Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery STS-131
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Discovery STS-131

launch.jpg
Kosmický letoun Discovery se se sedmi astronauty vydal k Mezinárodní kosmické stanici na Velikonoční pondělí ve 12:21 SELČ, náš přenos zde začal v 11:30.

12:35 Ještě před zážehem motorů čeká posádku raketoplánu fotografování externí nádrže, zda na některém místě nechybí izolace, jejíž odpadávání při startu zapříčinilo zkázu raketoplánu Columbia. Náš přenos tímto končí, děkujeme za pozornost.

12:29 Právě došlo k vypnutí hlavních motorů a odhození externí nádrže. Raketoplán je na suborbitální dráze a za asi 30 minut ho čeká další zážeh motorů, který zvýší jeho rychlost a Discovery se ocitne na oběžné dráze. Nyní se nachází ve výšce více než 100 km a letí rychlostí skoro 8 km/s.

12:28 Raketoplán se otáčí o 180 stupňů na "břicho" kvůli rádiové komunikaci přes síť geostacionárních satelitů.

12:25

tank.jpg
Kamera, umístěná na externí nádrži raketoplánu, nám poskytuje nádherné záběry orbitálního úsvitu. Primárně má tato kamera kontrolovat, zda z nádrže neodpadává pěnová izolace.

12:23 Od startující sestavy byly odhozeny pomocné motory SRB, raketoplán stoupá na oběžnou dráhu poháněn svými třemi hlavními motory SSME, které byly zažehnuty 6 vteřin před startem. SSME jsou použity pouze při startu a palivo čerpají z oranžové externí nádrže.

12:22 "Discovery, plný výkon!", informoval posádku o činnosti hlavních motorů spojař Rick Sturckow.

launch2.jpg
12:21 Zážeh hlavních motorů, o 6 vteřin později zážeh pomocných raket SRB a START! Discovery opustil rampu a řízení letu převzalo středisko v Houstonu.

12:19 Odvětrávací "čepička" z vrcholku externí nádrže je taktéž odsouvána, raketoplán je usazen ke spodní části startovací rampy pyrotechnickými šrouby, které budou při startu odpáleny a letoun uvolněn.

12:15 Všechny palivové články pracují dobře, elektrická porucha na jednom z nich překážkou nebude.

12:14 Probíhají poslední minuty před startem. Od kokpitu letounu je odsouváno rameno startovací rampy, kterým do kokpitu nastupovala posádka před nějakými třemi hodinami.

12:12 "Raketoplán je v pořádku, počasí je dobré. Hodně štěstí a šťastnou cestu!", sdělil posádce letový ředitel Pete Nickolenko.

12:10 Probíhá závěrečné hlasování...

12:08 Zanedlouho proběhne v řídících střediscích hlasování, zda povolit či nepovolit start. Zatím nic nesvědčí o odkladu. Nad mysem Canaveral právě přelétá stanice ISS, jejíž posádka bude dnes také sledovat start raketoplánu Discovery.

12:03 Nevyskytly se žádné technické potíže, dříve zmíněný problém s palivovým článkem 2 dnešní start neohrozí. Discovery se ale nevyhne bezpečnostní prověrce tohoto přístroje před svou další misí.

12:00 Armáda, poskytující podporu při sledování a zaměřování těles, startujících z mysu Canaveral, hlásila problém se svými přístroji, vše je ale v pořádku, startu nehrozí odklad.

11:49 Počasí na Floridě musí být při startu dobré především pro případ, že by bylo nutné nouzové přistání krátce po startu. Astronaut Chris Ferguson brázdí nebe nad přistávací dráhou v letounu, který napodobuje charakteristiky raketoplánu a monitoruje počasí. Je hlášena mlha v okolí přistávací dráhy, která však zatím nemá dopad na viditelnost. Obloha je jasná.

11:44 Technické problémy s palivovým článkem číslo 2 byly úspěšně odstraněny a po technické stránce startu nic nestojí v cestě.

11:40

chan2large.jpg
Na východním pobřeží USA je o 6 hodin méně než ve střední Evropě, takže raketoplán je na startovací rampě ponořen do tmy před úsvitem. Počasí dává 80procentní šanci dobrých podmínek, jedinou možnou překážkou by mohly být mraky nebo mlha, tvořící se při úsvitu.

11:33 Oficiální odpočet ke startu se naposledy zastavil v čase T-9 minut, obnoven bude ve 12:12. Tato přestávka poslouží odpovědným místům ke zhodnocení situace.

11:30 Vítejte u online přenosu velikonočního startu raketoplánu Discovery. Posádka je usazena v kokpitu, poklop je uzavřen a technici už opustili rampu, vše zatím probíhá dobře. Slibně stále vypadá i počasí.

Doporučené odkazy:

Zdroj videozáznamu:
www.youtube.com




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »