Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu setkání lodi Cygnus Orb-1 s ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu setkání lodi Cygnus Orb-1 s ISS

Demonstrační exemplář Cygnusu se blíží k ISS v září 2013 Autor: NASA
Demonstrační exemplář Cygnusu se blíží k ISS v září 2013
Autor: NASA
První operační loď Cygnus americké firmy Orbital Sciences Corp., zahajující plnění dvoumiliardového vládního kontraktu, byla čím dál blíže k Mezinárodní kosmické stanici, jejíž robotická paže 4,5tunové plavidlo odchytila krátce po poledni našeho času v neděli 12. ledna 2014. Složité a nebezpečné nebeské manévry se beze zbytku zdařily! Přenos začal zde v 11 hodin.

Cygnus je pevnou součástí stanice na 42 dnů počínaje 14:05 SEČ.

12:20 Tímto ukončujeme náš přenos, děkujeme za pozornost a přejeme dobrou chuť u nedělního oběda! Zájemci mohou dále sledovat TV NASA, kde ve 13 hodin vypukne přenos instalace lodi na stykovací uzel stanice. Nashledanou!

12:14 Ovládání robotické paže nyní převezme Houston a okolo 13:40, možná dříve, by měli letoví kontroloři připojit loď na spodní port modulu Harmony. Zde Cygnus zůstane do poloviny února, kdy uvolní místo další soukromé lodi, Dragonu (start 22. 2.).

Loď Cygnus v držení staniční robotické paže na pozadí osvětleného srpku Země Autor: TV NASA
Loď Cygnus v držení staniční robotické paže na pozadí osvětleného srpku Země
Autor: TV NASA
12:11 Mike Hopkins z paluby stanice, který se setkává při své misi již s druhou lodí Orbital Sciences, gratuluje firmě z oběžné dráhy.

12:09 Aplaus se ozývá z řídícího střediska mise Orb-1 v ředitelství Orbital Sciences poblíž Washingtonu DC.

12:08 Záchyt! Staniční robotická paže drží loď Cygnus!

12:04 Během zachycení lodi zřejmě bohužel nebudeme mít na TV NASA živý videopřenos ze stanice, musíme si vystačit s grafickými animacemi.

12:03 Posádka stanice vysílá lodi příkazy k deaktivaci jejích trysek, aby nedošlo k mimovolnému manévru a kolizi s robotickou paží.

12:01 Všechno jde dle plánu, loď by měla být uchopena robotickým jeřábem stanice v příštích minutách nad Indickým oceánem.

11:59 Kojči Wakata hlásí připravenost posádky stanice na zachycení Cygnusu, Houston zatím nic nenamítá.

11:55 Máme zde první dnešní závadu, nicméně žádnou katastrofu: Kojči Wakata hlásí mírné neshody mezi dvěmi sledovacími monitory stanice. Řídící středisko nenařizuje žádné opatření.

11:53 Labutí loď je 20 metrů od stanice a blíží se rychlostí 37 cm/s, kvůli bezpečnosti stále pomaleji. Dle počítačové animace se loď jeví přesně v plánované dráze.

Cygnus se blíží ke stanici Autor: TV NASA
Cygnus se blíží ke stanici
Autor: TV NASA
11:51 Z malé tečky kdesi daleko se stává reálná válcovitá loď se solárními panely.

11:48 Nečekaně rychle loď obnovila přílet ke stanici (vše je v naprostém pořádku) do bodu deset metrů od ní, kde bude na řadě robotická paže stanice.

11:45 Cygnus vlétá do další plánované kontrolní zastávky 30 metrů pod stanicí, kde setrvá 5 až 10 minut. V řídících střediscích NASA a Orbital proběhne hlasování GO/NO-GO pro přílet do pozice k zachycení lodi robotickou paží deset metrů od povrchu stanice.

11:43 Půlhodina do zachycení lodi u stanice.

11:38 Loď je 47 metrů pod stanicí a blíží se rychlostí 65 cm/s.

Sluneční brýle Autor: TV NASA
Sluneční brýle
Autor: TV NASA
11:33 Stanice vletěla do orbitálního úsvitu nad východní Kanadou a astronauti ve staniční pozorovatelně nasazují sluneční brýle.

11:31 85 metrů k cíli.

11:28 Laserové navigační senzory na palubě zásobovací lodi sledují cílovou kosmickou stanici. 108 metrů k cíli.

Stopy po startu lodi Cygnus  Autor: NASA
Stopy po startu lodi Cygnus
Autor: NASA
11:25 Po sérii odkladů, táhnoucích se již z doby předvánoční (a to ani ve startovní den nešlo všechno hladce - únik kapalného kyslíku na startovací rampě, jakési zbloudilé osoby ve startovním perimetru, silný vítr ve větších výškách, mizerný tlak vzduchu nastolující ohrožení infrastruktury kosmodromu při havárii krátce po vzletu), vynesla raketa Antares tuto loď Cygnus na oběžnou dráhu ve čtvrtek 9. ledna krátce po sedmé večer našeho času (krátce po obědě času místního na ostrově Wallops ve Virginii). Samotný start již šel bezvadně a asi deset minut po něm byla loď Cygnus samostatně na orbitě a rozvinula solární panely.
Dalšího dva a půl dne strávila hlavně sériemi zážehů motorků, mající za cíl zvyšovat dráhu lodi a přibližovat ji ke dráze stanice.

11:22 Cygnus je již méně než 200 metrů od stanice, spojař Ricky Arnold upozorňuje posádku stanice na knoflík ABORT, jenž by zastavil přílet lodi, kdyby byla mimo bezpečnou dráhu či rychlost.

11:19 Cygnus, jevící se ze stanice kvůli ještě velké vzdálenosti a orbitální noci jen jako skupinka světýlek, se přibližuje ke stanici do další kontrolní zastávky 30 metrů pod stanicí.

11:15 Cygnus má GO k dalšímu přibližování od kontrolorů v Houstonu.

11:13 Cygnus stále stávkuje asi 250 m od stanice a čeká na povolení k dalšímu přiblížení po zhodnocení všech klíčových parametrů a funkcí systémů na straně lodi i stanice letovými kontrolory v NASA i Orbital.
Hodina do zachycení lodi deset metrů od stanice.

11:10 Na uchopení soukromé lodi s 1461 kg nákladu pomocí 17metrové kanadské robotické paže se těší americký astronaut Mike Hopkins, řídící paži z vyhlídkové kopule na spodní části stanice. Asistuje mu Japonec Kojči Wakata, budoucí velitel stanice.

11:04 Byť se zachycení lodi mírně zpozdilo v rámci aktuálního plánu věcí příštích, vše jde dobře a s náskokem oproti plánu. Cygnus momentálně stojí vůči stanici v kontrolní pozici 250 m daleko.

11:01 Dle posledních zpráv firmy Orbital fungují všechny systémy Cygnusu excelentně a loď během posledních pár hodin provedla kritické manévry, díky nimž se dostává do těsného sousedství 450tunové kosmické stanice. Zachycení Cygnusu její robotickou paží je nyní v plánu ve 12:13 SEČ.

11:00 Vítáme všechny čtenáře u tohoto onlinu a doporučujeme ve vedlejším okně prohlížeče naladit TV NASA (odkaz dole), jejíž přenos událostí začíná souběžně s naším.

Zdroje: (EN)




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »