Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery STS-131
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery STS-131

launch.jpg
Kosmický letoun Discovery se se sedmi astronauty vydal k Mezinárodní kosmické stanici na Velikonoční pondělí ve 12:21 SELČ, náš přenos zde začal v 11:30.

12:35 Ještě před zážehem motorů čeká posádku raketoplánu fotografování externí nádrže, zda na některém místě nechybí izolace, jejíž odpadávání při startu zapříčinilo zkázu raketoplánu Columbia. Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost.

12:29 Právě došlo k vypnutí hlavních motorů a odhození externí nádrže. Raketoplán je na suborbitální dráze a za asi 30 minut ho čeká další zážeh motorů, který zvýší jeho rychlost a Discovery se ocitne na oběžné dráze. Nyní se nachází ve výšce více než 100 km a letí rychlostí skoro 8 km/s.

12:28 Raketoplán se otáčí o 180 stupňů na "břicho" kvůli rádiové komunikaci přes síť geostacionárních satelitů.

12:25

tank.jpg
Kamera, umístěná na externí nádrži raketoplánu, nám poskytuje nádherné záběry orbitálního úsvitu. Primárně má tato kamera kontrolovat, zda z nádrže neodpadává pěnová izolace.

12:23 Od startující sestavy byly odhozeny pomocné motory SRB, raketoplán stoupá na oběžnou dráhu poháněn svými třemi hlavními motory SSME, které byly zažehnuty 6 vteřin před startem. SSME jsou použity pouze při startu a palivo čerpají z oranžové externí nádrže.

12:22 "Discovery, plný výkon!", informoval posádku o činnosti hlavních motorů spojař Rick Sturckow.

launch2.jpg
12:21 Zážeh hlavních motorů, o 6 vteřin později zážeh pomocných raket SRB a START! Discovery opustil rampu a řízení letu převzalo středisko v Houstonu.

12:19 Odvětrávací "čepička" z vrcholku externí nádrže je taktéž odsouvána, raketoplán je usazen ke spodní části startovací rampy pyrotechnickými šrouby, které budou při startu odpáleny a letoun uvolněn.

12:15 Všechny palivové články pracují dobře, elektrická porucha na jednom z nich překážkou nebude.

12:14 Probíhají poslední minuty před startem. Od kokpitu letounu je odsouváno rameno startovací rampy, kterým do kokpitu nastupovala posádka před nějakými třemi hodinami.

12:12 "Raketoplán je v pořádku, počasí je dobré. Hodně štěstí a šťastnou cestu!", sdělil posádce letový ředitel Pete Nickolenko.

12:10 Probíhá závěrečné hlasování...

12:08 Zanedlouho proběhne v řídících střediscích hlasování, zda povolit či nepovolit start. Zatím nic nesvědčí o odkladu. Nad mysem Canaveral právě přelétá stanice ISS, jejíž posádka bude dnes také sledovat start raketoplánu Discovery.

12:03 Nevyskytly se žádné technické potíže, dříve zmíněný problém s palivovým článkem 2 dnešní start neohrozí. Discovery se ale nevyhne bezpečnostní prověrce tohoto přístroje před svou další misí.

12:00 Armáda, poskytující podporu při sledování a zaměřování těles, startujících z mysu Canaveral, hlásila problém se svými přístroji, vše je ale v pořádku, startu nehrozí odklad.

11:49 Počasí na Floridě musí být při startu dobré především pro případ, že by bylo nutné nouzové přistání krátce po startu. Astronaut Chris Ferguson brázdí nebe nad přistávací dráhou v letounu, který napodobuje charakteristiky raketoplánu a monitoruje počasí. Je hlášena mlha v okolí přistávací dráhy, která však zatím nemá dopad na viditelnost. Obloha je jasná.

11:44 Technické problémy s palivovým článkem číslo 2 byly úspěšně odstraněny a po technické stránce startu nic nestojí v cestě.

11:40

chan2large.jpg
Na východním pobřeží USA je o 6 hodin méně než ve střední Evropě, takže raketoplán je na startovací rampě ponořen do tmy před úsvitem. Počasí dává 80procentní šanci dobrých podmínek, jedinou možnou překážkou by mohly být mraky nebo mlha, tvořící se při úsvitu.

11:33 Oficiální odpočet ke startu se naposledy zastavil v čase T-9 minut, obnoven bude ve 12:12. Tato přestávka poslouží odpovědným místům ke zhodnocení situace.

11:30 Vítejte u online přenosu velikonočního startu raketoplánu Discovery. Posádka je usazena v kokpitu, poklop je uzavřen a technici už opustili rampu, vše zatím probíhá dobře. Slibně stále vypadá i počasí.

Doporučené odkazy:

Zdroj videozáznamu:
www.youtube.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »