Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam přenosu startu raketoplánu Atlantis
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam přenosu startu raketoplánu Atlantis

Atlantis stojí na rampě od 31. března
Atlantis stojí na rampě od 31. března
Přenos začíná v 18:50, start mise STS-125 je plánován na dnešních 20:01 SELČ. Stránka se aktualizuje sama, není potřeba mačkat reload.

20:16: Raketoplán Atlantis je již na suborbitální dráze, Hubbleův teleskop zachytí ve středu okolo 19. hodiny. Děkujeme za pozornost, záznam tohoto přenosu bude co nejdříve doplněn o video.

20:11: Hlavní motory byly vypnuty, asi 15 sekund nato došlo k odhození externí nádrže. Atlantis nyní vystoupá setrvačností do apogea své prozatimní suborbitální dráhy, kde znovu zažehne motory a přejde na stabilní oběžnou dráhu.

20:08: Atlantis se otáčí na "břicho" kvůli lepšímu radiovému spojení.

20:06: Na TV NASA můžeme vidět tepelný štít raketoplánu, kontroluje jej kamera na vrcholku externí nádrže.

20:04: 2 minuty od startu, Atlantis odhodil pomocné motory SRB a dále pokračuje jen se svými vlastními motory SSME, zásobovanými externí nádrží.

20:03: Tah hlavních motorů byl na krátkou dobu snížen na asi 70 procent aby se snížilo aerodynamické namáhání.

Start mise STS-125
Start mise STS-125
20:02: Zážeh pomocných raket a Start! Atlantis je na cestě k HST.

20:01: Atlantis přepnut na své vlastní zdroje.

20:00: Na řadu přišel odsun "čepičky" externí nádrže, jež odvádí odpařující se kyslík.

19:58: Právě probíhají zkoušky vychylování hlavních motorů a aerodynamických kormidel raketoplánu.

19:55: Od raketoplánu je nyní odsouvána paže startovací rampy s tzv. bílým pokojem, jež slouží jako přestupová komora mezi rampou a kokpitem stroje.

19:53: Oficiální odpočet se opět rozběhl v čase T-9 minut.

Start STS-125
Start STS-125
19:50: Takže start povolen, uskuteční se dnes v plánovaném čase 20:01:56.

19:46: Rozhodnuto! Led by neměl představovat problém.

19:41: V řídícím středisku startu na Floridě stále neutichly diskuze o ledu na potrubí, vedoucím vodík. Kolik ho tam je? Kde přesně? Co může udělat při startu? Tyto otázky jsou stále nezodpovězeny.

19:36: Necelá půlhodina do plánovaného startu. Oficiální odpočítávání plánovaně stojí na čase T-9 minut, počasí dnes vypadá velmi dobře a kromě onoho ledu na vodíkovém potrubí nejsou zaznamenány žádné potíže.

19:28: Analýzy snímků ledu na vodíkovém potrubí pokračují, stále není rozhodnuto, zda to představuje riziko pro start.

Atlantis stojí na rampě 39A
Atlantis stojí na rampě 39A
19:19: Atlantis čeká na svůj další start. Naposledy se vydal do vesmíru 7. února 2008 při misi STS-122, kdy doručil na ISS evropskou laboratoř Columbus. Po této misi čekají Atlantis ještě 2 lety na ISS před odchodem do výslužby.

19:15: Oficiální odpočítávání se zastavilo na čase 9 minut do startu. V průběhu této přestávky řídící střediska v Houstonu i na Floridě rozhodnou, zda povolí start. Jeho čas byl upřesněn na 20:01:56.

19:08: Inspekční tým zkontroloval led na vodíkovém potrubí. Neměl by to být problém ale řídící středisko tuto záležitost ještě neuzavřelo.

19:00: Na rampu se vrátila skupina zvaná Final Inspection Team, mají za úkol zblízka zkontrolovat led na potrubí.

Astronauté obsazují svá místa v kabině
Astronauté obsazují svá místa v kabině
18:57: Posádka je již usazena v křeslech a poklop kabiny je uzavřen. Technici provádějí poslední práce před opuštěním rampy.

18:50: Vítejte u dnešního přenosu startu raketoplánu Atlantis na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu. Přípravy probíhají vcelku hladce, jedinou starostí byl možný déšť v Moronu ve Španělsku, jediném letišti pro nouzové přistání za Atlantikem. NASA právě oznámila, že podmínky v Moronu už jsou dobré. Technici také zaznamenali led, tvořící se okolo potrubí, vedoucí tekutý vodík. Situace je monitorována.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »