Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zapojte se do projektů v kosmonautice i v novém roce!

Zapojte se do projektů v kosmonautice i v novém roce!

Polární záře z paluby Meznárodní kosmické stanice.
Autor: ISS/NASA.

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku. V novém roce 2016 vás opět čeká spoustu lákavých soutěží, možností se přivzdělat a přiblížit se kosmonautice blíž, než jste si schopni vůbec připustit! Takže na co se těšit v lednu 2016?

Vzdělávací a popularizační přednášky o kosmonautice

Česká kosmická kancelář nabízí přednášky pro základní a střední školy o kosmonautice a přínosech kosmonautiky pro běžný život lidí na planetě Zemi a besedy pro děti z mateřských škol o létání do vesmíru. Dále nabízíme přednášky pro veřejnost (kluby, hvězdárny, semináře, konference, kurzy) o historických i aktuálních událostech v kosmonautice a o budoucnosti dobývání vesmíru.

Nová přednáška od ledna 2016: "Před 30 roky havaroval americký raketoplán Challenger" Přehled nabízených přednášek (další témata po dohodě!) najdete na adrese http://kosmoprednasky.webnode.cz

ODYSSEUS ODSTARTOVAL: CSO VYHLAŠUJE NOVOU MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽ

Cílem celoevropské soutěže Odysseus je inspirovat mladé lidi k zapojení do výzkumu vesmíru. Do soutěže, která byla vyhlášena 1. září 2015, se mohou zapojit všichni žáci a studenti ve věku 7 až 22 let a jejich učitelé, kteří se zajímají o obory astronomie a kosmonautika. Uzávěrky podávání přihlášek jsou 15. ledna a 31. března 2016 podle věkových kategorií.

Určeno pro kategorii: základní školy, střední školy, vysoké školy
Další informace najdete na adrese:
http://www.czechspace.cz/cs/odysseus-odstartoval

Přečtěte si Czechspace

Vyšlo dvanácté číslo časopisu Czechspace, ve kterém se dočtete o důležitých událostech v české kosmonautice druhé poloviny roku 2015. Mezi články věnovanými vzdělávání najdete výzvu pro zapojení do celoevropské soutěže Odysseus se zajímavými cenami, jejímž spoluorganizátorem je i Česká kosmická kancelář a rozhovor s mladou českou právničkou Karolinou Rybářovou, která v současné době působí na kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně.

Ve formátu PDF si časopis můžete sháhnout z adresy
http://www.czechspace.cz/sites/default/files/czechspace12-website.pdf

DROP YOUR THESIS! 2016: PŘIPRAVTE STUDENTSKÝ PROJEKT PRO MIKROGRAVITAČNÍ PROSTŘEDÍ PÁDOVÉ VĚŽE ZARM

ESA Education Office nabízí vysokoškolským studentům příležitost k realizaci svého experimentu v prostředí mikrogravitace pádové věže v Centru aplikovaných kosmických technologií a mikrogravitace, ZARM v Brémách. Uzávěrka přihlášek je 18. ledna 2016.

Určeno pro kategorii: vysoké školy
Další informace najdete na adrese:
http://www.czechspace.cz/cs/drop-your-thesis-2016

Další informace o programech pro studenty a mladé zájemce o kosmonautiku najdete na stránkách Centra studentských aktivit České kosmické kanceláře
http://www.czechspace.cz/cs/prilezitosti/vzdelavani

O úspěších českých studentů na mezinárodních akcích si můžete přečíst na webových stránkách
http://www.czechspace.cz/cs/uspechy-studentu

V novém roce na nové adrese

Česká kosmická kancelář sídlí od počátku roku 2016 na adrese Sokolovská 32/22, Praha 8 - Karlín (100 metrů od stanice metra Florenc BC)

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře
Prvního pluku 17, 180 00 Praha 8
Milan Halousek, tel.: 602 153 564, e-mail: halousek@czechspace.cz
(na této e-mailové adrese se můžou i další zájemci přihlásit k odběru informací o studentských programech a zajímavých akcích České kosmické kanceláře, Evropské kosmické agentury a dalších organizátorů)

Další informace o dění v české kosmonautice získáte na stránkách České kosmické kanceláře http://www.czechspace.cz. O úspěších českých studentů na mezinárodních akcích si můžete přečíst na webových stránkách http://www.czechspace.cz/cs/uspechy-studentu



Převzato: Česká kosmická kancelář



O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

Štítky: Česká kosmická kancelář


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »