Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přerušeného startu lodi Johannes Kepler
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přerušeného startu lodi Johannes Kepler

Raketa Ariane s ATV-2 na startovací rampě po odvolání startu. Autor: ESA
Raketa Ariane s ATV-2 na startovací rampě po odvolání startu.
Autor: ESA
V úterý 15. února ve 23:13 SEČ měla odstartovat z Jižní Ameriky druhá evropská loď ATV s nákladem k Mezinárodní vesmírné stanici, kde má zůstat více než 3 měsíce. Online přenos startu začal ve 22:45, start byl však 4 minuty před plánovaným vzletem odvolán kvůli technické závadě.

23:25 To je od nás prozatím vše, o příštím pokusu o start vás budeme informovat, nyní je v plánu "ne dříve než zítra". Sledujte také náš zítřejší přenos výstupu kosmonautů z paluby ISS! Loučíme se a přejeme dobrou noc.

23:21 Start byl prozatím odložen nejméně na zítřek, čas zatím upřesněn nebyl. Fakt, zda se zítra opravdu uskuteční další pokus o start, závisí hodně na analýzách dnešního problému.

23:17 Odpočet byl zastaven automaticky počítači na základě dat, přicházejících ze senzorů v nádržích rakety, na kterých se počítačům zkrátka něco nezdálo. Bližší informace budou dostupné zítra po analýze předchozí situace.

23:14 Přenos z Kourou skončil, dnes se již nepoletí. Vyčkejte prosím na další informace.

23:12 Odpočet stojí v čase 4 minuty a jedna vteřina. Na příčinu přerušení čekáme.

23:09 Počítače právě provádějí automaticky poslední přípravy rakety a přepínají ji do požadovaných letových hodnot. 4 minuty do startu.

23:06 Právě byla spuštěna závěrečná sekvence předstartovních příprav, kterou řídí palubní počítač rakety a dva počítače v řídícím středisku. Tyto předají veškerou odpovědnost počítači rakety 11 sekund před vzletem.

23:05

Raketa Ariane 5 ES. Autor: ESA
Raketa Ariane 5 ES.
Autor: ESA
Při dnešním startu bude použita raketa Ariane 5 ES, celkově jubilejní dvoustý kus rakety Ariane, při kterém ponese svůj dosud nejtěžší náklad (přes 20 tun). Verze ES byla vyvinuta speciálně pro lodě ATV, raketa má dva stupně a dva pomocné motory na tuhá paliva. Nosič je vysoký 53 metrů, jeho hlavní stupeň má průměr 5,4 metru, vzletová hmotnost rakety je asi 760 tun.
Hlavní prostřední stupeň (viz obr.) je vybaven motorem Vulcaine 2, spalujícím tekutý vodík a kyslík. Na vrcholku hlavního stupně je menší, opětovně zažehnutelný, druhý stupeň a kryt, ve kterém se nachází samotná loď ATV.

23:04 Za nedlouho by se mělo uskutečnit závěrečné hlasování o osudu startu. 7 minut před ním začne závěrečná sekvence příprav.

22:58 Tým v Kourou právě ohlásil, že ATV je připraveno letět, vše vypadá dobře, odpočítáváme.

22:57

kourou.jpg Autor: ESA

Autor: ESA
Startovat se dnes bude z kosmodromu Kourou na severu Jižní Ameriky (viz obr.). Řídící středisko mise se nachází ve městě Toulouse ve Francii.

22:50 Situace na kosmodromu Kourou v Jižní Americe je v současné chvíli dobrá. Počasí vypadá přívětivě stejně jako stav rakety a přípravy probíhají bez problémů.

22:45 Vítejte u našeho přenosu startu teprve druhého exempláře evropské nákladní kosmické lodi. Jde o událost, kvůli které určitě stojí za to zůstat trochu déle vzhůru!

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »