Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-132
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Atlantis STS-132

Atlantis přistává
Atlantis přistává
Raketoplán Atlantis zakončil svou poslední misi přistáním v Kennedyho kosmickém středisku dne 26. května ve 14:48 našeho času. Brzdící manévr kosmický letoun provedl ve 13:41, přenos zde běžel od 13:30.

14:58 Atlantis právě ukončil svou poslední misi. Před námi jsou poslední dvě mise raketoplánů, plánované na září (Discovery STS-133) a listopad (Endeavour STS-134). Stále ještě nebylo vyloučeno přidání jedné mise, která by se uskutečnila počátkem roku 2011 a absolvoval by ji právě Atlantis, který nyní neukončuje aktivní službu ale bude v pohotovosti jako záchranný letoun v případě problémů při dvou zbývajících misích. To je od nás prozatím vše, děkujeme za pozornost.

14:55

Atlantis přistává
Atlantis přistává
K raketoplánu míří technici, kteří jej zabezpečí a přesvědčí se, že z letounu neuniká žádná toxická látka. Posádka bude stroj zabezpečovat a vypínat některé systémy zevnitř. Stroj opustí asi za 45 minut.

14:50 Spojař Charlie Hobaugh sdělil veliteli Hamovi, že na přistání (které řídil) může být hrdý a uvítal posádku doma po úspěšné misi.

14:48 Raketoplán Atlantis právě bezpečně přistál v Kennedyho kosmickém středisku.

14:46 Řízení raketoplánu přebírají od počítače velitel a pilot. Až do tohoto bodu řídila let automatika.

14:41 Raketoplán byl spatřen z místa přistání, na NASA TV už můžeme sledovat jeho záběry.

14:40 Rychlost 2,5 km/s, výška 43 km, 8 minut do přistání.

14:38 Spojení obnoveno, velitel raketoplánu Ken Ham obdržel další instrukce k přistání.

14:35

11.jpg
Atlantis přelétá střední Ameriku, blíží se krátká ztráta spojení, při průletu atmosférou běžná. Rychlost stroje je asi 6000 m/s. Na obrázku můžete vidět trajektorii letounu při jeho příletu k Floridě.

14:30 Raketoplán je ještě stále obalen žhavou plazmou, vznikající jeho třením o atmosféru ve vysoké rychlosti. V době největšího namáhání dosahuje teplota na povrchu letounu až 1600 °C. Atlantis se nyní pohybuje rychlostí 6800 m/s a bod největšího tepelného namáhání se rychle blíží.

14:29 Počasí na Floridě je stále nádherné. Atlantis přistane na dráze 33, což znamená že se k Shuttle Landing Facility přiblíží z jihovýchodu.

14:27 Před chvílí provedl Atlantis první z 80stupňových zatáček, které dají jeho příletové trajektorii tvar písmene S. Při těchto manévrech raketoplán pozbyde velké množství kinetické energie.

14:24 Atlantis se pohybuje nad Tichým oceánem vstříc Floridě. Letí rychlostí Mach 24 ve výšce 77 kilometrů.

14:21

mcc.jpg
Řídící středisko v Houstonu napjatě sleduje sestup raketoplánu. Směnu v kontrolním centru vede letový ředitel Tony Ceccaci, křeslo spojaře obsadil astronaut Charles Hobaugh, veterán tří misí raketoplánů.

14:16 Atlantis právě vstoupil do zemské atmosféry ve výšce asi 120 km nad jižním Tichým oceánem. Míří k Floridě, kam by měl dorazit za půl hodiny.

14:07 Posádka se nyní připravuje na spuštění dvou ze tří hydraulických čerpadel, jedno z nich bylo spuštěno už před brzdícím manévrem. Jakmile se raketoplán dostane do dostatečně hustých vrstev atmosféry, dojde k deaktivaci trysek a Atlantis přistane jako bezmotorový kluzák, řízený pomocí elevonů a výškového kormidla. Tyto komponenty (+ vysunutí podvozku) jsou řízeny hydraulicky.

13:58 Posádka raketoplánu, který nyní po brzdícím manévru "padá" do zemské atmosféry, pracuje na přípravách letounu ke vstupu do atmosféry a přístávacímu manévru. Atlantis musí být pro vstup do zemské atmosféry ve správné pozici, také je potřeba uvést do provozu hydraulická čerpadla, která řídí elevony a výškové kormidlo a vypustit zbytky paliva z nádrží předního svazku manévrovacích motorků.

13:44 Brzdící manévr úspěšně dokončen, motory hořely přesně 3 minuty a 5 sekund a rychlost raketoplánu byla snížena o asi 105 m/s. To je dost na to, aby za zhruba půl hodiny vstoupil do atmosféry.

13:41 Atlantis právě zapálil proti směru letu dva motory OMS, tento zážeh sníží rychlost raketoplánu a umožní mu sestup zpět na Zemi.

13:36

ksc.jpg
Přiložený obrázek ukazuje aktuální stav počasí na Floridě, podmínky jsou velmi dobré i podle slov astronauta Lee Archambaulta, který létá okolo přistávací dráhy v letounu STA a sleduje počasí. Raketoplán, který včera prošel inspekcí řídících systémů, je v dobrém technickém stavu a připraven k přistávacímu manévru.

13:30 Vítáme vás u online přenosu dnešního návratu raketoplánu Atlantis z mise k Mezinárodní kosmické stanici. Vše jde dobře, i když předpověď počasí nebyla zrovna příznivá, vše se nakonec vyvinulo dobře a posádka raketoplánu dostala před chvílí povolení provést brzdící manévr.

Zdroje a doporučené odkazy:

Zdroj multimédií:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »