Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu startu raketoplánu Endeavour STS-134
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu startu raketoplánu Endeavour STS-134

launch.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Sledovali jste s námi poslední start raketoplánu Endeavour, na jehož palubě se do vesmíru vydal také český Krteček. Start se uskutečnil ve 14:56 SELČ, náš přenos začal ve 14:00.

Zde si můžete přehrát video ze startu, které uvolnila NASA.
Stažení videa je možné tady.

15:16 TV NASA reprízuje start z různých úhlů pohledu, které jsme neměli možnost vidět v přímém přenosu startu.
Ke stanici ISS by se měl raketoplán připojit tradičně za asi dva dny, konkrétně ve středu 18. května krátce po poledni našeho času.
Tímto končíme náš přenos a děkujeme za pozornost, zůstaňte v nejbližších dnech s námi pro další informace o průběhu mise.

15:13 TV NASA již sleduje řídící středisko v Houstonu. Máme potvrzeno vypnutí hydraulických jednotek APU, které již nejsou potřeba. Za chvíli čeká Endeavour zážeh OMS-2, který mu pomůže přejít z vysoce eliptické na přibližně kruhovou dráhu.

15:09 Komentátor řídícího střediska v Houstonu Kyle Herring potvrzuje, že vše jde dobře, žádné anomálie.

Pohled na odlétající raketoplán z kamery na nádrži ET. Autor: TV NASA
Pohled na odlétající raketoplán z kamery na nádrži ET.
Autor: TV NASA
15:06 Nádrž odhozena, sestava se nachází na suborbitální dráze, po obletu poloviny planety by opět vstoupila do atmosféry. Přesně to čeká externí nádrž, která v atmosféře zanikne, Endeavour vyletí setrvačností do nejvyššího bodu dráhy a tam opět zažehne motory, aby se dostal na plnohodnotnou oběžnou dráhu. Tento manévr se uskuteční asi za půl hodiny.
Dva astronauty nyní čeká odpoutání z křesel a fotografování nádrže, zda někde nechybí velké kusy izolace.

15:04 Hlavní motory byly právě vypnuty, raketoplán je ve výšce 105 km a letí rychlostí asi 8,4 km/s. Za okamžik odhodí vnější oranžovou nádrž.

15:02 Výška 108 km, rychlost 4,2 km/s.

15:00 Výška 98 km, rychlost 2,7 km/s. Raketoplán se zanedlouho otočí o 180 stupňů na "břicho" kvůli lepší komunikaci přes síť satelitů TDRS.

Odhození motorů SRB. Autor: NASA TV
Odhození motorů SRB.
Autor: NASA TV
14:58 Výška 45 km, rychlost 1,4 km/s. Právě byly odhozeny pomocné motory SRB. Ty se na padácích snesou do oceánu, odkud budou vyzvednuty.
Raketoplán bude po zbytek startu poháněn třemi hlavními motory SSME o tahu 2 MN, čerpajícími palivo z externí nádrže. Na pár minut se nyní také zažehnou dva motory OMS, aby podpořily své silnější "kolegy".

14:56 Zážeh hlavních motorů, pět, čtyři, tři, dva, jedna a start! Endeavour se naposled vydává do vesmíru s českým Krtečkem na palubě.

14:56 Půlminuta do startu, raketoplán přepnut na vlastní zdroje a řídící systémy.

14:53 Od vrcholku externí nádrže se odklápí a odsouvá odvětrávací "čepička". Ta měla za úkol odvádět pryč odpařující se kyslík, který se nachází v horním segmentu ET.

14:51 Hydraulické jednotky APU spuštěny pilotem Gregem Johnsonem, raketoplán má celkem tři jednotky APU.

14:49 Od kokpitu raketoplánu se právě odsouvá horní rameno startovací rampy, na jehož konci je tzv. bílý pokoj, což je místnost, kde astronauté prováděli poslední úpravy na svých skafandrech, než vstoupili na palubu letounu. Kdyby došlo ještě před startem k nouzové situaci, např. k požáru na startovací rampě, tato úniková cesta by se vrátila na své místo během deseti až patnácti vteřin.

14:44 Žádné "no-go" jsme naštěstí neslyšeli a start byl nyní oficiálně a definitivně povolen. Letový ředitel na mysu Canaveral Mike Leinbach právě přeje veliteli raketoplánu Marku Kellymu šťastnou cestu.
Oficiální odpočet bude za moment znova spuštěn a řízení posledních předstartovních operací převezme počítač Ground Launch Sequencer v řídícím středisku startu.

14:42 Na TV NASA slyšíme známé hlasování "go/no-go". Jediné "no-go" by znamenalo, že se dnes nepoletí.

14:39 Za moment se již uskuteční hlasování "go/no-go" o osudu dnešního startu, hlasování bude slyšet také na TV NASA. Startu nic nestojí v cestě.

14:29 Požadavky na dobré počasí jsou při startu raketoplánu docela přísné, kdyby totiž musel letoun krátce po startu nouzově přistát, směřoval by na runway poblíž startovací rampy, raketoplán navíc přistává asi 7krát strměji než běžné letadlo a nemá tak dobré manévrovací schopnosti, takže potřebuje velmi dobré počasí. Astronaut Frederick Sturckow létá okolo kosmodromu v letadle, které simuluje vlastnosti raketoplánu, a zkoumá počasí.

14:24 Členem posádky raketoplánu je také americký astronaut Andrew Feustel, jehož tchýně pochází z České republiky. Feustel proto do svého osobního zavazadla přibalil populární českou pohádkovou postavu, Krtečka. Nějaký čas po návratu z vesmíru by měl Feustel navštívit ČR a Krtečka přivézt s sebou. Stejně tak pravděpodobně celá posádka po návratu navštíví Itálii, protože členem posádky je italský astronaut Roberto Vittori, kterého pro misi "dodala" Evropská kosmická agentura.

14:19 Počasí na kosmodromu se evidentně zlepšuje, obloha se vyjasňuje, vítr není příliš silný.

14:14 Technické potíže žádné, počasí stále dává zelenou.

14:07 Oficiální odpočet ke startu je nyní pozastaven v čase T-9 minut. Tato poslední přestávka trvá asi 30 minut a poskytuje zodpovědným činitelům šanci zhodnotit situaci a rozhodnout o startu nebo jeho odvolání. Souhlas se startem musí projevit řídící středisko na mysu Canaveral, řídící středisko v Houstonu, které přebírá řízení mise ihned po startu, tým manažerů mise a velitel raketoplánu.

Posádka vyráží ke startovací rampě. Autor: NASA
Posádka vyráží ke startovací rampě.
Autor: NASA
14:02 I přes drobné potíže probíhají přípravy ke startu relativně hladce. Například včera, při odsouvání rotační servisní struktury od letounu, vítr odloupnul kryty z několika trysek na "čumáku" raketoplánu. Dnes, když personál rampy zavíral poklop kokpitu po nastoupení posádky, bylo zjištěno malé poškození několika izolačních dlaždic okolo poklopu. Technici poškození spravili užitím speciální hmoty.
Co se týče počasí, oblast kosmodromu pokryla nízká oblačnost, která by mohla start znemožnit. Nicméně stále máme zelenou.

14:00 Vítáme všechny čtenáře u našeho online přenosu ze startu raketoplánu Endeavour k jeho poslední misi. Na jeho palubě se ke stanici ISS vydá šest astronautů, spektrometr AMS, náhradní díly a Krteček.
Posádka je v současné chvíli již usazena v kokpitu letounu, na sobě astronauté mají oranžové skafandry a přilby, které by je ochránily v případě nouzového opuštění raketoplánu. Do kokpitu byla posádka usazena před asi dvěma hodinami.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »