Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu kosmické lodi Sojuz TMA-21 + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu kosmické lodi Sojuz TMA-21 + video

Raketa Sojuz-FG se zvedá z rampy. Autor: Flickr NASA
Raketa Sojuz-FG se zvedá z rampy.
Autor: Flickr NASA
Na Mezinárodní kosmické stanici nyní pracují pouze tři lidé, očekávající tříčlennou posilu. Ta odstartovala z Bajkonuru v noci na 5. dubna v lodi Sojuz TMA-21. Start se uskutečnil 5. dubna v 0:18 SELČ, náš přenos začal ve 23:30.

Video převzato z kanálu NASA na youtube.com


0:39 Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc.

0:37 Řídící středisko Moskva potvrzuje veliteli lodě Samokuťjajevovi, že vše probíhá výborně.

0:34 Loď Sojuz TMA-21 se nyní nachází na oběžné dráze ve výšce 230x190 kilometrů. Tuto dráhu bude Sojuz postupně zvyšovat zážehy motorů, až se za klasické dva dny dostane ke stanici ISS. S tou se má spojit ve čtvrtek 7. dubna v 1:18 SELČ.

0:27

Záběr z vnitřku lodi. Autor: TV NASA
Záběr z vnitřku lodi.
Autor: TV NASA
Třetí stupeň byl vypnut a loď Sojuz se od něj odpojila, nyní ji čeká rozvinutí solárních panelů a komunikačních antén. Řízení letu přebírá řídící středisko Moskva.

0:25 Rychlost 6 km/s. Vše pokračuje perfektně.

0:23 Druhý stupeň rakety byl nyní odpojen zážehem třetího stupně. Výška je 170 km.

0:21 Záchranná věž a aerodynamický kryt lodi Sojuz byly odhozeny. Vše jde podle plánu.

0:20 Raketa právě odhodila čtyři postranní motory, tvořící první stupeň, v hoření pokračuje stupeň druhý se čtyřmi hlavními tryskami a čtyřmi tryskami pomocnými, schopnými vychýlení a řízení náklonu rakety. Rychlost nosiče je právě 1,5 km/s.

0:18

Start!. Autor: TV NASA
Start!.
Autor: TV NASA
Odklopení druhého zásobovacího ramene, zážeh motorů prvního a druhého stupně rakety a START! Alexandr Samokuťjajev, Andrej Borisenko a Ron Garan se vydávají na ISS!

0:17 Raketa přepnuta na vlastní zdroje energie. První ze dvou zásobovacích ramen startovací rampy je odklopeno. Vše probíhá hladce.

0:15 Začíná tlakování všech nádrží dusíkem, start se blíží, zbývají tři minuty.

0:13 Systémy nosné rakety přepnuty na řízení počítači rakety, současně došlo k aktivaci řídících panelů velitele lodi. Posádka zavírá hledí přilb.

0:12 Automatický program pro provedení posledních předstartovních operací a úkonů byl právě aktivován. Žádné potíže nejsou hlášeny.
Velitel Samokuťjajev komentuje malého plyšového psa, který mu visí nad hlavou. Jde prý o dárek od jeho dcery.

0:08 Posádka Sojuzu aktivuje palubní záznamová zařízení.

0:06 Probíhá aktivace motorů vlastní lodi Sojuz na vrcholku nosné rakety.

0:01 Tříčlenná posádka Expedice 27 na palubě ISS, očekávající posily, měla oficiální večerku ve 23:30, astronauté ale plánovali zůstat vzhůru o něco déle, aby mohli sledovat dnešní start.

23:53 Od rakety se stahují dvě servisní věže, které sloužily technikům v uplynulých dvou dnech k přístupu k prakticky celému nosiči na startovací rampě.

23:50 Dnešní start se měl vlastně uskutečnit již 30. března ale musel být odložen kvůli elektrické poruše, která byla objevena na komunikačním systému Kvant lodi Sojuz. Ten byl následně celý vyměněn, aby nebylo ztraceno ještě více času.

23:48 Právě byla aktivována záchranná věž rakety Sojuz-FG. Pokud dnes dojde k situaci ohrožení posádky (např. havárie nosné rakety) budou zažehnuty trysky věže a ta dopraví kabinu s posádkou do bezpečné vzdálenosti od rakety. Doufejme, že k použití věže dnes nedojde.

23:44 TV NASA využívá času, zbývajícího do startu, a reprízuje sestřih aktivit posádky před nástupem do lodi. Ten se uskutečnil asi dvě a půl hodiny před startem.

23:43 Při dnešním startu bude použita klasická raketa Sojuz ve verzi -FG. Ruské nosiče Sojuz už mají za sebou více než 1500 úspěšných startů, ať už s posádkou nebo bez. Raketa Sojuz sestává ze tří stupňů, přičemž první je tvořen čtyřmi pomocnými motory, seskupenými okolo stupně druhého (oba stupně se zažehují současně asi 10 vteřin před startem). Dosažení oběžné dráhy raketě trvá necelých 9 minut. Jako palivo používají všechny motory rakety petrolej (kerosin) a tekutý kyslík. Raketa je vysoká necelých 50 metrů, prázdná váží asi 305 tun. První start rakety Sojuz se uskutečnil roku 1963, první start s pilotovanou lodí o čtyři roky později. Startovat se dnes bude ze stejné rampy, kterou využil roku 1961 Jurij Gagarin.

23:38 Posádka provádí v kabině prověrky těsnosti svých skafandrů Sokol, zaberou asi 25 minut.

23:36

Aktuální obrázek z Bajkonuru. Autor: TV NASA
Aktuální obrázek z Bajkonuru.
Autor: TV NASA
Počasí na Bajkonuru je dnes dobré a příznivé podmínky jsou očekávány i v čase startu. Teplota na Bajkonuru se pohybuje okolo bodu mrazu.

23:33 Posádka je již usazena v kabině lodi a očekává start. V prostředním křesle lodi dnes zasedl její velitel Alexandr Samokuťjajev (Rusko), po jeho levici kopilot Sojuzu a budoucí velitel stanice ISS (Expedice 28) Andrej Borisenko (Rusko) a po pravé ruce má Samokuťjajev amerického astronauta Ronalda Garana.

23:30 Vítáme všechny čtenáře, kteří se dnes rozhodli jít později spát a sledovat start nového dlouhodobého osazenstva kosmické stanice ISS z Bajkonuru.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »