Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam přenosu startu raketoplánu Atlantis
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam přenosu startu raketoplánu Atlantis

Atlantis stojí na rampě od 31. března
Atlantis stojí na rampě od 31. března
Přenos začíná v 18:50, start mise STS-125 je plánován na dnešních 20:01 SELČ. Stránka se aktualizuje sama, není potřeba mačkat reload.

20:16: Raketoplán Atlantis je již na suborbitální dráze, Hubbleův teleskop zachytí ve středu okolo 19. hodiny. Děkujeme za pozornost, záznam tohoto přenosu bude co nejdříve doplněn o video.

20:11: Hlavní motory byly vypnuty, asi 15 sekund nato došlo k odhození externí nádrže. Atlantis nyní vystoupá setrvačností do apogea své prozatimní suborbitální dráhy, kde znovu zažehne motory a přejde na stabilní oběžnou dráhu.

20:08: Atlantis se otáčí na "břicho" kvůli lepšímu radiovému spojení.

20:06: Na TV NASA můžeme vidět tepelný štít raketoplánu, kontroluje jej kamera na vrcholku externí nádrže.

20:04: 2 minuty od startu, Atlantis odhodil pomocné motory SRB a dále pokračuje jen se svými vlastními motory SSME, zásobovanými externí nádrží.

20:03: Tah hlavních motorů byl na krátkou dobu snížen na asi 70 procent aby se snížilo aerodynamické namáhání.

Start mise STS-125
Start mise STS-125
20:02: Zážeh pomocných raket a Start! Atlantis je na cestě k HST.

20:01: Atlantis přepnut na své vlastní zdroje.

20:00: Na řadu přišel odsun "čepičky" externí nádrže, jež odvádí odpařující se kyslík.

19:58: Právě probíhají zkoušky vychylování hlavních motorů a aerodynamických kormidel raketoplánu.

19:55: Od raketoplánu je nyní odsouvána paže startovací rampy s tzv. bílým pokojem, jež slouží jako přestupová komora mezi rampou a kokpitem stroje.

19:53: Oficiální odpočet se opět rozběhl v čase T-9 minut.

Start STS-125
Start STS-125
19:50: Takže start povolen, uskuteční se dnes v plánovaném čase 20:01:56.

19:46: Rozhodnuto! Led by neměl představovat problém.

19:41: V řídícím středisku startu na Floridě stále neutichly diskuze o ledu na potrubí, vedoucím vodík. Kolik ho tam je? Kde přesně? Co může udělat při startu? Tyto otázky jsou stále nezodpovězeny.

19:36: Necelá půlhodina do plánovaného startu. Oficiální odpočítávání plánovaně stojí na čase T-9 minut, počasí dnes vypadá velmi dobře a kromě onoho ledu na vodíkovém potrubí nejsou zaznamenány žádné potíže.

19:28: Analýzy snímků ledu na vodíkovém potrubí pokračují, stále není rozhodnuto, zda to představuje riziko pro start.

Atlantis stojí na rampě 39A
Atlantis stojí na rampě 39A
19:19: Atlantis čeká na svůj další start. Naposledy se vydal do vesmíru 7. února 2008 při misi STS-122, kdy doručil na ISS evropskou laboratoř Columbus. Po této misi čekají Atlantis ještě 2 lety na ISS před odchodem do výslužby.

19:15: Oficiální odpočítávání se zastavilo na čase 9 minut do startu. V průběhu této přestávky řídící střediska v Houstonu i na Floridě rozhodnou, zda povolí start. Jeho čas byl upřesněn na 20:01:56.

19:08: Inspekční tým zkontroloval led na vodíkovém potrubí. Neměl by to být problém ale řídící středisko tuto záležitost ještě neuzavřelo.

19:00: Na rampu se vrátila skupina zvaná Final Inspection Team, mají za úkol zblízka zkontrolovat led na potrubí.

Astronauté obsazují svá místa v kabině
Astronauté obsazují svá místa v kabině
18:57: Posádka je již usazena v křeslech a poklop kabiny je uzavřen. Technici provádějí poslední práce před opuštěním rampy.

18:50: Vítejte u dnešního přenosu startu raketoplánu Atlantis na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu. Přípravy probíhají vcelku hladce, jedinou starostí byl možný déšť v Moronu ve Španělsku, jediném letišti pro nouzové přistání za Atlantikem. NASA právě oznámila, že podmínky v Moronu už jsou dobré. Technici také zaznamenali led, tvořící se okolo potrubí, vedoucí tekutý vodík. Situace je monitorována.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »