Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přerušeného startu lodi Johannes Kepler
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přerušeného startu lodi Johannes Kepler

Raketa Ariane s ATV-2 na startovací rampě po odvolání startu. Autor: ESA
Raketa Ariane s ATV-2 na startovací rampě po odvolání startu.
Autor: ESA
V úterý 15. února ve 23:13 SEČ měla odstartovat z Jižní Ameriky druhá evropská loď ATV s nákladem k Mezinárodní vesmírné stanici, kde má zůstat více než 3 měsíce. Online přenos startu začal ve 22:45, start byl však 4 minuty před plánovaným vzletem odvolán kvůli technické závadě.

23:25 To je od nás prozatím vše, o příštím pokusu o start vás budeme informovat, nyní je v plánu "ne dříve než zítra". Sledujte také náš zítřejší přenos výstupu kosmonautů z paluby ISS! Loučíme se a přejeme dobrou noc.

23:21 Start byl prozatím odložen nejméně na zítřek, čas zatím upřesněn nebyl. Fakt, zda se zítra opravdu uskuteční další pokus o start, závisí hodně na analýzách dnešního problému.

23:17 Odpočet byl zastaven automaticky počítači na základě dat, přicházejících ze senzorů v nádržích rakety, na kterých se počítačům zkrátka něco nezdálo. Bližší informace budou dostupné zítra po analýze předchozí situace.

23:14 Přenos z Kourou skončil, dnes se již nepoletí. Vyčkejte prosím na další informace.

23:12 Odpočet stojí v čase 4 minuty a jedna vteřina. Na příčinu přerušení čekáme.

23:09 Počítače právě provádějí automaticky poslední přípravy rakety a přepínají ji do požadovaných letových hodnot. 4 minuty do startu.

23:06 Právě byla spuštěna závěrečná sekvence předstartovních příprav, kterou řídí palubní počítač rakety a dva počítače v řídícím středisku. Tyto předají veškerou odpovědnost počítači rakety 11 sekund před vzletem.

23:05

Raketa Ariane 5 ES. Autor: ESA
Raketa Ariane 5 ES.
Autor: ESA
Při dnešním startu bude použita raketa Ariane 5 ES, celkově jubilejní dvoustý kus rakety Ariane, při kterém ponese svůj dosud nejtěžší náklad (přes 20 tun). Verze ES byla vyvinuta speciálně pro lodě ATV, raketa má dva stupně a dva pomocné motory na tuhá paliva. Nosič je vysoký 53 metrů, jeho hlavní stupeň má průměr 5,4 metru, vzletová hmotnost rakety je asi 760 tun.
Hlavní prostřední stupeň (viz obr.) je vybaven motorem Vulcaine 2, spalujícím tekutý vodík a kyslík. Na vrcholku hlavního stupně je menší, opětovně zažehnutelný, druhý stupeň a kryt, ve kterém se nachází samotná loď ATV.

23:04 Za nedlouho by se mělo uskutečnit závěrečné hlasování o osudu startu. 7 minut před ním začne závěrečná sekvence příprav.

22:58 Tým v Kourou právě ohlásil, že ATV je připraveno letět, vše vypadá dobře, odpočítáváme.

22:57

kourou.jpg Autor: ESA

Autor: ESA
Startovat se dnes bude z kosmodromu Kourou na severu Jižní Ameriky (viz obr.). Řídící středisko mise se nachází ve městě Toulouse ve Francii.

22:50 Situace na kosmodromu Kourou v Jižní Americe je v současné chvíli dobrá. Počasí vypadá přívětivě stejně jako stav rakety a přípravy probíhají bez problémů.

22:45 Vítejte u našeho přenosu startu teprve druhého exempláře evropské nákladní kosmické lodi. Jde o událost, kvůli které určitě stojí za to zůstat trochu déle vzhůru!

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »