Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přerušeného startu lodi Johannes Kepler
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přerušeného startu lodi Johannes Kepler

Raketa Ariane s ATV-2 na startovací rampě po odvolání startu. Autor: ESA
Raketa Ariane s ATV-2 na startovací rampě po odvolání startu.
Autor: ESA
V úterý 15. února ve 23:13 SEČ měla odstartovat z Jižní Ameriky druhá evropská loď ATV s nákladem k Mezinárodní vesmírné stanici, kde má zůstat více než 3 měsíce. Online přenos startu začal ve 22:45, start byl však 4 minuty před plánovaným vzletem odvolán kvůli technické závadě.

23:25 To je od nás prozatím vše, o příštím pokusu o start vás budeme informovat, nyní je v plánu "ne dříve než zítra". Sledujte také náš zítřejší přenos výstupu kosmonautů z paluby ISS! Loučíme se a přejeme dobrou noc.

23:21 Start byl prozatím odložen nejméně na zítřek, čas zatím upřesněn nebyl. Fakt, zda se zítra opravdu uskuteční další pokus o start, závisí hodně na analýzách dnešního problému.

23:17 Odpočet byl zastaven automaticky počítači na základě dat, přicházejících ze senzorů v nádržích rakety, na kterých se počítačům zkrátka něco nezdálo. Bližší informace budou dostupné zítra po analýze předchozí situace.

23:14 Přenos z Kourou skončil, dnes se již nepoletí. Vyčkejte prosím na další informace.

23:12 Odpočet stojí v čase 4 minuty a jedna vteřina. Na příčinu přerušení čekáme.

23:09 Počítače právě provádějí automaticky poslední přípravy rakety a přepínají ji do požadovaných letových hodnot. 4 minuty do startu.

23:06 Právě byla spuštěna závěrečná sekvence předstartovních příprav, kterou řídí palubní počítač rakety a dva počítače v řídícím středisku. Tyto předají veškerou odpovědnost počítači rakety 11 sekund před vzletem.

23:05

Raketa Ariane 5 ES. Autor: ESA
Raketa Ariane 5 ES.
Autor: ESA
Při dnešním startu bude použita raketa Ariane 5 ES, celkově jubilejní dvoustý kus rakety Ariane, při kterém ponese svůj dosud nejtěžší náklad (přes 20 tun). Verze ES byla vyvinuta speciálně pro lodě ATV, raketa má dva stupně a dva pomocné motory na tuhá paliva. Nosič je vysoký 53 metrů, jeho hlavní stupeň má průměr 5,4 metru, vzletová hmotnost rakety je asi 760 tun.
Hlavní prostřední stupeň (viz obr.) je vybaven motorem Vulcaine 2, spalujícím tekutý vodík a kyslík. Na vrcholku hlavního stupně je menší, opětovně zažehnutelný, druhý stupeň a kryt, ve kterém se nachází samotná loď ATV.

23:04 Za nedlouho by se mělo uskutečnit závěrečné hlasování o osudu startu. 7 minut před ním začne závěrečná sekvence příprav.

22:58 Tým v Kourou právě ohlásil, že ATV je připraveno letět, vše vypadá dobře, odpočítáváme.

22:57

kourou.jpg Autor: ESA

Autor: ESA
Startovat se dnes bude z kosmodromu Kourou na severu Jižní Ameriky (viz obr.). Řídící středisko mise se nachází ve městě Toulouse ve Francii.

22:50 Situace na kosmodromu Kourou v Jižní Americe je v současné chvíli dobrá. Počasí vypadá přívětivě stejně jako stav rakety a přípravy probíhají bez problémů.

22:45 Vítejte u našeho přenosu startu teprve druhého exempláře evropské nákladní kosmické lodi. Jde o událost, kvůli které určitě stojí za to zůstat trochu déle vzhůru!

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »