Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-130
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Endeavour STS-130

titul.jpg
Raketoplán Endeavour ukončil svoji misi STS-130 přistáním v Kennedyho kosmickém středisku 22. února ve 4:20 SEČ. Přenos zde začal ve 3:10.

Čtěte také: Info o misi, Zpravodajství z mise

4:35

chan2large.jpg
Raketoplán stojí na přistávací dráze a dorazili k němu technici a lékaři. Pozornějším divákům možná neuniklo, že z vrchní části stroje šlehají plamínky. Nejde ale o nic nebezpečného ani neobvyklého, toto se děje při každém přistání, jde o činnost odvětrávacího systému stroje. Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost.

4:30 "Je dobré být doma. Bylo to pořádné dobrodružství." prohlásil po přistání velitel Zamka. Endeavour při misi STS-130 celkem 217krát obletěl Zemi a urazil více než 9 milionů km.

4:22 Raketoplán před malou chvílí bezpečně přistál na Floridě. "Houstone, Endeavour. Právě jsme zastavili." ohlásil přistání velitel George Zamka. Spojař Rick Sturckow z řídícího střediska uvítal posádku doma a pogratuloval k vynikající misi.

4:19 Na záběrech TV NASA je už nyní patrný raketoplán, blížící se k přistávací dráze 15.

4:12 Raketoplán se blíží k přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska a přechází na navigaci pomocí GPS. Velitel George Zamka zanedlouho převezme ruční řízení aby zarovnal letoun s přistávací dráhou.

4:02 Síť satelitů TDRS na oběžné dráze, která zajišťuje sledování a spojení s raketoplánem po celou dobu jeho mise umožňuje i komunikaci v době, kdy je letoun při návratu obalen žhavou plazmou. K výpadkům spojení sice dochází ale nejsou tak markantní jako je tomu např. u lodí Sojuz.

3:59

prvni.jpg
Během průletu atmosférou raketoplán provede několik ostrých zatáček do stran, čímž jeho trajektorie dostane vzhled písmena S a letoun přichází o kinetickou energii. První zatáčka byla provedena ve 3:53 doleva. Na obrázku je vidět příletová dráha raketoplánu na Floridu.

3:54 Z raketoplánu se nyní stává klasický kluzák. Jak prolétá atmosférou a dostává se do čím dál hustšího prostředí, jeho trysky jsou deaktivovány a úlohu řízení přebírají elevony a směrové kormidlo, řízené hydraulickými jednotkami. Rychlost letoun snižuje třením jeho tepelného štítu z uhlíkových destiček o zemskou atmosféru.

3:50 Endeavour právě vstoupil do zemské atmosféry ve výšce asi 122 km nad Tichým oceánem. Letí rychlostí 25krát větší než zvuk.

3:39 V seznamu procedur příprav k přistání pro posádku raketoplánu najdeme i zvýšený příjem tekutin a pojídání solných tablet. Je to proto, že při pobytu ve stavu beztíže se tělo části tekutin zbaví a protože sůl pomáhá udržet tekutiny v těle, tato procedura umožní astronautům lépe se readaptovat na zemskou gravitaci. Posádka raketoplánu nyní sedí upoutána v křeslech a na sobě má oranžové skafandry, jako při startu. Za chvíli si již astronauté budou vychutnávat pohled na žhavou plazmu za okny.

3:31 Posádka raketoplánu jej nyní manévruje do správné pozice pro vstup do atmosféry, který nastane za necelých 20 minut. Endeavour nyní také provádí vypuštění zbylého paliva z předního bloku manévrovacích motorů a jeho posádka spouští hydraulické řídící jednotky.

3:28

kolona.jpg
Na obrázku můžeme vidět pohled na kolonu vozidel, která míří k přistávací dráze Kennedyho kosmického střediska, aby jejich posádky pomohly po přistání zajistit raketoplán a postaraly se o jeho posádku.

3:17 Motory vypnuty, manévr proběhl bez problémů. Zážeh trval celkem 2 minuty a 34 vteřin. Endeavour je na cestě domů. Do atmosféry vstoupí asi ve 3:49.

3:14 Motory hoří, letoun zažehnul dva motory OMS na zadní části stroje proti směru letu, což by mělo Endeavour zpomalit o asi 322 km/h.

3:10 Vítejte u dnešního přenosu přistání raketoplánu Endeavour. Počasí na Floridě se kupodivu umoudřilo a raketoplán dostal povolení přistát tam při první příležitosti ve 4:20 SEČ. Za několik málo minut Endeavour zažehne motory proti směru letu a sníží tím rychlost, což mu umožní vstoupit do atmosféry.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »