Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu (neuskutečněného) návratu lodi Sojuz ze stanice ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu (neuskutečněného) návratu lodi Sojuz ze stanice ISS

Kosmická loď Sojuz
Kosmická loď Sojuz
Dva kosmonauti a jedna astronautka měli 24. září po skoro šesti měsících opustit kosmickou stanici ISS a ve své lodi Sojuz se vydat zpět na Zemi. Odpojení lodi od stanice však bylo odvoláno kvůli problémům s mechanismy stykovacího uzlu stanice.

4:16 Přistání Sojuzu bylo odloženo o zmíněné dva oblety Země, tedy asi o tři hodiny. K odpojení Sojuzu od stanice by mělo dojít v 6:45 SELČ, k přistání v Kazachstánu v 10:05. Náš přenos zde bude pokračovat v 6:30. Zůstaňte s námi.

3:59 "Udělejte si pohodlí a můžete si sundat rukavice," ozvalo se v kabině Sojuzu z řídícího střediska v Moskvě. Odpojení lodi od stanice ISS bude pravděpodobně odloženo o celé dva oblety Země, tedy asi o tři hodiny. Čekáme na přesné časy odpojení a přistání.

3:52 Stále nevíme, o kolik se dnešní odpojení Sojuzu od Mezinárodní kosmické stanice a hlavně jeho přistání v Kazachstánu zpozdí. Problém s nereagujícími západkami modulu Poisk stále nebyl vyřešen, kontroloři v ruském řídícím středisku v Moskvě o závadě diskutují a snaží se ji vyřešit. Stále však neřekli nic definitivního o dalším postupu. Připomínáme, že odlet lodi může být odložen o dva oběhy Země.

3:38 Z hlediska zákonů nebeské mechaniky může být dnešní odlet (přistání) lodi Sojuz odloženo o dva oblety Země (jeden trvá asi 90 minut). Odklad o minimálně jeden oběh planety je nyní už v podstatě jistý. Přesné informace a údaje zatím nebyly zveřejněny.

3:32 Západky modulu Poisk byly krátce otevřeny asi před třemi hodinami, aby bylo možné deaktivovat motory ruského segmentu stanice, poté byly západky Poisku opět uzavřeny. Nyní je třeba je znova otevřít, jenže systémy uzlu modulu Poisk nereagují na příkazy ze Země. Na vyřešení problému pracuje kosmonaut Fjodor Jurčichin přímo v modulu Poisk ale dosud nezaznamenal úspěch. Odlet Sojuzu bude pravděpodobně odložen.

3:23 Příprava na odlet Sojuzu od kosmického komplexu se bohužel neobešla bez menších problémů a zdržení při uzavírání poklopů mezi kosmickou lodí a stanicí. Senzor, jež kontroluje, zda se správně uzavřel poklop modulu Poisk, selhal a letoví kontroloři nedostali potvrzení, že poklop dobře "dosedl". Proto bylo nutné provést dodatečné prověrky jeho těsnosti, které naštěstí dopadly dobře. K uzavření poklopů došlo asi v 0:35 SELČ. Nyní je na obzoru další problém: spony modulu Poisk, zajišťující pevné připojení Sojuzu, se nedaří uvolnit a otevřít. Posádka stanice i řídící středisko v Moskvě situaci řeší, čekáme na další informace.

3:20 Vítejte u našeho přenosu návratu lodi Sojuz a držte spolu s námi její posádce palce! Odpojení Sojuzu od modulu Poisk, jež je jedním ze čtyř stykovacích uzlů ruského segmentu ISS, by se mělo uskutečnit ve 3:35 SELČ.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Sluneční skvrny foceno afokalne AR 102/600 mm zvětšení 24x

Další informace »