Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-03M + video
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-03M + video

Celkový pohled na startovací komplex a zvedající se raketu. Autor: Energia.ru
Celkový pohled na startovací komplex a zvedající se raketu.
Autor: Energia.ru
Z Bajkonuru ve středu 21. prosince 2011 vzlétla raketa Sojuz se stejnojmennou lodí. V útrobách lodi seděli tři kosmonauti, které čeká téměř půlrok práce na Mezinárodní vesmírné stanici, mezi nimi také holandský astronaut, vyslaný ESA. Start také znamenal konec nucené redukce posádky ISS. Start se uskutečnil ve 14:16 SEČ, náš přenos vypukl ve 13:30.

A kdo se po skončení přenosu bude nudit, může poslat vánoční přání posádce stanice ISS!

Video ze startu. Zdroj: kanál NASA na youtube.com


14:38 Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost.

Sojuz je čím dál tím dál. Autor: Energia.ru
Sojuz je čím dál tím dál.
Autor: Energia.ru
14:37 Správná hladina vzduchu na palubě Sojuzu byla potvrzena, posádka dostala povolení otevřít hledí přilb. Řízení mise přebrala Moskva, která přeje kosmonautům štěstí a potvrzuje, že je vše OK.

14:33 Start dnes byl beze zbytku úspěšný, z přenosu na TV NASA nebyly patrné žádné potíže, které by start provázely. Na palubě lodi Sojuz je stále vše v naprostém pořádku.

14:30 Sojuz je na výchozí oběžné dráze ve výšce 230 x 190 km. Tuto dráhu bude během následujících dvou dnů postupně zvyšovat zážehy motorů. Ke stanici ISS dorazí v pátek 23. prosince. Spojení se stanicí je v plánu v 16:22 SEČ.

14:25 Třetí stupeň rakety s lodí právě úspěšně dosáhl výchozí oběžné dráhy, členové posádky si podali ruce. Třetí stupeň byl vypnut necelých devět minut po startu, okamžitě došlo k separaci lodě od třetího stupně. Loď následně vyklopila své solární panely pro výrobu elektřiny a antény pro komunikaci a navigaci. Nyní ji čekají dva dny samostatného letu ke stanici ISS.
Třetí stupeň provádí úhybný manévr otevřením ventilů kyslíkové nádrže.

14:23 Sedm a půl minuty po startu raketa dosáhla rychlosti již šest kilometrů za vteřinu. K dosažení oběžné dráhy již mnoho nechybí.

Aktuální záběr z paluby Sojuzu. Autor: TV NASA
Aktuální záběr z paluby Sojuzu.
Autor: TV NASA
14:21 V čase 4:58 po opuštění startovací rampy byl vypnut druhý stupeň nosiče a následně došlo, impulsem zážehu třetího stupně, k jeho oddělení. Raketu nyní do vesmíru pohání třetí a zároveň poslední stupeň. Raketa je již 170 kilometrů vysoko.

14:19 Dvě minuty a 40 sekund po startu došlo k odhození již nepotřebné záchranné věže a aerodynamického krytu lodě Sojuz na vrcholku rakety. Sojuz je již jen malou tečkou na kazašské černé obloze.

14:18 Minutu a 58 vteřin od startu raketa odhodila svůj první stupeň, připomínáme, že jde o čtyři postranní motory, shromážděné kolem druhého (prostředního) stupně. Rychlost rakety je dvě minuty po startu asi 1,5 km/s. Všechny systémy fungují jak mají.

14:16 T-10 zážeh motorů, T-0 START! Nová posádka včetně evropského astronauta právě zahájila svou misi.

14:15 Minuta do startu, raketa přepnuta na napájení vlastními bateriemi, od rakety se do startu ještě odklopí dvě zásobovací ramena startovací rampy. Poslední dvě stabilizační ramena se odklopí a uvolní raketu přesně v okamžiku startu.

14:14 Předstartovní tlakování všech nádrží dusíkem zahájeno.

Celkový pohled na startovací komplex a zvedající se raketu. Autor: Energia.ru
Celkový pohled na startovací komplex a zvedající se raketu.
Autor: Energia.ru
14:13 Spalovací komory motorů prvního a druhého stupně zbaveny dusíku, 3 minuty do startu.

14:10 Personál kosmodromu v čase 6 minut a 15 sekund před startem aktivoval automatický program, který bude řídit poslední předstartovní operace, všechny systémy rakety Sojuz i pozemní systémy připraveny ke startu.
Jdeme do finiše, ve vzduchu je cítit napětí. Ve vzduchu přímo na Bajkonuru však napětí asi přebije nesnesitelný mráz.

14:08 Oleg Kononěnko a Don Pettit na záběrech z kabiny Sojuzu mávají, těžko si však lze představit nynější pocity posádky.

14:06 Gyroskopy nosné rakety připraveny plnit při startu svou úlohu, posádka provádí aktivaci palubních záznamových zařízení. Na Bajkonuru je již tma.

Tradice, co dodat...
Tradice, co dodat...
14:00 Na palubě lodi i rakety je stále vše OK.
Když se podíváme do předstartovního plánu, zjistíme, že tankování pohonných látek do rakety (která létá na kerosin a tekutý kyslík) započalo 5 hodin před startem, tj. asi v 09:15 ráno našeho času. Vstup posádky do lodě se uskutečnil 2,5 hodiny před startem, tj. asi v 11:45 našeho času.
Posádky, startující z Bajkonuru, mají některé zajímavé tradice. Například poslední den před startem společně sledují film Bílé slunce pouště. Jde o populární sovětskou klasiku z roku 1970 o cestě rudoarmějce Suchova domů za svou milou na konci dvacátých let.
Vskutku zajímavá tradice čeká vždy kosmonauty při cestě na startovací rampu. Autobus zastaví, posádka vystoupí a omočí zadní kolo. Hezky to dokumentuje přiložená fotografie, za kterou děkuji Ing. Tomáši Přibylovi.

13:55 Přípravy jdou stále podle plánu a bez problémů. Éterem zní hudba pro posádku Sojuzu.

Zážeh!. Autor: Energia.ru
Zážeh!.
Autor: Energia.ru
13:50 K dnešnímu startu bude využit nosič Sojuz ve verzi -FG. Rakety Sojuz jsou konstrukčně odvozeny od rakety Vostok, jež před 50 lety vynesla do vesmíru Jurije Gagarina (dnes se také bude startovat ze stejné rampy, jako kdysi Jurij Gagarin). Rakety Sojuz tak mají velmi dlouhou historii a za sebou již skoro 1800 startů. Verze -FG obsahuje tři stupně, přičemž první stupeň jsou vlastně jen čtyři pomocné motory, umístěné po obvodu druhého stupně. 10 vteřin před startem dochází k zážehu prvního i druhého stupně zároveň. Celkem se před startem zažehne 32 trysek (4 hlavní + 4 vyrovnávací motory druhého stupně, dále 4 hlavní a 2 vyrovnávací u každého ze čtyř motorů prvního stupně).
Raketa Sojuz-FG je vysoká 49,5 metru a dnes uvidíme 28. start verze -FG od května 2001.

13:49 Rusové právě potvrdili, že vše probíhá dle plánu. Start se uskuteční ve 14:16:15 SEČ.

13:46 Půl hodiny do startu, záchranná věž aktivována. Nachází se na samém vrcholku rakety, "sedí" na aerodynamickém krytu s lodí Sojuz. Pokud by dnes došlo k havárii nosné rakety, záchranná věž zažehne svých několik trysek a odnese modul s kosmonauty do bezpečné vzdálenosti od rakety, která se např. vymkla kontrole. Snad dnes záchranné věže nebude potřeba.
Potřeba jí bylo dne 26. září 1983. Na špici rakety Sojuz seděli v lodi Sojuz T-10 dva sovětští kosmonauti a do jejich startu chyběla už pouze minuta. V tom okamžiku technici na kosmodromu zaregistrovali požár nosné rakety pod lodí s kosmonauty. Protože hrozila exploze mnoha a mnoha tun paliva v nádržích rakety, personál kosmodromu vydal příkaz k zážehu záchranné věže a odletu kabiny s kosmonauty. Věž nezklamala, loď s posádkou vynesla do výšky několika set metrů a ta poté bezpečně přistála na padáku asi čtyři kilometry od hořící rakety. Kosmonautům se nic nestalo, jen museli zatnout zuby a vydržet přetížení až 15 G.

13:40 Počasí na Bajkonuru je skutečně ne zrovna příjemné, na kosmodromu se již stmívá, jak je patrné ze záběrů TV NASA, je zde o pět hodin více, než u nás, nyní tedy 18:40 večer, lokální čas startu bude 19:16. Teplota na kosmodromu je asi -15 °C, fouká zde zajisté ledový vítr o rychlosti 11 km/h, Bajkonur je navíc pokryt sněhem, obloha je jasná, zaručující vskutku silný mráz. Komu nyní vyvstanula na mysli katastrofa raketoplánu Challenger v lednu 1986, může být klidný, rakety Sojuz létají za každého počasí.

13:37 Posádka v této chvíli již sedí ve své lodi a čeká na start. Pro uvolnění napětí je jí z řídícího střediska na Bajkonuru hrána různá hudba.

13:36 Posádka zkouší těsnost a neprodyšnost svých skafandrů. Trojice na sobě má skafandry Sokol, jež ji ochrání v případě nenadálé dekomprese při opuštění zemské atmosféry. Každý skafandr váží asi osm kilogramů.

13:33 Níže zmíněné dvě servisní věže s množstvím ochozů, jejichž dosahu neunikl ani vlas na povrchu rakety, se nyní odklápějí do stran a dolů od rakety.

Raketa v zajetí dvou obslužných věží. Autor: Energia.ru
Raketa v zajetí dvou obslužných věží.
Autor: Energia.ru
13:31 Když byla raketa Sojuz-FG před dvěma dny převezena na startovací rampu, okolo celého jejího obvodu do sebe zasedly dvě servisní věže, za jejichž četnými ochozy raketa téměř nebyla vidět. Ochozy posloužily k přístupu k raketě technikům a dnes také kosmonautům. Nyní jsou obě poloviny servisní struktury snižovány, zanedlouho se totiž odklopí.

13:30 Vítáme všechny čtenáře, kteří se rozhodli na chvíli přerušit předvánoční úklid a nákupy a sledovat s námi start trojice kosmonautů směrem k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Členem posádky lodi Sojuz je také holandský astronaut André Kuipers, reprezentující Evropskou kosmickou agenturu (ESA), jejíž součástí je již více než tři roky také naše republika.
V této chvíli zbývá do startu ještě 46 minut.
Současně s námi zahajuje přenos startu také TV NASA a TV ESA, viz odkazy níže, takže doporučujeme naladit také videopřenos startu.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »