Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam online přenosu vypuštění teleskopu Gaia
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam online přenosu vypuštění teleskopu Gaia

Vypouštěcí zóna pro rakety Sojuz na kosmodromu Kourou Autor: ESA
Vypouštěcí zóna pro rakety Sojuz na kosmodromu Kourou
Autor: ESA
V tomto článku proběhl přenos ze startu evropské kosmické observatoře jménem Gaia, která má v příštích pěti letech de facto vytvořit atlas naší Galaxie a pomoci vědcům nahlédnout pod roušku tajemství jejího vývoje. Gaia se také zaměří na asteroidy uvnitř sluneční soustavy. Start se uskutečnil v 10:12:19 našeho času, náš přenos začal v 09:45!

11:02 Start je úspěšně za námi, Gaia započala svou misi. V řídícím středisku v Kourou probíhají projevy vedoucích pracovníků. Tímto končíme náš přenos a děkujeme za pozornost!

10:59 Probíhá vyprázdnění nádrží stupně Fregat.

10:55 V řídícím středisku v Kourou zazněl potlesk ale ještě ne příliš velký. Ještě není konec! Čekáme na kritické rozvinutí slunečního štítu Gaie.

10:54 Pět minut po vypnutí motoru Fregatu se dvoutunová kosmická observatoř oddělila a započala vlastní pouť vesmírem! Řízení mise přebírá z Kourou středisko ESOC v Německu.

10:52 Fregat provádí orientaci do pozice pro uvolnění sondy Gaia.

10:49 Po 15 a půl minutách zážehu číslo 2 se Fregat opět vypnul 890 km nad Zemí v rychlosti 10 km/s.

10:47 S pokračujícím impulsem Fregatu Gaia opouští zemskou orbitu a vydává se na přechodovou dráhu směr L2.

10:45 Telemetrie z Fregatu znova získána! Letí rychlostí 9,1 km/s 350 km nad Zemí.

10:43 Fregat překročil hranice Afriky a blíží se nad Madagaskar. Jeho druhý zážeh pokračuje.

10:40 Když se podíváme na videostream ESA, nevidíme žádná čísla u údajů výška, vzdálenost od místa startu, rychlost. Je to přirozené, přímé spojení s letícím raketovým stupněm není vůbec lehké zajišťovat skrze pozemní sledovací stanice neustále. Aspoň jsou manévry napínavé.

Gaia v aerodynamickém krytu dorazila 14. prosince do hangáru u startovací rampy Autor: ESA
Gaia v aerodynamickém krytu dorazila 14. prosince do hangáru u startovací rampy
Autor: ESA
10:38 Druhý zážeh Fregatu je dlouhý, tak se zatím retrospektivně podívejme na předstartovní přípravy:
Raketa Sojuz 2-1b opustila s pomocí ruských techniků montážní halu v sobotu za rozbřesku místního času, v horizontální poloze převezena na startovací rampu poblíž severozápadní hranice kosmodromu Kourou v amazonské džungli, a v poledne zde vztyčena. Observatoř Gaia byla (již spojená s horním stupněm Fregat a uzavřena v aerodynamickém krytu) na startovací rampu převezena ze sterilní místnosti v sobotu odpoledne a později večer manuálně pomocí utažení 102 šroubů připojena k nosiči. Pozemní personál si v úterý naposledy procvičil předstartovní operace, než byl ve středu večer spuštěn oficiální odpočet ke startu.
Tankování třístupňové rakety kerosinem (palivo z ropy) a kryogenním kapalným kyslíkem o teplotě až -180 °C započalo čtyři hodiny před startem, který proběhnul za rozbřesku, v 06:12 ráno místního času.
Záběry z převozu rakety jsou na webu ESA.

10:33 Osm a tři čtvrtě minuty letěl setrvačností, nyní se hlavní motor Fregatu zapaluje znova a navádí sondu Gaia na dráhu vstříc bodu L2 (cílová destinace pro Gaia, jde vlastně o oběžnou dráhu kolem Slunce o asi 1,5 milionu kilometrů dále, než je zemská. Díky zemské gravitaci zde těleso obíhá Slunce stejně jako Země a je vlastně často Zemí skryto před slunečními paprsky - ideální astronomické místo).

Fregat s Gaiou nad Zemí Autor: ESA
Fregat s Gaiou nad Zemí
Autor: ESA
10:31 Fregat letí 174 km vysoko rychlostí 7,3 km/s. Byl zachycen signál skrze západní Afriku.

10:24 Po dvou minutách a 16 vteřinách prvního zážehu byl vypnut Fregat. I s připojenou Gaiou letí po zemské orbitě ve výšce 174 kilometrů a se sklonem vůči rovníku 15 stupňů. Dosažení této výhodné dráhy dopomohla příznivá lokace kosmodromu Kourou poblíž rovníku.

10:22 Fregat, spalující toxický hydrazin a oxid dusičitý coby okysličovadlo, se přesně po minutě od odhození třetího stupně Sojuzu zažehnul a pohání sondu Gaia na parkovací dráhu kolem Země.

10:21 Třetí stupeň Sojuzu uvolnil horní urychlovací stupeň Fregat s družicí Gaia k samostatnému letu vysoko nad Zemí v rychlosti necelých 8 km/s v čase 9 minut a 23 sekund po startu. Fregat se po minutě setrvačného letu zažehne.

10:17 Sojuz je 160 km vysoko a letí rychlostí skoro 4 km/s. Vše jde perfektně.

10:17 Zážeh motoru RD-0124 třetího stupně byl v čase čtyř minut a 48 vteřin po startu impulsem k odhození vyhořelého stupně druhého, který hořel již před vzletem.

Animace oddělení krytu nákladu Autor: ESA
Animace oddělení krytu nákladu
Autor: ESA
10:16 V čase 3 minuty a 40 sekund od startu byla potvrzena separace aerodynamického krytu o průměru čtyř metrů, který chránil Gaiu při průletu nejnižšími a nejhustšími vrstvami atmosféry, nyní už není zapotřebí.

10:14 Sojuz odhazuje čtyři postranní motory RD-107A, které spálily své zásoby nafty a kapalného kyslíku a obstaraly rozhodující pomoc v první fázi letu. Nádherně jasná obloha po deštivém týdnu umožňuje odhozené motory jasně vidět ve videostreamu ESA.

Sojuz míří do tmavého nebe nad Jižní Amerikou Autor: ESA
Sojuz míří do tmavého nebe nad Jižní Amerikou
Autor: ESA
10:12 V 10:12:19 SEČ proběhl start! Gaia míří k nebi poháněná raketou Sojuz a jejími motory, které dodávají tah víc než 400 tun.

10:11 Zbývající události jsou již v plánu příprav ke startu uvedeny méně než minutu před startem, tak tedy telegraficky: T-40 sekund: přepnutí rakety na vlastní baterie, T-20 sekund: odklopení obslužného ramene startovací rampy od spodní části nosiče, T-17 sekund: start zážehové sekvence prvního a druhého stupně (první stupeň tvoří de facto čtyři pomocné motory seskupené okolo stupně druhého, centrálního).
A pak start!

10:10 Za dvě minuty jdeme na to! Všechny aspekty dávají GO!

10:07 Horní stupeň Fregat-MT, jenž vysadí družici Gaia v místě určení, byl právě přepnut na vlastní baterie.

10:06 V řídícím středisku startu v Kourou byl právě do zdířky vložen klíč (a to prosím doslova!), který spustil závěrečnou automatickou sekvenci posledních příprav rakety Sojuz ke vzletu.

10:02 Na rovníkovém kosmodromu v Jižní Americe je těsně před úsvitem, start slibuje "noční šou".

Animace podoby sondy Gaia ve vesmíru Autor: ESA
Animace podoby sondy Gaia ve vesmíru
Autor: ESA
09:58 Gaia je poměrně očekávaným projektem kosmického dalekohledu, byť Hubble zastíní asi jen těžko. Gaia je vybavena dvěma optickými teleskopy, kterými bude během své pětileté základní mise pozorovat více než miliardu hvězd naší Galaxie, plus třemi vědeckými přístroji, s jejichž pomocí bude třeba analyzovat spektrum těchto hvězd.
Plavidlo, konající misi za téměř 900 milionů euro, bude precizně zaznamenávat pozice, pohyby a rychlosti stovek milionů hvězd Mléčné dráhy. Gaia bude pomalu rotovat a během oněch pěti roků každou hvězdu proměří až 70krát, čímž může pozice a pohyby hvězd porovnávat. Vědci si slibují nové indície co se týče vývoje a budoucnosti naší Galaxie (tím pádem i naší Země), objevy mnoha objektů typu exoplanetární systémy či hnědí trpaslíci. Gaia bude v neposlední řadě také zkoumat asteroidy obíhající naši mateřskou hvězdu Slunce.

09:57 V těchto okamžicích začíná přenos startu na internetové televizi agentury ESA, odkaz je dole. Doporučujeme naladit!

09:54 Raketa stojí uprostřed džungle plně natankována více než 220 tunami kerosinu a kapalného kyslíku. Tým techniků do ní tankoval také peroxid vodíku pro řízení chodu čerpadel motorů a kapalný dusík pro tlakování palivových nádrží.

09:49 Vypadá to, že přenos startu na TV ESA chytá zpoždění. Začátek byl slibován v 09:50 ale odpočet na stránkách ESA stále ukazuje osm minut do začátku.

09:47 Trvalo tři roky a stálo to skoro v přepočtu 800 milionů dolarů, než ESA v Kourou postavila vypouštěcí komplex pro ruské rakety Sojuz. Dnes bude využit pošesté.

09:45 Vítejte u našeho dnešního přenosu startu významné evropské mise ruskou raketou Sojuz z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Přípravy pokračují vstříc startu, od rakety se již odklopila opěrná konstrukce startovací rampy 53 metrů vysoká.

Zdroje a odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »