úterý 19. února 2019 půlnoci (00:00).
  4. Zaregistrujte sa na picoballoon.sosa.sk a konzultujte průběžně vaše řešení se zkušenými techniky a konstruktéry
  5. Začněte stavět pikobalón.
  6. Veškeré náklady na konstrukci sondy, software, dopravu na místo startu, ubytování apod. si hradí sami účastníci.
  7. Dojděte 4. března 2019 po obědě na Hvězdárnu a planetárium Brno se svým výtvorem.
  8. Vypusťte balon a doufejte, že vaše sonda vydrží ve vzduchu nejdéle.

O co se soutěží?

  1. Konstruktéři nejdéle letícího balonu (anebo posledního vysílajícího a letícího balonu) obdrží cílovou prémii ve výši 1000 euro (resp. ekvivalent v českých korunách) a něco na oslavu.
  2. Konstruktéři pěti nejdéle letících balónů obdrží cenu ve výši 200 euro (resp. ekvivalent v českých korunách).

Soutěž organizuje SOSA – Slovak Organisation for Space Activities a Hvězdárna a planetárium Brno. Hlavními partnery jsou Czechinvest a S.A.B. Aerospace.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »