Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání lodi Sojuz TMA-22
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání lodi Sojuz TMA-22

Přistání ve stepi
Přistání ve stepi
Po 165 dnech na oběžné dráze od loňského listopadu, 163 dnech na Mezinárodní kosmické stanici, se v pátek 27. dubna 2012, jen pár dní po 45. výročí katastrofy Sojuzu 1, vrátila na pevnou zemi ruská loď Sojuz TMA-22 se svou neohroženou tříčlennou osádkou, čítající dva ruské kosmonauty a Američana. Přistání se uskutečnilo přesně podle plánu ve 13:45 našeho času, přenos začal ve 12:30.

13:56 Náš přenos končí, děkujeme za pozornost.

13:53 TV NASA by za chvíli měla vysílat reprízy přistání a živé záběry vyprošťování posádky lodi.

13:50 Helikoptéry záchranných týmů již přistávají u návratového modulu Sojuzu. Za chvíli začne vyprošťování kosmonautů a stavba červeného lékařského stanu opodál. V něm si kosmonauti svléknou skafandry a podrobí se první lékařské prohlídce. Poté nasednou do helikoptér a opustí místo přistání ve stepi.

13:46 Přistání potvrzeno, jak jsme ostatně viděli, ve 13:45 SELČ.

13:44 Sojuz klesá na hlavním padáku o obsahu asi 1000 metrů čtverečních.

13:42 Sojuz čeká ještě několik minut pomalého klesání na padáku, 80 cm nad zemí přijde zážeh šesti trysek na tuhé palivo kvůli maximálnímu zmírnění dopadu na zem (podle kosmonautů je to ale stejně docela rána!). Vše jde dnes skutečně výborně.

view.jpg Autor: TV NASA

Autor: TV NASA
13:36 TV NASA vysílá nevídané živé záběry Sojuzu pomalu přistávajícího na padáku. Spojení s lodí je velmi dobré, kosmonauti přiznávají, že mají hlad.

13:34 Stabilizační padák je otevřen, vše jde velmi dobře. Sojuz by měl nyní odhodit tepelný štít a vypustit zbytky paliva.

Vladimír Komarov. Autor: aerospaceweb.org
Vladimír Komarov.
Autor: aerospaceweb.org
Při příležitosti dnešního přistání by bylo velmi vhodné si připomenout jedno výročí: před pouhými třemi dny, 24. dubna, uplynulo 45 let od přistání lodi Sojuz 1, které skončilo katastrofou. Šlo o první pilotovaný let lodi Sojuz se sovětským kosmonautem Vladimírem Komarovem na palubě. Když na konci velmi problémové mise návratový modul úspěšně přežil ohnivý návrat do atmosféry, došlo ve výšce 7 kilometrů na otevření hlavního padáku. Loď však rotovala a šňůry padáku se zamotaly. Když Komarov následně použil záložní padák aniž by předtím odstřelil hlavní, oba padáky se zamotaly do sebe a ničím nezpomalená kabina dopadla do stepi rychlostí více než 150 m/s. Návratový modul byl při dopadu zničen a Komarov zahynul. Kdybychom šli do širších souvislostí, za nehodu částečně mohl spěch v programu, iniciovaný sovětskou vládou za účelem vítězství v kosmických závodech s USA.
Držme dnes palce, ať se historie již neopakuje!

13:31 Opět jsme na chvíli navázali spojení s návratovým modulem.
Sojuz ve stepi očekává celkem 12 helikoptér Mi-8, osm z nich se bude soustředit na očekávané místo přistání, dvě se vydají k místu balistického přistání, jež by bylo zvoleno v případě problémů (neočekává se ale jistota je jistota) a zbylé dvě budou hlídkovat mezi těmito místy. Přistání budou zajišťovat také tři letouny Antonov, přítomny hlavně kvůli rádiovému spojení s lodí a šest obojživelných vozidel.

13:30 Podle řídícího střediska v Houstonu jde stále vše velmi dobře.

13:30 Sojuz by se nyní měl nacházet ve výšce už jen asi 10 kilometrů a letět rychlostí asi 220 m/s. Právě v těchto chvílích by měly jeho počítače dávat příkaz k otevření stabilizačního padáku, jelikož loď už téměř nežhaví. Padák loď zpomalí na asi 9 m/s.

13:24 Spojení s lodí středisko víceméně ztratilo okamžitě po vstupu do atmosféry. Kolem návratového modulu se nyní nabaluje žhavá plazma o teplotě 2 - 3 000 °C. Nyní se spojení na chvíli obnovilo.

13:21 Sojuz právě vstupuje do zemské atmosféry rychlostí necelých 8 km/s ve výšce asi 122 km.

Animace rozdělení modulů Sojuzu. Autor: TV NASA
Animace rozdělení modulů Sojuzu.
Autor: TV NASA
13:19 Úspěšná separace modulů ve výšce asi 150 km potvrzena kosmonauty na palubě Sojuzu!

13:16 2 minuty do separace modulů. Připomínáme, že orbitální (vrchní) a pomocná (spodní) sekce Sojuzu shoří v atmosféře a prostřední, návratový modul s posádkou, se napozicuje svým tepelným štítem vpřed.

13:12 Sojuz pomalu klesá do zemské atmosféry. Separace jeho modulů přijde ve 13:18, 3 minuty před vstupem do atmosféry.

Mapa Kazachstánu s místem dnešního přistání. Autor: TV NASA
Mapa Kazachstánu s místem dnešního přistání.
Autor: TV NASA
13:04 Počasí, do kterého se dnes bude přistávat, je podle předpovědi téměř ideální: teploty ve stepi kolem 20 °C, polojasné až oblačné nebe, slabý severovýchodní vítr o rychlosti 4 až 6 metrů za sekundu. Místo přistání se nachází v kazašské stepi severovýchodně od města Arkalyk.

13:02 Nejbližší důležitou událostí bude separace tří modulů lodi Sojuz ve 13:18 pomocí exploze pyrotechnických šroubů. Dva shoří v atmosféře, třetí s posádkou se natočí tepelným štítem vpřed.

12:58 Rádiová komunikace mezi velitelem lodi Škaplerovem a řídícím střediskem prozrazovala, že stanice ISS nedávno zvýšila svou dráhu a nebude tedy moci dost dobře posloužit Sojuzu coby rádiová přenoska. Očekáváme tedy zásadní ztráty spojení s přistávající lodí.

12:55 Brzdící zážeh je hotov! Návrat lodi již nelze zastavit. Zážeh zpomalil Sojuz o asi 115 m/s, což stačí k tomu, aby gravitační síla zvítězila nad odstředivou. Loď za necelou půlhodinku vstoupí do atmosféry.

12:49 Sojuz ve 12:49:37 SELČ zapálil proti směru letu hlavní motor. Zážeh má trvat 4 minuty a 18 vteřin a zpomalit loď dostatečně pro vstup do atmosféry.

12:43 Netřeba asi zdůrazňovat, že kosmonauté dnes prožívají vskutku dlouhý a náročný den. Ještě jako posádka ISS byli probuzeni včera ve 21:30 SELČ a započali závěrečné přípravy k návratu jako aktivace a prověrky systémů Sojuzu nebo nakládání posledních věcí pro návrat na Zemi. Po rozloučení s kolegy, jež zůstávají na stanici, byla otázka z ruského řídícího střediska na velitele Sojuzu Škaplerova "Antone, máš všechny a všechno na palubě?" korunována uzavřením poklopů mezi lodí a stanicí v 07:12 ráno našeho času. Následující hodiny strávilo trio uvnitř Sojuzu prověrkami, zda je poklop správně uzavřen, navlékáním skafandrů Sokol, které jim diktují bezpečnostní předpisy, uzavíráním ještě jednoho poklopu mezi moduly Sojuzu, upoutáváním se do křesel návratového modulu a přípravami na separaci od kosmické stanice.
Všechny přípravy šly hladce a k vlastní fyzické separaci Sojuzu TMA-22 a stanice ISS došlo dnes v 10:18 SELČ, přesně dle plánu. Asi 3 minuty nato zapálil Sojuz své motory a provedl 15sekundový separační zážeh a zahájil pomalé ale jisté prohlubování vzdálenosti mezi ním a orbitální stanicí, díky čemuž bude již asi 19 kilometrů od kosmické stanice v okamžiku zahájení brzdícího manévru před vstupem do atmosféry.

12:37 Sojuz s třemi kosmonauty na palubě je už skoro 20 km od ISS, pohybuje se nad jižním Atlantikem, ve 12:49 zažehne proti směru letu svou hlavní pohonnou jednotku, což mu umožní vstup do atmosféry. TV NASA právě reprízuje odlet lodi od stanice ISS.

Posádka přistávajícího Sojuzu, zleva A. Škaplerov, D. Burbank a A. Ivanišin. Autor: TV NASA
Posádka přistávajícího Sojuzu, zleva A. Škaplerov, D. Burbank a A. Ivanišin.
Autor: TV NASA
Dnes budeme společně svědky návratu ruské kosmické lodi Sojuz TMA-22 s třemi kosmonauty na palubě. V prostředním křesle velitele lodi sedí Rus Anton Škaplerov, po své levici jako kopilota má taktéž ruského kosmonauta Anatolije Ivanišina a po pravici Daniela Burbanka z USA, bývalého velitele ISS. Na stanici ISS zanechali trio svých kolegů v čele s novým velitelem stanice Olegem Kononěnkem (Rusko), které čeká cesta domů až v červenci, nyní tvoří zárodek 31. dlouhodobé posádky ISS, posil v podobě tří nových kosmonautů se dočkají v polovině května. Velení stanici oficiálně přešlo z Burbanka na Kononěnka a 30. dlouhodobá posádka ISS se změnila na 31. při odpojení lodě Sojuz od stanice dnes v 10:18 SELČ.
Škaplerov a spol. vzlétli z Bajkonuru v poslední lodi řady Sojuz TMA (od nynějška budou kosmonauty na ISS vozit výhradně nové digitální Sojuzy řady TMA-M) 14. listopadu 2011 a na ISS dorazili o dva dny později, vrací se tedy po úctyhodné době 5,5 měsíce na oběžné dráze, 163 dní na ISS, pro posádky ISS doba naprosto standartní.

12:30 Vítejte u přenosu přistání lodi Sojuz TMA-22. Vše dnes probíhá hladce a bez problémů, Sojuz se od modulu Pojsk stanice ISS odpojil v 10:18 našeho času a nyní je již kilometry daleko od orbitálního komplexu. Zanedlouho, ve 12:49, nás čeká brzdící manévr, jež pošle loď zpět do zemské atmosféry.
V těchto chvílích začíná také přenos návratu na TV NASA! Viz. odkazy dole

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »