Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu (neuskutečněného) návratu lodi Sojuz ze stanice ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu (neuskutečněného) návratu lodi Sojuz ze stanice ISS

Kosmická loď Sojuz
Kosmická loď Sojuz
Dva kosmonauti a jedna astronautka měli 24. září po skoro šesti měsících opustit kosmickou stanici ISS a ve své lodi Sojuz se vydat zpět na Zemi. Odpojení lodi od stanice však bylo odvoláno kvůli problémům s mechanismy stykovacího uzlu stanice.

4:16 Přistání Sojuzu bylo odloženo o zmíněné dva oblety Země, tedy asi o tři hodiny. K odpojení Sojuzu od stanice by mělo dojít v 6:45 SELČ, k přistání v Kazachstánu v 10:05. Náš přenos zde bude pokračovat v 6:30. Zůstaňte s námi.

3:59 "Udělejte si pohodlí a můžete si sundat rukavice," ozvalo se v kabině Sojuzu z řídícího střediska v Moskvě. Odpojení lodi od stanice ISS bude pravděpodobně odloženo o celé dva oblety Země, tedy asi o tři hodiny. Čekáme na přesné časy odpojení a přistání.

3:52 Stále nevíme, o kolik se dnešní odpojení Sojuzu od Mezinárodní kosmické stanice a hlavně jeho přistání v Kazachstánu zpozdí. Problém s nereagujícími západkami modulu Poisk stále nebyl vyřešen, kontroloři v ruském řídícím středisku v Moskvě o závadě diskutují a snaží se ji vyřešit. Stále však neřekli nic definitivního o dalším postupu. Připomínáme, že odlet lodi může být odložen o dva oběhy Země.

3:38 Z hlediska zákonů nebeské mechaniky může být dnešní odlet (přistání) lodi Sojuz odloženo o dva oblety Země (jeden trvá asi 90 minut). Odklad o minimálně jeden oběh planety je nyní už v podstatě jistý. Přesné informace a údaje zatím nebyly zveřejněny.

3:32 Západky modulu Poisk byly krátce otevřeny asi před třemi hodinami, aby bylo možné deaktivovat motory ruského segmentu stanice, poté byly západky Poisku opět uzavřeny. Nyní je třeba je znova otevřít, jenže systémy uzlu modulu Poisk nereagují na příkazy ze Země. Na vyřešení problému pracuje kosmonaut Fjodor Jurčichin přímo v modulu Poisk ale dosud nezaznamenal úspěch. Odlet Sojuzu bude pravděpodobně odložen.

3:23 Příprava na odlet Sojuzu od kosmického komplexu se bohužel neobešla bez menších problémů a zdržení při uzavírání poklopů mezi kosmickou lodí a stanicí. Senzor, jež kontroluje, zda se správně uzavřel poklop modulu Poisk, selhal a letoví kontroloři nedostali potvrzení, že poklop dobře "dosedl". Proto bylo nutné provést dodatečné prověrky jeho těsnosti, které naštěstí dopadly dobře. K uzavření poklopů došlo asi v 0:35 SELČ. Nyní je na obzoru další problém: spony modulu Poisk, zajišťující pevné připojení Sojuzu, se nedaří uvolnit a otevřít. Posádka stanice i řídící středisko v Moskvě situaci řeší, čekáme na další informace.

3:20 Vítejte u našeho přenosu návratu lodi Sojuz a držte spolu s námi její posádce palce! Odpojení Sojuzu od modulu Poisk, jež je jedním ze čtyř stykovacích uzlů ruského segmentu ISS, by se mělo uskutečnit ve 3:35 SELČ.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »