Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-132
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-132

Atlantis přistává
Atlantis přistává
Raketoplán Atlantis zakončil svou poslední misi přistáním v Kennedyho kosmickém středisku dne 26. května ve 14:48 našeho času. Brzdící manévr kosmický letoun provedl ve 13:41, přenos zde běžel od 13:30.

14:58 Atlantis právě ukončil svou poslední misi. Před námi jsou poslední dvě mise raketoplánů, plánované na září (Discovery STS-133) a listopad (Endeavour STS-134). Stále ještě nebylo vyloučeno přidání jedné mise, která by se uskutečnila počátkem roku 2011 a absolvoval by ji právě Atlantis, který nyní neukončuje aktivní službu ale bude v pohotovosti jako záchranný letoun v případě problémů při dvou zbývajících misích. To je od nás prozatím vše, děkujeme za pozornost.

14:55

Atlantis přistává
Atlantis přistává
K raketoplánu míří technici, kteří jej zabezpečí a přesvědčí se, že z letounu neuniká žádná toxická látka. Posádka bude stroj zabezpečovat a vypínat některé systémy zevnitř. Stroj opustí asi za 45 minut.

14:50 Spojař Charlie Hobaugh sdělil veliteli Hamovi, že na přistání (které řídil) může být hrdý a uvítal posádku doma po úspěšné misi.

14:48 Raketoplán Atlantis právě bezpečně přistál v Kennedyho kosmickém středisku.

14:46 Řízení raketoplánu přebírají od počítače velitel a pilot. Až do tohoto bodu řídila let automatika.

14:41 Raketoplán byl spatřen z místa přistání, na NASA TV už můžeme sledovat jeho záběry.

14:40 Rychlost 2,5 km/s, výška 43 km, 8 minut do přistání.

14:38 Spojení obnoveno, velitel raketoplánu Ken Ham obdržel další instrukce k přistání.

14:35

11.jpg
Atlantis přelétá střední Ameriku, blíží se krátká ztráta spojení, při průletu atmosférou běžná. Rychlost stroje je asi 6000 m/s. Na obrázku můžete vidět trajektorii letounu při jeho příletu k Floridě.

14:30 Raketoplán je ještě stále obalen žhavou plazmou, vznikající jeho třením o atmosféru ve vysoké rychlosti. V době největšího namáhání dosahuje teplota na povrchu letounu až 1600 °C. Atlantis se nyní pohybuje rychlostí 6800 m/s a bod největšího tepelného namáhání se rychle blíží.

14:29 Počasí na Floridě je stále nádherné. Atlantis přistane na dráze 33, což znamená že se k Shuttle Landing Facility přiblíží z jihovýchodu.

14:27 Před chvílí provedl Atlantis první z 80stupňových zatáček, které dají jeho příletové trajektorii tvar písmene S. Při těchto manévrech raketoplán pozbyde velké množství kinetické energie.

14:24 Atlantis se pohybuje nad Tichým oceánem vstříc Floridě. Letí rychlostí Mach 24 ve výšce 77 kilometrů.

14:21

mcc.jpg
Řídící středisko v Houstonu napjatě sleduje sestup raketoplánu. Směnu v kontrolním centru vede letový ředitel Tony Ceccaci, křeslo spojaře obsadil astronaut Charles Hobaugh, veterán tří misí raketoplánů.

14:16 Atlantis právě vstoupil do zemské atmosféry ve výšce asi 120 km nad jižním Tichým oceánem. Míří k Floridě, kam by měl dorazit za půl hodiny.

14:07 Posádka se nyní připravuje na spuštění dvou ze tří hydraulických čerpadel, jedno z nich bylo spuštěno už před brzdícím manévrem. Jakmile se raketoplán dostane do dostatečně hustých vrstev atmosféry, dojde k deaktivaci trysek a Atlantis přistane jako bezmotorový kluzák, řízený pomocí elevonů a výškového kormidla. Tyto komponenty (+ vysunutí podvozku) jsou řízeny hydraulicky.

13:58 Posádka raketoplánu, který nyní po brzdícím manévru "padá" do zemské atmosféry, pracuje na přípravách letounu ke vstupu do atmosféry a přístávacímu manévru. Atlantis musí být pro vstup do zemské atmosféry ve správné pozici, také je potřeba uvést do provozu hydraulická čerpadla, která řídí elevony a výškové kormidlo a vypustit zbytky paliva z nádrží předního svazku manévrovacích motorků.

13:44 Brzdící manévr úspěšně dokončen, motory hořely přesně 3 minuty a 5 sekund a rychlost raketoplánu byla snížena o asi 105 m/s. To je dost na to, aby za zhruba půl hodiny vstoupil do atmosféry.

13:41 Atlantis právě zapálil proti směru letu dva motory OMS, tento zážeh sníží rychlost raketoplánu a umožní mu sestup zpět na Zemi.

13:36

ksc.jpg
Přiložený obrázek ukazuje aktuální stav počasí na Floridě, podmínky jsou velmi dobré i podle slov astronauta Lee Archambaulta, který létá okolo přistávací dráhy v letounu STA a sleduje počasí. Raketoplán, který včera prošel inspekcí řídících systémů, je v dobrém technickém stavu a připraven k přistávacímu manévru.

13:30 Vítáme vás u online přenosu dnešního návratu raketoplánu Atlantis z mise k Mezinárodní kosmické stanici. Vše jde dobře, i když předpověď počasí nebyla zrovna příznivá, vše se nakonec vyvinulo dobře a posádka raketoplánu dostala před chvílí povolení provést brzdící manévr.

Zdroje a doporučené odkazy:

Zdroj multimédií:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »