Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-22 (+ video)
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu lodi Sojuz TMA-22 (+ video)

3, 2, 1, START!. Autor: TV NASA
3, 2, 1, START!.
Autor: TV NASA
Ze stejné startovací rampy jako kdysi Sputnik nebo Jurij Gagarin se v pondělí 14. listopadu 2011 vydala k Mezinárodní vesmírné stanici ISS rusko-americká trojice odvážlivců, kteří budou následujícího bezmála půl roku na palubě orbitálního komplexu posunovat dále hranice lidského poznání. Jejich start se i přes typicky nepříjemné zimní počasí uskutečnil brzy ráno, v 5:14 našeho času, tj. 10:14 dopoledne místního času na Bajkonuru, náš přenos začal ve 4:30.

Videozáznam přenosu startu na TV NASA (zdroj: youtube.com)

Za shlédnutí rozhodně stojí i sestřih posledních aktivit posádky před nástupem do lodi a fotoreportáž ze startovního dne na stránkách společnosti Energia.


05:35 Za sebou máme sice kvůli počasí "neviditelný" ale zato hladký a bezproblémový start. To je od nás pro tuto chvíli vše, děkujeme za pozornost. TV NASA bude v následujících chvílích reprízovat start.

05:33 Posádka dostala povolení otevřít hledí přilb a uvolnit popruhy, kterými je připoutána do křesel.

05:30 Současná tříčlenná posádka stanice ISS, přesto že ji budíček čeká až za několik hodin, start poctivě sledovala.

05:28 Sojuz úspěšně dosáhl výchozí oběžné dráhy ve výšce 230 X 190 kilometrů. Posádka Sojuzu stráví následující dva dny v těsných prostorách své lodi, která bude postupnými zážehy motorů dohánět stanici ISS, připojení k ní je v plánu ve středu 16. listopadu v 06:33 ráno našeho času.

05:23 Necelých devět minut po startu byl právě vypnut třetí stupeň rakety, loď s kosmonauty se od něj oddělila a vyklopila své solární panely a komunikační antény. Třetí stupeň rakety nyní provede úhybný manévr otevřením ventilů své kyslíkové nádrže.

Aktuální záběr z paluby Sojuzu. Autor: TV NASA
Aktuální záběr z paluby Sojuzu.
Autor: TV NASA
05:21 Rychlost rakety je 6 km/s. Vše pokračuje perfektně.

05:19 Ve výšce 170 km nad povrchem Země se od rakety právě oddělil druhý stupeň a zažehnut byl třetí.

05:17 Potvrzena separace záchranné věže a aerodynamického krytu od lodě s kosmonauty.

05:16 První stupeň oddělen. Rychlost rakety činí 1,5 km/s, dále ji pohání její druhý stupeň.

05:15 Rychlost dosahuje 0,5 km/s, raketa nyní prochází největším aerodynamickým namáháním. Okamžitě po startu se raketa vizuálně ztratila v husté sněhové oblačnosti, takže milovníci záběrů startujících raket si dnes bohužel skutečně na své nepřišli.

3, 2, 1, START!. Autor: TV NASA
3, 2, 1, START!.
Autor: TV NASA
05:14 START! K Mezinárodní kosmické stanici se vydává nová posádka.

05:13 Raketa přepnuta na vlastní zdroj elektřiny, odklápí se od ní první zásobovací rameno startovací rampy, druhé se odklopí 15 vteřin před startem.

05:11 Právě bylo zahájeno tlakování všech nádrží dusíkem. Kvůli minimální viditelnosti na Bajkonuru si záběry startu dnes budeme zřejmě muset pouze představovat.

05:09 Řízení palubních systémů přepnuto na palubní počítače, řídící panel velitele lodi aktivován, posádka zavírá hledí svých přilb.

05:08 Automatický program, provádějící poslední předstartovní operace, byl aktivován.
Zážeh motorů nás čeká 10 sekund před startem, souběžně se zažehne první a druhý stupeň rakety, protože první stupeň jsou vlastně jen čtyři pomocné motory, seskupené okolo druhého stupně. V okamžiku startu bude hořet asi dvacet trysek.
Vítr na kosmodromu je stále poměrně slabý, takže počasí dává "go" pro start.

05:07 V Kazachstánu je o pět hodin více než u nás, zatímco v našich končinách se ještě nezačalo rozednívat, na Bajkonuru je již 10:07 dopoledne.

05:04 Gyroskopy nosné rakety byly právě aktivovány, posádka provádí aktivaci palubních záznamových zařízení.

05:02 TV NASA ukazuje záběry z interiéru modulu s posádkou, ta je podle pozitivních gest dobře naladěna. Éterem stále zní hudba pro kosmonauty.

04:59 Posádka lodi právě dokončila prověrky těsnosti svých skafandrů. Vše jde dle plánu.

soyuz_final.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
04:52 Kosmonauty dnes na oběžnou dráhu dopraví raketa Sojuz ve verzi -FG. Sojuz je velmi dobrý a osvědčený nosič, který Rusko používá již od roku 1963, dnešní start s lodí Sojuz TMA-22 bude již 1779. startem nosiče Sojuz. Raketa je třístupňová a na výšku měří asi 50 metrů, jako palivo je v jejích útrobách využit kerosin (běžné letecké palivo) a jako okysličovadlo byl do nádrží natankován tekutý kyslík. Pro úplnost dodejme, že název Sojuz nese i kosmická loď, ve které cestují kosmonauté.

04:50 Aktivace záchranné věže potvrzena.

04:49 V současné chvíli se od rakety odklápějí obě obslužné struktury startovací rampy, jejichž četné ochozy objímaly od převozu na rampu před dvěma dny celou raketu a umožňovaly technikům přístup k prakticky celému nosiči, předstartovní přípravy jdou do finiše.
Jak před chvilkou trefně poznamenal komentátor TV NASA, kvůli extrémně nízké viditelnosti na Bajkonuru bude těžké potvrdit odklopení věží.

04:46 Trojice, jejíž start dnes společně sledujeme, se do vesmíru měla vydat již 22. září. Její start však postihl výrazný odklad kvůli srpnové havárii rakety Sojuz s lodí Progress, která vedla k dočasnému uzemnění raket Sojuz, takže posádka nemohla startovat. Co se týče rizik během dnešního startu ve spojitosti se srpnovou havárií, teoreticky by již žádná hrozit neměla. Ruští technici příčinu havárie vystopovali ke znečištění uvnitř palivového potrubí, které narušilo průtok paliva do spalovací komory, všechny motory, připravované ke startu na příštích misích, poté byly důkladně zkontrolovány a celkově vyzkoušeny, od havárie navíc už Rusové předvedli několik beze zbytku úspěšných bezpilotních startů. Pokud by se přece jen srpnová situace dnes zopakovala, loď Sojuz by teoreticky měla být schopna nouzového přistání na padáku na území Sibiře. Posádka má velmi dobrý trénink přežití v extrémních podmínkách, než dorazí pomoc.
Dan Burbank, který dnes také bude přítomen na palubě startující lodi, na nedávné tiskové konferenci v Moskvě prohlásil: "Velmi se těším na let Sojuzem... a to se ve světle událostí posledních měsíců ani trošku nezměnilo."

04:44 Právě byla aktivována záchranná věž na vrcholku rakety, pokud by v počátečních fázích letu došlo k vážnějším potížím s nosnou raketou, věž by zažehla své trysky a loď s kosmonauty dopravila do bezpečné vzdálenosti. Ta by poté přistála na padáku.

04:42 Záběry z Bajkonuru jsou skutečně depresivní, země leží pod 15 centimetry sněhu, z podmračené oblohy sníh navíc stále hustě padá, vítr je naštěstí poměrně slabý. Rakety Sojuz jsou však známé faktem, že létají za každého počasí.

Posádka, která se dnes vydá do kosmu. Zleva D. Burbank, A. Škaplerov a A. Ivanišin. Autor: NASA
Posádka, která se dnes vydá do kosmu. Zleva D. Burbank, A. Škaplerov a A. Ivanišin.
Autor: NASA
04:38 V této chvíli již v lodi sedí všichni tři členové posádky a čekají na start. Posádka je navlečena do ruských skafandrů Sokol a usazena do křesel v návratovém modulu Sojuzu, prostředním ze tří modulů kosmické lodi. V křesle uprostřed je připoután velitel lodi, ruský kosmonaut Anton Škaplerov, po své levici má kopilota lodi, taktéž ruského kosmonauta Anatolije Ivanišina. Pravé křeslo dnes obsadil americký astronaut Daniel Burbank, jediný již zkušený kosmický letec z dnešní trojice a zároveň budoucí velitel Mezinárodní kosmické stanice. Trojice má na palubě ISS strávit téměř půl roku.
Nyní, když do startu zbývá ještě relativně dost času, je posádce přehrávána pro uvolnění napětí různá hudba.

04:36 TV NASA právě zmínila počasí na Bajkonuru, kde udeřila menší sněhová kalamita, záběry z kamer na kosmodromu ukazují pouze bílé pole, start tedy dnes asi neuvidíme detailně v celé jeho kráse. Teplota na Bajkonuru se pohybuje okolo -4 °C.

04:30 Vítáme u monitorů všechny příznivce kosmonautiky, kteří hodlají s námi i přes extrémně brzkou ranní hodinu sledovat dlouhou dobu očekávaný start lodi Sojuz. Souběžně s naším přenosem začíná též přenos startu na TV NASA, takže nezapomeňte srolovat dolů na Doporučené odkazy a TV NASA naladit, abyste mohli sledovat i videopřenos startu.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »