Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu kosmické lodi Sojuz TMA-21 + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu kosmické lodi Sojuz TMA-21 + video

Raketa Sojuz-FG se zvedá z rampy. Autor: Flickr NASA
Raketa Sojuz-FG se zvedá z rampy.
Autor: Flickr NASA
Na Mezinárodní kosmické stanici nyní pracují pouze tři lidé, očekávající tříčlennou posilu. Ta odstartovala z Bajkonuru v noci na 5. dubna v lodi Sojuz TMA-21. Start se uskutečnil 5. dubna v 0:18 SELČ, náš přenos začal ve 23:30.

Video převzato z kanálu NASA na youtube.com


0:39 Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc.

0:37 Řídící středisko Moskva potvrzuje veliteli lodě Samokuťjajevovi, že vše probíhá výborně.

0:34 Loď Sojuz TMA-21 se nyní nachází na oběžné dráze ve výšce 230x190 kilometrů. Tuto dráhu bude Sojuz postupně zvyšovat zážehy motorů, až se za klasické dva dny dostane ke stanici ISS. S tou se má spojit ve čtvrtek 7. dubna v 1:18 SELČ.

0:27

Záběr z vnitřku lodi. Autor: TV NASA
Záběr z vnitřku lodi.
Autor: TV NASA
Třetí stupeň byl vypnut a loď Sojuz se od něj odpojila, nyní ji čeká rozvinutí solárních panelů a komunikačních antén. Řízení letu přebírá řídící středisko Moskva.

0:25 Rychlost 6 km/s. Vše pokračuje perfektně.

0:23 Druhý stupeň rakety byl nyní odpojen zážehem třetího stupně. Výška je 170 km.

0:21 Záchranná věž a aerodynamický kryt lodi Sojuz byly odhozeny. Vše jde podle plánu.

0:20 Raketa právě odhodila čtyři postranní motory, tvořící první stupeň, v hoření pokračuje stupeň druhý se čtyřmi hlavními tryskami a čtyřmi tryskami pomocnými, schopnými vychýlení a řízení náklonu rakety. Rychlost nosiče je právě 1,5 km/s.

0:18

Start!. Autor: TV NASA
Start!.
Autor: TV NASA
Odklopení druhého zásobovacího ramene, zážeh motorů prvního a druhého stupně rakety a START! Alexandr Samokuťjajev, Andrej Borisenko a Ron Garan se vydávají na ISS!

0:17 Raketa přepnuta na vlastní zdroje energie. První ze dvou zásobovacích ramen startovací rampy je odklopeno. Vše probíhá hladce.

0:15 Začíná tlakování všech nádrží dusíkem, start se blíží, zbývají tři minuty.

0:13 Systémy nosné rakety přepnuty na řízení počítači rakety, současně došlo k aktivaci řídících panelů velitele lodi. Posádka zavírá hledí přilb.

0:12 Automatický program pro provedení posledních předstartovních operací a úkonů byl právě aktivován. Žádné potíže nejsou hlášeny.
Velitel Samokuťjajev komentuje malého plyšového psa, který mu visí nad hlavou. Jde prý o dárek od jeho dcery.

0:08 Posádka Sojuzu aktivuje palubní záznamová zařízení.

0:06 Probíhá aktivace motorů vlastní lodi Sojuz na vrcholku nosné rakety.

0:01 Tříčlenná posádka Expedice 27 na palubě ISS, očekávající posily, měla oficiální večerku ve 23:30, astronauté ale plánovali zůstat vzhůru o něco déle, aby mohli sledovat dnešní start.

23:53 Od rakety se stahují dvě servisní věže, které sloužily technikům v uplynulých dvou dnech k přístupu k prakticky celému nosiči na startovací rampě.

23:50 Dnešní start se měl vlastně uskutečnit již 30. března ale musel být odložen kvůli elektrické poruše, která byla objevena na komunikačním systému Kvant lodi Sojuz. Ten byl následně celý vyměněn, aby nebylo ztraceno ještě více času.

23:48 Právě byla aktivována záchranná věž rakety Sojuz-FG. Pokud dnes dojde k situaci ohrožení posádky (např. havárie nosné rakety) budou zažehnuty trysky věže a ta dopraví kabinu s posádkou do bezpečné vzdálenosti od rakety. Doufejme, že k použití věže dnes nedojde.

23:44 TV NASA využívá času, zbývajícího do startu, a reprízuje sestřih aktivit posádky před nástupem do lodi. Ten se uskutečnil asi dvě a půl hodiny před startem.

23:43 Při dnešním startu bude použita klasická raketa Sojuz ve verzi -FG. Ruské nosiče Sojuz už mají za sebou více než 1500 úspěšných startů, ať už s posádkou nebo bez. Raketa Sojuz sestává ze tří stupňů, přičemž první je tvořen čtyřmi pomocnými motory, seskupenými okolo stupně druhého (oba stupně se zažehují současně asi 10 vteřin před startem). Dosažení oběžné dráhy raketě trvá necelých 9 minut. Jako palivo používají všechny motory rakety petrolej (kerosin) a tekutý kyslík. Raketa je vysoká necelých 50 metrů, prázdná váží asi 305 tun. První start rakety Sojuz se uskutečnil roku 1963, první start s pilotovanou lodí o čtyři roky později. Startovat se dnes bude ze stejné rampy, kterou využil roku 1961 Jurij Gagarin.

23:38 Posádka provádí v kabině prověrky těsnosti svých skafandrů Sokol, zaberou asi 25 minut.

23:36

Aktuální obrázek z Bajkonuru. Autor: TV NASA
Aktuální obrázek z Bajkonuru.
Autor: TV NASA
Počasí na Bajkonuru je dnes dobré a příznivé podmínky jsou očekávány i v čase startu. Teplota na Bajkonuru se pohybuje okolo bodu mrazu.

23:33 Posádka je již usazena v kabině lodi a očekává start. V prostředním křesle lodi dnes zasedl její velitel Alexandr Samokuťjajev (Rusko), po jeho levici kopilot Sojuzu a budoucí velitel stanice ISS (Expedice 28) Andrej Borisenko (Rusko) a po pravé ruce má Samokuťjajev amerického astronauta Ronalda Garana.

23:30 Vítáme všechny čtenáře, kteří se dnes rozhodli jít později spát a sledovat start nového dlouhodobého osazenstva kosmické stanice ISS z Bajkonuru.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »