Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Záznam přenosu startu raketoplánu Atlantis
Vít Straka Vytisknout článek

Záznam přenosu startu raketoplánu Atlantis

Atlantis stojí na rampě od 31. března
Atlantis stojí na rampě od 31. března
Přenos začíná v 18:50, start mise STS-125 je plánován na dnešních 20:01 SELČ. Stránka se aktualizuje sama, není potřeba mačkat reload.

20:16: Raketoplán Atlantis je již na suborbitální dráze, Hubbleův teleskop zachytí ve středu okolo 19. hodiny. Děkujeme za pozornost, záznam tohoto přenosu bude co nejdříve doplněn o video.

20:11: Hlavní motory byly vypnuty, asi 15 sekund nato došlo k odhození externí nádrže. Atlantis nyní vystoupá setrvačností do apogea své prozatimní suborbitální dráhy, kde znovu zažehne motory a přejde na stabilní oběžnou dráhu.

20:08: Atlantis se otáčí na "břicho" kvůli lepšímu radiovému spojení.

20:06: Na TV NASA můžeme vidět tepelný štít raketoplánu, kontroluje jej kamera na vrcholku externí nádrže.

20:04: 2 minuty od startu, Atlantis odhodil pomocné motory SRB a dále pokračuje jen se svými vlastními motory SSME, zásobovanými externí nádrží.

20:03: Tah hlavních motorů byl na krátkou dobu snížen na asi 70 procent aby se snížilo aerodynamické namáhání.

Start mise STS-125
Start mise STS-125
20:02: Zážeh pomocných raket a Start! Atlantis je na cestě k HST.

20:01: Atlantis přepnut na své vlastní zdroje.

20:00: Na řadu přišel odsun "čepičky" externí nádrže, jež odvádí odpařující se kyslík.

19:58: Právě probíhají zkoušky vychylování hlavních motorů a aerodynamických kormidel raketoplánu.

19:55: Od raketoplánu je nyní odsouvána paže startovací rampy s tzv. bílým pokojem, jež slouží jako přestupová komora mezi rampou a kokpitem stroje.

19:53: Oficiální odpočet se opět rozběhl v čase T-9 minut.

Start STS-125
Start STS-125
19:50: Takže start povolen, uskuteční se dnes v plánovaném čase 20:01:56.

19:46: Rozhodnuto! Led by neměl představovat problém.

19:41: V řídícím středisku startu na Floridě stále neutichly diskuze o ledu na potrubí, vedoucím vodík. Kolik ho tam je? Kde přesně? Co může udělat při startu? Tyto otázky jsou stále nezodpovězeny.

19:36: Necelá půlhodina do plánovaného startu. Oficiální odpočítávání plánovaně stojí na čase T-9 minut, počasí dnes vypadá velmi dobře a kromě onoho ledu na vodíkovém potrubí nejsou zaznamenány žádné potíže.

19:28: Analýzy snímků ledu na vodíkovém potrubí pokračují, stále není rozhodnuto, zda to představuje riziko pro start.

Atlantis stojí na rampě 39A
Atlantis stojí na rampě 39A
19:19: Atlantis čeká na svůj další start. Naposledy se vydal do vesmíru 7. února 2008 při misi STS-122, kdy doručil na ISS evropskou laboratoř Columbus. Po této misi čekají Atlantis ještě 2 lety na ISS před odchodem do výslužby.

19:15: Oficiální odpočítávání se zastavilo na čase 9 minut do startu. V průběhu této přestávky řídící střediska v Houstonu i na Floridě rozhodnou, zda povolí start. Jeho čas byl upřesněn na 20:01:56.

19:08: Inspekční tým zkontroloval led na vodíkovém potrubí. Neměl by to být problém ale řídící středisko tuto záležitost ještě neuzavřelo.

19:00: Na rampu se vrátila skupina zvaná Final Inspection Team, mají za úkol zblízka zkontrolovat led na potrubí.

Astronauté obsazují svá místa v kabině
Astronauté obsazují svá místa v kabině
18:57: Posádka je již usazena v křeslech a poklop kabiny je uzavřen. Technici provádějí poslední práce před opuštěním rampy.

18:50: Vítejte u dnešního přenosu startu raketoplánu Atlantis na poslední servisní misi k Hubbleovu teleskopu. Přípravy probíhají vcelku hladce, jedinou starostí byl možný déšť v Moronu ve Španělsku, jediném letišti pro nouzové přistání za Atlantikem. NASA právě oznámila, že podmínky v Moronu už jsou dobré. Technici také zaznamenali led, tvořící se okolo potrubí, vedoucí tekutý vodík. Situace je monitorována.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »