Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu (neuskutečněného) návratu lodi Sojuz ze stanice ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu (neuskutečněného) návratu lodi Sojuz ze stanice ISS

Kosmická loď Sojuz
Kosmická loď Sojuz
Dva kosmonauti a jedna astronautka měli 24. září po skoro šesti měsících opustit kosmickou stanici ISS a ve své lodi Sojuz se vydat zpět na Zemi. Odpojení lodi od stanice však bylo odvoláno kvůli problémům s mechanismy stykovacího uzlu stanice.

4:16 Přistání Sojuzu bylo odloženo o zmíněné dva oblety Země, tedy asi o tři hodiny. K odpojení Sojuzu od stanice by mělo dojít v 6:45 SELČ, k přistání v Kazachstánu v 10:05. Náš přenos zde bude pokračovat v 6:30. Zůstaňte s námi.

3:59 "Udělejte si pohodlí a můžete si sundat rukavice," ozvalo se v kabině Sojuzu z řídícího střediska v Moskvě. Odpojení lodi od stanice ISS bude pravděpodobně odloženo o celé dva oblety Země, tedy asi o tři hodiny. Čekáme na přesné časy odpojení a přistání.

3:52 Stále nevíme, o kolik se dnešní odpojení Sojuzu od Mezinárodní kosmické stanice a hlavně jeho přistání v Kazachstánu zpozdí. Problém s nereagujícími západkami modulu Poisk stále nebyl vyřešen, kontroloři v ruském řídícím středisku v Moskvě o závadě diskutují a snaží se ji vyřešit. Stále však neřekli nic definitivního o dalším postupu. Připomínáme, že odlet lodi může být odložen o dva oběhy Země.

3:38 Z hlediska zákonů nebeské mechaniky může být dnešní odlet (přistání) lodi Sojuz odloženo o dva oblety Země (jeden trvá asi 90 minut). Odklad o minimálně jeden oběh planety je nyní už v podstatě jistý. Přesné informace a údaje zatím nebyly zveřejněny.

3:32 Západky modulu Poisk byly krátce otevřeny asi před třemi hodinami, aby bylo možné deaktivovat motory ruského segmentu stanice, poté byly západky Poisku opět uzavřeny. Nyní je třeba je znova otevřít, jenže systémy uzlu modulu Poisk nereagují na příkazy ze Země. Na vyřešení problému pracuje kosmonaut Fjodor Jurčichin přímo v modulu Poisk ale dosud nezaznamenal úspěch. Odlet Sojuzu bude pravděpodobně odložen.

3:23 Příprava na odlet Sojuzu od kosmického komplexu se bohužel neobešla bez menších problémů a zdržení při uzavírání poklopů mezi kosmickou lodí a stanicí. Senzor, jež kontroluje, zda se správně uzavřel poklop modulu Poisk, selhal a letoví kontroloři nedostali potvrzení, že poklop dobře "dosedl". Proto bylo nutné provést dodatečné prověrky jeho těsnosti, které naštěstí dopadly dobře. K uzavření poklopů došlo asi v 0:35 SELČ. Nyní je na obzoru další problém: spony modulu Poisk, zajišťující pevné připojení Sojuzu, se nedaří uvolnit a otevřít. Posádka stanice i řídící středisko v Moskvě situaci řeší, čekáme na další informace.

3:20 Vítejte u našeho přenosu návratu lodi Sojuz a držte spolu s námi její posádce palce! Odpojení Sojuzu od modulu Poisk, jež je jedním ze čtyř stykovacích uzlů ruského segmentu ISS, by se mělo uskutečnit ve 3:35 SELČ.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »