Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu (neuskutečněného) návratu lodi Sojuz ze stanice ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu (neuskutečněného) návratu lodi Sojuz ze stanice ISS

Kosmická loď Sojuz
Kosmická loď Sojuz
Dva kosmonauti a jedna astronautka měli 24. září po skoro šesti měsících opustit kosmickou stanici ISS a ve své lodi Sojuz se vydat zpět na Zemi. Odpojení lodi od stanice však bylo odvoláno kvůli problémům s mechanismy stykovacího uzlu stanice.

4:16 Přistání Sojuzu bylo odloženo o zmíněné dva oblety Země, tedy asi o tři hodiny. K odpojení Sojuzu od stanice by mělo dojít v 6:45 SELČ, k přistání v Kazachstánu v 10:05. Náš přenos zde bude pokračovat v 6:30. Zůstaňte s námi.

3:59 "Udělejte si pohodlí a můžete si sundat rukavice," ozvalo se v kabině Sojuzu z řídícího střediska v Moskvě. Odpojení lodi od stanice ISS bude pravděpodobně odloženo o celé dva oblety Země, tedy asi o tři hodiny. Čekáme na přesné časy odpojení a přistání.

3:52 Stále nevíme, o kolik se dnešní odpojení Sojuzu od Mezinárodní kosmické stanice a hlavně jeho přistání v Kazachstánu zpozdí. Problém s nereagujícími západkami modulu Poisk stále nebyl vyřešen, kontroloři v ruském řídícím středisku v Moskvě o závadě diskutují a snaží se ji vyřešit. Stále však neřekli nic definitivního o dalším postupu. Připomínáme, že odlet lodi může být odložen o dva oběhy Země.

3:38 Z hlediska zákonů nebeské mechaniky může být dnešní odlet (přistání) lodi Sojuz odloženo o dva oblety Země (jeden trvá asi 90 minut). Odklad o minimálně jeden oběh planety je nyní už v podstatě jistý. Přesné informace a údaje zatím nebyly zveřejněny.

3:32 Západky modulu Poisk byly krátce otevřeny asi před třemi hodinami, aby bylo možné deaktivovat motory ruského segmentu stanice, poté byly západky Poisku opět uzavřeny. Nyní je třeba je znova otevřít, jenže systémy uzlu modulu Poisk nereagují na příkazy ze Země. Na vyřešení problému pracuje kosmonaut Fjodor Jurčichin přímo v modulu Poisk ale dosud nezaznamenal úspěch. Odlet Sojuzu bude pravděpodobně odložen.

3:23 Příprava na odlet Sojuzu od kosmického komplexu se bohužel neobešla bez menších problémů a zdržení při uzavírání poklopů mezi kosmickou lodí a stanicí. Senzor, jež kontroluje, zda se správně uzavřel poklop modulu Poisk, selhal a letoví kontroloři nedostali potvrzení, že poklop dobře "dosedl". Proto bylo nutné provést dodatečné prověrky jeho těsnosti, které naštěstí dopadly dobře. K uzavření poklopů došlo asi v 0:35 SELČ. Nyní je na obzoru další problém: spony modulu Poisk, zajišťující pevné připojení Sojuzu, se nedaří uvolnit a otevřít. Posádka stanice i řídící středisko v Moskvě situaci řeší, čekáme na další informace.

3:20 Vítejte u našeho přenosu návratu lodi Sojuz a držte spolu s námi její posádce palce! Odpojení Sojuzu od modulu Poisk, jež je jedním ze čtyř stykovacích uzlů ruského segmentu ISS, by se mělo uskutečnit ve 3:35 SELČ.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »