Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu kosmické lodi Sojuz TMA-21 + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu kosmické lodi Sojuz TMA-21 + video

Raketa Sojuz-FG se zvedá z rampy. Autor: Flickr NASA
Raketa Sojuz-FG se zvedá z rampy.
Autor: Flickr NASA
Na Mezinárodní kosmické stanici nyní pracují pouze tři lidé, očekávající tříčlennou posilu. Ta odstartovala z Bajkonuru v noci na 5. dubna v lodi Sojuz TMA-21. Start se uskutečnil 5. dubna v 0:18 SELČ, náš přenos začal ve 23:30.

Video převzato z kanálu NASA na youtube.com


0:39 Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc.

0:37 Řídící středisko Moskva potvrzuje veliteli lodě Samokuťjajevovi, že vše probíhá výborně.

0:34 Loď Sojuz TMA-21 se nyní nachází na oběžné dráze ve výšce 230x190 kilometrů. Tuto dráhu bude Sojuz postupně zvyšovat zážehy motorů, až se za klasické dva dny dostane ke stanici ISS. S tou se má spojit ve čtvrtek 7. dubna v 1:18 SELČ.

0:27

Záběr z vnitřku lodi. Autor: TV NASA
Záběr z vnitřku lodi.
Autor: TV NASA
Třetí stupeň byl vypnut a loď Sojuz se od něj odpojila, nyní ji čeká rozvinutí solárních panelů a komunikačních antén. Řízení letu přebírá řídící středisko Moskva.

0:25 Rychlost 6 km/s. Vše pokračuje perfektně.

0:23 Druhý stupeň rakety byl nyní odpojen zážehem třetího stupně. Výška je 170 km.

0:21 Záchranná věž a aerodynamický kryt lodi Sojuz byly odhozeny. Vše jde podle plánu.

0:20 Raketa právě odhodila čtyři postranní motory, tvořící první stupeň, v hoření pokračuje stupeň druhý se čtyřmi hlavními tryskami a čtyřmi tryskami pomocnými, schopnými vychýlení a řízení náklonu rakety. Rychlost nosiče je právě 1,5 km/s.

0:18

Start!. Autor: TV NASA
Start!.
Autor: TV NASA
Odklopení druhého zásobovacího ramene, zážeh motorů prvního a druhého stupně rakety a START! Alexandr Samokuťjajev, Andrej Borisenko a Ron Garan se vydávají na ISS!

0:17 Raketa přepnuta na vlastní zdroje energie. První ze dvou zásobovacích ramen startovací rampy je odklopeno. Vše probíhá hladce.

0:15 Začíná tlakování všech nádrží dusíkem, start se blíží, zbývají tři minuty.

0:13 Systémy nosné rakety přepnuty na řízení počítači rakety, současně došlo k aktivaci řídících panelů velitele lodi. Posádka zavírá hledí přilb.

0:12 Automatický program pro provedení posledních předstartovních operací a úkonů byl právě aktivován. Žádné potíže nejsou hlášeny.
Velitel Samokuťjajev komentuje malého plyšového psa, který mu visí nad hlavou. Jde prý o dárek od jeho dcery.

0:08 Posádka Sojuzu aktivuje palubní záznamová zařízení.

0:06 Probíhá aktivace motorů vlastní lodi Sojuz na vrcholku nosné rakety.

0:01 Tříčlenná posádka Expedice 27 na palubě ISS, očekávající posily, měla oficiální večerku ve 23:30, astronauté ale plánovali zůstat vzhůru o něco déle, aby mohli sledovat dnešní start.

23:53 Od rakety se stahují dvě servisní věže, které sloužily technikům v uplynulých dvou dnech k přístupu k prakticky celému nosiči na startovací rampě.

23:50 Dnešní start se měl vlastně uskutečnit již 30. března ale musel být odložen kvůli elektrické poruše, která byla objevena na komunikačním systému Kvant lodi Sojuz. Ten byl následně celý vyměněn, aby nebylo ztraceno ještě více času.

23:48 Právě byla aktivována záchranná věž rakety Sojuz-FG. Pokud dnes dojde k situaci ohrožení posádky (např. havárie nosné rakety) budou zažehnuty trysky věže a ta dopraví kabinu s posádkou do bezpečné vzdálenosti od rakety. Doufejme, že k použití věže dnes nedojde.

23:44 TV NASA využívá času, zbývajícího do startu, a reprízuje sestřih aktivit posádky před nástupem do lodi. Ten se uskutečnil asi dvě a půl hodiny před startem.

23:43 Při dnešním startu bude použita klasická raketa Sojuz ve verzi -FG. Ruské nosiče Sojuz už mají za sebou více než 1500 úspěšných startů, ať už s posádkou nebo bez. Raketa Sojuz sestává ze tří stupňů, přičemž první je tvořen čtyřmi pomocnými motory, seskupenými okolo stupně druhého (oba stupně se zažehují současně asi 10 vteřin před startem). Dosažení oběžné dráhy raketě trvá necelých 9 minut. Jako palivo používají všechny motory rakety petrolej (kerosin) a tekutý kyslík. Raketa je vysoká necelých 50 metrů, prázdná váží asi 305 tun. První start rakety Sojuz se uskutečnil roku 1963, první start s pilotovanou lodí o čtyři roky později. Startovat se dnes bude ze stejné rampy, kterou využil roku 1961 Jurij Gagarin.

23:38 Posádka provádí v kabině prověrky těsnosti svých skafandrů Sokol, zaberou asi 25 minut.

23:36

Aktuální obrázek z Bajkonuru. Autor: TV NASA
Aktuální obrázek z Bajkonuru.
Autor: TV NASA
Počasí na Bajkonuru je dnes dobré a příznivé podmínky jsou očekávány i v čase startu. Teplota na Bajkonuru se pohybuje okolo bodu mrazu.

23:33 Posádka je již usazena v kabině lodi a očekává start. V prostředním křesle lodi dnes zasedl její velitel Alexandr Samokuťjajev (Rusko), po jeho levici kopilot Sojuzu a budoucí velitel stanice ISS (Expedice 28) Andrej Borisenko (Rusko) a po pravé ruce má Samokuťjajev amerického astronauta Ronalda Garana.

23:30 Vítáme všechny čtenáře, kteří se dnes rozhodli jít později spát a sledovat start nového dlouhodobého osazenstva kosmické stanice ISS z Bajkonuru.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »