Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-20 + videa
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-20 + videa

Start Sojuzu TMA-20. Autor: Roscosmos
Start Sojuzu TMA-20.
Autor: Roscosmos
15. prosince večer jsme měli letos naposled možnost vidět vzlet lodi na vrcholku rakety Sojuz z Bajkonuru a její pomalé zmizení v noční obloze Kazachstánu. Na vlastní kůži si vzlet prožila tříčlenná, vskutku mezinárodní posádka. Start se uskutečnil ve 20:09 SEČ, náš přenos začal v 19:30.

Doporučujeme také následující video, dokumentující činnost posádky v posledních hodinách před startem.

20:35 Končíme náš přenos a děkujeme všem za pozornost. Brzy bude záznam přenosu doplněn o multimédia.

20:33 V noci na zítřek našeho času (v 0:02 a 0:39) čekají Sojuz dva ze čtyř zážehů, které upraví jeho dráhu tak, aby asi za 48 hodin dorazil ke stanici ISS. Třetí zážeh se uskuteční zítra ve 20:49 SEČ a čtvrtý v pátek. Loď by se měla se stanicí ISS spojit v pátek 17. prosince asi ve 21:12 SEČ.

20:26 Řídící středisko Moskva právě gratuluje veliteli lodi D. Kondratěvovi k úspěšnému startu. Všechno proběhlo úspěšně, posádka též dostala povolení uvolnit popruhy, kterými je připoutána do křesel.

20:18 Start dokončen. Třetí stupeň rakety byl vypnut a loď Sojuz se od něj oddělila. Nyní musí vyklopit solární panely pro výrobu energie a komunikační a navigační antény. Řízení letu právě přebírá řídící středisko Moskva. Loď se pohybuje ve výšce asi 200 km.

20:17

Uvnitř lodi během startu. Autor: TV NASA
Uvnitř lodi během startu.
Autor: TV NASA
Vše pokračuje hladce, raketa funguje přesně, jak má.

20:16 Rychlost 6 kilometrů za sekundu (k dosažení oběžné dráhy je třeba asi 8 km/s).

20:14 Ve výšce asi 170 km právě došlo k odhození druhého stupně a zážehu třetího.

20:12 Raketa odhodila již nepotřebnou záchrannou věž a aerodynamický kryt kabiny.

20:11 První stupeň, čtyři postranní motory druhého stupně, byl odhozen v rychlosti 1500 m/s.

20:10

Sojuz se pomalu vzdaluje.. Autor: NASA TV
Sojuz se pomalu vzdaluje..
Autor: NASA TV
Rychlost rakety dosáhla 500 metrů za sekundu.

20:09 Odklopení stabilizačních ramen rampy, zážeh motorů prvního i druhého stupně a START! Tři lidé různých národností míří na půl roku na stanici ISS.

20:08 Raketa přepnuta na vlastní zdroje energie, do startu již zbývají jen sekundy. První ze dvou zásobovacích ramen startovací rampy bylo odklopeno, druhé přijde na řadu 15 vteřin před startem. Vše jde hladce.

20:07 Bylo zahájeno tlakování všech nádrží plynným dusíkem kvůli lepšímu a rychlejšímu průtoku paliva do spalovacích komor motorů.

20:05 Kosmodrom Bajkonur hlásí čistý vzdušný prostor a raketu připravenou k letu.

20:04 Řízení systémů rakety bylo přepnuto na její počítače. Posádka zavírá hledí svých přilb.

20:03 Program, řídící finální operace před startem, byl aktivován. Přípravy probíhají podle plánu.

19:57 V poslední (asi) hodině příprav ke startu, kdy již posádka sedí připoutána v kabině lodi, je jí pouštěna nejrůznější hudba, za jejíhož doprovodu plní poslední úkoly před startem.

19:54 Posádka dokončuje prověrky těsnosti svých skafandrů Sokol. Skafandry by kosmonauty ochránily při případném nenadálém poklesu tlaku v kabině během startu.

19:47 Všechny přípravy pokračují podle plánu, NASA TV tak využívá příležitosti a reprízuje osobní medailonky posádky.

19:45

soyuz_final.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Při dnešním startu bude použita klasická raketa Sojuz ve verzi -FG. Ruské nosiče Sojuz už mají za sebou více než 1500 úspěšných startů, ať už s posádkou nebo bez. Raketa Sojuz sestává ze tří stupňů, přičemž první je tvořen čtyřmi pomocnými motory, seskupenými okolo stupně druhého (oba stupně se zažehují současně asi 10 vteřin před startem). Dosažení oběžné dráhy raketě trvá necelých 9 minut. Jako palivo používají všechny motory rakety petrolej (kerosin) a tekutý kyslík. Raketa je vysoká necelých 50 metrů, její tělo má v průměru asi 10 metrů a prázdná váží asi 305 tun (dle wikipedie). První start rakety Sojuz se uskutečnil roku 1963, první start s pilotovanou lodí o čtyři roky později. Startovat se dnes bude ze stejné rampy, kterou využil roku 1961 Jurij Gagarin.

19:43 Od rakety Sojuz jsou právě odsouvány dvě členité obslužné věže, které umožňovaly přístup k prakticky celému nosiči v době jeho pobytu na startovací rampě (od pondělí 13. 12.).

19:39 Právě došlo k odjištění záchranné věže, která by v případě havárie rakety zapálila své motorky a dopravila kabinu s posádkou do bezpečné vzdálenosti.

19:33

pad.jpg Autor: NASA TV

Autor: NASA TV
Posádka je usazena v kabině lodi již asi hodinu a půl. V jižním Kazachstánu, kde se nachází kosmodrom Bajkonur, je hluboká noc, velmi nízké teploty, hrozící sněžení kosmodrom nakonec naštěstí minulo.

19:30 Vítáme všechny příznivce kosmonautiky u online přenosu startu kosmické lodi Sojuz TMA-20 z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Doporučujeme taktéž naladit TV NASA (odkaz níže), kde běží přenos z Bajkonuru již 15 minut.
Dnešními "hlavními hrdiny" jsou velitel lodi a budoucí velitel stanice Dmitrij Kondratěv (Rusko), Catherine Colemanová (USA) a Paolo Nespoli (ESA, Itálie). Jejich start je v plánu ve 20:09:25 SEČ, ve čtvrtek 16. prosince v 1:09:25 ráno místního času v Kazachstánu.

Zdroje informací:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »