Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu vypuštění teleskopu Gaia
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu vypuštění teleskopu Gaia

Vypouštěcí zóna pro rakety Sojuz na kosmodromu Kourou Autor: ESA
Vypouštěcí zóna pro rakety Sojuz na kosmodromu Kourou
Autor: ESA
V tomto článku proběhl přenos ze startu evropské kosmické observatoře jménem Gaia, která má v příštích pěti letech de facto vytvořit atlas naší Galaxie a pomoci vědcům nahlédnout pod roušku tajemství jejího vývoje. Gaia se také zaměří na asteroidy uvnitř sluneční soustavy. Start se uskutečnil v 10:12:19 našeho času, náš přenos začal v 09:45!

11:02 Start je úspěšně za námi, Gaia započala svou misi. V řídícím středisku v Kourou probíhají projevy vedoucích pracovníků. Tímto končíme náš přenos a děkujeme za pozornost!

10:59 Probíhá vyprázdnění nádrží stupně Fregat.

10:55 V řídícím středisku v Kourou zazněl potlesk ale ještě ne příliš velký. Ještě není konec! Čekáme na kritické rozvinutí slunečního štítu Gaie.

10:54 Pět minut po vypnutí motoru Fregatu se dvoutunová kosmická observatoř oddělila a započala vlastní pouť vesmírem! Řízení mise přebírá z Kourou středisko ESOC v Německu.

10:52 Fregat provádí orientaci do pozice pro uvolnění sondy Gaia.

10:49 Po 15 a půl minutách zážehu číslo 2 se Fregat opět vypnul 890 km nad Zemí v rychlosti 10 km/s.

10:47 S pokračujícím impulsem Fregatu Gaia opouští zemskou orbitu a vydává se na přechodovou dráhu směr L2.

10:45 Telemetrie z Fregatu znova získána! Letí rychlostí 9,1 km/s 350 km nad Zemí.

10:43 Fregat překročil hranice Afriky a blíží se nad Madagaskar. Jeho druhý zážeh pokračuje.

10:40 Když se podíváme na videostream ESA, nevidíme žádná čísla u údajů výška, vzdálenost od místa startu, rychlost. Je to přirozené, přímé spojení s letícím raketovým stupněm není vůbec lehké zajišťovat skrze pozemní sledovací stanice neustále. Aspoň jsou manévry napínavé.

Gaia v aerodynamickém krytu dorazila 14. prosince do hangáru u startovací rampy Autor: ESA
Gaia v aerodynamickém krytu dorazila 14. prosince do hangáru u startovací rampy
Autor: ESA
10:38 Druhý zážeh Fregatu je dlouhý, tak se zatím retrospektivně podívejme na předstartovní přípravy:
Raketa Sojuz 2-1b opustila s pomocí ruských techniků montážní halu v sobotu za rozbřesku místního času, v horizontální poloze převezena na startovací rampu poblíž severozápadní hranice kosmodromu Kourou v amazonské džungli, a v poledne zde vztyčena. Observatoř Gaia byla (již spojená s horním stupněm Fregat a uzavřena v aerodynamickém krytu) na startovací rampu převezena ze sterilní místnosti v sobotu odpoledne a později večer manuálně pomocí utažení 102 šroubů připojena k nosiči. Pozemní personál si v úterý naposledy procvičil předstartovní operace, než byl ve středu večer spuštěn oficiální odpočet ke startu.
Tankování třístupňové rakety kerosinem (palivo z ropy) a kryogenním kapalným kyslíkem o teplotě až -180 °C započalo čtyři hodiny před startem, který proběhnul za rozbřesku, v 06:12 ráno místního času.
Záběry z převozu rakety jsou na webu ESA.

10:33 Osm a tři čtvrtě minuty letěl setrvačností, nyní se hlavní motor Fregatu zapaluje znova a navádí sondu Gaia na dráhu vstříc bodu L2 (cílová destinace pro Gaia, jde vlastně o oběžnou dráhu kolem Slunce o asi 1,5 milionu kilometrů dále, než je zemská. Díky zemské gravitaci zde těleso obíhá Slunce stejně jako Země a je vlastně často Zemí skryto před slunečními paprsky - ideální astronomické místo).

Fregat s Gaiou nad Zemí Autor: ESA
Fregat s Gaiou nad Zemí
Autor: ESA
10:31 Fregat letí 174 km vysoko rychlostí 7,3 km/s. Byl zachycen signál skrze západní Afriku.

10:24 Po dvou minutách a 16 vteřinách prvního zážehu byl vypnut Fregat. I s připojenou Gaiou letí po zemské orbitě ve výšce 174 kilometrů a se sklonem vůči rovníku 15 stupňů. Dosažení této výhodné dráhy dopomohla příznivá lokace kosmodromu Kourou poblíž rovníku.

10:22 Fregat, spalující toxický hydrazin a oxid dusičitý coby okysličovadlo, se přesně po minutě od odhození třetího stupně Sojuzu zažehnul a pohání sondu Gaia na parkovací dráhu kolem Země.

10:21 Třetí stupeň Sojuzu uvolnil horní urychlovací stupeň Fregat s družicí Gaia k samostatnému letu vysoko nad Zemí v rychlosti necelých 8 km/s v čase 9 minut a 23 sekund po startu. Fregat se po minutě setrvačného letu zažehne.

10:17 Sojuz je 160 km vysoko a letí rychlostí skoro 4 km/s. Vše jde perfektně.

10:17 Zážeh motoru RD-0124 třetího stupně byl v čase čtyř minut a 48 vteřin po startu impulsem k odhození vyhořelého stupně druhého, který hořel již před vzletem.

Animace oddělení krytu nákladu Autor: ESA
Animace oddělení krytu nákladu
Autor: ESA
10:16 V čase 3 minuty a 40 sekund od startu byla potvrzena separace aerodynamického krytu o průměru čtyř metrů, který chránil Gaiu při průletu nejnižšími a nejhustšími vrstvami atmosféry, nyní už není zapotřebí.

10:14 Sojuz odhazuje čtyři postranní motory RD-107A, které spálily své zásoby nafty a kapalného kyslíku a obstaraly rozhodující pomoc v první fázi letu. Nádherně jasná obloha po deštivém týdnu umožňuje odhozené motory jasně vidět ve videostreamu ESA.

Sojuz míří do tmavého nebe nad Jižní Amerikou Autor: ESA
Sojuz míří do tmavého nebe nad Jižní Amerikou
Autor: ESA
10:12 V 10:12:19 SEČ proběhl start! Gaia míří k nebi poháněná raketou Sojuz a jejími motory, které dodávají tah víc než 400 tun.

10:11 Zbývající události jsou již v plánu příprav ke startu uvedeny méně než minutu před startem, tak tedy telegraficky: T-40 sekund: přepnutí rakety na vlastní baterie, T-20 sekund: odklopení obslužného ramene startovací rampy od spodní části nosiče, T-17 sekund: start zážehové sekvence prvního a druhého stupně (první stupeň tvoří de facto čtyři pomocné motory seskupené okolo stupně druhého, centrálního).
A pak start!

10:10 Za dvě minuty jdeme na to! Všechny aspekty dávají GO!

10:07 Horní stupeň Fregat-MT, jenž vysadí družici Gaia v místě určení, byl právě přepnut na vlastní baterie.

10:06 V řídícím středisku startu v Kourou byl právě do zdířky vložen klíč (a to prosím doslova!), který spustil závěrečnou automatickou sekvenci posledních příprav rakety Sojuz ke vzletu.

10:02 Na rovníkovém kosmodromu v Jižní Americe je těsně před úsvitem, start slibuje "noční šou".

Animace podoby sondy Gaia ve vesmíru Autor: ESA
Animace podoby sondy Gaia ve vesmíru
Autor: ESA
09:58 Gaia je poměrně očekávaným projektem kosmického dalekohledu, byť Hubble zastíní asi jen těžko. Gaia je vybavena dvěma optickými teleskopy, kterými bude během své pětileté základní mise pozorovat více než miliardu hvězd naší Galaxie, plus třemi vědeckými přístroji, s jejichž pomocí bude třeba analyzovat spektrum těchto hvězd.
Plavidlo, konající misi za téměř 900 milionů euro, bude precizně zaznamenávat pozice, pohyby a rychlosti stovek milionů hvězd Mléčné dráhy. Gaia bude pomalu rotovat a během oněch pěti roků každou hvězdu proměří až 70krát, čímž může pozice a pohyby hvězd porovnávat. Vědci si slibují nové indície co se týče vývoje a budoucnosti naší Galaxie (tím pádem i naší Země), objevy mnoha objektů typu exoplanetární systémy či hnědí trpaslíci. Gaia bude v neposlední řadě také zkoumat asteroidy obíhající naši mateřskou hvězdu Slunce.

09:57 V těchto okamžicích začíná přenos startu na internetové televizi agentury ESA, odkaz je dole. Doporučujeme naladit!

09:54 Raketa stojí uprostřed džungle plně natankována více než 220 tunami kerosinu a kapalného kyslíku. Tým techniků do ní tankoval také peroxid vodíku pro řízení chodu čerpadel motorů a kapalný dusík pro tlakování palivových nádrží.

09:49 Vypadá to, že přenos startu na TV ESA chytá zpoždění. Začátek byl slibován v 09:50 ale odpočet na stránkách ESA stále ukazuje osm minut do začátku.

09:47 Trvalo tři roky a stálo to skoro v přepočtu 800 milionů dolarů, než ESA v Kourou postavila vypouštěcí komplex pro ruské rakety Sojuz. Dnes bude využit pošesté.

09:45 Vítejte u našeho dnešního přenosu startu významné evropské mise ruskou raketou Sojuz z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Přípravy pokračují vstříc startu, od rakety se již odklopila opěrná konstrukce startovací rampy 53 metrů vysoká.

Zdroje a odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »