Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu lodi Cygnus
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu lodi Cygnus

Start rakety Antares z jedné z okolních pláží Autor: Orbital Sciences Corp.
Start rakety Antares z jedné z okolních pláží
Autor: Orbital Sciences Corp.
Bylo tomu přesně 42 let, 7 měsíců a 13 dnů, co modul Antares dopravil astronauty Alana Sheparda a Edgara Mitchella na vysočinu Fra Mauro na povrchu Měsíce, 18. září 2013 nesla jméno nejjasnější hvězdy souhvězdí Štír nová raketa soukromého sektoru, která zahájila premiérovou misi nové lodi ke stanici ISS. Start proběhl v 16:58 našeho času, přenos zde začal v 16:00.

Update z tiskovky po startu: Dnešní vzlet a celková práce rakety Antares se jevila velmi hladce, start proběhl bez výraznějších anomálií. První stupeň se vypnul o malinko výše oproti plánu, což ale dle Orbital není vůbec na škodu, kamery na palubě Antaresu v pozdějších fázích startu již nepracovaly, což ale opět nebylo nic moc vážného (jen škoda pro diváky). Oproti dubnovým problémům byla dnes dosažena dokonce trošku vyšší oběžná dráha oproti plánu: apogeum 298 a perigeum 257 km vysoko, takže není problém se ke stanici dostat díky krátkým zážehům, které Cygnus provede v následujících třech dnech.

Po cestě ke stanici čekají Cygnus tři důležité demonstrace: zkouša zjištění vlastní polohy pomocí satelitů GPS, let s deaktivovanými motory (tzv. "free drift") a schopnost abortu (okamžité nouzové zastavení příletu k cíli, příp. couvnutí), demonstrace začnou zítra, tj. ve čtvrtek 19. září.

Loď Cygnus je v perfektním technickém stavu, solární panely dodávají předepsané množství proudu a pohonný systém je též plně funkční, ve spojení se Zemí Orbital také neshledává zádrhely. Finální přílet ke stanici zahájí Cygnus v neděli 22. září ráno našeho času.

Loď pokřtěná G. David Low (dle bývalého astronauta NASA, co létal na raketoplánech ale posléze přešel do služeb Orbital, před pěti lety podlehl rakovině; jeho rodina dnes byla čestnými hosty startu) dnes vynesla na orbit přes 700 kg nákladu, což je rekord pro plavidlo soukromého sektoru. A Orbital vzkazuje: tohle je teprve začátek. Další Cygnus, jehož start je stanoven mezi 8. a 21. prosincem, má vzlétnout se 1300 kg nákladu pro ISS.


Záznam startu premiérové lodi Cygnus (záznam NASA):


17:27 Náš přenos končí, děkujeme za pozornost!

17:25 Dle kamerových záběrů raketa při startu nezaložila žádný požár v okolí rampy. Navíc máme další dobrou zprávu: Cygnus je v perfektním stavu s aktivovaným pohonným systémem a vyklopenými solárními panely! Vše tedy dopadlo dobře, na orbitě máme zdravou loď!

17:20 Zachycení lodi robotickou paží ISS pod zkušeným řízením italského astronauta Lucy Parmitana je v plánu v neděli ve 13:25 SELČ.

17:16 Stále očekáváme potvrzení rozevření solárních panelů. Může to však chvíli trvat, loď Cygnus je v prvních stádiích aktivace na orbitě a na vyslání signálu "solární panely rozevřeny" si můžeme chvíli počkat.

Animace vyklopení solárních panelů Autor: NASA
Animace vyklopení solárních panelů
Autor: NASA
17:13 Úspěšné rozevření solárních panelů by mělo být za chvíli potvrzeno. Celková poletová prohlídka a aktivace lodi však zabere přinejmenším půl hodiny.

17:10 Vrchní stupeň provádí úhybný manévr, aby byla znemožněna kolize se Cygnusem. Máme za sebou start jako z učebnice!

17:08 Deset minut po startu byla loď Cygnus "vysazena" druhým stupněm Antara na oběžné dráze s výškou apogea 299 a perigea 243 kilometrů se sklonem 51,64 stupně k rovníku. Asi za minutu a půl se Cygnus probere k životu a rozevře dva solární panely. Byly vyrobeny v Dulles a dodávají 3,5 kW energie. Bez nich by Cygnus vydržel v provozu díky tomu, co má v bateriích, jen asi 24 hodin a mise by byla ztracena.

17:06 Přesně osm minut po startu došlo k vypnutí horního stupně ve výšce 250 km nad hladinou oceánu. Start se zdařil, nyní přichází ke slovu Cygnus!

17:05 Jízda pokračuje. Hoří motor Castor 30 a poskytuje tah skoro 40 tun. Spaluje pevné palivo. Všechny systémy v pohodě.

Animace odhození krytu lodi Cygnus Autor: NASA
Animace odhození krytu lodi Cygnus
Autor: NASA
17:03 Události opět nabraly spád: pět minut a 18 sekund po startu došlo k odhození aerodynamického krytu lodi Cygnus (plavidlo je již pryč z hustých spodních vrstev atmosféry a hmotnost krytu by již byla přítěží), po pěti sekundách následovalo oddělení mezistupňové konstrukce a za další 4 sekundy zážeh vrchního stupně Antara na tuhé palivo. Antares a Cygnus jsou 187 km vysoko.

17:02 Tři minuty a 51 vteřin po startu vypnul své motory první stupeň, který soupravu vynesl 107 km vysoko. O pět sekund později se první stupeň oddělil a tím začala fáze letu setrvačností, která má trvat 91 vteřin.

17:00 Bezproblémový let. Bez komentáře.

START! Autor: TV NASA
START!
Autor: TV NASA
16:58 Start proběhl! Díky dvěma motorům, produkujícím tah až 330 tun, se 40 metrů vysoká raketa zvedá k nebi.

16:56 Dvě minuty a letíme. Právě provádíme tlakování nádrží prvního stupně.
Poslední minutka countdownu bude obsahovat testovací vychylování trysek motorů spodního stupně (mohou se od centra vychýlit až o 6 stupňů a řídít tak přesný směr letu), dále odklopení věže startovací rampy, která sloužila i ke vztyčení rakety na rampě, samozřejmě zážeh motorů prvního stupně, okamžitou kontrolu chodu motorů počítačem a dvě sekundy po zážehu START!

16:55 T-3 a půl minuty. Právě byla zahájena poslední fáze posledních příprav ke startu, které provede automaticky počítač. Kdyby se vyskytl jakýkoliv problém, počítač přípravy okamžitě stopne a vládu nad situací opět převezme tým techniků v řídícím středisku startu.
Všechny systémy v normálu.

16:53 Elektronika rakety Antares přepnuta na baterie rakety.

16:50 Musíme mít na paměti, že v případě potíží může být start kdykoli zrušen. Například si řekněme, že dvě vteřiny před startem dojde k zážehu motorů rakety ale počítač, řídící v té chvíli běh událostí, dokončí kontrolu jejich správného chodu až půl sekundy před vzletem, čili start může být odvolán ještě i po zážehu motorů. V praxi nám toto již nejednou předvedly raketoplány, raketa Falcon společnosti SpaceX či evropská Ariane. Někteří tak přirovnávají sledování startů raket k adrenalinovému sportu.

16:48 Start dostal definitivní GO! Deset minut nás dělí od vzletu. Chladící sekvence hlavních motorů byla právě zesílena z nízkého na střední stupeň.

16:45 Cygnus byl přepnut na vlastní baterie, jeho systémy pracují normálně. Dobrá zpráva.

16:44 Za okamžik uslyšíme tradiční "GO/NO-GO" hlasování, zda přistoupit k finálním přípravám ke startu.

16:40 Tankování kerosinu do spodního stupně je hotovo, tekutý kyslík se odpařuje, tudíž bude doplňován až do posledních minut před vzletem.

Raketa Antares opouští montážní halu, zřetelně jsou patrné dva motory prvního stupně Autor: Orbital Sciences Corp.
Raketa Antares opouští montážní halu, zřetelně jsou patrné dva motory prvního stupně
Autor: Orbital Sciences Corp.
16:38 S lodí Cygnus napěchovanou sedmi metráky nákladu a zapouzdřenou v aerodynamickém krytu na svém vrcholku, raketa Antares se vydala na svou cestu na startovací rampu v horizontální poloze v pátek 13. září před úsvitem místního času na východním pobřeží USA. Převoz byl lehce pozdržen špatným počasím ale raketa na dopravníku urazila jedenapůlkilometrovou trasu na rampu za hodinku a odpoledne zde byla pomocí hydrauliky vztyčena. Poslední testy byly dokončeny v pondělí večer a dnes v 08:35 SELČ již byl startovní tým připraven na pozicích pro finální přípravy.
Pět hodin před startem, tedy kolem poledne našeho času, došlo k aktivaci systémů rakety elektřinou z vnějších zdrojů a kolem 15:40 začalo nádrže spodního stupně rakety o průměru 3,9 metru, vyrobeného v Ukrajině, plnit 80 000 litrů kerosinu a 155 000 litrů kryogenního tekutého kyslíku. Tuhé palivo do stupně vrchního bylo napěchováno ještě v montážní hale.

16:35 Dubnová testovací premiéra Antaresu nedopadla úplně na výbornou: maketa lodi Cygnus tehdy byla vrchním stupněm rakety na tuhé palivo vysazena na výrazně nižší dráze, než stanovoval plán mise (apogeum nižší o 45 km, perigeum o 12), pokud by se to stalo i dnes, loď Cygnus by musela odchylku dohnat vlastními motory a plýtvat drahocenným palivem. Mike Pinkston, ředitel programu Antares, k tomu řekl, že je obtížné předpovědět, jak přesně se bude chovat motor na tuhé palivo před ostrým testem v kosmickém prostředí. Raketa však podle něj po dubnové misi doznala pár odpovídajících změn, došlo například k vyladění softwaru v řídícím počítači rakety.

16:33 T-25 minut. Právě začíná chladící sekvence, která má připravit k zážehu dva hlavní motory AJ26 prvního stupně.

16:32 Poslední budova vyprázdněna, start má zelenou, systémy v pořádku.

16:30 Bezpečnost kosmodromu pracuje na evakuaci čtyř budov nedaleko startovací rampy, tím by měl být problém zprovozen ze světa.

16:29 Byť páteční převoz rakety s lodí na startovací rampu byl pozdržen kvůli špatnému počasí, počasí pro dnešní start je údajně velmi příznivé. Předpověď citovaná na včerejší tiskovce slibuje polojasnou až oblačnou oblohu (jasnou ze šesti desetin, mraky ve výšce mezi 750 a 1400 metry), teplotu vzduchu kolem 20 °C s 63procentní vlhkostí a vítr o rychlosti 5 - 7 m/s. Pravděpodobnost zrušení startu je dnes čtvrtinová, daná možností tvorby většího množství nízké oblačnosti.

16:26 Až na menší potíže, které posunuly start, je raketa v bezvadném stavu, potíží zůstává ohrožení nedalekých obydlených budov startem.

16:24 Potvrzeny dobré telemetrické linky mezi raketou a pozemními týmy, řeší se budoucí funkčnost kamery na raketě Antares během letu, není to ovšem životně důležité pro start.

16:17 Tankování prvního stupně pokračuje. Technici nahrávají do počítače rakety nejnovější údaje o trajektorii letu.

16:15 TV NASA právě zahajuje přenos startu, doporučujeme naladit (stačí kliknout na odkaz dole).

16:11 Tým techniků během dnešních předstartovních příprav zdárně vyřešil technickou závadu, která způsobovala blokování přenosu telemetrických dat z rakety ke sledovacím stanicím v okolí kosmodromu. Předstartovním testem prošel také Flight Termination System, což je vlastně soustava náloží na palubě rakety, kterými by byla zničena, kdyby se po vzletu vymkla kontrole (kosmodrom není zase až tak daleko od obydlených aglomerací USA).

16:09 Bezpečnostní příslušníci na kosmodromu zdá se ještě na poslední chvíli dělají menší potíže, co se týče vlivu startu na okolí, dle SFN.com se chystá evakuace blízkých veřejných budov.

16:07 TV NASA nyní nabízí sestřih předstartovních příprav a animaci průběhu mise.

16:05 Nejnovější předpověď počasí, vydaná dnes, se příliš neliší od předchozích a slibuje startu 75procentní šanci. Ostrov Wallops má za sebou studené ale slunečné ráno a nyní se zde již blíží doba oběda.

16:02 Nabíráme malinko skluz, start byl posunut o osm minut na 16:58, tankování prvního stupně kerosinem a tekutým kyslíkem (-180 °C) začalo kolem 15:40, s dvacetiminutovým zpožděním ale za chvilku bychom již měli mít plnou nádrž. Souvislost se skluzem může mít závada na palivovém systému prvního stupně, se kterou se technici zaobírali ještě před chvílí.

16:00 Vítáme všechny příznivce soukromé kosmonautiky, začíná náš přenos startu rakety Antares z virginského kosmodromu MARS na ostrově Wallops s premiérovou lodí Cygnus k ISS.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »