Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přerušeného startu lodi Johannes Kepler
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přerušeného startu lodi Johannes Kepler

Raketa Ariane s ATV-2 na startovací rampě po odvolání startu. Autor: ESA
Raketa Ariane s ATV-2 na startovací rampě po odvolání startu.
Autor: ESA
V úterý 15. února ve 23:13 SEČ měla odstartovat z Jižní Ameriky druhá evropská loď ATV s nákladem k Mezinárodní vesmírné stanici, kde má zůstat více než 3 měsíce. Online přenos startu začal ve 22:45, start byl však 4 minuty před plánovaným vzletem odvolán kvůli technické závadě.

23:25 To je od nás prozatím vše, o příštím pokusu o start vás budeme informovat, nyní je v plánu "ne dříve než zítra". Sledujte také náš zítřejší přenos výstupu kosmonautů z paluby ISS! Loučíme se a přejeme dobrou noc.

23:21 Start byl prozatím odložen nejméně na zítřek, čas zatím upřesněn nebyl. Fakt, zda se zítra opravdu uskuteční další pokus o start, závisí hodně na analýzách dnešního problému.

23:17 Odpočet byl zastaven automaticky počítači na základě dat, přicházejících ze senzorů v nádržích rakety, na kterých se počítačům zkrátka něco nezdálo. Bližší informace budou dostupné zítra po analýze předchozí situace.

23:14 Přenos z Kourou skončil, dnes se již nepoletí. Vyčkejte prosím na další informace.

23:12 Odpočet stojí v čase 4 minuty a jedna vteřina. Na příčinu přerušení čekáme.

23:09 Počítače právě provádějí automaticky poslední přípravy rakety a přepínají ji do požadovaných letových hodnot. 4 minuty do startu.

23:06 Právě byla spuštěna závěrečná sekvence předstartovních příprav, kterou řídí palubní počítač rakety a dva počítače v řídícím středisku. Tyto předají veškerou odpovědnost počítači rakety 11 sekund před vzletem.

23:05

Raketa Ariane 5 ES. Autor: ESA
Raketa Ariane 5 ES.
Autor: ESA
Při dnešním startu bude použita raketa Ariane 5 ES, celkově jubilejní dvoustý kus rakety Ariane, při kterém ponese svůj dosud nejtěžší náklad (přes 20 tun). Verze ES byla vyvinuta speciálně pro lodě ATV, raketa má dva stupně a dva pomocné motory na tuhá paliva. Nosič je vysoký 53 metrů, jeho hlavní stupeň má průměr 5,4 metru, vzletová hmotnost rakety je asi 760 tun.
Hlavní prostřední stupeň (viz obr.) je vybaven motorem Vulcaine 2, spalujícím tekutý vodík a kyslík. Na vrcholku hlavního stupně je menší, opětovně zažehnutelný, druhý stupeň a kryt, ve kterém se nachází samotná loď ATV.

23:04 Za nedlouho by se mělo uskutečnit závěrečné hlasování o osudu startu. 7 minut před ním začne závěrečná sekvence příprav.

22:58 Tým v Kourou právě ohlásil, že ATV je připraveno letět, vše vypadá dobře, odpočítáváme.

22:57

kourou.jpg Autor: ESA

Autor: ESA
Startovat se dnes bude z kosmodromu Kourou na severu Jižní Ameriky (viz obr.). Řídící středisko mise se nachází ve městě Toulouse ve Francii.

22:50 Situace na kosmodromu Kourou v Jižní Americe je v současné chvíli dobrá. Počasí vypadá přívětivě stejně jako stav rakety a přípravy probíhají bez problémů.

22:45 Vítejte u našeho přenosu startu teprve druhého exempláře evropské nákladní kosmické lodi. Jde o událost, kvůli které určitě stojí za to zůstat trochu déle vzhůru!

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »