Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Atlantis STS-132
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Atlantis STS-132

titul.jpg
V pátek 14. května se raketoplán Atlantis vydal se šestičlennou posádkou a novým ruským modulem ke kosmické stanici ISS na svoji vůbec poslední misi. Jeho vzlet z Kennedyho kosmického střediska na Floridě se uskutečnil ve 20:20 SELČ. Přenos zde začal v 19:30.

20:37 Raketoplán Atlantis je opět ve vesmíru a náš přenos tímto končí. Rozhodně si ale nenechte ujít zpravodajství z jeho mise, které poběží na astro.cz v následujících dnech. Přistání raketoplánu se uskuteční 26. května.

20:32 Astronauty nyní čeká fotografování externí nádrže kvůli případné odpadnuté izolaci. Zatím šlo všechno velmi dobře.

20:29 Atlantis vypnul hlavní motory a odpojil se od externí nádrže. Nyní letí pouze setrvačností. O jeho navedení na plnohodnotnou oběžnou dráhu se postará zážeh motorů OMS za asi půl hodiny. Externí nádrž shoří v atmosféře nad Indickým oceánem.

20:28 Raketoplán by nyní mohl dosáhnout oběžné dráhy i s jen jedním motorem. Všechny tři ale fungují, jak mají. Všechny systémy fungují dobře.

20:26

et2.jpg
Atlantis rotuje o 180 stupňů kvůli lepší komunikaci skrz síť satelitů. Záběry TV NASA jsou z kamery na externí nádrži.

20:24 Rychlost raketoplánu je příliš vysoká na to, aby se v případě potřeby mohl vrátit na Floridu, nouzové přistání by se uskutečnilo v západní Evropě. Všechny systémy letounu jsou ale v pořádku.

20:22 Raketoplán odhodil své dva pomocné motory SRB. Dále jej budou pohánět tři hlavní motory, zásobené palivem z externí nádrže. Vše v pořádku

20:20

whole.jpg
Zážeh hlavních motorů, bočních raket a start! Atlantis je na své poslední cestě.

20:19 Řízení raketoplánu přebírají jeho palubní počítače.

20:18 Dvě minuty do startu, astronauti zavírají hledí přilb. Od externí nádrže byl odsunut odvětrávací poklop, který odváděl odpařující se kyslík, používaný v kapalné formě jako okysličovadlo pro hlavní motory.

20:13 Od raketoplánu se odsouvá rameno startovací rampy, které sloužilo k přístupu do kokpitu letounu. V případě potřeby se může vrátit do původní polohy do 10 sekund, aby mohla posádka stroj opustit v případě např. požáru.

20:11 Odpočet běží, 9 minut do startu.

20:09 Hlasování právě skončilo, start byl oficiálně povolen. Letový ředitel Mike Leinbach popřál posádce šťastnou cestu.

20:06 Oficiální odpočet ke startu je momentálně pozastaven v čase T-9 minut. Na konci této přestávky proběhne v řídících střediscích v Houstonu i na Floridě závěrečné hlasování, které rozhodne, zda se dnes poletí. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl start odložen.

20:03 Nalezené ložisko pravděpodobně start neovlivní, počasí také stále spolupracuje. Dnešní start se rychle blíží.

19:58 Atlantis při své poslední misi stráví celkem 6 dní připojený ke stanici ISS, na kterou dopraví ruský modul Rassvet a nosník s náhradními díly, posádka raketoplánu na stanici provede tři výstupy do volného kosmu. Více se o misi dozvíte v článku.

19:52 Vedoucí meteorologického týmu na mysu Canaveral Todd McNamara právě prohlásil, že šance dobrého počasí v době startu se zvýšila ze 70 na 90 procent. Systémy raketoplánu jsou v dobrém stavu.

19:49 Inženýři studují nalezené kuličkové ložisko, které bylo identifikováno jako část kamerového systému. Analýzy sice ještě nejsou kompletní, start ale zřejmě není ohrožen.

19:44

fldeck.jpg
Členové posádky byli po obědě informováni o situaci a navlečeni do oranžových skafandrů, které musí mít podle předpisů na sobě během startu i přistání. Na startovací rampu dorazili astronauti asi v 16:45 našeho času a byli postupně usazeni do kokpitu. V současné chvíli jsou již jedinými lidmi na startovací rampě.

19:37 Situace se zatím vyvíjí velmi pozitivně. Přípravy se obešly bez technických potíží a počasí dnes vypadá také dobře. Meteorologická situace je stabilní a současné podmínky start dovolují.

19:30 Vítejte u dnešního přenosu startu raketoplánu Atlantis, který se ve 20:20:09 SELČ vydá k Mezinárodní kosmické stanici.

Zdroje a doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »